Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Ohlédnutí za IAU sympoziem 405 v Brně

Ohlédnutí za IAU sympoziem 405 v Brně

Oficiální logo IAU sympozia 405
Autor: Tereza Jeřábková

Po více než roce příprav a pěti dnech přednášek o centru Mléčné dráhy je za námi vůbec první sympozium Mezinárodní astronomické unie (IAU) v Brně. Více než 200 účastníků si pochvalovalo výbornou organizaci brněnských hostitelů, které představovali pracovníci Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty MUNI (UTFA SCI MUNI) a kolegové z Hvězdárny a planetária Brno, kde se celé sympozium odehrávalo.

Centrum naší galaxie poutá pozornost všech, od laiků až po teoretické fyziky, protože se tam odehrávají procesy, které jsou klíčové pro vývoj celé galaxie. Je to zároveň velmi komplexní dynamický systém, kde vzájemně interagují hvězdy, plyn a prach v relativně malém objemu galaxie. Navíc v centrální části dynamiku určuje supermasivní černá díra Sgr A* s hmotností 4 milionů hmotností Slunce.

Více než 200 účestníků zcela zaplnilo brněnské planetarium Autor: Michal Zajaček
Více než 200 účestníků zcela zaplnilo brněnské planetarium
Autor: Michal Zajaček
Právě zkoumání těchto procesů na různých škálách a jejich vývoj v čase bylo hlavní motivací, když jsem koncem roku 2024 podával návrh na zorganizování sympozia Mezinárodní astronomické unie. Návrh byl nakonec přijat, což pro nás byla velká pocta, jelikož se jednalo o první oficiální sympozium IAU v Brně a zároveň první sympozium na území ČR mimo valná shromáždění IAU. Brněnské sympozium IAU dostalo označení 405.

Během pěti dnů od 18. 5. do 22. 5. 2026 se v Brně sešlo více než 200 odborníků z celého světa, aby diskutovali o procesech odehrávajících se v centrálních oblastech Mléčné dráhy. Program byl rozdělen do 6 odborných sekcí:

•    Sgr A* a jeho interakce s prostředím,
•    Centrální parsek: hvězdy a plynno-prachový obsah, hvězdná dynamika, tvorba hvězd,
•    Galaktické centrum v éře tzv. multi-messenger pozorování (kosmické záření, neutrina, gravitační vlny),
•    Centrální molekulární zóna,
•    Nukleární hvězdokupa a nukleární stelární disk,
•    Vystopování předchozí aktivity centra galaxie a srovnání s jinými galaxiemi.

Společná fotografie účastníků IAU sympozia 405 - v pozadí se nachází model černé díry, singulóna. Místo: Hvězdárna a planetarium Brno. Autor: L. Szakszonová
Společná fotografie účastníků IAU sympozia 405 - v pozadí se nachází model černé díry, singulóna. Místo: Hvězdárna a planetarium Brno.
Autor: L. Szakszonová
Sympozium zahájili Michal Zajaček jako předseda vědeckého a místního organizačního výboru, Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, Michal Bulant, prorektor Masarykovy univerzity pro vzdělávání a kvalitu, Karel Kubíček, proděkan Přírodovědecké fakulty MUNI pro vnější vztahy, internacionalizaci a transfer znalostí Přírodovědecké fakulty MUNI, a Rikard von Unge, ředitel Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky SCI MUNI.
 
Nositelka Nobelovy ceny Andrea M. Ghez a Michal Zajaček, předseda místního organizačního výboru (LOC). Autor: Petr Ryp
Nositelka Nobelovy ceny Andrea M. Ghez a Michal Zajaček, předseda místního organizačního výboru (LOC).
Autor: Petr Ryp
Úvodní přednášku o centru naší galaxie přednesla Andrea M. Ghez (UCLA), nositelka Nobelovy ceny za fyziku za rok 2020 spolu s Reinhardem Genzelem a Rogerem Penrosem. Andrea M. Ghez je zároveň čtvrtou ženou, která tuto cenu získala, a v současnosti stále jednou z pěti držitelek v kategorii fyzika.

Každá ze sekcí byla uvedena přehledovou přednáškou, přičemž první sekce měla dvě přehledové přednášky, tedy celkem jich bylo sedm. Následovalo 15 zvaných přednášek na vybrané aktuální problémy. Celkově bylo na sympoziu dále 89 ústních příspěvků a 81 posterových prezentací. Konference se celkem zúčastnilo 193 aktivních vědkyň a vědců.

Společenský program sestával z úvodní recepce v brněnské Nové radnici. Dále následovala prohlídka Brna a koncert plný české a moravské hudby v podání Komorní dechové harmonie pod uměleckým vedením astrofyzika prof. Zdeňka Mikuláška. Vyvrcholením byla konferenční večeře v prostorách Moravské galerie - Uměleckoprůmyslového muzea.

Zasedání Českého národního komitétu astronomického během IAUS 405 s krátkou gratulací Pavlovi Suchanovi k jeho životnímu jubileu. Autor: Vladimír Karas
Zasedání Českého národního komitétu astronomického během IAUS 405 s krátkou gratulací Pavlovi Suchanovi k jeho životnímu jubileu.
Autor: Vladimír Karas
Ve čtvrtek 21. 5. 2026 neformálně zasedal Český národní astronomický komitét, který v úvodu symbolicky oslavil 70. narozeniny významného českého popularizátora astronomie Pavla Suchana, který byl rovněž osobně přítomen.
 
Během sympozia se konaly také různé doprovodné akce pro veřejnost. Na Moravském náměstí v Brně probíhala veřejná výstava o černých dírách. V úterý 19. 5. se v planetáriu uskutečnila veřejná přednáška Andrey M. Ghez, která byla zcela vyprodána. Před sympoziem i během něj se na různých ikonických místech Brna objevoval model černé díry – singulóna, který je velmi fotogenický.

Každý den vycházel Galactic Center Newsletter, jehož vedoucím editorem byl Václav Pavlík. Cílem newsletteru bylo přiblížit účastníkům nejen centrum galaxie, ale i různé osobnosti Brna a okolí.
 

Podpis organizace dalšího workshopu o centru galaxie v Montreal, Kanada, během konferenční večeře Autor: L. Szakszonová
Podpis organizace dalšího workshopu o centru galaxie v Montreal, Kanada, během konferenční večeře
Autor: L. Szakszonová
IAU sympozium 405 bylo součástí workshopů o centru galaxie, které se konají od roku 1982 (první workshop proběhl v Pasadeně) v intervalu tří až čtyř let (viz [1] pro více informací). Brněnský workshop byl přibližně patnáctý v pořadí. Je již tradicí, že během konferenční večeře se vybírá lokalita následujícího workshopu. V Moravské galerii byl výběr potvrzen podpisem na ubrousek - následující workshop se uskuteční v červnu 2028 v Montréalu v Kanadě a hlavní organizátorkou bude Daryl Haggard z McGill University.

Organizátoři IAU sympozia 405 děkují za podporu Přírodovědecké fakultě MUNI, Hvězdárně a planetáriu Brno, Mendelově univerzitě, Astronomickému ústavu AV, programu Vesmír pro lidstvo a Junior Star grantu GM24-10599M „Hvězdy v galaktických jádrech: vzájemný vztah s masivními černými dírami“.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Pavlík, V., Zajacek, M., Mesarč, M., & Suková, P. (2026). Galactic Center Newsletter (Vol.XXIX / No.1). Galactic Center Newsletter, XXIX(1)



O autorovi

Michal Zajaček

Michal Zajaček

Michal Zajaček sa narodil 31. 12. 1988 v Malackách na Slovensku. Počas základnej a strednej školy sa venoval astronómii a astrofyzike amatérsky a zapájal sa do rôznych súťaží, najmä “Čo vieš o hviezdach?” a Astronomickej olympiády. V roku 2009 nastúpil na Matematicko-fyzikálnu fakultu Univerzity Karlovej v Prahe, kde ukončil v roku 2014 magisterské štúdium Astronómie a Astrofyziky. V tom istom roku nastúpil ako doktorand do Medzinárodnej školy Maxa Plancka v Kolíne nad Rýnom a v Bonne v Nemecku. Predmetom jeho výskumu je Galaktické centrum, procesy v galaktických jadrách, astrofyzika kompaktných objektov (najmä neutronových hviezd) a vo všeobecnosti dynamika a žiarivé procesy v rôznych astrofyzikálnych sústavách. Aktívne sa podielal aj na príprave pozorovacích plánov  na Very Large Telescope (VLT), rádioteleskop v Effelsbergu, Very Large Array (VLA) a Very Long Baseline Interferometry (VLBI).

Štítky: IAU sympozium 405, Centrum Galaxie, Galaxie


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »