V neděli 27. dubna skončil v pražském planetáriu (Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy – Planetum) 22. sjezd České astronomické společnosti. Budova je v současné době pro veřejnost uzavřena, ale již v červnu zde bude otevřeno nejmodernější planetárium na světě. Jeho zkušební provoz mohli účastníci sjezdu zažít.
Astronomické komunitě jistě nemusíme představovat "bačkorového" astronoma Zdenka Bardona. Jeho téměř padesátiletá aktivita v astronomické oblasti a (nejen) zejména v oblasti automatizace astronomických pozorování (proto tedy mnoho amatérských i profesionálních astronomů může pozorovat vzdálenými dalekohledy trochu nadneseně "v bačkorách z obývacího pokoje") jej přivedla k mnoha oceněním jeho práce. Zmiňme snad jen planetku 6248 Bardon, která brázdí Sluneční soustavu, nebo udělení čestného členství v Mezinárodní astronomické unii. Nyní se k nim přidalo i ocenění Medailí I. stupně Královéhradeckého kraje za přínos astronomii a popularizaci vědy, kterou mu 8. dubna 2025 předal hejtman Petr Koleta.
Středoškolský tým LASAR, který se zaměřuje na inovativní řešení problematiky kosmického
odpadu pomocí laserové technologie, bude součástí programu českého pavilonu na Expu
2025 v Ósace. Vystoupí v rámci partnerského týdne společnosti CTP, a to ve dvou blocích v
pondělí 14. a úterý 15. dubna.
22. ročník Astronomické olympiády v kategorii AB již zná své vítěze. Ve dnech 26. až 28. března 2025 proběhlo na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě ústřední kolo Astronomické olympiády v kategorii AB. Vítězem se stal Alex Faivre z Gymnázia J. A. Komenského v Uherském Brodě. Prvních pět nejlepších dostane možnost v srpnu letošního roku reprezentovat Českou republiku na 18. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice v indickém městě Bombaj.
V pondělí 17. března 2025 oslavil český Discord server AstroConnect dva roky od svého založení. Tento online prostor vznikl s cílem propojit nadšence do astronomie, kosmonautiky a vesmíru jako takového. Mnoho z nich totiž nemá ve svém okolí hvězdárnu nebo planetárium, kde by mohli svůj zájem sdílet a rozvíjet s ostatními, a právě proto byl AstroConnect před dvěma lety vytvořen. Česká astronomická společnost tento server od počátku velmi podporuje a je ráda, že jeho správci navíc pomáhají s šířením informací na sociálních sítích, jako je například Instagram.
Pohled na noční oblohu v nás může vyvolávat různé otázky. Díky moderní vědě známe na možná až překvapivě velkou část z nich velmi přesnou odpověď. Astronomie, astrofyzika a kosmonautika jsou v současné době jedněmi z nejrychleji se rozvíjejících vědních oborů. Přednáškový cyklus Okno do vesmíru umožní studentům nahlédnout na aktuální dění v těchto zajímavých vědeckých oblastech a představí významné české vědce, kteří se jejich studiem zabývají.
V zemích s kulturními tradicemi jsou jednotlivé památky a výtvarná díla evidována. Mezi tyto artefakty lze zařadit i sluneční hodiny. U nás taková evidence do 80. let chyběla. Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze vznikla tehdy myšlenka shromáždit dokumentaci o venkovních slunečních hodinách, vyhodnotit ji a zpracovat soupis slunečních hodin na pevných stanovištích. Mravenčí pílí studentů pod vedením RNDr. Ludvíka Muchy byla tato práce v roce 1990 v první etapě dovršena, ale pokračuje dodnes.
Na Hvězdárně v Úpici se od 17. do 27. července, již po šedesáté sedmé, koná astronomické soustředění dětí a mládeže, takzvaná Letní astronomická expedice Úpice. Tato akce, původně organizovaná jako zácviková expedice pro pozorování meteorů, se postupně přeměnila na letní školu astronomie pod kopulemi Hvězdárny v Úpici. Magické prostředí areálu hvězdárny spolu s místním astronomickým geniem loci přináší skvělou atmosféru nasáklou astronomickou atmosférou. Pokud k tomu přičteme i zapálené astronomy Hvězdárny v Úpici a Hvězdárny Prostějov, která se na organizaci též podílí, vězte, že i astronomií nepolíbený účastník odjíždí domů jako přinejmenším nadšený amatérský astronom.
Stalo se již pěknou tradicí, že studenti astronomických oborů z českých a slovenských univerzit se každoročně setkávají, aby se vzájemně lépe poznali. Letošní rok nebude jiný, studenti se opět potkají, tentokrát v Bezovci na Slovensku.
Solarigrafie spojuje umění, fotografii a vědu a vytváří jedinečné obrazy oblohy. K prozkoumání této neobvyklé metody astrofotografie zveme vědce, fotografy, umělce a učitele, aby v červnu 2025 v Planetáriu Praha diskutovali o všech aspektech tohoto procesu. Vítán je každý bez ohledu na úroveň svých zkušeností.
Vážení přátelé astronomie, dovoluji si vás jménem organizátorů pozvat na již 35. Dovolenou s dalekohledem. Letos se setkáme poprvé v areálu Kemp Brdy Věšín, který nám bude k dispozici od soboty 16. srpna do následující soboty 23. srpna. Nové místo s sebou přináší i nové možnosti výletů po okolí a nové zážitky z naší dovolené.
Hvězdárna v Rokycanech pořádala od sedmdesátých let do roku 2011 kurzy broušení zrcadel a stavby astronomických dalekohledů. Před rokem 1989 to byla jedna z mála legálních možností, jak si opatřit nejdůležitější díly pro jednoduchý přístroj k pozorování oblohy. Postupně však zájem o tyto kurzy upadal s tím, jak mizel jejich někdejší smysl. Bylo to dáno především skokovým rozšířením možností opatřit si kvalitní techniku zahraniční produkce.
Hvězdárna v Úpici spolu s Českou bioklimatologickou společností a Východočeskou pobočkou České astronomické společnosti vás zvou k účasti na tradičním semináři Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí. Letos se koná již 43. ročník. Místem konání bude tentokrát podkrkonošské město Hostinné a bude se konat v termínu 13. - 15. května 2025.
Den hvězdáren a planetárií je opět téměř za humny. V letošním roce vychází na pátek 7. března. Datum je vždy vybíráno tak, aby byl Měsíc, jakožto vhodný pozorovací objekt i pro menší děti, okolo první čtvrti, a aby byl pátek. První ročník vyhlásila po domluvě Asociace hvězdáren a planetárií v roce 2019, a tak se letos koná již 7. ročník. Den hvězdáren a planetárií si klade za drobný cíl upozornit na existenci mnoha hvězdáren u nás, které přinášejí zajímavé programy a zážitky. A to nejen pro zájemce o astronomii, ale i, a možná zejména, pro úplné astronomické laiky.
Obálka posledního vydání časopisu Astropis nás vítá snímkem komety C/2023 A3 (Tsuchinshan–ATLAS) z dalekohledu FRAM na Kanárských ostrovech pořízeného 14. října 2024. Časopis přináší klasický přehled astronomického dění Letošní pohled na vesmír vloni z pera Dr. Jiřího Grygara a Mgr. Davida Onřicha.
Ještě jednou se ohlížíme za výstavou Bibliotheca astronomica. Tentokrát publikací Kamila Boldana a Jany Vackářové na téma Astronomické tisky 15.–17. století ze sbírek Národní knihovny České republiky. Výstava probíhala v období od října do prosince 2024 v budově Národní knihovny v Praze. V článku je také virtuální prohlídka díky pořadu V záři hvězd Hvězdárny Žebrák.
Jsme ve vesmíru sami? To je filozofická otázka, kterou si ve svém životě položil snad každý z nás. A rozhodně my v dnešní době nejsme jediní, kteří přemýšlí nad tím, zdali jsme jediná civilizace v celém vesmíru, nebo jestli je kromě nás stovky milionů dalších civilizací. Tuto otázku už si položili filozofové v dobách antiky. V nedávné minulosti se podobnou otázkou zabýval italský fyzik Enrico Fermi, jehož paradox o zdánlivě pustém vesmíru, ačkoli by měl být plný civilizací, jste již zřejmě také zahlédli. Proč jsme ještě nějaké civilizace nepotkali? Článek je zamyšlením studenta nad těmito problémy a kdo ví, třeba se jednou ukáže, že se zcela mýlíme a důvody jsou úplně jiné.
Fotografická a výtvarná soutěž Knihovny U Mokřinky Mokré, při příležitosti 135. výročí svého založení, je v plném proudu. Až do 30. listopadu můžete zasílat nebo nosit svoje díla. Téma „V zajetí vesmíru“ otevírá možnosti a hlubokou inspiraci všem fotografům, kreslířům, malířům a dalším grafickým umělcům. Tématem letošního ročníku je rovněž palčivý problém světelného znečištění.
Maximum ještě není ale... Poslední rok bylo Slunce velmi aktivní, tj. výskyt složitých skupin skvrn, slunečních erupcí, výronů koronální hmoty (angl. Coronal Mass Ejections – CMEs) a v neposlední řadě polární záře viditelné i z České republiky. Toto všechno se děje, protože se Slunce nachází v období maxima své aktivity, což nám nedávno připomněly i významné instituce.
Tradiční podzimní seminář Společnosti pro meziplanetární hmotu se bude konat ve dnech 8. – 10. listopadu v Pardubicích. Místem konání a rovněž spolupořadatelem je Hvězdárna barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)