Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Bude opět prašno?

Bude opět prašno?

Prach na střeše vozidla
Prach na střeše vozidla
Určitě občas slýcháváte, že zase spadl prach ze Sahary, jindy z Ukrajiny a podobně. Podobná prachová situace nás možná opět čeká na začátku týdne.

Důvodem má být silnější vítr, který bude ve střední Evropě foukat v neděli 26. 4 a v pondělí 27. 4. Rychlost větru se očekává 10 - 15 m/s s nárazy 20 - 30 m/s, což už je rychlost, která ve vyprahlé krajině, jako je ta z posledních dnů, může vyvolat prachové bouře. Upozornění platí pro střední Evropu s tím, že na jižní Moravě mohou být jevy výraznější. Nejedná se ale o stoprocentní předpověď, spíše o vysokou pravděpodobnost, protože do hry vstupuje již částečně rozvinutější vegetace, která může hrát v neprospěch prachových jevů.

Jak vidět prach na obloze?

I když je prach velmi jemný, můžeme ho, respektive jevy jím působené, pozorovat. Prachové částice totiž dávají vzniknout optickému jevu zvanému Bishopův prstenec, což je prakticky prachová korona. Ten vzniká ohybem světla na pevných částicích a má podobu většinou nevýrazného, modrošedého prstence okolo slunce. Z vědeckého hlediska je také zajímavý tím, že teoreticky s dostatkem kvalitních dat, se dá z průměru prachové korony - Bishopova prstence určit, jaká je průměrná velikost částic, které ji způsobily. Rozdíly v průměru prstence a tudíž i prachových částic jdou příkladně vidět na následujícím trojobrázku.

Srovnání Bishopových prstenců
Srovnání Bishopových prstenců

Pozorný čtenář už jistě tuší, že prach ať již sopečný nebo zvířený nebo ze Sahary, nemusí být to jediné, co může způsobit prachovou koronu. V této době je aktuální také prachová korona způsobená pylem. Ta ale bývá menší, mívá také více interferenčních maxim a může být také deformovaná například do tvaru elipsy v závislosti na tvaru některých druhů pylových zrn.

Pylová korona
Pylová korona

Dalším projevem prachu v atmosféře mohou být znatelněji červenější západy slunce, nebo zhoršení pozorovatelských podmínek při nočním pozorování.

Jak prach sbírat?

Při minulém spadu prachu z Ukrajiny jsme v rámci IAN.cz navázali komunikaci s Geologickým ústavem AV ČR v.v.i. Tehdy i za drobného, ale přece přispění čtenářů, vznikla studie, z níž krátký výtah toho nejzajímavějšího najdete ZDE

Následně vznikl i jednoduchý návod, jak uskutečnit kvalitní sběr prachu, aby následně měly data nějakou vypovídající hodnotu. Určitě bude vhodné si pro tuto situaci nějakou pracholapku připravit! Pokud by bylo následně zapotřebí vzorky, dáme vědět v novém článku i s kontaktem a informacemi. Určitě nebombardujte Geologický ústav mejly nebo poštovními zásilkami!

Autoři: Martin Popek, Milan Šálek a




O autorovi

Jan Kondziolka

Jan Kondziolka

Narodil se v roce 1985 v Karviné, kde doposud žije. Mezi lety 2005 a 2009 působil jako redaktor Instantních astronomických novin. Po zániku IAN píše pro Astronomie.cz a Astro.cz. Píše hlavně o světelném znečištění, ale zabývá je jím také prakticky - jeho měřením, popularizací; realizoval také několik grantových výzev a stojí za vznikem Beskydské oblasti tmavé oblohy. K jeho koníčkům kromě astronomie patří hasičství, focení, jízda na kole a chov králíků.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »