Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Největší snímek svého druhu ukazuje skrytou chemii v jádru Mléčné dráhy

Největší snímek svého druhu ukazuje skrytou chemii v jádru Mléčné dráhy

Tento snímek ukazuje složité rozložení molekulárního plynu v centrální molekulární zóně (CMZ) Mléčné dráhy. Byl pořízen pomocí observatoře ALMA, jejímž partnerem je ESO. Tato mapa, jenž je součástí projektu ACES, je dlouhá jako tři úplňky vedle sebe na obloze a je to ve skutečnosti největší snímek, jaký kdy observatoř ALMA pořídila. Průzkum zmapoval rozložení desítek různých molekul, z nichž pět je zde zobrazeno v různých barvách: oxid siřičitý (azurová), oxid křemičitý (zelená), kyselina isokyanová (červená), kyanacetylen (modrá) a monosulfid uhlíku (magenta).
Autor: ALMA(ESO/NAOJ/NRAO)/S. Longmore et al. Background: ESO/D. Minniti et al.

Astronomové zachytili centrální oblast naší Mléčné dráhy na působivém novém snímku, který odhaluje komplexní síť vláken kosmického plynu v dosud nevídaných detailech. Tento bohatý soubor dat, získaný pomocí radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), umožní astronomům prozkoumat život hvězd v nejextrémnější oblasti naší galaxie, v blízkosti supermasivní černé díry v jejím středu.

„Je to místo extrémů, neviditelné našim očím, ale nyní odhalené v mimořádných detailech,“ říká Ashley Barnes, astronom z Evropské jižní observatoře (ESO) v Německu, jenž tvoří součást týmu, který získal nové údaje. Pozorování poskytují jedinečný pohled na studený plyn – surovinu, ze které se tvoří hvězdy – v takzvané centrální molekulární zóně (CMZ) naší galaxie. Je to poprvé, co byl studený plyn v celé této oblasti prozkoumán tak podrobně.

Oblast zachycená na novém snímku se rozprostírá na více než 650 světelných let. Obsahuje husté mraky plynu a prachu, které obklopují supermasivní černou díru v centru naší galaxie. „Je to jediné galaktické jádro, které je dostatečně blízko Zemi, abychom jej mohli studovat v takových detailech,“ říká Barnes. Datový soubor odhaluje CMZ jako nikdy předtím, od plynných struktur o rozloze desítek světelných let až po malé plynné mraky kolem jednotlivých hvězd.

Plyn, který ACES (ALMA CMZ Exploration Survey) konkrétně zkoumá, je studený molekulární plyn. Průzkum odhaluje složitou chemii CMZ a detekuje desítky různých molekul, od jednoduchých, jako je oxid křemičitý, až po složitější organické, jako je methanol, aceton nebo ethanol.

Tato montáž ukazuje rozložení různých molekul v centrální molekulární zóně (CMZ) Mléčné dráhy. Pozorování byla provedena pomocí observatoře ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) v rámci průzkumu ACES (ALMA CMZ Exploration Survey).

ACES zmapoval rozložení několika desítek molekul v centru naší galaxie. Zde ukazujeme pět z nich, shora dolů: monosulfid uhlíku, kyselina isokyanová, oxid křemíku, oxid síry a cyanoacetylen. Autor: ALMA(ESO/NAOJ/NRAO)/S. Longmore et al.
Tato montáž ukazuje rozložení různých molekul v centrální molekulární zóně (CMZ) Mléčné dráhy. Pozorování byla provedena pomocí observatoře ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) v rámci průzkumu ACES (ALMA CMZ Exploration Survey). ACES zmapoval rozložení několika desítek molekul v centru naší galaxie. Zde ukazujeme pět z nich, shora dolů: monosulfid uhlíku, kyselina isokyanová, oxid křemíku, oxid síry a cyanoacetylen.
Autor: ALMA(ESO/NAOJ/NRAO)/S. Longmore et al.

Studený molekulární plyn proudí podél vláken a napájí shluky hmoty, ze kterých mohou vyrůst hvězdy. Na okraji Mléčné dráhy víme, jak tento proces probíhá, ale v centrální oblasti jsou události mnohem extrémnější. „CMZ je domovem některých z nejhmotnějších hvězd známých v naší galaxii, z nichž mnohé žijí rychle a umírají mladé, končící svůj život mohutnými výbuchy supernov a dokonce hypernov,“ říká vedoucí projektu ACES Steve Longmore, profesor astrofyziky na Liverpool John Moores University ve Velké Británii. S pomocí ACES astronomové doufají, že lépe porozumí tomu, jak tyto jevy ovlivňují zrod hvězd a zda naše teorie o vzniku hvězd platí i v extrémních podmínkách.

„Studiem toho, jak hvězdy vznikají v CMZ, můžeme také získat jasnější představu o tom, jak galaxie rostly a vyvíjely se,“ dodává Longmore. „Věříme, že tato oblast má mnoho společného s galaxiemi v raném vesmíru, kde se hvězdy formovaly v chaotických, extrémních podmínkách.“

K shromáždění tohoto nového souboru dat použili astronomové observatoř ALMA, kterou provozuje ESO a její partneři v chilské poušti Atacama. Ve skutečnosti se jedná o první případ, kdy bylo tímto zařízením pozorováno tak velké území, což z něj činí největší snímek pořízený přístrojem ALMA v historii. Na obloze je mozaika – získaná spojením mnoha jednotlivých pozorování, jako by se skládaly dílky puzzle – dlouhá jako tři úplňky vedle sebe.

Tento snímek ukazuje polohu centrální molekulární zóny (CMZ), oblasti v jádru naší galaxie bohaté na husté a složité plynové mraky. Tato zóna byla zmapována pomocí observatoře ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) v rámci projektu ACES (ALMA CMZ Exploration Survey). Vložený snímek je z projektu ACES, na kterém jsou různé molekuly zobrazeny různými barvami. Celý snímek – největší, jaký kdy byl pořízen pomocí ALMA – je dlouhý jako tři úplňky vedle sebe na obloze. Autor: ALMA(ESO/NAOJ/NRAO)/S. Longmore et al. Stars in inset: ESO/D. Minniti et al. Milky Way: ESO/S. Guisa
Tento snímek ukazuje polohu centrální molekulární zóny (CMZ), oblasti v jádru naší galaxie bohaté na husté a složité plynové mraky. Tato zóna byla zmapována pomocí observatoře ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) v rámci projektu ACES (ALMA CMZ Exploration Survey). Vložený snímek je z projektu ACES, na kterém jsou různé molekuly zobrazeny různými barvami. Celý snímek – největší, jaký kdy byl pořízen pomocí ALMA – je dlouhý jako tři úplňky vedle sebe na obloze.
Autor: ALMA(ESO/NAOJ/NRAO)/S. Longmore et al. Stars in inset: ESO/D. Minniti et al. Milky Way: ESO/S. Guisa

„Při navrhování průzkumu jsme očekávali vysokou úroveň detailů, ale byli jsme skutečně překvapeni složitostí a bohatostí, které se projevily v konečné mozaice,“ říká Katharina Immer, astronomka ALMA v ESO, která se také podílí na projektu. Data z ACES jsou prezentována v pěti článcích, které byly přijaty k publikování v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society, přičemž šestý článek je těsně před přijetím.

„Nadcházející vylepšení širokopásmové citlivosti ALMA spolu s dalekohledem ELT (Extremely Large Telescope) ESO nám brzy umožní proniknout ještě hlouběji do této oblasti – rozlišit jemnější struktury, sledovat složitější chemické procesy a zkoumat vzájemné působení hvězd, plynu a černých děr s dosud nevídanou jasností,“ říká Barnes. „V mnoha ohledech je to teprve začátek.“

Odkazy

Kontakty

Ashley Thomas Barnes
Astronomical Data Scientist, European Southern Observatory (ESO)
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6729
Email: Ashley.Barnes@eso.org

Steven Longmore
Professor of Astrophysics, Astrophysics Research Institute, Liverpool John Moores University
Liverpool, UK
Tel.: +44 (0)151 231 2929
Email: S.N.Longmore@ljmu.ac.uk

Katharina Immer
ALMA Regional Centre Astronomer, European Southern Observatory (ESO)
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6471
Email: Katharina.Immer@eso.org

Adam Ginsburg
Associate Professor, Department of Astronomy, University of Florida
Gainesville, FL, USA
Tel.: +1 352-294-1879
Email: adamginsburg@ufl.edu, adam.g.ginsburg@gmail.com

Daniel Walker
Astronomer, UK ALMA Regional Centre Node, University of Manchester
Manchester, UK
Email: daniel.walker-2@manchester.ac.uk

Pei-Ying Hsieh
Assistant Professor, National Astronomical Observatory of Japan, Tokyo, Japan
Email: pei-ying.hsieh@nao.ac.jp

Xing Lu
Professor, Shanghai Astronomical Observatory, Chinese Academy of Sciences
Shanghai, China
Email: xinglu@shao.ac.cn, xinglv.nju@gmail.com

Bárbara Ferreira
ESO Media Manager
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6670
Mobil: +49 151 241 664 00
Email: press@eso.org

Anežka Srbljanović (press contact Česko)
ESO Science Outreach Network a Astronomical Institute of Czech Academy of Sciences
Tel.: +420 323 620 116
Email: eson-czech@eso.org

Connect with ESO on social media

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso2603. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.




O autorovi

Vojtěch Partík

Vojtěch Partík

Vojtěch Partík vystudoval obor Astronomie a astrofyzika na MFF UK, a v roce 2024 obhájil magisterskou práci "Exploring galaxy evolution in the Virgo cluster". Momentálně je doktorským studentem na téže univerzitě a zaměřuje se na radiovou astronomii, galaxie a vliv prostředí na jejich vývoj.

Štítky: Alma, Cmz


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše

Další informace »