Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Jiří Grygar získal Cenu Neuron za lásku k vědě

Jiří Grygar získal Cenu Neuron za lásku k vědě

Jiří Grygar a cena Neuron 2025
Autor: Nadace Neuron

Astrofyzik a čestný předseda České astronomické společnosti Jiří Grygar obdržel 18. ledna 2026 Cenu Neuron za lásku k vědě. Ocenění mu bylo předáno při slavnostním ceremoniálu Nadace Neuron jako uznání za jeho celoživotní přínos popularizaci vědy a mimořádnou schopnost přibližovat složité přírodovědné otázky široké veřejnosti.

Na převzetí ceny reagoval Jiří Grygar s typickou skromností. Poděkoval nejen Nadaci Neuron, ale především svým kolegům, spolupracovníkům a posluchačům, kteří podle jeho slov „dávají smysl tomu, aby člověk o vědě mluvil“. Zdůraznil, že popularizace vědy není vedlejší disciplína, ale plnohodnotná součást vědecké práce: bez srozumitelného vysvětlování zůstává věda uzavřená v bublině odborníků.

Cenu si vysloužil především za dlouhodobou a systematickou práci v oblasti komunikace vědy. Už několik desetiletí patří k nejvýraznějším tvářím české popularizace astronomie a fyziky. Proslul zejména svým působením legendárním televizním cyklu Okna vesmíru dokořán a rozhlasovém pořadu Meteor, kde srozumitelně, věcně a bez laciných zkratek vysvětluje aktuální vědecké objevy i nadčasová témata z přírodních věd. Jeho styl je přitom neokázalý: žádné senzace, žádné přehánění, ale přesnost, kontext a poctivá práce s fakty.

Vedle popularizace má Jiří Grygar za sebou i výraznou vědeckou kariéru. Zabýval se zejména astrofyzikou hvězd a proměnnými hvězdami. Dlouhá léta působil v Astronomickém ústavu AV i Fyzikálním ústavu AV a aktivně se zapojoval do mezinárodní spolupráce. Zároveň stál u řady významných projektů České astronomické společnosti a dlouhodobě se podílel na formování české astronomické komunity.

SLEDUJTE VIDEO z předání v iVysílání ČT (od času 01:13:23)

Za zmínku stojí i jeho pedagogická a osvětová činnost: přednášky pro veřejnost, knihy, články, vystoupení v médiích i neformální diskuse s mladými lidmi, které často přivedl k zájmu o vědu. Již od roku 1966 pravidelně připravuje a zveřejňuje přehled událostí a nových poznatků v astronomii a astrofyzice za předchozí rok. Jeho životní dílo s názvem Žeň objevů bylo zapsáno do České databáze rekordů jako nejdelší nepřetržité zveřejňování nových poznatků v astronomii a astrofyzice. Pro mnohé dnešní astronomy, fyziky i učitele byl právě on tím, kdo jim poprvé ukázal, že vesmír není jen vzdálená abstrakce, ale srozumitelný a fascinující systém, který stojí za to poznávat.

Cena Neuron za lásku k vědě tak v jeho případě nepůsobí jako jednorázové gesto, ale jako logické vyústění dlouhé, konzistentní a poctivé práce. Jiří Grygar není „hvězda“ v marketingovém smyslu slova. Je to člověk, který celý život tiše, vytrvale a bez zbytečných efektů dělá přesně to, co společnost od vědce i popularizátora potřebuje: vysvětluje svět takový, jaký je – bez růžových brýlí, ale s nakažlivým nadšením.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Jiří Grygar


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »