< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Konference Proměny noci
Jan Kondziolka Vytisknout článek

Konference Proměny noci

Silné umělé osvětlení zcela zbytečně svítící do volné noční krajiny
Autor: Světelné znečištění

Česká astronomická společnost ve spolupráci s CHKO Beskydy pořádá mezioborovou konferenci, jejímž jednotícím tématem bude tma, noc, noční přidané světlo, proměny nočního prostředí. Konference se koná v Planetáriu Ostrava v sobotu 4. 3. 2023, program bude začínat od 9 hodin, s možností pokračování do nočních hodin s možností odborných ukázek či astronomického pozorování.  

Program

  • 9:00 – 9:10   Úvodní slovo
  • 9:10 – 9:30   Přehled nejvýznamnějších zdrojů světelného znečištění, Jan Kondziolka, astronomie
  • 9:35 – 10:20   Zdravotní rizika umělého osvětlení, Petra Macounová, epidemiologie
  • 10:20 – 10:35   Přestávka
  • 10:35 – 11:15   Světlušky mezi houbami, Roman Maňák, mykologie
  • 11:20 – 12:10   Filosofická cesta do kosmu, Lenka Naldoniová, Vladimír Šiler
  • 12:10 – 13:30   Oběd
  • 13:30 – 14:20   Vliv umělého světla v noci na hmyz, Petr Pyszko, entomologie
  • 14:25 – 15:15   Proč z nebe mizí hvězdy? Michal Bareš, astronomie
  • 15:15 – 15:30   Přestávka
  • 15:30 – 16:20   Umělé osvětlení z pohledu ochrany netopýrů, Petr Wolf, chiropterologie
  • 16:30 – 17:30   Legislativní a regulační nástroje k omezení světelného znečištění, Pavel Suchan
  • od 17:30   Večeře a diskuze
  • od 19:00   Terénní ukázky v okolí hvězdárny

Návratka

Typický příklad nevhodného osvětlení, které svým světlem v noci obťěžuje obyvatele domu. Je potřeba svítit pouze dolu na chodník, nikoli lidem do bytů! Autor: Světelné znečištění
Typický příklad nevhodného osvětlení, které svým světlem v noci obťěžuje obyvatele domu. Je potřeba svítit pouze dolu na chodník, nikoli lidem do bytů!
Autor: Světelné znečištění
Účast není podmíněna odesláním návratky, je možné dorazit i „neohlášeně“. Konference však bude nejen o přednáškách, ale zejména o možnosti diskuze s odborníky, proto bychom rádi znali předpokládaný počet návštěvníků k zajištění dostatku pohoštění v kuloárních diskuzích :-) Prosíme o zaslání informace o počtu přihlašovaných účastníků na email kondziolkajan@seznam.cz a sdělení, zda se zúčastníte oběda a večeře.

Účastnický poplatek, strava

Účastnický poplatek je stanoven v dobrovolné výši. Stravné je 150 Kč za oběd, 50 Kč za večeři v místě konání. Bude zajištěn teplý oběd, výběr ze dvou jídel vč. polévky, večeře formou obložených mís také v místě konání. Drobné občerstvení po celou dobu konání je v rámci účastnického poplatku. Případné dietní požadavky prosím uveďte v návratce.

Ubytování, doprava

Organizátoři mají omezenou možnost ubytování, případně odvozu z nádraží. V případě potřeby prosím připojte požadavek do návratky. Nejbližší zastávkou MHD k místu konání (Planetárium Ostrava) je autobus Krásnopolská, cca 5 min chůze.

Pořádající instituce

Hlavním pořadatelem je Česká astronomická společnost za spoluúčasti správy CHKO Beskydy, kdy se akce koná v rámci společných oslav 10. výročí založení Beskydské oblasti tmavé oblohy a 50. výročí založení CHKO Beskydy. Významná část přednášejících působí na Ostravské univerzitě. Akce se koná za laskavého hostitelství Planetária Ostrava. Za Českou astronomickou společnost jsou pořádajícími složkami její Ostravská pobočka, Společnost pro meziplanetární hmotu a odborná skupina Temné nebe.

Kontakt

Jan Kondziolka, kondziolkajan@seznam.cz, tel. 777814074

Srovnání jasu noční oblohy ve městě (vlevo), typické venkovské oblohy (uprostřed) a horské oblohy na Šumavě (vpravo). I velmi odlehlé lokality, jako je Šumava, jsou světelným znečištěním postiženy, u obzoru je zesvětlání oblohy od vzdálených měst stále velmi patrné. Autor: Světelné znečištění
Srovnání jasu noční oblohy ve městě (vlevo), typické venkovské oblohy (uprostřed) a horské oblohy na Šumavě (vpravo). I velmi odlehlé lokality, jako je Šumava, jsou světelným znečištěním postiženy, u obzoru je zesvětlání oblohy od vzdálených měst stále velmi patrné.
Autor: Světelné znečištění



Převzato: Světelné znečištění



O autorovi

Jan Kondziolka

Jan Kondziolka

Narodil se v roce 1985 v Karviné, kde doposud žije. Mezi lety 2005 a 2009 působil jako redaktor Instantních astronomických novin. Po zániku IAN píše pro Astronomie.cz a Astro.cz. Píše hlavně o světelném znečištění, ale zabývá je jím také prakticky - jeho měřením, popularizací; realizoval také několik grantových výzev a stojí za vznikem Beskydské oblasti tmavé oblohy. K jeho koníčkům kromě astronomie patří hasičství, focení, jízda na kole a chov králíků.

Další články autora (44)

Štítky: Planetárium Ostrava, Světelné znečištění, Astronomická konference

20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »