< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Finále královské kategorie Astronomické olympiády v Opavě
Radka Křížová Vytisknout článek

Finále královské kategorie Astronomické olympiády v Opavě

Soutěžící 21. ročníku Astronomické olympiády v kategorii AB natěšení na teoretické kolo
Autor: Radka Křížová

Ve dnech 20. až 22. března 2023 proběhlo na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě ústřední kolo Astronomické olympiády v kategorii AB. Vítězem se stal Martin Kudrna z Gymnázia Jana Keplera v Praze. Prvních pět nejlepších bude v srpnu letošního roku reprezentovat Českou republiku na 17. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice v brazilském Rio de Janeiru.

Již tradičně se do slezské metropole sjeli ti nejlepší mladí astronomové z celé republiky, aby porovnali své síly při řešení astronomických úloh. Přestože se jednalo o nejstarší kategorii určenou primárně pro poslední dva ročníky středních škol, objevilo se letos i mnoho mladších řešitelů, kteří se do finále této kategorie dokázali probojovat. Více než dvacítka účastníků se zapotila nad teoretickými úlohami, datovou analýzou a samozřejmě pozorovacím kolem.

Počasím ztížené pozorovací podmínky vyžadovaly dokonalou orientaci na obloze. (21. ročník Astronomické olympiády v kategorii AB). Autor: Radka Křížová
Počasím ztížené pozorovací podmínky vyžadovaly dokonalou orientaci na obloze. (21. ročník Astronomické olympiády v kategorii AB).
Autor: Radka Křížová
Posledním zmíněným byla celá soutěž ve středu večer zahájena. Novinkou letošního ročníku bylo využití nové terasy observatoře WHOO! (White Hole Observatory Opava http://whoo.slu.cz) pro plnění úloh tohoto kola.  Ve čtvrtek soutěž pokračovala čtyřhodinovým teoretickým kolem. Při něm se účastníci museli poprat s širokou varietou témat, od sférické astronomie až po kosmologii. Dále následoval obrazový test a část v planetáriu, která tentokrát otestovala i znalosti jižní oblohy. Na pátek zbyla klasicky datová analýza, v níž si soutěžící vyzkoušeli zpracování reálných astronomických dat.

Aby si řešitelé odpočinuli od nabitého soutěžního programu, bylo pro ně připraveno také množství doprovodných aktivit. V rámci nich je čekala projekce několika sférických pořadů v Unisféře (http://unisfera.slu.cz/)  a společná večeře v místnostech Uni Space určených k popularizaci vědy na rektorátu Slezské univerzity. Také si prohlédli krásy Opavy a byli seznámeni s možnostmi studia na místní univerzitě.

I s takovou úlohou se mohli letos soutěžící na finále 21. ročníku Astronomické olympiády v kategorii AB potkat Autor: Radka Křížová
I s takovou úlohou se mohli letos soutěžící na finále 21. ročníku Astronomické olympiády v kategorii AB potkat
Autor: Radka Křížová

Vítězové finále

V pátek odpoledne proběhlo za přítomnosti ředitele Fyzikálního ústavu prof. RNDr. Zdeňka Stuchlíka, CSc., slavnostní vyhlášení výsledků. Všichni finalisté obdrželi diplomy a tašky s drobnými dárky, nejúspěšnější pak také věcné ceny. Na prvních třech příčkách se umístili:

  1. Martin Kudrna, Gymnázium Jana Keplera v Praze
  2. Matouš Mišta, Gymnázium Olomouc-Hejčín
  3. Štěpán Plass, Gymnázium Jihlava

Jednou z motivací pro soutěžící bylo, že letos proběhl přímo na finále kategorie AB výběr členů týmu na Mezinárodní olympiádu v astronomii a astrofyzice (IOAA). Pět nejlepších finalistů tak bude v srpnu letošního roku reprezentovat Českou republiku na 17. IOAA v Brazílii. Kromě výše zmíněné trojice proto byli do reprezentace zařazeni rovněž Radovan Lev z Gymnázia Františka Palackého ve Valašském Meziříčí i Anita Vaceková z Gymnázia v Židlochovicích, kteří skončili v republikovém finále na čtvrtém a pátém místě.

Český tým se IOAA účastní pravidelně od roku 2010 a dosud přivezl 51 medailí, z toho 8 zlatých.

O Astronomické olympiádě

Astronomickou olympiádu vyhlašuje Česká astronomická společnost a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ve školním roce 2023/24 probíhá její 21. ročník. V květnu budou následovat ústřední kola zbývajících tří kategorií – CD, EF a GH. Kategorie CD bude mít své ústřední kolo opět na Slezské univerzitě v Opavě, ústřední kola zbylých dvou kategorií proběhnou v Praze.

Více informací o Astronomické olympiádě a její historii, výsledkovou listinu, zadání a vzorová řešení úloh finále naleznete na olympiada.astro.cz.

Poděkování

Ústřední kolo kategorie AB by se neobešlo bez pečlivého organizačního zajištění týmem Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě pod vedením  RNDr. Tomáše Gráfa, Ph.D. Přípravu a hladký průběh finále dále organizačně zabezpečili Bc. Lucie Dospivová, paní Lenka Polášková, Mgr. Veronika Kurečková, Aneta Grueberová a  RNDr. Jan Hladík, Ph.D.

Úlohy finále připravili Jakub Vošmera, MMath., Ph.D., Radka Křížová, Radomír Mielec, Marco Souza de Joode, David Kománek, Mgr. Pavel Kůs, Jindřich Jelínek, MSc., a David Bálek. Zadání recenzovali  RNDr. David Břeň, PhD., a doc. Mgr. Michal Švanda, Ph.D. Porotci finále byli Jakub Vošmera, MMath., Ph.D., Jindřich Jelínek, MSc., Radka Křížová, Radomír Mielec, Marco Souza de Joode, Aneta Grueberová a  RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.

Partneři finále

Hlavním partnerem finále je Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Kontakty a další informace

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
Proděkan pro strategie a rozvoj, Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě, Fyzikální ústav v Opavě
Email: tomas.graf@fpf.slu.cz, Tel.: 734 268 124

Jakub Vošmera, MMath., Ph.D.
člen Ústřední komise Astronomické olympiády, Institut de Physique Théorique, CEA Paris-Saclay
Email: vosmera@astro.cz, Tel.: 731 509 424




O autorovi

Radka Křížová

Další články autora (6)

Štítky: Astronomická olympiáda

20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »