Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Den Hvězdáren a planetárií 2025

Den Hvězdáren a planetárií 2025

Den hvezdáren a planetárií 2025
Autor: Vladimír Slezák

Den hvězdáren a planetárií je opět téměř za humny. V letošním roce vychází na pátek 7. března. Datum je vždy vybíráno tak, aby byl Měsíc, jakožto vhodný pozorovací objekt i pro menší děti, okolo první čtvrti, a aby byl pátek. První ročník vyhlásila po domluvě Asociace hvězdáren a planetárií v roce 2019, a tak se letos koná již 7. ročník. Den hvězdáren a planetárií si klade za drobný cíl upozornit na existenci mnoha hvězdáren u nás, které přinášejí zajímavé programy a zážitky. A to nejen pro zájemce o astronomii, ale i, a možná zejména, pro úplné astronomické laiky.

Možná byste čekali, že astronomové vás na svých pracovištích přivítají spíše večer a v noci, proč tedy Den a ne Noc hvězdáren a planetárií? Důvod je jednoduchý. Mnoho, ne-li většina hvězdáren, a o planetáriích ani nemluvě, vás totiž přivítá i ve dne. Kdy byste se jinak chtěli podívat třeba na Slunce nebo na meteorologickou stanici? Ovšem, každá hvězdárna pracuje trochu jinak a jindy, takže... čtěte dále.

Rok 2025 je sedmým ročníkem „Dne hvězdáren a planetárií“. Pokud byste se chtěli v tento den podívat na některou z vašich oblíbených či blízkých hvězdáren, shlédněte prosím její webové stránky či plakáty, zda je v tomto roce do projektu zapojena, a zda a v jakém čase se na ni můžete přijít podívat. Ovšem, i kdyby nebyla, stejně tam určitě v otvírací době zajděte, prostor nad našimi hlavami vždy stojí za podívání. Můžete sledovat i tyto stránky, kde budeme seznam zapojených hvězdáren postupně aktualizovat. Tento seznam nemusí být úplný, informujte se proto vždy na vaší hvězdárně.

Tento den bychom chtěli všem astronomii milovným lidem připomenout, že nad našimi hlavami se nachází obloha, po které se pohybují hvězdy, planety, Měsíc i Slunce, tu a tam se mihne meteor či kometa, tu a tam kosmická stanice či družice, a že na toto vše se můžeme podívat jednak svýma očima, jednak dalekohledy a jednak prostřednictvím projektorů našich planetárií.

Na astronomických pracovištích se však nepozoruje pouze obloha. Na některých najdete již zmíněné meteorologické stanice, seismická měření nebo třeba detekce znečištění ovzduší. Ovšem kromě vědeckých pozorování na většině naleznete i modely a pořady, které vám umožní seznamovat se s vesmírem i v době, kdy je třeba zataženo, nebo dokonce i když prší.

Den hvězdáren a planetárií 7. března 2025 je tu a je na nás a na vás, jak s ním naložíme. Ovšem ať tak či tak, kdykoliv se podíváte na nějakou z našich hvězdáren, jistě nebudete zklamáni.

Hvězdárny, které nám již zaslaly podrobnosti naleznete v seznamu níže. Pokud byste projevili zájem o prezentaci Vašeho programu zde, napište na adresu belik@obsupice.cz.

 

Hvězdárna v Úpici (http://www.obsupice.cz)

Hvězdárna v Úpici bude pro návštěvníky otevřena od 10 do 22 hodin. Součástí programu bude prohlídka hvězdárny včetně nového návštěvnického centra. V případě jasného počasí bude možno přes den pozorovat Slunce, večer pak určitě Měsíc a další objekty oblohy. Astronomovů hvězdárny se budete moci zeptat na věci, které vás v astronomii zajímají, a třeba i na to, jak se jim na hvězdárně pracuje a co zde vlastně dělají.

Budete si moci prohlédnout i modely astronomických objektů, které jsou využívány i návštěvníky se trakovými vadami.

Během akce budete moci shlédnout výstavu astronomických fotografií Zdenka Bardona Vesmír blíže lidem.

Vstup bude zdarma. Večerní pozorování začíná ve 20 hodin.

 

Hvězdárna v Prostějově (https://www.hvezdarnapv.cz/)

 

Hvězdárna Ďáblice (https://www.planetum.cz/hvezdarna-dablice/)

Hvězdárna v Praze Ďáblicích, která spadá pod Planetum, rozšiřuje mimořádně svou otevírací dobu a bude otevřena od 13 do 21 hodin. Součástí programu bude prohlídka hvězdárny, dalekohledů a stálá expozice s interaktivními obrazovkami. V případě jasného počasí bude možno přes den pozorovat Slunce, večer pak Měsíc v první čtvrti, planety Jupiter a Mars a další objekty. V 17 hodin mohou nejmenší návštěvníci mimořádně shlédnout pohádku Odkud svítí sluníčko.

Hvězdárna v Rokycanech a Plzni (https://www.hvr.cz/)

V pátek 7. března od 18 do minimálně 22 hodin můžete v rámci celorepublikové akce opět navštívit obě naše hvězdárny Rokycany a Plzeň.

Jasná páteční obloha? Šance 50%!

Při jasné obloze vám nabídneme pozorování Měsíce, několik planet, souhvězdí a objekty zimní oblohy jako je galaxie M31  v Andromedě, Velká mlhovina v Orionu M42, Plejády M45 a pokud to bude možné mnoho dalších objektů.

A co když bude zataženo?

A když bude ošklivě? Na obou hvězdárnách bude připraven program „pod střechou“:

  • prohlídka výstavních prostor
  • umělá obloha v papírovém planetáriu (Plzeň), na plátně (Rokycany)
  • procházka po Venuši a ISS prostřednictvím virtuální reality
  • malé překvapení pro ty, kteří stihnou navštívit obě hvězdárny

Obě hvězdárny za jeden večer?

Pro ty co stihnou navštívit za páteční večer obě naše hvězdárny je připraven malý bonus. Stačí jen v otevírací době navštívit obě naše hvězdárny a vyfotit se (udělat si oblíbené selfíčko ???? na určených místech našich hvězdáren (pokyny se dozvíte na místě od pracovníků). Na druhé hvězdárně pak stačí ukázat obě (nebo alespoň to první) selfie a dáreček je váš.

A kde nás hledat?

Rokycany

Hvězdárna v Rokycanech a Plzni, příspěvková organizace,
Voldušská 721, Rokycany

Plzeň

Hvězdárna v Rokycanech a Plzni, příspěvková organizace,
U Dráhy 11, Plzeň

Otevřeno bude na obou hvězdárnách (Plzeň, Rokycany) od 18 hodin do nejméně 22 hodin.

Vstupné – dobrovolné

 

Hvězdárna a planetárium Fr. Nušla, Jindřichův Hradec (www.planetariumjh.cz)

Nabídneme pořady v planetáriu, denní i večerní pozorování oblohy a pro registrované celonoční pozorování Messierovských objektů. 

14:00 – 16:30  pozorování Slunce a Venuše
17:00  Dinosauři: Příběh o přežití (pořad v planetáriu nejen pro děti)
19:00  Hvězdy faraonů (pořad v planetáriu)
19:00 – 22:00  pozorování noční oblohy
22:00 – 3:00* Messierovská noc (pouze na registraci)
* variabilní konec dle zájmu. Koná se jen za jasného počasí.

Podrobnější informace na stránkách hvězdárny

Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové (www.astrohk.cz)

V páteční večer během Dne hvězdáren a planetárií proběhne večerní pozorování na naší hvězdárně bez placení vstupného na tento pozorovací program.

 

Hvězdárna Žebrák (http://www.hvezdarnazebrak.cz/)


13:00 pozorování Slunce a prohlídka hvězdárny
17:00 projekce v planetáriu na náměstí
19:00 pozorování a program na hvězdárně

https://www.hvezdarnazebrak.cz/pages/posts/den-hvezdaren-a-planetarii-7-brezna-ve-meste-zebrak-2649.php

Hvězdárna Jaroslava Trnky ve Slaném (https://www.hvezdarna-slany.cz/)

17h Divadlo Éro: PLANETY VE ŠTÍRU? VZHŮRU DO VESMÍRU! - Planety a vesmírná tělesa ožijí, aby dětem přiblížily, Jak to chodí ve Vesmíru? Proč se střídá den a noc? Jak důležité je pro nás Slunce? Na tyto a další otázky odpoví oživlé planety a vesmírná tělesa – kouzelná pohádka se světelnými efekty pro nejmenší (věk MŠ až cca 2.třída ZŠ). Hrají: Veronika Jílková/ Barbora F. Karásková; Vanda Vavrušková/ Tereza Kauma; Petr Nezhyba; hudba a scénář: B. F. Karásková a Petr Nezhyba.

Následuje prohlídka kopule a pozorování dalekohledy za jasné oblohy.

18,30h Zbyněk Henzl: Cesta Sluneční soustavou – pro starší děti i dospělé. Prostřednictvím videí a speciálního programu Vás Zbyněk Henzl provede jednotlivými planetami a objekty ve vesmíru

Následuje prohlídka kopule a pozorování dalekohledy za jasné oblohy. 

 

Hvězdárna Valašské Meziříčí (https://www.astrovm.cz)

Akce je určena milovníkům astronomie, těm, kteří se rádi dívají na oblohu a přemýšlí o vesmíru, i všem dalším zájemcům včetně rodin s dětmi. Naše hvězdárna se k tomuto dni připojuje s následujícím programem (https://www.astrovm.cz/cz/program/kalendar-akci/den-hvezdaren-a-planetarii4.html):

Přehled programu:
• v 17:00 - komentovaný program u nafukovacího modelu planety Jupiter (za příznivého počasí)
• v 17:30 - ukázka nového dalekohledu s průměrem zrcadla 0,5 m v západní kopuli hvězdárny
• v 18:00 - „10 objevů éry meziplanetárních sond“  přednáška Libora Lenži - ředitele hvězdárny
• v 19:00 - pozorování oblohy přenosnými dalekohledy na zahradě hvězdárny
• v 19:00 - pozorování oblohy a beseda u dalekohledu v hlavní kopuli hvězdárny
• průběžně - exkurze do historické Ballnerovy hvězdárny


Vstupné: dospělí 60,- Kč; mládež 50,- Kč

Planetárium iQLANDIA (www.iqlandia.cz)

V předvečer akce 6. 3. od 18:00 proběhne v planetáriu setkání v rámci cyklu Večery pod hvězdami. 7. března vás zveme na naše projekce filmů, které probíhají od 11 do 16 hodin, a to především na nový film Temná biosféra, jehož premiéra v České republice proběhla 28. 1. a vysíláme jej každý den.

 

Hvězdárna F. J. Gerstnera Chomutov (http://www.astro21.cz/)

Hvězdárna F. J. Gerstnera v Chomutově zve veřejnost na akci „Den hvězdáren a planetárií“, která proběhne v pátek 7.března od 17:00 hod - 21:00

 

Hvězdárna Vsetín (http://www.hvezdarna-vsetin.cz/)

Na pátek 7. března jsme připravili tento krátký program:


17:00–18:00 | POD ZIMNÍ OBLOHOU:  povídání o hvězdách a souhvězdích viditelných u nás v zimě.

18:00–18:30 | HLEDÁ SE MERKUR: pokus o pozorování nejmenší planety Sluneční soustavy na soumračné obloze.

18:30–20:00 | PROCHÁZKA VEČERNÍ OBLOHOU: pozorování Měsíce a jasných planet Venuše, Jupiteru a Marsu pomocí dalekohledů v kopuli a v areálu hvězdárny.

V případě nevhodných podmínek bude připraven náhradní program – simulace aktuální hvězdné oblohy, prohlídka dalekohledů v pozorovatelně hvězdárny, jednoduché hry na počítačových kioscích.

Vstupné zdarma!

 




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Den hvězdáren a planetárií


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »