Vychází podzimní Astropis roku 2019 (číslo 119), jehož obálku a barevné stránky uvnitř zdobí fotografie z posledního úplného zatmění Slunce a částečného zatmění Měsíce. Hlavním článkem tohoto čísla je první díl shrnutí astronomických objevů roku 2018, které vzniká každoročně ve spolupráci Jiřího Grygara a Davida Ondřicha. Historická témata jsou tentokrát zastoupena textem Pavla Pecháčka o Marii Mitchellové – americké astronomce a průkopnici rovného vzdělávání mužů a žen. Václav Pavlík pokračuje v rozhovorech s laureáty Nobelových cen – tentokrát debatoval s Rainerem Weissem.
V roce 2020 se v Oblasti tmavé oblohy v Beskydech a na hvězdárně v Pardubících budou konat workshopy věnované krajinářské astrofotografii, které povede astrofotograf Petr Horálek. Termíny jsou zatím tři, z toho dva kurzy se odehrají v Beskydech, jeden v Pardubicích. O případných dalších termínech vás ještě budeme informovat.
Asociace Hvězdáren a Planetárií si Vás dovoluje pozvat na seminář zabývající se novinkami v některých atraktivních oborech astronomie. Je určen nejen pracovníkům hvězdáren, ale všem, koho zajímá, jak se astronomie vyvíjí a co by se mohli dozvědět v astronomické kopuli u dalekohledu, pokud by se zeptali... Seminář se koná 15.-17. října 2019 na Hvězdárně Rokycany.
Ve dnech 22. až 24. listopadu 2019 proběhne v prostorách hotelu Šumava, poblíž Kašperských Hor, konference Astronomické vzdělávání a popularizace astronomie 2019, která navazuje svým zaměřením na konferenci, která se na stejném místě konala před třemi lety. Uzávěrka přihlášek na konferenci je ve čtvrtek 10. října.
Hvězdárna pomyslně navazuje na odkaz pozorování Tychona Brahe, který pobýval v Benátkách na konci 16. století. V roce 1956 založil pan Břetislav Veselý astronomický kroužek a se skupinou nadšených školáků se scházel v zámeckém parku. Později se mu podařilo získat Somet Binar a začal prosazovat výstavbu hvězdárny. Ta byla otevřena 24. června 1980 a v její kopuli byl umístěn kvalitní zrcadlový dalekohled od firmy Carl Zeiss Jena. Od té doby byla umožněna popularizaci astronomie v širokém okolí. V posledních letech se o hvězdárnu a její provoz stará parta dobrovolníků, díky nimž je možné pozorovat každou jasnou sobotu a zažít i další akce.
Amatérská prohlídka oblohy, Ostravská pobočka ČAS a Planetárium Ostrava si Vás dovolují pozvat na seminář ASTRO@OSTRAVA.2019, který se uskuteční 21. až 22. září 2019 v prostorách Planetária Ostrava.
Dovolujeme si Vás pozvat v úterý 10. 9. od 17 hodin na vernisáž výstavy Solarografie - fotografie nonstop autora Macieje Łukasze Zapióra. Událost proběhne ve veřejném prostoru v Galerii Nonstrop v ulici Malá Lazebnická v Jihlavě. Výstava potrvá do konce října.
Solarografie je fotografická technika, která používá extrémně dlouhé expoziční doby. Tyto časy se mohou pohybovat v rozmezí od několika dnů do několika měsíců či let. Solarografie je variantou fotografie tzv. dírkovou komorou (angl. „Pinhole photography“), přičemž jako fotocitlivý materiál používá černobílý fotografický papír, který se poté neustaluje, ale většinou rovnou skenuje do počítače, což zachová zajímavé barevné podání snímku.
Blížící se hrozba v podobě hurikánu Dorian je zároveň vhodnou ukázkou, jak nám dnes pomáhají družice dálkového průzkumu Země. Už to není jen doména běžných meteorologických družic na geostacionární dráze, jako je vidět na snímku v úvodu článku. Pomáhají nám i družice obíhající na polární dráze, jako jsou NOAA nebo Aqua. Speciální přístroj na další z družic pak dokázal odhalit i výškový profil rozložení vodních par. Hurikán Dorian by měl na Floridu udeřit v pondělí. Věřme, že to lidé zde žijící přestojí bez úhony a že nezpůsobí ani škody na kosmodromu na mysu Canaveral.
Na 13. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice získali naši mladí astronomové celkem čtyři medaile. Zlatou, stříbrnou a dvě bronzové. Nejlépe se umístil Jindřich Jelínek, který získal zlatou medaili. Stříbro získal Marco Souza de Joode a bronzové medaile Radka Křížová a David Kománek. V soutěži smíšených týmů z různých zemí se tým Tomáše Vítka umístil na třetím místě. Jedná se o třetí nejlepší výsledek v historii České republiky.
Vychází letní Astropis 118, jehož obálku zdobí snímek Petra Horálka letošních prozatím nejvýraznějších nočních zářících oblaků, které koncem června rozsvítily večerní oblohu. Toto číslo je doslova nabité články na aktuální témata. Jiří Podolský přináší článek o prvním „snímku“ černé díry, který nedávno obsadil přední místa ve všech zpravodajských kanálech. Na něj naváže Václav Pavlík rozhovorem s prof. Kipem Thornem, nositelem Nobelovy ceny za fyziku, který v květnu navštívil Prahu. Petr Scheirich se ve svém textu věnuje úspěchům automatických sond ve výzkumu planetek Bennu (OSIRIS-REx) a Ryugu (Hayabusa 2), kde shrnuje nejnovější poznatky i průběh misí. Jelikož právě oslavujeme 50 let od přistání prvních lidí na Měsíci, neškodí si připomenout další misi, a to Apollo 15, které přistálo v okolí Hadleyho brázdy, kterou nám jako pozorovací objekt představí Milan Blažek.
Televizní stanice Noe, skrze svého redaktora Jindřicha Suchánka, mimochodem nositele ceny Littera Astronomica České astronomické společnosti, zpovídala v prvním díle svého dvoudílného astrofotografického pořadu Hlubinami vesmíru amatérského astronoma Zdenka Bardona. I když, právě v jeho případě se označení amatérský astronom poněkud míjí svým významem. Od brýlových čoček namířených do hlubin vesmíru se dopracoval až k dalekohledům, jejichž objektivy by se nevešly do zastavěné plochy velkého obývacího pokoje, mnohdy ani do plochy měnšího rodinného domku.
Jak Mikuláš Koperník vypadal, víme z kopií jeho autoportrétu. Je známý hlavně díky své práci, která výrazně změnila náš pohled na Sluneční soustavu a s ní i na celý tehdy známý Vesmír. Koperníka můžeme směle pokládat za jednu z největších postav polské historie a světové vědy. S tím, jak je polský národ na svého rodáka hrdý, se v Polsku můžeme setkat téměř na každém kroku.
V sobotu 18. 5. bude v pražských Modřanech probíhat slavnostní akce k otevření Parkového muzea. V rámci této akce proběhne v 15 hodin za účasti České astronomické společnosti odhalení památníku tohoto významného českého vědce a proběhne přednáška Štěpána Kováře o tom nejzajímavějším ze života Karla Anděla.
Hvězdárna v Ondřejově bude opět otevřena všem zájemcům, a to ve dnech 17. až 19. května. K dispozici vám budou odborná pracoviště s výkladem pracovníků, dále historické kopule hvězdárny a samozřejmě bude možné navštívit i kopuli dvoumetrového Perkova dalekohledu nebo vedlejší pracoviště 65cm Mayerova dalekohledu. Vřele můžeme doporučit též návštěvu muzea V. Šfaříka a podle počasí se můžete těšit i na pozorování oblohy.
Devatenáct badatelů se od 8. do 10. května sjelo do Opavy prozkoumat hvězdný trojúhelník, dešifrovat vesmírnou morseovku, připravit se na návrat vzorků z Jupiterova měsíce Europa a vyřešit další úkoly ústředního kola kategorie CD Astronomické olympiády. Ve finále zvítězila studentka Natálie Maleňáková ze Slovanského gymnázia v Olomouci, která si hravě poradila i s pozorováním oblohy za ztížených podmínek blížící se okluzní fronty.
Česká astronomická společnost každoročně uděluje Kopalovu přednášku, která je projevem ocenění českého astronoma či astronomky za významné vědecké výsledky dosažené v několika posledních letech a uveřejněné ve světovém vědeckém tisku. Kopalova přednáška je zřízena jakožto památka význačného českého astronoma 20. století prof. RNDr. Zdeňka Kopala, DrSc. (*Litomyšl, 4. 4. 1914; † Manchester 23. 6. 1993). Právě nyní lze České astronomické společnosti zasílat nominace pro rok 2019.
Oddělení hvězdné astronomie Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově hledá pracovníka na pozici pozorovatele/technika. Pracovník bude zařazen do týmu techniků a pozorovatelů, kteří pracují s Perkovým dalekohledem, jenž je největším astronomickým dalekohledem v ČR.
Letošní rok je ve znamení oslav 100 let Mezinárodní astronomické unie. 100 let je pro většinu vesmírných objektů zanedbatelný časový úsek, ale pro astronomy to přesahuje délku jejich života. Sté výročí je tedy důvodem k radostné oslavě bez ohledu na to, že většina astronomů se ve svém profesním životě zabývá časy řádu spíše milionů či miliard let.
V sobotu 27. dubna 2019 v 15 hodin se na observatoři v Ondřejově uskuteční slavnostní odhalení desky k pojmenování 65 cm dalekohledu po jeho konstruktérovi RNDr. Pavlu Mayerovi, DrSc. (1932 - 2018). Desku odhalí ředitel Astronomického ústavu AV ČR profesor Vladimír Karas spolu s docentem Markem Wolfem z Astronomického ústavu UK. K jejich proslovům se přidá také Dr. Jiří Grygar.
Trávíte téměř všechny večery, kdy je jasno, pod noční oblohou? Nemůžete přestat prozkoumávat pouhým okem či dalekohledem všechny krásy noční oblohy? Nebo jste naopak ti, kteří se v životě na oblohu nepodívali, a přesto Vás fascinuje vesmír? Je Vám 15 - 26 let? Pak je Astronomická expedice v Úpici právě pro Vás!
Přehled událostí na obloze od 21. 10. do 27. 10. 2019. V neděli se vrací Středoevropský čas. Měsíc mění fázi od poslední čtvrti k novu. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je rekordně nízká. Proběhl první čistě ženský výstup do volného kosmu z paluby ISS. Před 50 lety se narodil čínský amatérský astronom, který je spoluobjevitelem komety Ikeya-Zhang, jež nás potěšila na jaře 2002.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek
„Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech
Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu
