Úvodní  >  Autoři  >  Jan Kondziolka

Autor: Jan Kondziolka

O autorovi

Jan Kondziolka

Narodil se v roce 1985 v Karviné, kde doposud žije. Mezi lety 2005 a 2009 působil jako redaktor Instantních astronomických novin. Po zániku IAN píše pro Astronomie.cz a Astro.cz. Píše hlavně o světelném znečištění, ale zabývá je jím také prakticky - jeho měřením, popularizací; realizoval také několik grantových výzev a stojí za vznikem Beskydské oblasti tmavé oblohy. K jeho koníčkům kromě astronomie patří hasičství, focení, jízda na kole a chov králíků.



24.02.2023 Konference Proměny noci

(přečteno 5 894x)

18.07.2019 Dětští redaktoři vyzpovídaly Andrewa Feustela

(přečteno 6 733x)

26.04.2017 Jarní astronomický den v Beskydech 30. dubna 2017

(přečteno 10 335x)

01.03.2016 U nás doma na farmě aneb počítáme distribuovaně

(přečteno 10 714x)

02.01.2015 Jak jsme hledali meteorit

(přečteno 12 570x)

24.06.2014 Film Kdyby zhasnul svět uspěl na mezinárodní soutěží!

(přečteno 6 935x)

03.06.2014 Sobota patří guerillaobservingu!

(přečteno 4 895x)

12.03.2014 Policie, astronomové a neziskové organizace opět volají po zákazu LED billboardů

(přečteno 9 439x)

10.02.2014 Vykoukáme oblohu! aneb Vyražte jen tak s dalekohledem do ulic...

(přečteno 7 120x)

14.03.2013 Založena Beskydská oblast tmavé oblohy

(přečteno 19 722x)

11.12.2012 Chcete nové astronomické tričko?

(přečteno 16 543x)

01.11.2012 Jak je na tom tma v Beskydech?

(přečteno 21 001x)

25.07.2012 Světelné znečištění - co na to zákon?

(přečteno 24 305x)

17.07.2012 Navrhněte patrona Beskydské oblasti tmavé oblohy

(přečteno 12 213x)

11.07.2012 Vyhodnocení soutěže o nejlepší básničku

(přečteno 14 386x)

06.06.2012 Tma v Beskydech začíná být pro městského člověka mimořádným zážitkem

(přečteno 6 550x)

16.05.2012 Napište básničku a vyhrajte

(přečteno 8 279x)

19.01.2012 Co nového ve světelném znečištění?

(přečteno 6 802x)

16.12.2011 Volba světelného zdroje z pohledu jeho vlivu na světelné znečištění

(přečteno 16 109x)

06.10.2011 Co se děje ve světelném znečištění?

(přečteno 5 718x)

30.05.2011 Soutěž o nejlepší studentskou práci na téma světelné znečištění

(přečteno 15 710x)

26.03.2011 Fotosoutěž k Hodině Země

(přečteno 5 326x)

28.12.2010 Světla měst zhoršují ovzduší

(přečteno 7 216x)

08.12.2010 Reklamní osvětlení a světelné znečištění

(přečteno 9 996x)

01.12.2010 Noční světlo a rakovina

(přečteno 12 342x)

25.11.2010 Zlepšení osvětlení na Uhlířském vrchu u Bruntálu

(přečteno 7 858x)

11.11.2010 Pořad Dny bez nocí

(přečteno 8 877x)

09.11.2010 APO vydává letáček o světelném znečištění

(přečteno 6 217x)

30.09.2010 Architektonické osvětlení - vadí někomu? díl 2.

(přečteno 7 045x)

28.09.2010 Architektonické osvětlení - vadí někomu? díl 1.

(přečteno 7 626x)

23.09.2010 Světelné znečištění - téma pro studenty

(přečteno 7 869x)

16.04.2010 Sledujte sopečný prach

(přečteno 11 543x)

26.03.2010 Hodina Země v sobotu 27. března 2010 ve 20:30

(přečteno 6 792x)

08.11.2009 Světelné znečištění - Co přineslo nařízení komise (ES) č. 245/2009?

(přečteno 10 033x)

15.10.2009 Hvězdná architektura II.

(přečteno 6 902x)

22.09.2009 Hvězdná architektura I.

(přečteno 8 026x)

11.09.2009 Holešovská hvězdárna definitivně otevřena

(přečteno 9 484x)

16.08.2009 8 důvodů pro boj se světlem

(přečteno 10 795x)

13.08.2009 Podpořte kliknutím astronomii

(přečteno 7 993x)

03.07.2009 Letní astronomická soutěžení

(přečteno 7 168x)

27.06.2009 Deštivé znovuotevření Holešovské hvězdárny

(přečteno 9 301x)

25.04.2009 Bude opět prašno?

(přečteno 8 419x)

08.03.2009 Co přinesla norma ČSN EN 12464-2 do světelného znečištění?

(přečteno 17 227x)

27.11.2008 Nevhodné osvětlení SPŠ v Karviné

(přečteno 13 076x)



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »