Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Do Brna míří světová špička astrofyziky. Sympozium IAUS 405 nabídne i program pro veřejnost

Do Brna míří světová špička astrofyziky. Sympozium IAUS 405 nabídne i program pro veřejnost

Centrum Mléčné dráhy v infračerveném záření s oblastí okolo Rho Ophiuchi (zelená „skvrnka“ nad středem snímku).
Autor: WISE/NASA

Už příští týden se Brno stane centrem světové astrofyziky. Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity zde od 18. do 22. května 2026 uspořádá prestižní Sympozium Mezinárodní astronomické unie 405 (IAUS 405) s názvem Traversing the Galactic Center in Space and Time. Spoluorganizátorem akce je Hvězdárna a planetárium Brno, kde se odehraje hlavní část programu.

Sympozium se zaměří na galaktické jádro – dynamickou oblast Mléčné dráhy, kde se nachází supermasivní černá díra Sagittarius A*. Centrum naší galaxie slouží jako jedinečná laboratoř pro studium extrémních fyzikálních procesů. Do Brna přijedou přední světoví odborníci, včetně laureátky Nobelovy ceny za fyziku za rok 2020 Andrey Ghez z Kalifornské univerzity v Los Angeles.

Novinkou letošního ročníku je výrazně rozšířený program pro veřejnost. Návštěvníci se mohou těšit na veřejnou přednášku nobelistky, doprovodnou venkovní fotografickou výstavu zaměřenou na černé díry i unikátní 3D model černé díry nazvaný Singulóna. Společným tématem těchto aktivit je motto „Ze světla do temnoty a zpět“, které přibližuje historii i podstatu výzkumu černých děr.

To, že se Mezinárodní astronomická unie (IAU) rozhodla podpořit organizaci sympozia o centru naší galaxie v Brně, je pro nás velká pocta – je to vůbec první sympozium IAU nejen v našem městě, ale také první izolované v celé republice. Předešlá se totiž konala v rámci velkých valných shromáždění v letech 1967 a 2006 v Praze,“ uvedl Michal Zajaček, předseda vědeckého a místního organizačního výboru z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty MU.

Centrum Galaxie od rádiových po rentgenové vlny
Centrum Galaxie od rádiových po rentgenové vlny

Hlavní vědecký program nabídne sérii přednášek, diskusí a posterových prezentací pokrývajících témata od bezprostředního okolí černé díry až po širší struktury galaktického jádra. Úvodní přednášku pronese nositelka Nobelovy ceny Andrea Ghez hned první den konference. Program reflektuje nejnovější výsledky získané pomocí špičkových observatoří a instrumentů.

Pojem černá díra zná skoro každý, ale málokdo si pod ním představí něco skutečně konkrétního. Černé díry jsou děsivé, fascinující a zároveň klíčové pro pochopení toho, jak funguje svět. A právě to z nich dělá jedno z největších dobrodružství moderní astronomie. A my na Kraví hoře jsme nadšeni z toho, že se můžeme podílet na setkání lidí, kteří tento vesmírný fenomén studují,“ řekl Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno.

Konference IAUS 405 navazuje na dlouhou tradici mezinárodních setkání zaměřených na galaktické jádro, která se konají již od 80. let a propojují odborníky z celého světa. Brno se tak na několik dní stane klíčovým místem pro diskusi o současnosti i budoucnosti výzkumu jedné z nejzajímavějších oblastí vesmíru.

Srdečně zveme jak vědce, tak nadšence, aby se k nám v Brně připojili na tomto výjimečném setkání, které zdůrazňuje rostoucí úlohu České republiky v astrofyzikálním výzkumu,“ dodal Michal Zajaček.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Webové stránky sympozia



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Centrum Galaxie


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »