Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Jiří Grygar získal Cenu Neuron za lásku k vědě

Jiří Grygar získal Cenu Neuron za lásku k vědě

Jiří Grygar a cena Neuron 2025
Autor: Nadace Neuron

Astrofyzik a čestný předseda České astronomické společnosti Jiří Grygar obdržel 18. ledna 2026 Cenu Neuron za lásku k vědě. Ocenění mu bylo předáno při slavnostním ceremoniálu Nadace Neuron jako uznání za jeho celoživotní přínos popularizaci vědy a mimořádnou schopnost přibližovat složité přírodovědné otázky široké veřejnosti.

Na převzetí ceny reagoval Jiří Grygar s typickou skromností. Poděkoval nejen Nadaci Neuron, ale především svým kolegům, spolupracovníkům a posluchačům, kteří podle jeho slov „dávají smysl tomu, aby člověk o vědě mluvil“. Zdůraznil, že popularizace vědy není vedlejší disciplína, ale plnohodnotná součást vědecké práce: bez srozumitelného vysvětlování zůstává věda uzavřená v bublině odborníků.

Cenu si vysloužil především za dlouhodobou a systematickou práci v oblasti komunikace vědy. Už několik desetiletí patří k nejvýraznějším tvářím české popularizace astronomie a fyziky. Proslul zejména svým působením legendárním televizním cyklu Okna vesmíru dokořán a rozhlasovém pořadu Meteor, kde srozumitelně, věcně a bez laciných zkratek vysvětluje aktuální vědecké objevy i nadčasová témata z přírodních věd. Jeho styl je přitom neokázalý: žádné senzace, žádné přehánění, ale přesnost, kontext a poctivá práce s fakty.

Vedle popularizace má Jiří Grygar za sebou i výraznou vědeckou kariéru. Zabýval se zejména astrofyzikou hvězd a proměnnými hvězdami. Dlouhá léta působil v Astronomickém ústavu AV i Fyzikálním ústavu AV a aktivně se zapojoval do mezinárodní spolupráce. Zároveň stál u řady významných projektů České astronomické společnosti a dlouhodobě se podílel na formování české astronomické komunity.

SLEDUJTE VIDEO z předání v iVysílání ČT (od času 01:13:23)

Za zmínku stojí i jeho pedagogická a osvětová činnost: přednášky pro veřejnost, knihy, články, vystoupení v médiích i neformální diskuse s mladými lidmi, které často přivedl k zájmu o vědu. Již od roku 1966 pravidelně připravuje a zveřejňuje přehled událostí a nových poznatků v astronomii a astrofyzice za předchozí rok. Jeho životní dílo s názvem Žeň objevů bylo zapsáno do České databáze rekordů jako nejdelší nepřetržité zveřejňování nových poznatků v astronomii a astrofyzice. Pro mnohé dnešní astronomy, fyziky i učitele byl právě on tím, kdo jim poprvé ukázal, že vesmír není jen vzdálená abstrakce, ale srozumitelný a fascinující systém, který stojí za to poznávat.

Cena Neuron za lásku k vědě tak v jeho případě nepůsobí jako jednorázové gesto, ale jako logické vyústění dlouhé, konzistentní a poctivé práce. Jiří Grygar není „hvězda“ v marketingovém smyslu slova. Je to člověk, který celý život tiše, vytrvale a bez zbytečných efektů dělá přesně to, co společnost od vědce i popularizátora potřebuje: vysvětluje svět takový, jaký je – bez růžových brýlí, ale s nakažlivým nadšením.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Jiří Grygar


43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »