Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Do Brna míří světová špička astrofyziky. Sympozium IAUS 405 nabídne i program pro veřejnost

Do Brna míří světová špička astrofyziky. Sympozium IAUS 405 nabídne i program pro veřejnost

Centrum Mléčné dráhy v infračerveném záření s oblastí okolo Rho Ophiuchi (zelená „skvrnka“ nad středem snímku).
Autor: WISE/NASA

Už příští týden se Brno stane centrem světové astrofyziky. Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity zde od 18. do 22. května 2026 uspořádá prestižní Sympozium Mezinárodní astronomické unie 405 (IAUS 405) s názvem Traversing the Galactic Center in Space and Time. Spoluorganizátorem akce je Hvězdárna a planetárium Brno, kde se odehraje hlavní část programu.

Sympozium se zaměří na galaktické jádro – dynamickou oblast Mléčné dráhy, kde se nachází supermasivní černá díra Sagittarius A*. Centrum naší galaxie slouží jako jedinečná laboratoř pro studium extrémních fyzikálních procesů. Do Brna přijedou přední světoví odborníci, včetně laureátky Nobelovy ceny za fyziku za rok 2020 Andrey Ghez z Kalifornské univerzity v Los Angeles.

Novinkou letošního ročníku je výrazně rozšířený program pro veřejnost. Návštěvníci se mohou těšit na veřejnou přednášku nobelistky, doprovodnou venkovní fotografickou výstavu zaměřenou na černé díry i unikátní 3D model černé díry nazvaný Singulóna. Společným tématem těchto aktivit je motto „Ze světla do temnoty a zpět“, které přibližuje historii i podstatu výzkumu černých děr.

To, že se Mezinárodní astronomická unie (IAU) rozhodla podpořit organizaci sympozia o centru naší galaxie v Brně, je pro nás velká pocta – je to vůbec první sympozium IAU nejen v našem městě, ale také první izolované v celé republice. Předešlá se totiž konala v rámci velkých valných shromáždění v letech 1967 a 2006 v Praze,“ uvedl Michal Zajaček, předseda vědeckého a místního organizačního výboru z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty MU.

Centrum Galaxie od rádiových po rentgenové vlny
Centrum Galaxie od rádiových po rentgenové vlny

Hlavní vědecký program nabídne sérii přednášek, diskusí a posterových prezentací pokrývajících témata od bezprostředního okolí černé díry až po širší struktury galaktického jádra. Úvodní přednášku pronese nositelka Nobelovy ceny Andrea Ghez hned první den konference. Program reflektuje nejnovější výsledky získané pomocí špičkových observatoří a instrumentů.

Pojem černá díra zná skoro každý, ale málokdo si pod ním představí něco skutečně konkrétního. Černé díry jsou děsivé, fascinující a zároveň klíčové pro pochopení toho, jak funguje svět. A právě to z nich dělá jedno z největších dobrodružství moderní astronomie. A my na Kraví hoře jsme nadšeni z toho, že se můžeme podílet na setkání lidí, kteří tento vesmírný fenomén studují,“ řekl Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno.

Konference IAUS 405 navazuje na dlouhou tradici mezinárodních setkání zaměřených na galaktické jádro, která se konají již od 80. let a propojují odborníky z celého světa. Brno se tak na několik dní stane klíčovým místem pro diskusi o současnosti i budoucnosti výzkumu jedné z nejzajímavějších oblastí vesmíru.

Srdečně zveme jak vědce, tak nadšence, aby se k nám v Brně připojili na tomto výjimečném setkání, které zdůrazňuje rostoucí úlohu České republiky v astrofyzikálním výzkumu,“ dodal Michal Zajaček.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Webové stránky sympozia



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Centrum Galaxie


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »