Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Česká stopa v Artemis II: Kosmickou radiaci bude v lodi Orion hlídat i 6 čipů z Prahy

Česká stopa v Artemis II: Kosmickou radiaci bude v lodi Orion hlídat i 6 čipů z Prahy

Šest čipů ADVACAM je součástí přístroje HERA v lodi Orion Artemis II
Autor: NASA/Eddie Semones/SRAG-JSC/ADVACAM

Až se v březnu 2026 od startovací rampy Kennedyho kosmického střediska na Floridě odlepí obří raketa SLS se čtyřmi astronauty na palubě lodi Orion, zamíří spolu s nimi k Měsíci i 6 čipů pro měření kosmické radiace dodaných pražskou firmou ADVACAM. České komponenty jsou srdcem systému HERA (Hybrid Electronic Radiation Assessor). Přístroj vyvinutý NASA má za úkol monitorovat složení kosmického záření, které může mít zásadní vliv na zdraví posádky i na funkci citlivé elektroniky. Zařízení například pomůže ověřit vlastnosti radiačního stínění na palubě kosmické lodi. 

Pro NASA představuje start Artemis II první pilotovanou misi k Měsíci od posledního letu Apollo 17 v roce 1972. První startovací okno je naplánováno na 6. února 2026. Astronauti v rámci této mise nebudou přistávat. V průběhu desetidenního testovacího letu zatím Měsíc pouze obkrouží a otestují všechny kritické systémy podpory života na palubě lodi Orion. Jde tak o poslední zkoušku před chystaným návratem Američanů přímo na povrch Luny v rámci mise Artemis III, která je plánovaná v následujících letech.

Česká technologie jako standard

Společnost ADVACAM je pro NASA certifikovaným dodavatelem technologií pro monitorování kosmické radiace. Od roku 2013 dodala desítky kompletních detektorů nebo čipových modulů založených na technologii Timepix. „Jde o nesmírně citlivé pixelové čipy schopné rozeznat každou jednotlivou částici kosmického záření a určit její energii, směr, čas interakce a typ částice. Právě to umožní nejen měřit celkovou úroveň radiační dávky, ale hlavně detailně studovat její složení. To je podstatné, protože různé druhy kosmických částic mají různé účinky,“ vysvětluje vědecký ředitel ADVACAM, Jan Jakůbek.

6 čipů dodaných českou firmou je součástí dvou jednotek HSU (Hera Sensor Unit). V každé z jednotek jsou umístěny 3 Timepix moduly. Systém HERA naměřená data autonomně zpracovává a na jejich základě posádce poskytne dozimetrické údaje včetně upozornění a varování při významných událostech.

Jedna z jednotek HERA, jejichž součástí jsou čipy ADVACAM, připravená na let lodi Orion Autor: NASA/Eddie Semones
Jedna z jednotek HERA, jejichž součástí jsou čipy ADVACAM, připravená na let lodi Orion
Autor: NASA/Eddie Semones

„Využití naší technologie v tomto programu je obrovským úspěchem pro firmu a důkazem, že detailní měření radiace je čím dál důležitější součástí kosmických letů. Ať už jde o lety na orbitu Země, či do hlubšího vesmíru, kde úroveň záření významně narůstá. Jsme hrdí na to, že NASA naše čipy plánuje využít i při finálním pokusu o přistání v rámci mise Artemis III,“ dodává ředitel ADVACAM Jan Sohar.

Klíčová komponenta pro vědecké i komerční lety

Kromě programu Artemis našly moduly čipů Timepix, případně i kompletní radiační detektory prodávané pod značkou MiniPIX SPACE, využití v řadě dalších kosmických misí. Od umístění na Mezinárodní vesmírné stanici ISS, přes satelit OneWeb Joey Sat, po české CubeSaty VZLUSAT I a II. Radiaci budou sledovat mimo jiné v interiéru chystané lunární orbitální stanice Gateway a to v rámci systému ESA IDA (Internal Dosimetry Array). (Více zde)

Češi se kromě vývoje a výroby detektorů chtějí do budoucna zaměřit i na zpracování a poskytování samotných radiačních dat. V rámci skupiny AdVisiones Technologies, jejíž součástí je i firma ADVACAM, proto na konci roku 2025 vznikla nová dceřiná firma AdvaSpace.

Detektory ADVACAM již letěly na ISS. Na snímku v pozadí astronautky Megan McArthur. Autor: NASA
Detektory ADVACAM již letěly na ISS. Na snímku v pozadí astronautky Megan McArthur.
Autor: NASA

„Naším cílem je rozvíjet softwareové nástroje pro interpretaci radiačních dat a vybudovat s využitím detektorů MiniPIX SPACE konstelaci družic, které by sdílely ostatním satelitům ale třeba i leteckým společnostem, provozovatelům elektrizační přenosové soustavy či pojišťovnám data o kosmickém počasí – podobně jako meteorologické družice poskytují informace o běžném pozemském počasí. V tuto chvíli jsme ve fázi příprav a hledáme pro naši ambiciózní vizi potenciální partnery a investory,“ popisuje ředitel AdvaSpace, Martin Tyburec.

Od výzkumu podstaty hmoty až na Měsíc

Technologie Timepix vznikla v rámci výzkumu částicové fyziky v obřím urychlovači částic LHC v CERNu, kde se pozdější zakladatelé firmy ADVACAM podíleli na jejím vývoji. ADVACAM využívá licenci kolaborace Medipix, jejímž cílem je další rozvoj a komercionalizace této čipové technologie. Společnosti ADVACAM a AdvaSpace jsou členy českého technologického hubu AdVisiones Technologies. 

zdroje:

https://advacam.com/application/space/

https://www.nasa.gov/artemis-ii-press-kit/

https://wrmiss.org/workshops/twentysixth/Semones.pdf

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2214552423000226

 




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: ADVACAM, Artemis II


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »