Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Mladí čeští astronomové zazářili na juniorské Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice v Rumunsku

Mladí čeští astronomové zazářili na juniorské Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice v Rumunsku

České medaile na 4. IOAA junior
Autor: Radka Křížová

Doposud nejpočetnější výprava studentů reprezentovala Českou republiku na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory (IOAA junior), která se konala od 18. do 25. října 2025 v rumunském městě Piatra Neamţ. Tým se domů vrátil s nebývalým počtem ocenění – tři stříbrné, dvě bronzové medaile a čtyři čestná uznání.

Příběh českých účastníků se začal psát několik měsíců před samotnou soutěží. Nejúspěšnější studenti z celostátních kol splňující věkový limit (max. 16 let 1. července roku konání soutěže) byli pozváni na mezinárodní workshop do Pece pod Sněžkou, kde byla na základě výsledků soutěžní části tohoto soustředění vybrána reprezentace na IOAA junior. Letos byl vyslán nejen standardní pětičlenný regular tým, doprovázený vedoucími Radkou Křížovou (MFF UK) a Jakubem Vošmerou (IPhT, CEA Paris-Saclay), ale také čtyřčlenný guest tým, vedený Václavem Pavlíkem (Astronomický ústav AV ČR).

Cesta obou českých týmů vedla z Prahy přes Vídeň, odkud následoval let do rumuského Iaşi a poté přejezd autobusem do malebného městečka Piatra Neamţ nacházejícího se na samotném východě země. Studentům i vedoucím byly vyhrazeny oddělené hotely, aby bylo zachováno utajení soutěžních úloh. Program odstartoval slavnostní Opening Ceremony, po ní se již studenti rozloučili se svými komunikačními zařízeními, aby byli zcela izolováni od okolního světa a mohli se plně soustředit na soutěž.

Česká výprava (včetně vedoucích) po příletu na letiště v Iasi Autor: Radka Křížová
Česká výprava (včetně vedoucích) po příletu na letiště v Iasi
Autor: Radka Křížová

Ta začala týmovou částí, která byla pojata mimo jiné jako seznamovací aktivita. Účastníci byli totiž rozděleni do mezinárodních týmů, takže každý měl příležitost spolupracovat a vyměňovat si zkušenosti se studenty z jiných zemí. Individuální soutěž pak byla rozdělena do dvou hlavních částí: teoretické a pozorovací. První jmenovaná trvala čtyři hodiny a na studenty v rámci ní čekalo celkem devět úloh z nejrůznějších oblastí astronomie, od nebeské mechaniky, přes sférickou astronomii až po úlohy s prvky datové analýzy. Pozorování pak sestávalo ze slepé mapy a pozorovacího kola s dalekohledy, které tentokrát z důvodu nevyzpytatelnosti počasí proběhlo uvnitř za pomocí umělých cílů.

Český tým a jeho místní průvodci po slavnostním vyhlášení výsledků Autor: Radka Křížová
Český tým a jeho místní průvodci po slavnostním vyhlášení výsledků
Autor: Radka Křížová

Stříbrné medaile získali Dario Heinich, Viktorie Snášelová a Marie Hrubá Autor: Radka Křížová
Stříbrné medaile získali Dario Heinich, Viktorie Snášelová a Marie Hrubá
Autor: Radka Křížová
Jakmile soutěžící odevzdali řešení posledního kola, nastoupili do akce jejich vedoucí. Ti nezávisle opravili úlohy svých studentů a následně diskutovali o jejich bodovém hodnocení s místními opravovateli. Studenti si mezitím mohli užívat volnočasový program zahrnující kulturní večer, exkurze a výlety, například do místního kláštera či do pevnosti Cetatea Neamț, kde je čekala prohlídka a historické představení. Jinak už nezbývalo než se těšit na výsledky.

Česká výprava slavila obrovský úspěch - každý z devíti členů si z Rumunska odvezl nějaké ocenění. Marie Hrubá (Gymnázium Ostrava-Zábřeh), Viktorie Snášelová (Masarykovo gymnázium v Plzni) a Dario Heinich (Gymnázium a ZUŠ Šlapanice) vybojovali stříbrné medaile, Kateřina Kučerová (Gymnázium Ústavní, Praha) a Tadeáš Smička (ZŠ Dr. Hrubého, Šternberk) přivezli bronz, a Kateřina Tesař (Nový Porg, Praha), Amélie Zemanová (Gymnázium Christiana Dopplera, Praha), Vladimír Kopecký (Gymnázium Nad Alejí, Praha) a Kateřina Nespěšná (Gymnázium Brno-Řečkovice) získali čestná uznání. Tým s Kateřinou Kučerovou navíc zvítězil v týmové soutěži.

Bronzoví medailisté Kateřina Kučerová a Tadeáš Smička. Autor: Radka Křížová
Bronzoví medailisté Kateřina Kučerová a Tadeáš Smička.
Autor: Radka Křížová
Účast českého týmu organizovala Česká astronomická společnost. Cestu finančně podpořilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rámci projektu 0012/10/SOU/2025.

Není to poprvé, kdy čeští studenti na mezinárodní scéně zazářili. Česká republika má v oblasti mezinárodních astronomických olympiád bohatou historii, účastní se jich již od roku 2007. Na IOAA junior jezdíme od prvního ročníku konání této soutěže a za tu dobu dosáhli naši studenti řady úspěchů: za zmínku rozhodně stojí například absolutní vítězství Alexe Faivre v minulém ročníku. Dlouhodobě se tak řadíme k jedné z nejúspěšnějších zemí v této soutěži vůbec a letošní výsledky to jen potvrzují. Organizaci příštího ročníku si vzalo na starost Thajsko a český tým bude opět u toho!

Kontakty:
RNDr. Tomáš Prosecký 
Předseda Ústřední komise Astronomické olympiády 
Planetum Praha 
Email: prosecky@planetum.cz  
Tel.: +420 602 689 491 

Bc. Radka Křížová
Vedoucí českého týmu na IOAA junior
MFF UK
Email: krizovar@email.cz
Tel.: +420 607 996 691

Nositelé čestných uznání: (zleva) Amélie Zemanová, Vladimír Kopecký, Kateřina Nespěšná, Kateřina Tesař Autor: Radka Křížová
Nositelé čestných uznání: (zleva) Amélie Zemanová, Vladimír Kopecký, Kateřina Nespěšná, Kateřina Tesař
Autor: Radka Křížová




O autorovi

Štítky: Astronomická olympiáda, IOAA junior


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »