
Snímek z družice NOAA-20 pořízený 4. dubna 2025 kolem 03:04 našeho času, krátce po západu Měsíce, vznikl díky přístroji VIIRS, který je určený pro sledování atmosféry a zemského povrchu v noci. Pokud je scéna nasvícena Měsícem, blíží se snímky denním záběrům „obohaceným“ o světla měst. Za bezměsíčných nocí lze sledovat i výrazně slabší zdroje – např. větší požáry, menší vesničky, ropné plošiny, větší rybářské a výletní lodi, z přirozených jevů v atmosféře pak polární záře a noční airglow i nehomogenity v něm.

Astronomové pomocí Hubbleova kosmického dalekohledu a observatoře Gaia zjistili, že magnetar SGR 0501+4516 pravděpodobně nevznikl při výbuchu nedaleké supernovy, jak se dosud předpokládalo. Původ tohoto objektu s extrémně silným magnetickým polem je tak nyní neznámý.

Tým vědců z ETH Zurich, SETI Institute, Università di Roma Tor Vergata a Bělehradské univerzity pomocí pokročilého statistického modelování zkoumal, kolik exoplanet by astronomové měli pozorovat, než prohlásí, že život mimo Zemi je běžný nebo vzácný.

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 4. do 27. 4. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a poté se na ranní obloze potká s Venuší a Saturnem. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a nastala jedna silnější polární záře. Přistál Sojuz MS-26 s třemi členy dlouhodobé expedice z ISS. Očekáváme průlet sondy Lucy kolem planetky Donaldjohanson. Před 35 lety byl na oběžnou dráhu vynesen Hubbleův vesmírný dalekohled.

Astronomické komunitě jistě nemusíme představovat "bačkorového" astronoma Zdenka Bardona. Jeho téměř padesátiletá aktivita v astronomické oblasti a (nejen) zejména v oblasti automatizace astronomických pozorování (proto tedy mnoho amatérských i profesionálních astronomů může pozorovat vzdálenými dalekohledy trochu nadneseně "v bačkorách z obývacího pokoje") jej přivedla k mnoha oceněním jeho práce. Zmiňme snad jen planetku 6248 Bardon, která brázdí Sluneční soustavu, nebo udělení čestného členství v Mezinárodní astronomické unii. Nyní se k nim přidalo i ocenění Medailí I. stupně Královéhradeckého kraje za přínos astronomii a popularizaci vědy, kterou mu 8. dubna 2025 předal hejtman Petr Koleta.

Ptát se dam na jejich věk je samozřejmě krajně neslušné. V případě Iny to ale geology zajímá ze všeho nejvíc! Ina je totiž ženské jméno pro zvláštní lunární útvar, který se nachází v Jezeře štěstí. Problém je, že stáří Iny dosud neznáme. Odhady se pohybují od 3,5 miliardy let až po méně než 100 milionů roků.

Mezinárodní týden tmavé oblohy (21. – 28. dubna) je celosvětová připomínka noci. To zní sice paradoxně, ale sami se kolem sebe podívejme, jak nám noc z našich životů postupně mizí. Tma je nezbytná nejen pro kvalitní spánek, ale také pro zdravé fungování přírody, astronomická pozorování i uchování kulturního dědictví. Rychlý nárůst světelného znečištění však ohrožuje nejen náš pohled na hvězdnou oblohu, ale i samotnou noční krajinu, noční životní prostředí, které potřebujeme.

Astronomové objevili planetu, která obíhá pod úhlem 90 stupňů kolem vzácné dvojice zvláštních hvězd. Je to poprvé, co máme přesvědčivé důkazy o tom, že jedna z těchto "polárních planet" obíhá kolem hvězdného páru. Překvapivý objev byl učiněn pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře.

Modelování pozdních fází vývoje velmi hmotných hvězd je jednou z největších astrofyzikálních výzev současnosti. Navíc jen omezená dostupnost reálných pozorovacích dat činí pokusy o modelování ještě složitějšími, protože je velmi obtížné teoretické výsledky ověřit na skutečných datech. I proto je velmi zajímavou studie Michalise Kourniotise přijatá k publikaci v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. Práce se zabývala opravdu zvláštní hvězdou s označením HD 144812.

Podlehli jste novinovým titulkům, vyšli v noci do přírody, hledali Měsíc a ... odcházeli zklamaní, že místo růžové měl svoji klasickou bělavou barvu?
Nic si z toho nedělejte. Růžový Měsíc, stejně jako modrý Měsíc, krvavý Měsíc, nebo třeba jahodový Měsíc nemá nic společného s aktuální barvou Měsíce na obloze. Ta je vždy závislá na momentálním stavu atmosféry, výšce Měsíce nad obzorem a též na případné fázi zatmění Měsíce.

Středoškolský tým LASAR, který se zaměřuje na inovativní řešení problematiky kosmického
odpadu pomocí laserové technologie, bude součástí programu českého pavilonu na Expu
2025 v Ósace. Vystoupí v rámci partnerského týdne společnosti CTP, a to ve dvou blocích v
pondělí 14. a úterý 15. dubna.

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl
Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje. Číňané například věřili, že zatmění způsobuje drak, který polyká Slunce. Působili proto veliký rámus a mlátili do bubnů, aby draka vyděsili. Ten poté Slunce opět vyplivl či je vůbec nespolkl. Čínský pojem pro zatmění skutečně souvisí s představou "pojídání" nebo "sežrání" nebeského tělesa. U Vikingů měli podobné mýty. V jejich legendě vlčí sourozenci Hati a Skoll honili po obloze Slunce a Měsíc. Skoll chtěl sežrat Měsíc, zatímco Hati měl na mušce Slunce. Když jeden či druhý svou kořist dohnal, nastalo zatmění, buď Slunce či Měsíce. V Indii bylo zatmění dílem démona Rahu.

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 4. do 20. 4. 2025. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je vidět nízko na ranní obloze. Ještě před jejím východem můžeme zkusit kometu C/2025 F2 (SWAN). Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni. K ISS dorazila další tříčlenná dlouhodobá posádka v kosmické lodi Sojuz MS-27. očekáváme start rakety Vulcan s 27 družicemi sítě Kuiper. Před 130 lety se narodil významný český optik Vilém Gajdušek, nositel Nušlovy ceny České astronomické společnosti.

Právě dnes, 12. dubna slavíme (často poněkud opomíjený) významný den: mezinárodní den kosmonautiky. Pojďme si říct jeho stručnou historii a důvod, proč připadá právě na toto datum.

Soukromé lety do vesmíru byly kdysi jen velkou vzácností, ale dnes těchto misí probíhá stále víc a víc. Nejvíce na poli soukromých orbitálních pilotovaných startů exceluje americká společnost SpaceX, jejíž znovupoužitelné rakety z rodiny Falcon a kosmické lodě Crew Dragon jsou pro tyto účely jako dělané.
My se dnes podíváme na misi Fram2, jež se podívala dokonce až na polární oběžnou dráhu. Její poněkud „zvláštní“ název byl odvozen od norské polárnické lodi Fram, která na přelomu 19. a 20. století prováděla klíčové expedice jak v oblasti severního, tak jižního pólu Země.

Nedávný objev komety na snímcích z přístroje SWAN na vesmírné observatoři SOHO, k němuž došlo na přelomu března a dubna letošního roku, upoutal pozornost amatérských i profesionálních astronomů. Objekt, předběžně označovaný jako SWAN25F, den za dnem vykazoval rostoucí jasnost. 8. dubna dostala kometa konečně i označení pro dlouhoperiodické komety C/2025 F2 (SWAN). Pozorovací okno této poměrně jasné komety je krátké a nejlépe ji uvidíme na ranní obloze na začátku svítání.

Astronomové využili data z Hubbleova vesmírného teleskopu k určení rotační periody planety Uran s dosud nevídanou přesností. Díky detailní analýze atmosférických vzorů a pohybu oblačných pásů se jim podařilo stanovit, že Uran rotuje kolem své osy jednou za 17 hodin, 14 minut a 52 sekund. Výsledek byl publikován v prestižním časopise Nature.

V období 1. až 5. dubna bylo na českých sítích k vidění několik zajímavých snímků Měsíce. Nejprve se Měsíc dostal k hvězdokupě Plejády, kterou posléze zakrýval. 4. dubna pak testoval novou kameru Moravských přístrojů Martin Myslivec a vznikl obří snímek v rozlišení dosud běžném spíše při snímání mozaiky. A protože nastala výhodná librace, přišly na řadu i zajímavé útvary u jihozápadního okraje měsíčního kotouče v podání Martina Trojana.

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 4. do 13. 4. 2025. Měsíc bude v úplňku. Venuše je vidět nízko na ranní obloze. Na večerní obloze jsou dobře vidět planety Jupiter a Mars. Aktivita Slunce je zvýšená a jsou vidět velké sluneční skvrny. Skončila mise přes zemské póly nazvaná symbolicky Fram2. K ISS se má vydat kosmická loď Sojuz MS-27 s tříčlennou posádkou dlouhodobé mise. Před 55 lety začala mise Apollo 13.

V sobotu 5. dubna večer pokračuje na TV Noe seriál besed se zajímavými hosty z oboru astronomie nebo astrofyziky. RNDr. Soňa Ehlerová, Ph.D. z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. V prvním dílu jsme se zaměřili na úžasné observatoře v Chile a zastoupení České republiky v jejích výzkumech. Dnes se dozvíme, co se odehrává v galaxiích a jak s tím souvisí jejich mezihvězdná a následně i mezigalaktická hmota?