Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Den hvězdáren a planetárií v roce 2026

Den hvězdáren a planetárií v roce 2026

Den hvězdáren a planetárií
Autor: Vladislav Slezák

Česká astronomická společnost převzala od Asociace hvězdáren a planetárií akci, která už několik let probíhá ve vybraných astronomických institucích. Den hvězdáren a planetárií. V roce 2026 je již osmým ročníkem a uskuteční se v pátek 27. března. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 335 z 6. 3. 2026.

Měsíc bude v té době krátce po první čtvrti a tudíž jej mohou snadno pozorovat například i menší děti a senioři dalekohledem. Na obloze bude rovněž kralovat planeta Jupiter, a tak pokud se vydaří počasí, návštěvníci akce si budou moci užít jedinečný pohled na noční hvězdnou oblohu. Nejde ovšem jen o noční pozorování. Díky tomu, že jde o Den hvězdáren a planetárií, na některých místech bude možné přes den pozorovat Slunce a na hvězdárnách i v planetáriích bude probíhat speciální program.

Na astronomických pracovištích se totiž nepozoruje pouze obloha. Na některých najdete meteorologické stanice, seismická měření nebo třeba detekce znečištění ovzduší. Ovšem kromě vědeckých pozorování na většině naleznete i modely a pořady, které vám umožní seznamovat se s vesmírem i v době, kdy je třeba zataženo, nebo dokonce i když prší.

Rozšíření povědomí o akci vítají i kolegové ze Slovenskej astronomickej spoločnosti pri SAV ve spolupráci se Slovenským zväzom astronómov, kde se akce uskuteční v pátek 27. března a v následujícím víkendu ve většině astronomických institucí. Poprvé se totiž podařilo sladit termín a poukázat tak na dlouholetou česko-slovenskou spolupráci v popularizaci astronomie. Prezentace odborné a popularizační práce v astronomii zde vychází z tradice Evropského dne planetárií, který byl založen v první polovině 90. let 20. století v italské Brescii.

Den hvězdáren a planetárií bude mít v Česku i na Slovensku společné téma. Ponese se v duchu galaxií se zaměřením na naši Galaxii - Mléčnou dráhu. V roce 1926 totiž Edwin Hubble publikoval článek, ve kterém klasifikoval galaxie podle jejich vzhledu na eliptické a spirální. K tomuto tématu bude možné kromě přednášek o galaxiích a posledním výzkumu černé díry a centra naší Galaxie připravit i řadu aktivit pro děti.

Do této akce se zapojily desítky hvězdáren a planetárií po celé České republice a těší se na vás se svým programem.

Program jednotlivých institucí, které se do akce zapojili najdete na stránkách:

https://www.astro.cz/kalendar-akci.html?rok=2026&mesic=3&den=27

Koordinátorem akce je Vladislav Slezák: slezak@astronomica.cz

Den hvězdáren a planetárií 2026, přehled zapojených institucí Autor: Vladislav Slezák
Den hvězdáren a planetárií 2026, přehled zapojených institucí
Autor: Vladislav Slezák

Tiskové prohlášení v docx a pdf.




O autorovi

Simona Beerová

Simona Beerová

Narodila se ve Frýdku-Místku a působí jako odborný pracovník v Planetáriu Ostrava. Vystudovala astrofyziku a počítačovou fyziku na Slezské univerzitě v Opavě. Pět let vyučovala fyziku na střední škole, na které byla vedoucí přírodovědné sekce. Pracovala na Astronomickém ústavu AV ČR na Slunečním oddělení, kde se věnovala pozorování a předpovědi sluneční aktivity. Od roku 2022 působí také jako průvodce na hvězdárně v Ondřejově. Dlouhodobě spolupracuje se Slezskou univerzitou na organizaci vzdělávací akce Masterclasses ve spolupráci s CERNem. Vedle své odborné činnosti se profesionálně věnuje fotografii a dlouhodobě se angažuje v popularizaci astronomie.

Štítky: Den hvězdáren a planetárií


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »