Úvodní  >  Autoři  >  Tomáš Gráf

Autor: Tomáš Gráf

O autorovi

Tomáš Gráf

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. (* 1964, Těškovice, ČR) je český astronom, popularizátor astronomie a vysokoškolský pedagog. Vystudoval odbornou fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a tamtéž získal Ph.D. v oboru teoretická fyzika a astrofyzika.

V období od roku 1988 do roku 2015 pracoval v Planetáriu Ostrava (VŠB – Technická univerzita), v letech 1992 až 2014 jako vedoucí této instituce.

Mimo jiné je autorem popularizační knížky "Se zakloněnou hlavou pozorujeme hvězdy" nebo překladu publikace "Karkoschkův astronomický atlas hvězdné oblohy" z němčiny. Podílel se na vzniku 12 pilotních dílů seriálu "Hlubinami vesmíru" (TV Noe) a pro ČRo Ostrava připravuje od roku 2005 každý týden „Astronomické okénko“.

V rámci ČAS se dlouhodobě věnuje organizaci Astronomické olympiády. V roce 2007 inicioval její rozšíření o středoškolské kategorie, od roku 2010 je členem Ústřední komise této prestižní soutěže a více než desetkrát vedl český tým na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (IOAA).

Od roku 2015 působí na Slezské univerzitě v Opavě, kde vyučuje předměty Proseminář z astronomie, Základy astronomie a astrofyziky, Praktická astronomie a několik předmětů z oblasti komunikace vědy pro studenty studijních programů Multimediální techniky (zde je i garantem studijního programu) a Astrofyzika. Má na starosti observatoř WHOO! a digitální sférickou projekci Unisféra. Na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě zároveň zastává od roku 2017 funkci proděkana pro strategie a rozvoj.



08.06.2026 Červnové večerní obloze letos vévodí jasné planety. Mohou se objevit i pozoruhodná noční oblaka

(přečteno 5 597x)

19.05.2026 Cesta ke hvězdám vede přes Fyzikální ústav v Opavě

(přečteno 2 430x)

31.03.2026 23. ročník Astronomické olympiády v kategorii AB již zná své vítěze

(přečteno 2 339x)

13.03.2026 Na večerní obloze svítí zvířetníkové světlo. Úkaz popsal také Brian May

(přečteno 3 257x)

26.08.2025 Tři zlaté, stříbrná a bronzová medaile pro Česko na 18. IOAA v Indii, monzunu navzdory!

(přečteno 4 525x)

20.05.2025 Finále 22. ročníku Astronomické olympiády na Fyzikálním ústavu v Opavě

(přečteno 4 057x)

01.04.2025 Královská kategorie Astronomické olympiády 2024/2025 měla své finále opět v Opavě

(přečteno 4 716x)

21.08.2023 Po tuctu roků se 16. IOAA konala znovu v Polsku. Tuctová ale nebyla, byla zlatá!

(přečteno 7 150x)

30.05.2023 20. ročník Astronomické olympiády v kategorii CD již zná své vítěze

(přečteno 5 085x)

27.03.2023 Astronomická olympiáda 2022-2023: Jarní opavské finále

(přečteno 7 533x)

31.08.2022 Řešením 15. Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice je 42!

(přečteno 7 794x)

19.05.2022 Finále Astronomické olympiády opět na Fyzikálním ústavu v Opavě

(přečteno 6 259x)

29.03.2022 Opavské finále – Letošní ročník Astronomické olympiády v kategorii AB již zná své vítěze

(přečteno 5 582x)

09.02.2022 Čeští reprezentanti získali na 14. IOAA deset medailí!

(přečteno 7 885x)

01.12.2021 Opavští fyzikové studují, jak ochránit lidstvo před nebezpečným zářením černých děr a využít jej v jeho prospěch

(přečteno 8 206x)

14.08.2014 Naši mladí astronomové přivážejí z Bukoviny bronz

(přečteno 11 478x)

16.05.2014 Astronomická olympiáda vyvrcholí ústředními koly v Ostravě a Brně

(přečteno 9 484x)

06.04.2014 Astronomická olympiáda zná postupující do mezinárodního kola v kategorii AB

(přečteno 12 924x)

09.08.2013 Mladí čeští astronomové opět přivážejí medaile

(přečteno 11 734x)

12.03.2012 Den planetárií 2012 v Ostravě!

(přečteno 4 793x)

01.03.2011 Osobní vzpomínka na Jirku Holušu

(přečteno 6 381x)

29.10.2010 Výstava Nová dimenze

(přečteno 5 727x)

31.12.2009 Konec IYA2009 měří přesně 24 hodin aneb 24 astronomických jednohubek

(přečteno 25 298x)

16.01.2009 Nabídka zaměstnání - lektor – odborný zaměstnanec planetária

(přečteno 9 015x)



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »