Jak Mikuláš Koperník vypadal, víme z kopií jeho autoportrétu. Je známý hlavně díky své práci, která výrazně změnila náš pohled na Sluneční soustavu a s ní i na celý tehdy známý Vesmír. Koperníka můžeme směle pokládat za jednu z největších postav polské historie a světové vědy. S tím, jak je polský národ na svého rodáka hrdý, se v Polsku můžeme setkat téměř na každém kroku.
V sobotu 18. 5. bude v pražských Modřanech probíhat slavnostní akce k otevření Parkového muzea. V rámci této akce proběhne v 15 hodin za účasti České astronomické společnosti odhalení památníku tohoto významného českého vědce a proběhne přednáška Štěpána Kováře o tom nejzajímavějším ze života Karla Anděla.
Hvězdárna v Ondřejově bude opět otevřena všem zájemcům, a to ve dnech 17. až 19. května. K dispozici vám budou odborná pracoviště s výkladem pracovníků, dále historické kopule hvězdárny a samozřejmě bude možné navštívit i kopuli dvoumetrového Perkova dalekohledu nebo vedlejší pracoviště 65cm Mayerova dalekohledu. Vřele můžeme doporučit též návštěvu muzea V. Šfaříka a podle počasí se můžete těšit i na pozorování oblohy.
Devatenáct badatelů se od 8. do 10. května sjelo do Opavy prozkoumat hvězdný trojúhelník, dešifrovat vesmírnou morseovku, připravit se na návrat vzorků z Jupiterova měsíce Europa a vyřešit další úkoly ústředního kola kategorie CD Astronomické olympiády. Ve finále zvítězila studentka Natálie Maleňáková ze Slovanského gymnázia v Olomouci, která si hravě poradila i s pozorováním oblohy za ztížených podmínek blížící se okluzní fronty.
Česká astronomická společnost každoročně uděluje Kopalovu přednášku, která je projevem ocenění českého astronoma či astronomky za významné vědecké výsledky dosažené v několika posledních letech a uveřejněné ve světovém vědeckém tisku. Kopalova přednáška je zřízena jakožto památka význačného českého astronoma 20. století prof. RNDr. Zdeňka Kopala, DrSc. (*Litomyšl, 4. 4. 1914; † Manchester 23. 6. 1993). Právě nyní lze České astronomické společnosti zasílat nominace pro rok 2019.
Oddělení hvězdné astronomie Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově hledá pracovníka na pozici pozorovatele/technika. Pracovník bude zařazen do týmu techniků a pozorovatelů, kteří pracují s Perkovým dalekohledem, jenž je největším astronomickým dalekohledem v ČR.
Letošní rok je ve znamení oslav 100 let Mezinárodní astronomické unie. 100 let je pro většinu vesmírných objektů zanedbatelný časový úsek, ale pro astronomy to přesahuje délku jejich života. Sté výročí je tedy důvodem k radostné oslavě bez ohledu na to, že většina astronomů se ve svém profesním životě zabývá časy řádu spíše milionů či miliard let.
V sobotu 27. dubna 2019 v 15 hodin se na observatoři v Ondřejově uskuteční slavnostní odhalení desky k pojmenování 65 cm dalekohledu po jeho konstruktérovi RNDr. Pavlu Mayerovi, DrSc. (1932 - 2018). Desku odhalí ředitel Astronomického ústavu AV ČR profesor Vladimír Karas spolu s docentem Markem Wolfem z Astronomického ústavu UK. K jejich proslovům se přidá také Dr. Jiří Grygar.
Trávíte téměř všechny večery, kdy je jasno, pod noční oblohou? Nemůžete přestat prozkoumávat pouhým okem či dalekohledem všechny krásy noční oblohy? Nebo jste naopak ti, kteří se v životě na oblohu nepodívali, a přesto Vás fascinuje vesmír? Je Vám 15 - 26 let? Pak je Astronomická expedice v Úpici právě pro Vás!
U příležitosti konání 29. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě (11. a 12. října 2019) Česká astronomická společnost již po osmnácté udělí prestižní cenu Littera Astronomica, která je určena k ocenění osobnosti, jež svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie a souvisejících oborů v České republice. Nominace osobností lze Výkonnému výboru České astronomické společnosti podávat do konce dubna 2019.
Právě vychází Astropis 116, který nás přivádí do roku 2019, kdy slavíme 25 let tohoto časopisu. Tomuto výročí se hned v úvodníku věnuje šéfredaktor Vladimír Kopecký Jr. Dva články se týkají populárního tématu exoplanet – Petr Kabáth pokračuje ve svém miniseriálu o jejich objevování, v němž se tentokrát věnuje hledání z povrchu Země. David Ondřich pak navazuje shrnutím právě ukončené vesmírné mise Kepler (sonda byla vypnuta 15. 11. 2018). Aktuální téma přináší i Václav Laifr, který se věnuje úspěchu čínské kosmonautiky – měkkému přistání sondy Chang’e 4 na odvrácené straně Měsíce a vyjížďce lunochodu Yutu 2 po měsíčním povrchu.
Sekce pro děti a mládež České astronomické společnosti pořádá jedenáctý ročník letnío dětského astronomického tábora. Tábor probíhá v příjemném prostředí Orlických hor v termínu 11. - 24. 8. 2019.
Stavba observatoře na severním vrcholu hory Cinchado na okraji pouště Atacama v Chile byla zahájena v roce 1965, tři roky po založení ESO [1]. Místo bylo vybráno kvůli své dostupnosti, suchému klimatu a ideálním pozorovacím podmínkám vhodným pro stavbu špičkových vědeckých astronomických přístrojů. Duben 1969 byl prvním měsícem, kdy byla observatoř v provozu po slavnostní inauguraci 25. března 1969.
Ve dnech 20. až 22. března 2019 proběhlo na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě první ze čtyř ústředních kol 16. ročníku Astronomické olympiády. Ve finále zvítězil Jindřich Jelínek z Gymnázia Olomouc-Hejčín. Osm nejlepších účastníků se v červnu utká o pět míst v reprezentaci na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice.
Každý rok vychází jedno speciální číslo, venované nějakému tématu. Rok 2018 je věnován československým dotykům s vesmírem. Tímto způsobem jsme se rozhodli oslavit 100 let od vzniku samostatného Československa a shrnout důležité a zajímavé kapitoly z historie pilotované i nepilotované kosmonautiky, ve kterých figurují českoslovenští, čeští a slovenští vědci a inženýři. Nezůstane však jen u minulosti, podíváme se i na výhled do blízké budoucnosti.
Cena Františka Nušla je nejvýznamnějším ocenění, které Česká astronomická společnost každoročně uděluje. Cena je určena významným osobnostem za jejich celoživotní vědeckou, odbornou, pedagogickou, popularizační nebo organizační práci v astronomii a příbuzných vědách. Návrhy na udělení Ceny Františka Nušla 2019 je možné dle statutu Ceny podávat do konce března. Těšíme se na vaše nominace!
Stalo se již velkou tradicí oslovit návštěvníky a hlavně potenciální návštěvníky různých institucí například za pomoci „Noci v knihovně, v kostele, v muzeu… či kdekoliv jinde…“. Ovšem pro české milovníky astronomie podobná akce chyběla. Tedy, „Den hvězdáren a planetárií“ je tu – v letošním roce v pátek 15. března 2019.
Amatérská prohlídka oblohy (sekce ČAS) a Hvězdárna a planetárium Brno si Vás dovolují pozvat na jednodenní seminář ASTRO@BRNO.2019, který se uskuteční v sobotu 23. února 2019 v prostorách Hvězdárny a planetária Brno.
Jako vždy vám časopis Astropis nabízí spoustu zajímavého čtení. Můžete se tak těšit na astronomické a astrofyzikální objevy a další osobnost z historie, Pietro Angelo Secchiho. Kromě souhrnu z Kosmonautixu se podíváme na planetku Ryugu v podání sondy Hayabusa 2 a také na mise týkající exoplanet v nejbližším desetiletí. Na Měsíci si prohlédneme další kráter s názvem Blancanus. V časopisu nechybí ani krásné fotografie našich astrofotografů.
Planetárium a návštěvnické centrum ESO Supernova od svého otevření v dubnu 2018 přiblížilo krásy vesmíru více jak 55 tisícům návštěvníků a upoutalo pozornost publika z celého světa. Nyní ESO Supernova zdarma zpřístupňuje rozsáhlý on-line archiv snímků s vysokým rozlišením, videí, vzdělávacích materiálů, podkladů pro projekce v planetáriích, ale také digitální verzi své unikátní astronomické výstavy.
Přehled událostí na obloze od 20. 5. do 26. 5. 2019. Měsíc po úplňku úbývá k poslední čtvrti. Mars je vidět večer, míjí hvězdokupu M35. V druhé polovině noci je nejlépe pozorovatelný Jupiter a nad ránem Saturn. Slunce ukazovalo skvrny i pěkné protuberance. Mise Starlink 1 společnosti SpaceX zatím čeká na start. Čína má za sebou další úspěšný start. Sonda LRO vyfotografovala na Měsíci místo dopadu sondy Beresheet. Očekáváme také indický a čínský start. Před 185 lety se narodil John Tebbutt, objevitel Velké komety 1861.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2019 obdržel snímek „Planetární mlhovina PuWe1“, jehož autorem je Martin Myslivec V dubnu se na stolech, respektive v počítačích porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce objevila zajímavá fotografie. Snímek, který není snadné
Pekný západ Mesiaca sa dial tak rýchlo že som nestihal. Kazil sa mi teleobjektív a tak som robil iba s menším ohniskom. Som rád , že to i tak pekne vyšlo. Až neskôr cez Stellarium som zistil že je tam Mars a El-Nath, Beta Taur, ktoré sa rozsvietili ako prvé. Potom už prišli mraky a bolo po veľkolepom - pre mňa -divadle.