Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Bude opět prašno?

Bude opět prašno?

Prach na střeše vozidla
Prach na střeše vozidla
Určitě občas slýcháváte, že zase spadl prach ze Sahary, jindy z Ukrajiny a podobně. Podobná prachová situace nás možná opět čeká na začátku týdne.

Důvodem má být silnější vítr, který bude ve střední Evropě foukat v neděli 26. 4 a v pondělí 27. 4. Rychlost větru se očekává 10 - 15 m/s s nárazy 20 - 30 m/s, což už je rychlost, která ve vyprahlé krajině, jako je ta z posledních dnů, může vyvolat prachové bouře. Upozornění platí pro střední Evropu s tím, že na jižní Moravě mohou být jevy výraznější. Nejedná se ale o stoprocentní předpověď, spíše o vysokou pravděpodobnost, protože do hry vstupuje již částečně rozvinutější vegetace, která může hrát v neprospěch prachových jevů.

Jak vidět prach na obloze?

I když je prach velmi jemný, můžeme ho, respektive jevy jím působené, pozorovat. Prachové částice totiž dávají vzniknout optickému jevu zvanému Bishopův prstenec, což je prakticky prachová korona. Ten vzniká ohybem světla na pevných částicích a má podobu většinou nevýrazného, modrošedého prstence okolo slunce. Z vědeckého hlediska je také zajímavý tím, že teoreticky s dostatkem kvalitních dat, se dá z průměru prachové korony - Bishopova prstence určit, jaká je průměrná velikost částic, které ji způsobily. Rozdíly v průměru prstence a tudíž i prachových částic jdou příkladně vidět na následujícím trojobrázku.

Srovnání Bishopových prstenců
Srovnání Bishopových prstenců

Pozorný čtenář už jistě tuší, že prach ať již sopečný nebo zvířený nebo ze Sahary, nemusí být to jediné, co může způsobit prachovou koronu. V této době je aktuální také prachová korona způsobená pylem. Ta ale bývá menší, mívá také více interferenčních maxim a může být také deformovaná například do tvaru elipsy v závislosti na tvaru některých druhů pylových zrn.

Pylová korona
Pylová korona

Dalším projevem prachu v atmosféře mohou být znatelněji červenější západy slunce, nebo zhoršení pozorovatelských podmínek při nočním pozorování.

Jak prach sbírat?

Při minulém spadu prachu z Ukrajiny jsme v rámci IAN.cz navázali komunikaci s Geologickým ústavem AV ČR v.v.i. Tehdy i za drobného, ale přece přispění čtenářů, vznikla studie, z níž krátký výtah toho nejzajímavějšího najdete ZDE

Následně vznikl i jednoduchý návod, jak uskutečnit kvalitní sběr prachu, aby následně měly data nějakou vypovídající hodnotu. Určitě bude vhodné si pro tuto situaci nějakou pracholapku připravit! Pokud by bylo následně zapotřebí vzorky, dáme vědět v novém článku i s kontaktem a informacemi. Určitě nebombardujte Geologický ústav mejly nebo poštovními zásilkami!

Autoři: Martin Popek, Milan Šálek a




O autorovi

Jan Kondziolka

Jan Kondziolka

Narodil se v roce 1985 v Karviné, kde doposud žije. Mezi lety 2005 a 2009 působil jako redaktor Instantních astronomických novin. Po zániku IAN píše pro Astronomie.cz a Astro.cz. Píše hlavně o světelném znečištění, ale zabývá je jím také prakticky - jeho měřením, popularizací; realizoval také několik grantových výzev a stojí za vznikem Beskydské oblasti tmavé oblohy. K jeho koníčkům kromě astronomie patří hasičství, focení, jízda na kole a chov králíků.



43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »