Česká astronomická společnost převzala od Asociace hvězdáren a planetárií akci, která už několik let probíhá ve vybraných astronomických institucích. Den hvězdáren a planetárií. V roce 2026 je již osmým ročníkem a uskuteční se v pátek 27. března. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 335 z 6. 3. 2026.
Česká astronomická společnost převzala od Asociace hvězdáren a planetárií akci, která už několik let probíhá ve vybraných astronomických institucích. Den hvězdáren a planetárií. V roce 2026 se uskuteční v pátek 27. března. Měsíc bude v té době krátce po první čtvrti, na obloze bude rovněž kralovat planeta Jupiter, a tak pokud se vydaří počasí, návštěvníci akce si budou moci užít jedinečný pohled na noční hvězdnou oblohu. Nejde ovšem jen o noční pozorování. Díky tomu, že jde o Den hvězdáren a planetárií, na některých místech bude možné přes den pozorovat Slunce a na hvězdárnách i v planetáriích bude probíhat speciální program.
15. března se uskutečnil již po šesté český Den hvězdáren a planetárií, který vyhlašuje Asociace hvězdáren a planetárií. Jeho termín je proměnný, ovšem je volen tak, aby z něho měly největší užitek naše děti. Byl vybrán měsíc březen, kdy již většinou nemrzne, ale Slunce zapadá dost brzy na to, aby naše děti v kopuli dalekohledu neusnuly únavou. Dále je volen pátek, aby ani dospělí nemuseli přemýšlet, že ráno budou vstávat do práce a další podmínkou je, aby na obloze byl viditelný Měsíc v období okolo první čtvrti, kdy jsou útvary na jeho povrchu plasticky nasvíceny. A upřímně řečeno, ač astronomové většinou Měsíc, tedy jeho jasný svit, nemají moc rádi, neboť ruší pozorování slabých nebeských objektů, nejen pro děti, ale i pro první kontakt s astronomií některých návštěvníků je to objekt na pozorování nejvděčnější. A tato skutečnost se na mnoha hvězdárnách, které se letos do projektu zapojily, ukázala jako téměř klíčová. Však čtěte dále.
24. března 2023 nás čeká již pátý ročník Dne hvězdáren a planetárií. Vyhlašuje jej Asociace hvězdáren a planetárií a jeho cílem je přiblížit astronomii a hvězdárny neastronomům. Termín je totiž volen tak, aby bylo možno na obloze pozorovat Měsíc v období kolem první čtvrti. Jedná se asi o nejvhodnější objekt na naší obloze, který je dobře pozorovatelný například i pro menší děti a seniory dalekohledem. Ovšem vybrané hvězdárny a planetária vám představí nejen Měsíc.
Je to již čtvrtý rok, co Asociace hvězdáren a planetárií vyhlašuje „Den hvězdáren a planetárií“. Zdá se, že ten letošní, na rozdíl od let 2020 a 2021, bude moci být již opět skutečným, tedy spojen přímo s návštěvou vaší oblíbené hvězdárny. Letos se bude konat v pátek 11. března 2021. Termín je totiž volen tak, aby bylo možno na obloze pozorovat Měsíc v období kolem první čtvrti. Jedná se asi o nejvhodnější objekt na naší obloze, který je dobře pozorovatelný například i pro menší děti.
Je to již třetí rok, co Asociace hvězdáren a planetárií vyhlašuje „Den hvězdáren a planetárií“. Bohužel, až na první rok byl ten loňský a jistě bude i ten letošní zasažen epidemiologickými opatřeními. Přesto bychom se rádi zájemcům o astronomii s našimi hvězdárnami představili i letos. Byť se bude v každém případě jednat o aktivity odehrávající se převážně ve virtuálním prostředí. Ostatně, již si na něj začínáme pomalu zvykat jako na nedílnou součást našeho života. Takže 19. března 2021 – Den hvězdáren a planetárií.
Je tu opět měsíc březen a s ním i český Den hvězdáren a planetárií. Asociace hvězdáren a planetárií jej letos vyhlásila na pátek 27. března. V tento den bychom chtěli všem astronomii milovným lidem připomenout, že nad našimi hlavami se nachází obloha, po které se pohybují hvězdy, planety, Měsíc i Slunce, tu a tam se mihne meteor či kometa, tu a tam kosmická stanice či družice a že na toto vše se můžeme podívat jednak svýma očima, jednak dalekohledy a jednak i prostřednictvím projektorů našich planetárií.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.
