Závěrečný díl seriálu o letní obloze se bude věnovat velmi zajímavé planetární mlhovině. Říkáme jí „Kočičí oko“ a nachází se v souhvězdí Draka. Přestože Drak není vysloveně letním souhvězdím, nejlepší podmínky pro jeho pozorování nastávají právě v létě. V 19. století se Kočičí oko stalo předmětem zájmu anglického astronoma, který na něj aplikoval tehdy mladou vědeckou metodu zvanou spektroskopie…
Noc vědy 2026 se uskuteční v pátek 25. září 2026 a jejím hlavním celorepublikovým tématem je Komunikace. Od tance včel po signály z hlubokého vesmíru. Od řeči neuronů v našem mozku po optická vlákna spojující svět. Věda je jazyk, kterým k nám mluví vesmír – a letos se ho naučíme poslouchat.
Mgr. Petr Horálek (*1986) je světově uznávaný astrofotograf a popularizátor astronomie. Pardubickou hvězdárnu velice těší, že jeho cesta za záhadami vesmíru začala právě zde a že pardubická observatoř dodnes zůstává jeho srdeční záležitostí. V roce 2018 se Petru Horálkovi podařilo takto vyfotografovat meteorický roj Perseid, na který se stejně jako každý rok můžeme těšit i letos v létě. Takzvané padající hvězdy zdánlivě vylétají ze souhvězdí Persea - to ale na svou nejlepší viditelnost musí počkat do podzimu a zimy...
Blízko myšlené spojnice hvězd Deneb a Altair z Letního trojúhelníku najdeme nevelké souhvězdí Delfína. Lze v něm najít dvě planetární mlhoviny a jednu dvojhvězdu, to však není vše. Naši pozornost upoutají především hvězdy Sualocin a Rotanev. Bude zajímavé zjistit, jak mohly k tak neobvyklým názvům vlastně přijít…
V roce 1729 bylo v Anglii vydáno dílo Atlas Coelestis vzniklé díky spolupráci dvou mužů. První královský astronom John Flamsteed a malíř James Thornhill se zasloužili o vytvoření nejpřesnějšího a nejpodrobnějšího atlasu souhvězdí ve své době. Našli bychom v něm i vyobrazení souhvězdí Herkula, které bylo později znovu přetištěno podle stejné mědirytiny a ručně obarveno. Pro účely našeho článku jsme museli tento přetisk pootočit, aby pozice Herkula odpovídala našim dnešním představám. Najdeme-li toto souhvězdí na obloze, můžeme si v něm prohlédnout hned dvě kulové hvězdokupy a nejen je!
Nejen pozorováním živ je člověk. Dnešní díl našeho průvodce letní oblohou nabízí čtenářům skutečnou lahůdku. Mnozí o ní jistě slyšeli v souvislosti se slavnými Sloupy stvoření zachycenými Hubbleovým kosmickým teleskopem, ale k jejímu spatření si tentokrát musíme pomoci technikou. Podíváme se totiž na Orlí mlhovinu, kterou prostým pohledem do dalekohledu rozeznáme velmi špatně. Budeme si muset vzít k ruce fotoaparát, přesně tak, jak to Hubbleův kosmický teleskop skutečně udělal.
Je na čase, abychom poznali souhvězdí Orla. Jak víme, zdejší hvězda Altair tvoří poslední z vrcholů Letního trojúhelníku, a my jej nyní budeme mít konečně kompletní. Orel je souhvězdí zajímavé především planetární mlhovinou Svítící oko, výbuchy a potemněním několika jasných nov a také temnou mlhovinou Barnard 142/143. Právě tento kontrast mezi jasnými a tmavými objekty, které můžeme v Orlovi nalézt, byl inspirací pro název dnešního článku.
Malý kousek od Labutě se nachází souhvězdí Lyry. Podle starých Řeků se jednalo o lyru patřící mýtickému pěvci Orfeovi, jenž na ni doprovázel svůj nadpozemsky krásný zpěv. Dokázal prý zpívat tak, že „i ptáci umlkali a naslouchali jeho písním a zvířata opouštěla les a táhla za ním“ (E. Petiška: Staré řecké báje a pověsti). Samotným olympským bohům se Orfeův hlas tolik líbil, že kvůli němu sestupovali na svět po Mléčné dráze, aby jej slyšeli. My sice nic podobného udělat nemůžeme, ale najít si souhvězdí Lyry na obloze zvládneme bez potíží. Zklamáni rozhodně nebudeme.
Naše toulky letní oblohou mohou začít. Cestovatelé mířící do neznáma začínají své výpravy vždy v okolí domova a postupně se pouštějí stále dál; a my to uděláme právě tak. Cestování vesmírem je však přeci jenom specifické - i pro průzkum těch „nejbližších“ míst se musíme pustit pořádně daleko. Představíme si jedno ze souhvězdí, budeme se tedy pohybovat vlastně v blízkém sousedství Slunce, přesto nás ale cesta zavede asi 3 000 světelných let od něj. Nám pozorovatelům je však toto souhvězdí blízké i tím, že jej na obloze najdeme velmi snadno...
Pozorování hvězdné oblohy je činnost stará jako lidstvo samo. Odnepaměti se lidé snažili porozumět světu okolo sebe, zorientovat se v něm a přežít, přičemž střídání dne a noci znali důvěrně úplně všichni. Naučili jsme se podle hvězd plánovat setbu a sklizeň, určovat směr plavby a mnoho dalšího. V dnešní době už dokonce sami do vesmíru pronikáme a naše stroje nám umožňují zkoumat nebeská tělesa zblízka. Nic z toho by však nebylo možné, kdybychom se dlouhodobě nesnažili oblohu roztřídit a popsat - teprve pak totiž můžeme začít uvažovat nejen o tom, jak funguje, ale i proč.
Knihovna U Mokřinky vyhlašuje ve spolupráci s Hvězdárnou barona Artura Krause Pardubice, Hvězdárnou Žebrák, Fyzikálním ústavem v Opavě, Slovenským zväzom astronómov a s Českou astronomickou společností jubilejní 10. ročník fotografické a výtvarné soutěže. Tentokráte na téma „Vesmír a život“, určenou pro fotografy i výtvarníky. Téma otevírá možnosti a hlubokou inspiraci všem fotografům, kreslířům, malířům a dalším grafickým umělcům. Tématem letošního ročníku je rovněž palčivý problém světelného znečištění.
V dňoch 14. až 18. 6. 2026 sa v Convention Center kalifornskej Pasadeny konal už 248. míting Americkej astronomickej spoločnosti. Podujatie prilákalo niekoľko stoviek astronómov prevažne z USA. V tomto príspevku zhŕňam osobné postrehy z AAS mítingu, akoaj niekoľko zážitkov mimo hlavného podujatia.
Západočeská pobočka České astronomické společnosti (ZpČAS) připravila ve spolupráci se Západočeským muzeem v Plzni, Českou entomologickou společností a obcí Nečtiny pro své členy i širokou veřejnost Můří noc. Akce se uskuteční v pátek 19. června 2026 na zřícenině hradu Nečtiny u Nečtin v Manětínské oblasti tmavé oblohy. Pozorování nočního hmyzu proběhne od 21.00 hodin do půlnoci a je určeno široké veřejnosti včetně starších dětí.
V pátek 22. května proběhlo v Praze na Štefánikově hvězdárně na Petříně a v Planetáriu Praha ve Stromovce ústřední kolo 23. ročníku Astronomické olympiády pro „nejmladší kategorie“ EF a GH. Celkem 47 nejlepších řešitelů krajských kol přijelo ze všech koutů Česka, aby poměřili své síly v náročném celorepublikovém finále.
Ve dnech 13. až 15. května 2026 se uskutečnilo na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě ústřední kolo 23. ročníku Astronomické olympiády v kategorii CD. Ve finále zvítězil student Alex Faivre z Gymnázia Uherský Brod.
Po loňském úspěšném ročníku Hvězdárna v Rokycanech a Plzni opět nabízí zájemcům možnost účastnit se kurzu, jehož výsledkem by mělo být "použitelné" zrcadlo pro astronomický dalekohled.
Největší česká hvězdárna, která je součástí Astronomického ústavu Aakademie věd, pořádá Dny otevřených dveří. Progra, v Ondřejově bude probíhat v pátek 15. května a sobotu 16. května 2026, vždy od 9 do 18 hodin.
Autoři Jerry a Kathy Olsonovi popisují, čemu by amatérští astronomové měli věnovat pozornost při operaci šedého zákalu.
Pokud se dožijete osmdesátky, tak je téměř jisté, že se vyvinul šedý zákal. Silnější forma často vyžaduje operaci a ta představuje zásah do optického systému, který lidské oko představuje. Článek v českém překladu popisuje jednu takovou zkušenost.
Na obálce nás vítá Artemis II v montážní hale před transportem na startovací rampu. Na obálku navazuje článek Dr. Martina Pauera, kde se zamýšlí nad touto misí – Artemis II – a co bude dál?
V Libereckém kraji se díky mimořádné podpoře tamního planetária dostává možnosti mladým astrofotografům dosáhnout velmi rychle vysoké úrovně a pořizovat snímky vesmíru srovnatelné se světovou špičkou v oboru. Někteří z těchto mladých autorů již získali i významná ocenění, například v prestižním výběru Astronomického snímku dne NASA. Velkoformátové astrofotografie na plátně s těmito skutečně unikátními snímky lze získat právě v libereckém iQplanetáriu a podpořit tak činnost nejen těchto astrofotografů, ale i tuto činnost planetária samotného v budoucnu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 9. do 4. 10. 2026. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti, která nastane v sobotu 3. 10. Saturn bude v opozici v neděli 4. 10. Společně s Neptunem je vidět celou noc. Ráno jsou dobře vidět Jupiter s Marsem. Venuše zůstává extrémně nízko na večerní obloze a je vidět spíš přes den. Merkur je večer ještě hůře pozorovatelný než Venuše. V pondělí 28. 9. má ze Starbase odstartovat raketa super Heavy a Starship má vykonat svůj první orbitální let se skutečnými družicemi Starlink V3. Ve čtvrtek 1. 10. má k ISS vyrazit loď Crew Dragon se čtyřčlennou dlouhodobou posádkou mise Crew-13. Před 75 lety byl objeven Jupiterův měsíc Ananke.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek
Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“
12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
