Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kyslík objeven v nejvzdálenější známé galaxii

Kyslík objeven v nejvzdálenější známé galaxii

Tento snímek ukazuje přesnou polohu galaxie JADES-GS-z14-0 na noční obloze. K dnešnímu dni se jedná o nejvzdálenější potvrzenou galaxii, o které víme. Její světlo k nám letělo 13,4 miliardy světelných let a ukazuje podmínky ve vesmíru v době, kdy byl starý pouhých 300 milionů let. Obrázek ukazuje detailní záběr této prapůvodní galaxie, jak ji vidíme pomocí soustavy ALMA. Vložka je překryta snímkem pořízeným vesmírným dalekohledem NASA/ESA/CSA JWST.
Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/S. Carniani et al./S. Schouws et al/JWST: NASA, ESA, CSA, STScI, Brant Robertso

Dvě různé skupiny astronomů objevily kyslík v nejvzdálenější známé galaxii JADES-GS-z14-0. Objev, o němž informovaly dvě samostatné studie, byl učiněn díky observatoři ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), jejímž partnerem je Evropská jižní observatoř (ESO). Tento rekordní objev nutí astronomy přehodnotit jak rychle se galaxie v raném vesmíru formovaly.

Galaxie JADES-GS-z14-0, která byla objevena v loňském roce, je nejvzdálenější potvrzenou galaxií, jaká kdy byla nalezena: je tak daleko, že její světlo k nám cestovalo 13,4 miliardy let. To znamená, že ji vidíme v podobě, v jaké byla v době, kdy byl vesmír starý méně než 300 milionů let, tedy asi 2 % jeho současného stáří. Nová detekce kyslíku pomocí ALMA, soustavy teleskopů v chilské poušti Atacama, naznačuje, že galaxie je mnohem chemicky vyspělejší, než se předpokládalo.

"Je to jako najít dospívajícího člověka tam, kde byste čekali pouze děti," říká Sander Schouws, doktorand na observatoři v nizozemském Leidenu a první autor studie vedené Nizozemci, která byla nyní přijata k publikaci v časopise The Astrophysical Journal. "Výsledky ukazují, že galaxie se zformovala velmi rychle a také rychle dospívá, což přispívá k rostoucímu počtu důkazů, že formování galaxií probíhá mnohem rychleji, než se předpokládalo."

Galaxie obvykle začínají svůj život plný mladých hvězd, které se skládají převážně z lehkých prvků, jako je vodík a helium. Jak se hvězdy vyvíjejí, vytvářejí těžší prvky, jako je kyslík, které se po jejich zániku rozptýlí v hostitelské galaxii. Vědci se domnívali, že ve stáří 300 milionů let je vesmír ještě příliš mladý na to, aby v něm byly galaxie plné těžkých prvků. Dvě studie ALMA však ukazují, že JADES-GS-z14-0 obsahuje asi 10krát více těžkých prvků, než se očekávalo.

"Nečekané výsledky mě ohromily, protože otevřely nový pohled na první fáze vývoje galaxií," říká Stefano Carniani ze Scuola Normale Superiore v italské Pise a hlavní autor článku, který byl nyní přijat k publikaci v časopise Astronomy & Astrophysics. "Důkaz, že galaxie jsou zralé již v počátcích vesmíru, vyvolává otázky, kdy a jak galaxie vznikly."

Vložený obrázek na tomto snímku ukazuje JADES-GS-z14-0 - nejvzdálenější známou galaxii k dnešnímu dni - jak ji vidíme pomocí soustavy ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array). Dvě spektra, která jsou zde zobrazena, jsou výsledkem nezávislé analýzy dat ALMA dvěmi skupinami astronomů. Obě nalezly emisní čáru kyslíku, což z ní činí nejvzdálenější detekci kyslíku v době, kdy byl vesmír starý pouhých 300 milionů let. Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/S. Carniani et al./S. Schouws et al/JWST: NASA, ESA, CSA, STScI, Brant Robertso
Vložený obrázek na tomto snímku ukazuje JADES-GS-z14-0 - nejvzdálenější známou galaxii k dnešnímu dni - jak ji vidíme pomocí soustavy ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array). Dvě spektra, která jsou zde zobrazena, jsou výsledkem nezávislé analýzy dat ALMA dvěmi skupinami astronomů. Obě nalezly emisní čáru kyslíku, což z ní činí nejvzdálenější detekci kyslíku v době, kdy byl vesmír starý pouhých 300 milionů let.
Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/S. Carniani et al./S. Schouws et al/JWST: NASA, ESA, CSA, STScI, Brant Robertso

Detekce kyslíku také umožnila astronomům mnohem přesněji měřit vzdálenost k JADES-GS-z14-0. "Detekce ALMA nabízí mimořádně přesné měření vzdálenosti galaxie s nejistotou pouhých 0,005 procenta. Tato úroveň přesnosti - analogická přesnosti na 5 cm na vzdálenost 1 km - pomáhá zpřesnit naše chápání vlastností vzdálených galaxií," dodává Eleonora Parlanti, doktorandka na Scuola Normale Superiore v Pise a autorka studie Astronomy & Astrophysics [1].

"Galaxie byla sice původně objevena pomocí vesmírného dalekohledu Jamese Webba, ale až ALMA potvrdila a přesně určila její obrovskou vzdálenost," [2] říká docent Rychard Bouwens, člen týmu z Leidenské observatoře. "To ukazuje úžasnou součinnost ALMA a JWST při odhalování vzniku a vývoje prvních galaxií."

Gergö Popping, astronom ESO z Evropského regionálního centra ALMA, který se na studiích nepodílel, říká: "Tato jasná detekce kyslíku v JADES-GS-z14-0 mě opravdu překvapila. Naznačuje to, že galaxie mohou po velkém třesku vznikat rychleji, než se dosud předpokládalo. Tento výsledek ukazuje, jak důležitou roli hraje ALMA při odhalování podmínek, za kterých se formovaly první galaxie v našem vesmíru."

Poznámky

[1] Astronomové používají k určení vzdálenosti extrémně vzdálených objektů měření známé jako červený posuv (redshift). Předchozí měření ukázala, že galaxie JADES-GS-z-14-0 má červeném posuv přibližně 14,12 až 14,4. Díky detekci kyslíku nyní oba týmy zúžily tento údaj na červený posuv kolem 14,18.

[2] Vesmírný dalekohled Jamese Webba je společným projektem NASA, Evropské kosmické agentury (ESA) a Kanadské kosmické agentury (CSA).

Odkazy

 

Kontakty

Stefano Carniani
Scuola Normale Superiore
Pisa, Italy
Tel.: +39 050 509156
Email: stefano.carniani@sns.it

Sander Schouws
Leiden University
Leiden, The Netherlands
Email: sanderschouws@gmail.com

Eleonora Parlanti
Scuola Normale Superiore
Pisa, Italy
Email: eleonora.parlanti@sns.it

Rychard Bouwens
Leiden Observatory, University of Leiden
Leiden, The Netherlands
Tel.: +31 71 527 8456
Email: bouwens@strw.leidenuniv.nl

Jacqueline Hodge
Leiden Observatory, University of Leiden
Leiden, The Netherlands
Tel.: +31 71 527 8450
Email: hodge@strw.leidenuniv.nl

Gergö Popping
European ALMA Regional Centre, European Southern Observatory
Tel.: +49 89 3200 6247
Email: gpopping@eso.org

Bárbara Ferreira
ESO Media Manager
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6670
Mobil: +49 151 241 664 00
Email: press@eso.org

Anežka Srbljanović (press contact Česko)
ESO Science Outreach Network a Astronomical Institute of Czech Academy of Sciences
Tel.: +420 323 620 116
Email: eson-czech@eso.org

Connect with ESO on social media

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso2507. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.




O autorovi

Vojtěch Partík

Vojtěch Partík

Vojtěch Partík vystudoval obor Astronomie a astrofyzika na MFF UK, a v roce 2024 obhájil magisterskou práci "Exploring galaxy evolution in the Virgo cluster". Momentálně je doktorským studentem na téže univerzitě a zaměřuje se na radiovou astronomii, galaxie a vliv prostředí na jejich vývoj.

Štítky: Emise kyslíku, Galaxie


49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »