Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Česká stopa v Artemis II: Kosmickou radiaci bude v lodi Orion hlídat i 6 čipů z Prahy

Česká stopa v Artemis II: Kosmickou radiaci bude v lodi Orion hlídat i 6 čipů z Prahy

Šest čipů ADVACAM je součástí přístroje HERA v lodi Orion Artemis II
Autor: NASA/Eddie Semones/SRAG-JSC/ADVACAM

Až se v březnu 2026 od startovací rampy Kennedyho kosmického střediska na Floridě odlepí obří raketa SLS se čtyřmi astronauty na palubě lodi Orion, zamíří spolu s nimi k Měsíci i 6 čipů pro měření kosmické radiace dodaných pražskou firmou ADVACAM. České komponenty jsou srdcem systému HERA (Hybrid Electronic Radiation Assessor). Přístroj vyvinutý NASA má za úkol monitorovat složení kosmického záření, které může mít zásadní vliv na zdraví posádky i na funkci citlivé elektroniky. Zařízení například pomůže ověřit vlastnosti radiačního stínění na palubě kosmické lodi. 

Pro NASA představuje start Artemis II první pilotovanou misi k Měsíci od posledního letu Apollo 17 v roce 1972. První startovací okno je naplánováno na 6. února 2026. Astronauti v rámci této mise nebudou přistávat. V průběhu desetidenního testovacího letu zatím Měsíc pouze obkrouží a otestují všechny kritické systémy podpory života na palubě lodi Orion. Jde tak o poslední zkoušku před chystaným návratem Američanů přímo na povrch Luny v rámci mise Artemis III, která je plánovaná v následujících letech.

Česká technologie jako standard

Společnost ADVACAM je pro NASA certifikovaným dodavatelem technologií pro monitorování kosmické radiace. Od roku 2013 dodala desítky kompletních detektorů nebo čipových modulů založených na technologii Timepix. „Jde o nesmírně citlivé pixelové čipy schopné rozeznat každou jednotlivou částici kosmického záření a určit její energii, směr, čas interakce a typ částice. Právě to umožní nejen měřit celkovou úroveň radiační dávky, ale hlavně detailně studovat její složení. To je podstatné, protože různé druhy kosmických částic mají různé účinky,“ vysvětluje vědecký ředitel ADVACAM, Jan Jakůbek.

6 čipů dodaných českou firmou je součástí dvou jednotek HSU (Hera Sensor Unit). V každé z jednotek jsou umístěny 3 Timepix moduly. Systém HERA naměřená data autonomně zpracovává a na jejich základě posádce poskytne dozimetrické údaje včetně upozornění a varování při významných událostech.

Jedna z jednotek HERA, jejichž součástí jsou čipy ADVACAM, připravená na let lodi Orion Autor: NASA/Eddie Semones
Jedna z jednotek HERA, jejichž součástí jsou čipy ADVACAM, připravená na let lodi Orion
Autor: NASA/Eddie Semones

„Využití naší technologie v tomto programu je obrovským úspěchem pro firmu a důkazem, že detailní měření radiace je čím dál důležitější součástí kosmických letů. Ať už jde o lety na orbitu Země, či do hlubšího vesmíru, kde úroveň záření významně narůstá. Jsme hrdí na to, že NASA naše čipy plánuje využít i při finálním pokusu o přistání v rámci mise Artemis III,“ dodává ředitel ADVACAM Jan Sohar.

Klíčová komponenta pro vědecké i komerční lety

Kromě programu Artemis našly moduly čipů Timepix, případně i kompletní radiační detektory prodávané pod značkou MiniPIX SPACE, využití v řadě dalších kosmických misí. Od umístění na Mezinárodní vesmírné stanici ISS, přes satelit OneWeb Joey Sat, po české CubeSaty VZLUSAT I a II. Radiaci budou sledovat mimo jiné v interiéru chystané lunární orbitální stanice Gateway a to v rámci systému ESA IDA (Internal Dosimetry Array). (Více zde)

Češi se kromě vývoje a výroby detektorů chtějí do budoucna zaměřit i na zpracování a poskytování samotných radiačních dat. V rámci skupiny AdVisiones Technologies, jejíž součástí je i firma ADVACAM, proto na konci roku 2025 vznikla nová dceřiná firma AdvaSpace.

Detektory ADVACAM již letěly na ISS. Na snímku v pozadí astronautky Megan McArthur. Autor: NASA
Detektory ADVACAM již letěly na ISS. Na snímku v pozadí astronautky Megan McArthur.
Autor: NASA

„Naším cílem je rozvíjet softwareové nástroje pro interpretaci radiačních dat a vybudovat s využitím detektorů MiniPIX SPACE konstelaci družic, které by sdílely ostatním satelitům ale třeba i leteckým společnostem, provozovatelům elektrizační přenosové soustavy či pojišťovnám data o kosmickém počasí – podobně jako meteorologické družice poskytují informace o běžném pozemském počasí. V tuto chvíli jsme ve fázi příprav a hledáme pro naši ambiciózní vizi potenciální partnery a investory,“ popisuje ředitel AdvaSpace, Martin Tyburec.

Od výzkumu podstaty hmoty až na Měsíc

Technologie Timepix vznikla v rámci výzkumu částicové fyziky v obřím urychlovači částic LHC v CERNu, kde se pozdější zakladatelé firmy ADVACAM podíleli na jejím vývoji. ADVACAM využívá licenci kolaborace Medipix, jejímž cílem je další rozvoj a komercionalizace této čipové technologie. Společnosti ADVACAM a AdvaSpace jsou členy českého technologického hubu AdVisiones Technologies. 

zdroje:

https://advacam.com/application/space/

https://www.nasa.gov/artemis-ii-press-kit/

https://wrmiss.org/workshops/twentysixth/Semones.pdf

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2214552423000226

 




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: ADVACAM, Artemis II


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »