Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Legenda české astronomie Jiří Grygar slaví 90 let

Legenda české astronomie Jiří Grygar slaví 90 let

RNDR. Jiří Grygar, CSc.
Autor: Akademický bulletin/Stanislava Kyselová

Jedna z nejvýznamnějších osobností české astronomie a popularizace vědy, Jiří Grygar, oslaví 17. března 2026 devadesáté narozeniny. Jiří Grygar patří k nejznámějším českým popularizátorům přírodních věd. U široké veřejnosti se zapsal zejména televizním cyklem Okna vesmíru dokořán a dlouholetým působením v rozhlasovém pořadu Meteor. Ke svému jubileu převezme souborné vydání svých Žní objevů. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti č. 336 z 11. 3. 2026.

Muž, který otevřel vesmír veřejnosti

Vedle popularizační činnosti se věnoval výzkumu v oblasti astrofyziky hvězd, proměnných objektů a vysokoenergetických částic z vesmíru. Působil v Astronomickém ústavu i Fyzikálním ústavu Akademie věd a publikoval více než stovku odborných prací. Je autorem či spoluautorem desítek knih a tisíců popularizačních textů. Projekt Žeň objevů představuje jedno z jeho nejrozsáhlejších dlouhodobých děl. Jiří Grygar stál v letech 1992–1998 v čele České astronomické společnosti jako její předseda. Po skončení svého funkčního období byl v roce 1998 zvolen čestným předsedou, což je role, kterou zastává dodnes.

Životní jubileum

Při této příležitosti předá Česká astronomická společnost Jiřímu Grygarovi unikátní knihu v originální vazbě obsahující souborné vydání všech ročníků Žně objevů, které Jiří Grygar připravoval nepřetržitě od roku 1966 do roku 2021. Publikace shrnuje přehled nejvýznamnějších událostí a objevů v astronomii a astrofyzice za uplynulá desetiletí a dlouhodobě slouží odborné i laické veřejnosti jako systematický zdroj informací o vývoji oboru. Není tedy divu, že má toto vydání 2031 hustě popsaných stran objevů.

V den Grygarových narozenin bude také spuštěn doplněný web  www.zen-objevu.cz, na kterém najdete všechny ročníky objevů do roku 2021.

Symbolické setkání generací

V sobotu 21. března od 12 hodin se uskuteční v prostorách pražského planetária (Planetum, Královská obora 233, Praha 7) komorní setkání pro ty, kteří s oslavencem prožívali profesní i osobní chvíle. Nabídne zdravice, humorný tón, dobrou náladu i hudební vystoupení kvarteta Dechová harmonie Brno, jehož protagonista profesor Zdeněk Mikulášek patří právě mezi ty, kteří mají s Jiřím Grygarem mnoho společného. Specialitou hudebního vystoupení bude skladba astronoma Williama Herschela Symfonie č.8 c-moll. Moderuje Jan Veselý z Planetum. Akce není přístupná veřejnosti.

Při slavnostním předání knihy vystoupí také bývalí předsedové České astronomické společnosti, kteří společně připomenou Grygarův význam pro českou vědeckou komunitu napříč několika generacemi. Knihu předá za Českou astronomickou společnost současná předsedkyně RNDr. Soňa Ehlerová, Ph.D.

Životopisná data

RNDr. Jiří Grygar, CSc., se narodil 17. března 1936 v Dziewietlicích (tehdy Heinersdorf). Maturoval v roce 1954 v Brně-Husovicích. V letech 1954–1957 studoval fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity a následně astronomii na Matematicko-fyzikální fakultě Karlovy Univerzity. Interní vědeckou aspiranturu absolvoval v Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově. Titul promovaný fyzik získal v roce 1959, kandidátem fyzikálně-matematických věd se stal v roce 1963 a titul RNDr. obdržel v roce 1967.

Během své kariéry obdržel řadu prestižních ocenění. Například cenu Littera astronomica, kterou obdržel v roce 2003 za jeho fenomenální nekonečný seriál Žeň objevů. Dne 28. září 2021 mu předseda Senátu Miloš Vystrčil předal Stříbrnou medaili předsedy Senátu Parlamentu České republiky, a to za celoživotní přínos vědě, její popularizaci a dlouhodobou obhajobu významu vědy a vzdělávání ve společnosti. 28. října 2023 prezident republiky Petr Pavel ocenil Dr. Jiřího Grygara Medailí za zásluhy I. stupně za zásluhy o stát v oblasti vědy. V lednu 2026 získal od Nadace Neuron prestižní Cenu Neuron za rozvíjení lásky k vědě, která mu byla udělena za mimořádný celoživotní přínos popularizaci vědy a schopnost srozumitelně přibližovat složité přírodovědné otázky široké veřejnosti.

https://www.astronom.cz/grygar/zivotopis.htm

https://www.astronom.cz/grygar/publikacni-aktivity.htm

Žeň objevů

S prací Jiřího Grygara na Žních objevů zřejmě končí jedna úžasná éra astronomie. S nástupem umělé inteligence přecházíme do jiného světa. Děkujeme Jiřímu Grygarovi za jeho obětavou, usilovnou práci, za inspiraci, za všechny nadšené astronomy, kteří spolu s ním s úžasem sledovali nové objevy.

Tiskové prohlášení ČAS č. 336 ke stažení v docx a pdf.




O autorovi

Simona Beerová

Simona Beerová

Narodila se ve Frýdku-Místku a působí jako odborný pracovník v Planetáriu Ostrava. Vystudovala astrofyziku a počítačovou fyziku na Slezské univerzitě v Opavě. Pět let vyučovala fyziku na střední škole, na které byla vedoucí přírodovědné sekce. Pracovala na Astronomickém ústavu AV ČR na Slunečním oddělení, kde se věnovala pozorování a předpovědi sluneční aktivity. Od roku 2022 působí také jako průvodce na hvězdárně v Ondřejově. Dlouhodobě spolupracuje se Slezskou univerzitou na organizaci vzdělávací akce Masterclasses ve spolupráci s CERNem. Vedle své odborné činnosti se profesionálně věnuje fotografii a dlouhodobě se angažuje v popularizaci astronomie.

Štítky: Jiří Grygar


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »