Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Největší snímek svého druhu ukazuje skrytou chemii v jádru Mléčné dráhy

Největší snímek svého druhu ukazuje skrytou chemii v jádru Mléčné dráhy

Tento snímek ukazuje složité rozložení molekulárního plynu v centrální molekulární zóně (CMZ) Mléčné dráhy. Byl pořízen pomocí observatoře ALMA, jejímž partnerem je ESO. Tato mapa, jenž je součástí projektu ACES, je dlouhá jako tři úplňky vedle sebe na obloze a je to ve skutečnosti největší snímek, jaký kdy observatoř ALMA pořídila. Průzkum zmapoval rozložení desítek různých molekul, z nichž pět je zde zobrazeno v různých barvách: oxid siřičitý (azurová), oxid křemičitý (zelená), kyselina isokyanová (červená), kyanacetylen (modrá) a monosulfid uhlíku (magenta).
Autor: ALMA(ESO/NAOJ/NRAO)/S. Longmore et al. Background: ESO/D. Minniti et al.

Astronomové zachytili centrální oblast naší Mléčné dráhy na působivém novém snímku, který odhaluje komplexní síť vláken kosmického plynu v dosud nevídaných detailech. Tento bohatý soubor dat, získaný pomocí radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), umožní astronomům prozkoumat život hvězd v nejextrémnější oblasti naší galaxie, v blízkosti supermasivní černé díry v jejím středu.

„Je to místo extrémů, neviditelné našim očím, ale nyní odhalené v mimořádných detailech,“ říká Ashley Barnes, astronom z Evropské jižní observatoře (ESO) v Německu, jenž tvoří součást týmu, který získal nové údaje. Pozorování poskytují jedinečný pohled na studený plyn – surovinu, ze které se tvoří hvězdy – v takzvané centrální molekulární zóně (CMZ) naší galaxie. Je to poprvé, co byl studený plyn v celé této oblasti prozkoumán tak podrobně.

Oblast zachycená na novém snímku se rozprostírá na více než 650 světelných let. Obsahuje husté mraky plynu a prachu, které obklopují supermasivní černou díru v centru naší galaxie. „Je to jediné galaktické jádro, které je dostatečně blízko Zemi, abychom jej mohli studovat v takových detailech,“ říká Barnes. Datový soubor odhaluje CMZ jako nikdy předtím, od plynných struktur o rozloze desítek světelných let až po malé plynné mraky kolem jednotlivých hvězd.

Plyn, který ACES (ALMA CMZ Exploration Survey) konkrétně zkoumá, je studený molekulární plyn. Průzkum odhaluje složitou chemii CMZ a detekuje desítky různých molekul, od jednoduchých, jako je oxid křemičitý, až po složitější organické, jako je methanol, aceton nebo ethanol.

Tato montáž ukazuje rozložení různých molekul v centrální molekulární zóně (CMZ) Mléčné dráhy. Pozorování byla provedena pomocí observatoře ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) v rámci průzkumu ACES (ALMA CMZ Exploration Survey).

ACES zmapoval rozložení několika desítek molekul v centru naší galaxie. Zde ukazujeme pět z nich, shora dolů: monosulfid uhlíku, kyselina isokyanová, oxid křemíku, oxid síry a cyanoacetylen. Autor: ALMA(ESO/NAOJ/NRAO)/S. Longmore et al.
Tato montáž ukazuje rozložení různých molekul v centrální molekulární zóně (CMZ) Mléčné dráhy. Pozorování byla provedena pomocí observatoře ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) v rámci průzkumu ACES (ALMA CMZ Exploration Survey). ACES zmapoval rozložení několika desítek molekul v centru naší galaxie. Zde ukazujeme pět z nich, shora dolů: monosulfid uhlíku, kyselina isokyanová, oxid křemíku, oxid síry a cyanoacetylen.
Autor: ALMA(ESO/NAOJ/NRAO)/S. Longmore et al.

Studený molekulární plyn proudí podél vláken a napájí shluky hmoty, ze kterých mohou vyrůst hvězdy. Na okraji Mléčné dráhy víme, jak tento proces probíhá, ale v centrální oblasti jsou události mnohem extrémnější. „CMZ je domovem některých z nejhmotnějších hvězd známých v naší galaxii, z nichž mnohé žijí rychle a umírají mladé, končící svůj život mohutnými výbuchy supernov a dokonce hypernov,“ říká vedoucí projektu ACES Steve Longmore, profesor astrofyziky na Liverpool John Moores University ve Velké Británii. S pomocí ACES astronomové doufají, že lépe porozumí tomu, jak tyto jevy ovlivňují zrod hvězd a zda naše teorie o vzniku hvězd platí i v extrémních podmínkách.

„Studiem toho, jak hvězdy vznikají v CMZ, můžeme také získat jasnější představu o tom, jak galaxie rostly a vyvíjely se,“ dodává Longmore. „Věříme, že tato oblast má mnoho společného s galaxiemi v raném vesmíru, kde se hvězdy formovaly v chaotických, extrémních podmínkách.“

K shromáždění tohoto nového souboru dat použili astronomové observatoř ALMA, kterou provozuje ESO a její partneři v chilské poušti Atacama. Ve skutečnosti se jedná o první případ, kdy bylo tímto zařízením pozorováno tak velké území, což z něj činí největší snímek pořízený přístrojem ALMA v historii. Na obloze je mozaika – získaná spojením mnoha jednotlivých pozorování, jako by se skládaly dílky puzzle – dlouhá jako tři úplňky vedle sebe.

Tento snímek ukazuje polohu centrální molekulární zóny (CMZ), oblasti v jádru naší galaxie bohaté na husté a složité plynové mraky. Tato zóna byla zmapována pomocí observatoře ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) v rámci projektu ACES (ALMA CMZ Exploration Survey). Vložený snímek je z projektu ACES, na kterém jsou různé molekuly zobrazeny různými barvami. Celý snímek – největší, jaký kdy byl pořízen pomocí ALMA – je dlouhý jako tři úplňky vedle sebe na obloze. Autor: ALMA(ESO/NAOJ/NRAO)/S. Longmore et al. Stars in inset: ESO/D. Minniti et al. Milky Way: ESO/S. Guisa
Tento snímek ukazuje polohu centrální molekulární zóny (CMZ), oblasti v jádru naší galaxie bohaté na husté a složité plynové mraky. Tato zóna byla zmapována pomocí observatoře ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) v rámci projektu ACES (ALMA CMZ Exploration Survey). Vložený snímek je z projektu ACES, na kterém jsou různé molekuly zobrazeny různými barvami. Celý snímek – největší, jaký kdy byl pořízen pomocí ALMA – je dlouhý jako tři úplňky vedle sebe na obloze.
Autor: ALMA(ESO/NAOJ/NRAO)/S. Longmore et al. Stars in inset: ESO/D. Minniti et al. Milky Way: ESO/S. Guisa

„Při navrhování průzkumu jsme očekávali vysokou úroveň detailů, ale byli jsme skutečně překvapeni složitostí a bohatostí, které se projevily v konečné mozaice,“ říká Katharina Immer, astronomka ALMA v ESO, která se také podílí na projektu. Data z ACES jsou prezentována v pěti článcích, které byly přijaty k publikování v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society, přičemž šestý článek je těsně před přijetím.

„Nadcházející vylepšení širokopásmové citlivosti ALMA spolu s dalekohledem ELT (Extremely Large Telescope) ESO nám brzy umožní proniknout ještě hlouběji do této oblasti – rozlišit jemnější struktury, sledovat složitější chemické procesy a zkoumat vzájemné působení hvězd, plynu a černých děr s dosud nevídanou jasností,“ říká Barnes. „V mnoha ohledech je to teprve začátek.“

Odkazy

Kontakty

Ashley Thomas Barnes
Astronomical Data Scientist, European Southern Observatory (ESO)
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6729
Email: Ashley.Barnes@eso.org

Steven Longmore
Professor of Astrophysics, Astrophysics Research Institute, Liverpool John Moores University
Liverpool, UK
Tel.: +44 (0)151 231 2929
Email: S.N.Longmore@ljmu.ac.uk

Katharina Immer
ALMA Regional Centre Astronomer, European Southern Observatory (ESO)
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6471
Email: Katharina.Immer@eso.org

Adam Ginsburg
Associate Professor, Department of Astronomy, University of Florida
Gainesville, FL, USA
Tel.: +1 352-294-1879
Email: adamginsburg@ufl.edu, adam.g.ginsburg@gmail.com

Daniel Walker
Astronomer, UK ALMA Regional Centre Node, University of Manchester
Manchester, UK
Email: daniel.walker-2@manchester.ac.uk

Pei-Ying Hsieh
Assistant Professor, National Astronomical Observatory of Japan, Tokyo, Japan
Email: pei-ying.hsieh@nao.ac.jp

Xing Lu
Professor, Shanghai Astronomical Observatory, Chinese Academy of Sciences
Shanghai, China
Email: xinglu@shao.ac.cn, xinglv.nju@gmail.com

Bárbara Ferreira
ESO Media Manager
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6670
Mobil: +49 151 241 664 00
Email: press@eso.org

Anežka Srbljanović (press contact Česko)
ESO Science Outreach Network a Astronomical Institute of Czech Academy of Sciences
Tel.: +420 323 620 116
Email: eson-czech@eso.org

Connect with ESO on social media

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso2603. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.




O autorovi

Štítky: Alma, Cmz


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »