Úvodní  >  Autoři  >  Tomáš Gráf

Autor: Tomáš Gráf

O autorovi

Tomáš Gráf

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. (* 1964, Těškovice, ČR) je český astronom, popularizátor astronomie a vysokoškolský pedagog. Vystudoval odbornou fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a tamtéž získal Ph.D. v oboru teoretická fyzika a astrofyzika.

V období od roku 1988 do roku 2015 pracoval v Planetáriu Ostrava (VŠB – Technická univerzita), v letech 1992 až 2014 jako vedoucí této instituce.

Mimo jiné je autorem popularizační knížky "Se zakloněnou hlavou pozorujeme hvězdy" nebo překladu publikace "Karkoschkův astronomický atlas hvězdné oblohy" z němčiny. Podílel se na vzniku 12 pilotních dílů seriálu "Hlubinami vesmíru" (TV Noe) a pro ČRo Ostrava připravuje od roku 2005 každý týden „Astronomické okénko“.

V rámci ČAS se dlouhodobě věnuje organizaci Astronomické olympiády. V roce 2007 inicioval její rozšíření o středoškolské kategorie, od roku 2010 je členem Ústřední komise této prestižní soutěže a více než desetkrát vedl český tým na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (IOAA).

Od roku 2015 působí na Slezské univerzitě v Opavě, kde vyučuje předměty Proseminář z astronomie, Základy astronomie a astrofyziky, Praktická astronomie a několik předmětů z oblasti komunikace vědy pro studenty studijních programů Multimediální techniky (zde je i garantem studijního programu) a Astrofyzika. Má na starosti observatoř WHOO! a digitální sférickou projekci Unisféra. Na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě zároveň zastává od roku 2017 funkci proděkana pro strategie a rozvoj.



08.06.2026 Červnové večerní obloze letos vévodí jasné planety. Mohou se objevit i pozoruhodná noční oblaka

(přečteno 5 623x)

19.05.2026 Cesta ke hvězdám vede přes Fyzikální ústav v Opavě

(přečteno 2 445x)

31.03.2026 23. ročník Astronomické olympiády v kategorii AB již zná své vítěze

(přečteno 2 361x)

13.03.2026 Na večerní obloze svítí zvířetníkové světlo. Úkaz popsal také Brian May

(přečteno 3 267x)

26.08.2025 Tři zlaté, stříbrná a bronzová medaile pro Česko na 18. IOAA v Indii, monzunu navzdory!

(přečteno 4 542x)

20.05.2025 Finále 22. ročníku Astronomické olympiády na Fyzikálním ústavu v Opavě

(přečteno 4 076x)

01.04.2025 Královská kategorie Astronomické olympiády 2024/2025 měla své finále opět v Opavě

(přečteno 4 725x)

21.08.2023 Po tuctu roků se 16. IOAA konala znovu v Polsku. Tuctová ale nebyla, byla zlatá!

(přečteno 7 162x)

30.05.2023 20. ročník Astronomické olympiády v kategorii CD již zná své vítěze

(přečteno 5 095x)

27.03.2023 Astronomická olympiáda 2022-2023: Jarní opavské finále

(přečteno 7 550x)

31.08.2022 Řešením 15. Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice je 42!

(přečteno 7 809x)

19.05.2022 Finále Astronomické olympiády opět na Fyzikálním ústavu v Opavě

(přečteno 6 268x)

29.03.2022 Opavské finále – Letošní ročník Astronomické olympiády v kategorii AB již zná své vítěze

(přečteno 5 597x)

09.02.2022 Čeští reprezentanti získali na 14. IOAA deset medailí!

(přečteno 7 894x)

01.12.2021 Opavští fyzikové studují, jak ochránit lidstvo před nebezpečným zářením černých děr a využít jej v jeho prospěch

(přečteno 8 218x)

14.08.2014 Naši mladí astronomové přivážejí z Bukoviny bronz

(přečteno 11 487x)

16.05.2014 Astronomická olympiáda vyvrcholí ústředními koly v Ostravě a Brně

(přečteno 9 487x)

06.04.2014 Astronomická olympiáda zná postupující do mezinárodního kola v kategorii AB

(přečteno 12 935x)

09.08.2013 Mladí čeští astronomové opět přivážejí medaile

(přečteno 11 740x)

12.03.2012 Den planetárií 2012 v Ostravě!

(přečteno 4 795x)

01.03.2011 Osobní vzpomínka na Jirku Holušu

(přečteno 6 384x)

29.10.2010 Výstava Nová dimenze

(přečteno 5 729x)

31.12.2009 Konec IYA2009 měří přesně 24 hodin aneb 24 astronomických jednohubek

(přečteno 25 303x)

16.01.2009 Nabídka zaměstnání - lektor – odborný zaměstnanec planetária

(přečteno 9 018x)



39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »