Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Tradiční Ostravský astronomický víkend letos s podtitulem „Poslové z temnoty aneb neviditelná hrozba“

Tradiční Ostravský astronomický víkend letos s podtitulem „Poslové z temnoty aneb neviditelná hrozba“

OAV 2025: Poslové z temnoty
Autor: Marek Kolasa/Planetárium Ostrava

Ostravský astronomický víkend, jedna z nejdéle pořádaných popularizačních akcí svého druhu v České republice, se letos koná už po dvaatřicáté. Tématem letošního ročníku je meziplanetární hmota, s příznačným podtitulem „Poslové z temnoty aneb neviditelná hrozba“.

Tato víkendová akce není jen sérií přednášek, ale také živou diskusí a příležitostí potkat se s lidmi, kteří mají vesmír v srdci. V rámci letošního programu vystoupí David Čapek, Ivo Míček, Jan Mánek, Petr Scheirich, odborníci z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Právě Petr Scheirich v Ostravě přednášel už několikrát a jeho přednášky nejen o planetkách bývají nejen odborné, ale i napínavé. Tentokrát publiku přiblíží planetku Apophis, která se v roce 2029 výrazně přiblíží k Zemi. V další přednášce zazní také aktuální informace týkající se hledání hypotetické planety X na okraji Sluneční soustavy. A samozřejmě nebude chybět ani možnost pozorování oblohy či projekce ve sférickém kině, jak je v Planetáriu Ostrava zvykem.

První ročník Astronomického víkendu, přednáší Jiří Grygar Autor: Archiv Planetárium Ostrava
První ročník Astronomického víkendu, přednáší Jiří Grygar
Autor: Archiv Planetárium Ostrava
Tradiční silnou stránkou Ostravského astronomického víkendu je spojení odbornosti s popularizací. Spolupořadatelem je ostravská pobočka ČAS a tato akce má kořeny už v roce 1993, kdy proběhl první ročník s podtitulem „Srážky ve vesmíru“. Atmosféru tehdy doplnila výstava vzácného kylešovického meteoritu.

V polovině devadesátých let následovala témata, která přitahovala stále více návštěvníků. V roce 1996 se hovořilo o „Životě ve vesmíru“ a do planetária dorazilo kolem dvou set lidí.

O rok později nesl víkend podtitul „Kam kráčíš, vesmíre?“ a přinesl dosud rekordní účast. Tato čísla byla v tehdejších podmínkách jasným signálem, že ostravský seminář se pevně usadil na mapě popularizačních akcí.

Ostravský astronomický víkend ve spojení s Ebicyklem Autor: Archiv Planetárium Ostrava
Ostravský astronomický víkend ve spojení s Ebicyklem
Autor: Archiv Planetárium Ostrava
Významná byla i léta pozdější. V roce 2008 například zazněly přednášky s dramatickými názvy: „Tunguzská katastrofa“ v podání Petra Scheiricha nebo „Gigantické kosmické katastrofy“ Jiřího Grygara.

Publikum tak mělo možnost seznámit se nejen s fascinujícími, ale i potenciálně nebezpečnými jevy vesmíru. V roce 2013 se pozornost soustředila na otázku „Jak je vesmír velký?“. Tehdy se v Ostravě sešlo 94 účastníků a Jiří Grygar uzavřel víkendovou sérii svou přenáškou „Velikosti vesmíru dříve, dnes a zítra aneb dvakrát měř a jednou řež“. O pět let později zazněla témata spojená se srážkami a explozemi, v roce 2019 si účastníci víkendu připomněli padesáté výročí přistání Apolla na Měsíci. Tehdy Grygar přednesl svou tradiční „Žeň objevů“, zatímco Tomáš Kubica z České astronomické společnosti zaujal publikum přednáškou o „Temné straně světla“.

Právě RNDr. Jiří Grygar, CSc. je s Ostravským astronomickým víkendem pevně spjat. Každý rok v neděli dopoledne usedal za řečnický pult a dovedl srozumitelně i s humorem přiblížit nejen astronomii, ale i širší souvislosti moderní vědy. Není náhoda, že právě jeho přednášky patřily k těm nejnavštěvovanějším. Grygar je veřejnosti dobře známý – ať už díky televiznímu pořadu „Okna vesmíru dokořán“, který v osmdesátých letech přiblížil vesmír i těm, kteří by jinak k dalekohledu nikdy nepřičichli, nebo díky popularizačnímu cyklu „Žeň objevů“, kde s nadšením shrnuje nejnovější výsledky vědy. Není divu, že se v Ostravě stal nedělním „tahákem“, který svou osobností přitahuje generace posluchačů. V letošním roce je Jiří Grygar srdečně zván jako čestný host.

Jiří Grygar na OAV 2022 Autor: Archiv Planetárium Ostrava
Jiří Grygar na OAV 2022
Autor: Archiv Planetárium Ostrava

Kouzlo Ostravského astronomického víkendu ale není jen v jednotlivých jménech. Je to především atmosféra sdíleného zájmu. Právě v tomto širokém spektru návštěvníků je síla OAV: vytváří most mezi vesmírem, vědou a veřejností. Témata se navíc pravidelně mění a odrážejí aktuální stav výzkumu – od kosmických katastrof přes kosmonautiku až po letošní meziplanetární hmotu.

OAV se vždy těší zájmu pozorování dalekohledy, rok 2024 s novým VOD Autor: Archiv Planetárium Ostrava
OAV se vždy těší zájmu pozorování dalekohledy, rok 2024 s novým VOD
Autor: Archiv Planetárium Ostrava

Pokud jste dosud na Ostravském astronomickém víkendu nebyli, letošní ročník je ideální příležitostí.

https://planetko.cz/cs/aktivity/prednasky/2025/ostravsky-astronomicky-vikend-2025/

Praktický průvodce pro návštěvníky OAV 2025

Termín: sobota 18. a neděle 19. října

Místo: Planetárium Ostrava, ul. K Planetáriu 502, Ostrava-Krásné Pole

Program a anotace přednášek

Sobota 18. října 14:00 – 22:00 hodin:

14:00 – 14:05 – zahájení, úvodní slovo Martin Vilášek
14:05 – 15:30 – David Čapek: Co všechno se dá zjistit ze spektra meteorů
15:45 – 17:15 – Ivo Míček: Devátá planeta znovu na scéně
17:30 – 19:00 – Petr Scheirich: Apophis přilétá
19:00 – 24:00 – posezení, astronomická pozorování a další aktivity podle počasí
20:00 – 21:00 – úžasný sférický film

Neděle 19. října 9:00 – 12:00 hodin:       

09:00 – 10:15 – Jan Mánek: Pozorování zákrytů hvězd planetkami, část 1
10:15 – 10:30 – přestávka
10:30 – 11:30 – Jan Mánek: Pozorování zákrytů hvězd planetkami, část 2
11:30 – 12:00 – volná diskuze, ukončení

Co všechno se dá zjistit ze spektra meteorů – Mgr. David Čapek, Ph.D.

Meteory jsou krátký, ale mimořádně informačně bohatý jev. Z jejich spekter se dá vyčíst teplota plynu i chemické složení původního tělesa – poznatky, které by jinak zůstaly navždy ztraceny v meziplanetárním prostoru. V rámci přednášky se navíc podíváte i na skutečné meteority.

Devátá planeta znovu na scéně – Ivo Míček

Existuje někde za Neptunem skrytá „planeta IX“? Anebo jsme jen svědky statistické náhody? Přednáška vás provede historií objevování planet i aktuálními pátráními, včetně toho, co očekáváme od nové generace přehlídkových dalekohledů.

Apophis přilétá – Mgr. Petr Scheirich, Ph.D.

Planetka Apophis proletí 13. dubna 2029 v rekordní blízkosti Země a bude viditelná pouhým okem. Dozvíte se, jak se na tuto událost připravují astronomové i kosmické sondy a proč je tento průlet tak výjimečný.

Pozorování zákrytů hvězd planetkami – Jan Mánek

I amatérští astronomové mohou přispět k výzkumu Sluneční soustavy! Přednáška ukáže, jak pozorování zákrytů hvězd planetkami přináší cenná data o velikostech a drahách těchto těles, a poradí, jak s pozorováním začít.

Založení ostravské pobočky ČAS v roce 2018 Autor: Archiv Planetárium Ostrava
Založení ostravské pobočky ČAS v roce 2018
Autor: Archiv Planetárium Ostrava

Martin Vilášek na OAV 2016 Autor: Archiv Planetárium Ostrava
Martin Vilášek na OAV 2016
Autor: Archiv Planetárium Ostrava

Historické sborníky vydávané na OAV Autor: Archiv Planetárium Ostrava
Historické sborníky vydávané na OAV
Autor: Archiv Planetárium Ostrava




O autorovi

Simona Beerová

Simona Beerová

Narodila se ve Frýdku-Místku a působí jako odborný pracovník v Planetáriu Ostrava. Vystudovala astrofyziku a počítačovou fyziku na Slezské univerzitě v Opavě. Pět let vyučovala fyziku na střední škole, na které byla vedoucí přírodovědné sekce. Pracovala na Astronomickém ústavu AV ČR na Slunečním oddělení, kde se věnovala pozorování a předpovědi sluneční aktivity. Od roku 2022 působí také jako průvodce na hvězdárně v Ondřejově. Dlouhodobě spolupracuje se Slezskou univerzitou na organizaci vzdělávací akce Masterclasses ve spolupráci s CERNem. Vedle své odborné činnosti se profesionálně věnuje fotografii a dlouhodobě se angažuje v popularizaci astronomie.

Štítky: Planetárium Ostrava, OAV 2025, Ostravský astronomický víkend


47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »