Hvězdárna v Rokycanech pořádala od sedmdesátých let do roku 2011 kurzy broušení zrcadel a stavby astronomických dalekohledů. Před rokem 1989 to byla jedna z mála legálních možností, jak si opatřit nejdůležitější díly pro jednoduchý přístroj k pozorování oblohy.
Vážení přátelé astronomie. Dovolte mi vás jménem organizátorů i letos pozvat na Dovolenou s dalekohledem, tentokrát na prodloužený víkend od čtvrtka 10. září, do neděle 13. září 2026, s možností prodloužení již od úterý 8. září.
Společnost AES Andes oznámila, že ustoupí od megaprojektu INNA, který měl být realizován v blízkosti observatoře Paranal Evropské jižní observatoře (ESO). ESO toto oznámení vítá a očekává, že projekt bude brzy stažen z chilské služby pro posuzování vlivů na životní prostředí (SEA), což by formálně potvrdilo, že INNA nebude realizován.
Poměrně překvapivou zprávu přinesla americká filantropická společnost Schmidt Sciences. Rádi by ještě do konce desetiletí postavili a vypustili kosmický dalekohled o průměru tři metry, který by výrazně pomohl ve sledování vesmíru, a především náhlých jevů, které je potřeba začít rychle sledovat. Dalekohled by měl mít širokoúhlou kameru, spektrograf a koronograf ke sledování exoplanet.
Před několika dny se v chilském Paranalu, kde sídlí Evropská jižní observatoř (ESO), konala slavnostní ceremonie zahájení výstavby jižní části observatoře CTAO, která znamenala začátek výstavby základů dalekohledu. CTAO, neboli Cherenkov Telescope Array Observatory, bude největší a nejvýkonnější observatoří gama záření na světě, která poskytne nové poznatky o vesmíru s vysokou energií. Její jižní pole bude první observatoří gama záření postavenou v Chile.
Česká astronomická společnost převzala od Asociace hvězdáren a planetárií akci, která už několik let probíhá ve vybraných astronomických institucích. Den hvězdáren a planetárií. V roce 2026 se uskuteční v pátek 27. března. Měsíc bude v té době krátce po první čtvrti, na obloze bude rovněž kralovat planeta Jupiter, a tak pokud se vydaří počasí, návštěvníci akce si budou moci užít jedinečný pohled na noční hvězdnou oblohu. Nejde ovšem jen o noční pozorování. Díky tomu, že jde o Den hvězdáren a planetárií, na některých místech bude možné přes den pozorovat Slunce a na hvězdárnách i v planetáriích bude probíhat speciální program.
Na Hvězdárně ve Vyškově probíhá stohodinová studentská simulovaná mise Expedice Mars. Jedná se o nejdelší počin svého druhu v celé Evropě. Pět vybraných studentů z České republiky a Slovenska ve věku od 13 do 18 let je během experimentu zcela izolováno od okolního světa a jejich kontakt se Zemí probíhá výhradně prostřednictvím centrálního počítače řídícího střediska. Cílem mise je detailně prověřit jejich schopnosti, technické znalosti i týmovou spolupráci.
V roce 2026 bude Českou astronomickou společností opět udělena Cena Zdeňka Kvíze. Tato cena bývá udělována každé dva roky za významnou odbornou nebo vědeckou činnost v oborech, kterým se Zdeněk Kvíz věnoval, tedy studium meziplanetární hmoty, proměnných hvězd a popularizace a výuka astronomie. Výkonný výbor České astronomické společnosti se tak obrací na členy ČAS se žádostí o návrhy laureátů této ceny. Uzávěrka přijímání návrhů je 31. 12. 2025.
Doposud nejpočetnější výprava studentů reprezentovala Českou republiku na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory (IOAA junior), která se konala od 18. do 25. října 2025 v rumunském městě Piatra Neamţ. Tým se domů vrátil s nebývalým počtem ocenění – tři stříbrné, dvě bronzové medaile a čtyři čestná uznání.
Minulý týden byly promítnuty čtyři lasery na oblohu nad observatoří Paranal Evropské jižní observatoře (ESO) v Chile. Každý z těchto laserů slouží k vytvoření umělé hvězdy, kterou astronomové používají k měření a následné korekci rozostření způsobeného zemskou atmosférou. Pozoruhodné spuštění těchto laserů, po jednom z každého z osmimetrových dalekohledů v Paranalu, je významným milníkem projektu GRAVITY+ – rozsáhlé a komplexní modernizace interferometru VLTI (Very Large Telescope Interferometer) ESO. GRAVITY+ otevírá VLTI větší pozorovací výkon a mnohem širší pokrytí oblohy, než bylo dosud možné.
Fotografická soutěž známá pod názvem Česká astrofotografie měsíce (ČAM) slaví v tyto podzimní dny své dvacáté narozeniny. Ano, je to již dvacet let, kdy v listopadu 2005 soutěž zahájila svoji činnost. Opravdu tak dlouho funguje pod křídly České astronomické společnosti (ČAS) a ve spolupráci se Slovenským svazem astronomů (SZA).
Bezesporu je to rekord nejen v délce trvání, ale hlavně v obětavosti týmu, který se zcela bezplatně stará o fungování soutěže.
V termínu od 13. do 26. července 2025 proběhnul již 22. ročník Astronomického tábora, který pořádá Jihlavská astronomická společnost. V posledních třech letech tábor funguje také za významné podpory Muzea Vysočiny Jihlava. S ohledem na to, že se tábora účastní bezmála devět desítek mladých zájemců o astronomii ve věku od 10 do 17 let, jedná se zřejmě o největší akci svého druhu v České republice a dost možná i ve střední Evropě.
Noc vědců 2025 je za námi a české hvězdárny a planetária zažily nebývalý zájem veřejnosti. Tisíce návštěvníků se přišly podívat na hvězdy, vyzkoušet si vědecké experimenty a setkat se s odborníky, kteří jim poodhalili bohatství vesmíru.
Ostravský astronomický víkend, jedna z nejdéle pořádaných popularizačních akcí svého druhu v České republice, se letos koná už po dvaatřicáté. Tématem letošního ročníku je meziplanetární hmota, s příznačným podtitulem „Poslové z temnoty aneb neviditelná hrozba“.
Vysoké pohoria ako napríklad Vysoké Tatry sú obľúbeným miestom na konanie rôznych konferencií a workshopov. Navyše tatranský región je úzko prepojený s rozvojom moderného astronomického výskumu na Slovensku. Aj to bol jeden z dôvodov, prečo sa stretnutie slovenských a českých astrofyzikov - Tatra Astro Summit - konalo v dňoch 22.-26.9. 2025 práve v srdci Vysokých Tatier, v Tatranskej Lomnici a v Starej Lesnej na pôde Astronomického ústavu Slovenskej akadémie vied.
Konference o výzkumu proměnných hvězd je nejvýznamnějším setkáním pořádaným Sekcí proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti (SPHE ČAS). V roce 2025 se uskuteční ve dnech 7. - 9. listopadu na Astronomickém ústavu Akademie věd ČR, v.v.i. v Ondřejově.
Kdy pracují vědci na hvězdárnách? Přeci v noci ...a tak české hvězdárny a planetária, ty profesionální i ty amatérské, se k Noci vědců připojují už od roku 2005.
Galaktické jádro, domov supermasivní černé díry Sagittarius A*, je dynamická oblast, která nabízí jedinečný vhled do extrémních astrofyzikálních procesů. Sympozium Mezinárodní astronomické unie 405 (IAUS 405) v Brně v květnu 2026 shromáždí přední odborníky, včetně laureátů Nobelovy ceny za fyziku (2020), Andrea Gheze a Reinharda Genzela, aby představili a diskutovali nejnovější objevy a prohloubili naše poznání tohoto fascinujícího kosmického prostředí.
Po 9 letech se organizátorem 18. Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice stala opět Indie. Desetidenní soutěže konané v Bombaji se letos účastnilo rekordních 64 zemí, mezi nováčky byly například Itálie, Alžírsko, Turkmenistán nebo Austrálie. Naši mladí astronomové získali hned tři zlaté, jednu stříbrnou a jednu bronzovou medaili. Zlato vybojoval Martin Kudrna, Alex Faivre a Matouš Mišta, stříbro přiváží Anita Vaceková a bronzovou medaili získal Eduard Plic, který navíc v doprovodné soutěži o nejlepší vědecký poster obdržel první místo. Je to jeden z nejlepších výsledků českého týmu v historii soutěže!
Na hvězdárně a planetáriu v Jindřichově Hradci proběhla v červenci vernisáž astronomických fotografií slovenského fotografa Ondreje Králika. V příjemném duchu nám Ondrej prezentoval všechny vystavené fotografie. Při občerstvení probíhaly neformální debaty a celá akce byla zakončena přednáškou "Co na obloze (ne)vidíme?".
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 2. do 1. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, přiblíží se Uranu, Plejádám i Jupiteru. Ještě za světla po západu Slunce začíná být vidět Venuše. Za soumraku je dobře vidět Merkur a nízko je po setmění už i Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko Uran a Jupiter. Aktivita Slunce velmi nízká. Test plnění rakety SLS kapalným kyslíkem a vodíkem byl úspěšný, mise Artemis II má zatím zelenou. NASA tvrdě zkritizovala Boeing za problémy mise Starlineru k ISS. Před 60 lety zasáhlo nefunkční pouzdro Veněry 3 planetu Venuši.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,
mobilovka byla o pár minut dříve možná barevnější ale dám tuto ze stativu 26.02. 2026 18:53 dosahovalo přibližně k Betelgeuse