Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Bude opět prašno?

Bude opět prašno?

Prach na střeše vozidla
Prach na střeše vozidla
Určitě občas slýcháváte, že zase spadl prach ze Sahary, jindy z Ukrajiny a podobně. Podobná prachová situace nás možná opět čeká na začátku týdne.

Důvodem má být silnější vítr, který bude ve střední Evropě foukat v neděli 26. 4 a v pondělí 27. 4. Rychlost větru se očekává 10 - 15 m/s s nárazy 20 - 30 m/s, což už je rychlost, která ve vyprahlé krajině, jako je ta z posledních dnů, může vyvolat prachové bouře. Upozornění platí pro střední Evropu s tím, že na jižní Moravě mohou být jevy výraznější. Nejedná se ale o stoprocentní předpověď, spíše o vysokou pravděpodobnost, protože do hry vstupuje již částečně rozvinutější vegetace, která může hrát v neprospěch prachových jevů.

Jak vidět prach na obloze?

I když je prach velmi jemný, můžeme ho, respektive jevy jím působené, pozorovat. Prachové částice totiž dávají vzniknout optickému jevu zvanému Bishopův prstenec, což je prakticky prachová korona. Ten vzniká ohybem světla na pevných částicích a má podobu většinou nevýrazného, modrošedého prstence okolo slunce. Z vědeckého hlediska je také zajímavý tím, že teoreticky s dostatkem kvalitních dat, se dá z průměru prachové korony - Bishopova prstence určit, jaká je průměrná velikost částic, které ji způsobily. Rozdíly v průměru prstence a tudíž i prachových částic jdou příkladně vidět na následujícím trojobrázku.

Srovnání Bishopových prstenců
Srovnání Bishopových prstenců

Pozorný čtenář už jistě tuší, že prach ať již sopečný nebo zvířený nebo ze Sahary, nemusí být to jediné, co může způsobit prachovou koronu. V této době je aktuální také prachová korona způsobená pylem. Ta ale bývá menší, mívá také více interferenčních maxim a může být také deformovaná například do tvaru elipsy v závislosti na tvaru některých druhů pylových zrn.

Pylová korona
Pylová korona

Dalším projevem prachu v atmosféře mohou být znatelněji červenější západy slunce, nebo zhoršení pozorovatelských podmínek při nočním pozorování.

Jak prach sbírat?

Při minulém spadu prachu z Ukrajiny jsme v rámci IAN.cz navázali komunikaci s Geologickým ústavem AV ČR v.v.i. Tehdy i za drobného, ale přece přispění čtenářů, vznikla studie, z níž krátký výtah toho nejzajímavějšího najdete ZDE

Následně vznikl i jednoduchý návod, jak uskutečnit kvalitní sběr prachu, aby následně měly data nějakou vypovídající hodnotu. Určitě bude vhodné si pro tuto situaci nějakou pracholapku připravit! Pokud by bylo následně zapotřebí vzorky, dáme vědět v novém článku i s kontaktem a informacemi. Určitě nebombardujte Geologický ústav mejly nebo poštovními zásilkami!

Autoři: Martin Popek, Milan Šálek a




O autorovi

Jan Kondziolka

Jan Kondziolka

Narodil se v roce 1985 v Karviné, kde doposud žije. Mezi lety 2005 a 2009 působil jako redaktor Instantních astronomických novin. Po zániku IAN píše pro Astronomie.cz a Astro.cz. Píše hlavně o světelném znečištění, ale zabývá je jím také prakticky - jeho měřením, popularizací; realizoval také několik grantových výzev a stojí za vznikem Beskydské oblasti tmavé oblohy. K jeho koníčkům kromě astronomie patří hasičství, focení, jízda na kole a chov králíků.



49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »