Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Legenda české astronomie Jiří Grygar slaví 90 let

Legenda české astronomie Jiří Grygar slaví 90 let

RNDR. Jiří Grygar, CSc.
Autor: Akademický bulletin/Stanislava Kyselová

Jedna z nejvýznamnějších osobností české astronomie a popularizace vědy, Jiří Grygar, oslaví 17. března 2026 devadesáté narozeniny. Jiří Grygar patří k nejznámějším českým popularizátorům přírodních věd. U široké veřejnosti se zapsal zejména televizním cyklem Okna vesmíru dokořán a dlouholetým působením v rozhlasovém pořadu Meteor. Ke svému jubileu převezme souborné vydání svých Žní objevů. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti č. 336 z 11. 3. 2026.

Muž, který otevřel vesmír veřejnosti

Vedle popularizační činnosti se věnoval výzkumu v oblasti astrofyziky hvězd, proměnných objektů a vysokoenergetických částic z vesmíru. Působil v Astronomickém ústavu i Fyzikálním ústavu Akademie věd a publikoval více než stovku odborných prací. Je autorem či spoluautorem desítek knih a tisíců popularizačních textů. Projekt Žeň objevů představuje jedno z jeho nejrozsáhlejších dlouhodobých děl. Jiří Grygar stál v letech 1992–1998 v čele České astronomické společnosti jako její předseda. Po skončení svého funkčního období byl v roce 1998 zvolen čestným předsedou, což je role, kterou zastává dodnes.

Životní jubileum

Při této příležitosti předá Česká astronomická společnost Jiřímu Grygarovi unikátní knihu v originální vazbě obsahující souborné vydání všech ročníků Žně objevů, které Jiří Grygar připravoval nepřetržitě od roku 1966 do roku 2021. Publikace shrnuje přehled nejvýznamnějších událostí a objevů v astronomii a astrofyzice za uplynulá desetiletí a dlouhodobě slouží odborné i laické veřejnosti jako systematický zdroj informací o vývoji oboru. Není tedy divu, že má toto vydání 2031 hustě popsaných stran objevů.

V den Grygarových narozenin bude také spuštěn doplněný web  www.zen-objevu.cz, na kterém najdete všechny ročníky objevů do roku 2021.

Symbolické setkání generací

V sobotu 21. března od 12 hodin se uskuteční v prostorách pražského planetária (Planetum, Královská obora 233, Praha 7) komorní setkání pro ty, kteří s oslavencem prožívali profesní i osobní chvíle. Nabídne zdravice, humorný tón, dobrou náladu i hudební vystoupení kvarteta Dechová harmonie Brno, jehož protagonista profesor Zdeněk Mikulášek patří právě mezi ty, kteří mají s Jiřím Grygarem mnoho společného. Specialitou hudebního vystoupení bude skladba astronoma Williama Herschela Symfonie č.8 c-moll. Moderuje Jan Veselý z Planetum. Akce není přístupná veřejnosti.

Při slavnostním předání knihy vystoupí také bývalí předsedové České astronomické společnosti, kteří společně připomenou Grygarův význam pro českou vědeckou komunitu napříč několika generacemi. Knihu předá za Českou astronomickou společnost současná předsedkyně RNDr. Soňa Ehlerová, Ph.D.

Životopisná data

RNDr. Jiří Grygar, CSc., se narodil 17. března 1936 v Dziewietlicích (tehdy Heinersdorf). Maturoval v roce 1954 v Brně-Husovicích. V letech 1954–1957 studoval fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity a následně astronomii na Matematicko-fyzikální fakultě Karlovy Univerzity. Interní vědeckou aspiranturu absolvoval v Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově. Titul promovaný fyzik získal v roce 1959, kandidátem fyzikálně-matematických věd se stal v roce 1963 a titul RNDr. obdržel v roce 1967.

Během své kariéry obdržel řadu prestižních ocenění. Například cenu Littera astronomica, kterou obdržel v roce 2003 za jeho fenomenální nekonečný seriál Žeň objevů. Dne 28. září 2021 mu předseda Senátu Miloš Vystrčil předal Stříbrnou medaili předsedy Senátu Parlamentu České republiky, a to za celoživotní přínos vědě, její popularizaci a dlouhodobou obhajobu významu vědy a vzdělávání ve společnosti. 28. října 2023 prezident republiky Petr Pavel ocenil Dr. Jiřího Grygara Medailí za zásluhy I. stupně za zásluhy o stát v oblasti vědy. V lednu 2026 získal od Nadace Neuron prestižní Cenu Neuron za rozvíjení lásky k vědě, která mu byla udělena za mimořádný celoživotní přínos popularizaci vědy a schopnost srozumitelně přibližovat složité přírodovědné otázky široké veřejnosti.

https://www.astronom.cz/grygar/zivotopis.htm

https://www.astronom.cz/grygar/publikacni-aktivity.htm

Žeň objevů

S prací Jiřího Grygara na Žních objevů zřejmě končí jedna úžasná éra astronomie. S nástupem umělé inteligence přecházíme do jiného světa. Děkujeme Jiřímu Grygarovi za jeho obětavou, usilovnou práci, za inspiraci, za všechny nadšené astronomy, kteří spolu s ním s úžasem sledovali nové objevy.

Tiskové prohlášení ČAS č. 336 ke stažení v docx a pdf.




O autorovi

Simona Beerová

Simona Beerová

Narodila se ve Frýdku-Místku a působí jako odborný pracovník v Planetáriu Ostrava. Vystudovala astrofyziku a počítačovou fyziku na Slezské univerzitě v Opavě. Pět let vyučovala fyziku na střední škole, na které byla vedoucí přírodovědné sekce. Pracovala na Astronomickém ústavu AV ČR na Slunečním oddělení, kde se věnovala pozorování a předpovědi sluneční aktivity. Od roku 2022 působí také jako průvodce na hvězdárně v Ondřejově. Dlouhodobě spolupracuje se Slezskou univerzitou na organizaci vzdělávací akce Masterclasses ve spolupráci s CERNem. Vedle své odborné činnosti se profesionálně věnuje fotografii a dlouhodobě se angažuje v popularizaci astronomie.

Štítky: Jiří Grygar


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »