Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 11. do 20. 11. 2022. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer můžeme pozorovat Saturn a Jupiter, později v noci také Mars. Aktivita Slunce je nízká, ale máme zde zajímavé skvrny. Raketa SLS přečkala bouři Nicole na rampě a chystá se ke startu. Po dlouhé době letěl Falcon 9 bez záchrany stupně. ISS se dočkala zásobovací lodi Cygnus, které se neotevřel jeden panel solárních článků. Čína také dopravila nákladní loď Tianzhou-5 ke stanici Tiangong. Před 55 lety popoletěla sonda Surveyor 6 po povrchu Měsíce.
Tepelné štíty chrání sondu před vysokými teplotami, které se tvoří díky tření o atmosféru při obrovských rychlostech. Mimo jiné štíty fungují také jako „brzdy“. Svojí plochou totiž pomáhají zmenšit rychlost sond a umožňují tak lehčí přistání na povrchu planet. Například Mars má oproti Zemi mnohem řidší atmosféru, takže zpomalení je mnohem menší, a proto se vyplatí mít co největší plochu štítu.
Hned na začátku nového čísla pokračují Jiří Grygar a David Ondřich ve svém shrnutí dění v astronomii v minulém roce. Pavel Pecháček pak připomene život a dílo astronomky Dorothey Klumpkeové, od jejíhož úmrtí letos uplyne 80 let. Anna Muchová představí Czech Rocket Society – spolek převážně vysokoškolských studentů zaměřený na raketové aktivity. Václav Pavlík pokračuje v sérii rozhovorů s významnými vědci – tentokrát s astrofyzikem Jamesem Peeblesem.
Tato konference je nejvýznamnější proměnářské setkání pořádané Sekcí proměnných hvězd a exoplanet ČAS v tradicí již mnoho desítek let. V letošním roce konferenci opět otevřeme Studentskou sekcí, která bude mít soutěžní charakter a je určena pro studenty VŠ a SŠ. Konference se koná v termínu 25. - 27. listopadu 2022 v Planetáriu Ostrava.
Černá díra Gaia BH1 má hmotnost 9,62krát větší než hmotnost Slunce a obíhá kolem jasné hvězdy podobné Slunci zhruba ve stejné vzdálenosti, v jaké obíhá planeta Země kolem naší mateřské hvězdy. Tento binární systém se nachází ve vzdálenosti 1 600 světelných roků od Země a jeho poloha se promítá do souhvězdí Hadonoše. Předpokládá se, že Mléčná dráha obsahuje přinejmenším 100 milionů černých děr hvězdné velikosti, neznámý podíl z tohoto počtu se nachází v binárních systémech.
získal snímek „NGC 6883“, jehož autorem je Pavol Kollarik
Končí léto a některá souhvězdí se pomalu z noční oblohy začínají ztrácet, abychom se s nimi setkali opět za půl roku. Máme zde tedy jednu z letošních posledních příležitostí podívat se do hlubin vesmíru směrem, kde se na obloze nachází souhvězdí Labutě.
Astronomové využili přístroje Dark Energy Camera (DECam) na dalekohledu Víctor M. Blanco s objektivem o průměru 4 metry, který je umístěn na Cerro Tololo Inter-American Observatory v Chile. Podařilo se jim objevit dva vzácné asteroidy typu Atira/Apohele, jejichž celé dráhy leží uvnitř oběžné dráhy Země kolem Slunce, a jeden asteroid typu Apollo, který křižuje zemskou dráhu. Posledně zmíněný je pravděpodobně největším potenciálně nebezpečným asteroidem (Potentially Hazardous Asteroid – PHA) objeveným v uplynulých osmi letech.
Máte nervy ze železa? Protože zkrotit 200 dětí, to není jen tak… Jste schopni celou noc nespat? Protože zatmění Měsíce nepočká… Máte rádi život, vesmír a vůbec? Protože to my na Hvězdárně a planetáriu Brno máme!
Nová vědecká pozorování černé díry hvězdné hmotnosti v souhvězdí Labutě odhalují nové detaily o uspořádání extrémně horké hmoty v bezprostředním okolí této černé díry, zvané Cygnus X-1, oznámila americká NASA. Na tom se podílejí také čeští astronomové z Astronomického ústavu AV ČR. Hmota se při pádu do černé díry zahřívá na miliony stupňů. Tento horký plyn vyzařuje rentgenové záření. Vědci používají měření polarizace těchto rentgenových paprsků, aby otestovali a zlepšili stávající modely, které popisují, jak černé díry polykají hmotu a jak se z nich stávají jedny z nejsvítivějších zdrojů rentgenového záření ve vesmíru.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 11. do 13. 11. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastane jeho úplné zatmění, které u nás nebude pozorovatelné. Večer je vidět Saturn a Jupiter, později v noci také Mars. Aktivita Slunce je nízká, možná se zvýší s natočením nových skvrn. Raketa SLS je opět na startovní rampě. Z té vedlejší odstartoval v uplynulém týdnu Falcon Heavy. K ISS míří nákladní loď Cygnus. Před 450 lety byla pozorována supernova v Kasiopeji.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 11. do 20. 11. 2022. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer můžeme pozorovat Saturn a Jupiter, později v noci také Mars. Aktivita Slunce je nízká, ale máme zde zajímavé skvrny. Raketa SLS přečkala bouři Nicole na rampě a chystá se ke startu. Po dlouhé době letěl Falcon 9 bez záchrany stupně. ISS se dočkala zásobovací lodi Cygnus, které se neotevřel jeden panel solárních článků. Čína také dopravila nákladní loď Tianzhou-5 ke stanici Tiangong. Před 55 lety popoletěla sonda Surveyor 6 po povrchu Měsíce.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2022
získal snímek „NGC 6883“, jehož autorem je Pavol Kollarik
Končí léto a některá souhvězdí se pomalu z noční oblohy začínají ztrácet, abychom se s nimi setkali opět za půl roku. Máme zde tedy jednu z letošních
