Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Čeští reprezentanti získali na 14. IOAA deset medailí!

Čeští reprezentanti získali na 14. IOAA deset medailí!

Čeští reprezentanti na 14. ročníku IOAA
Autor: Jan Kožuško

Na 14. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice získali naši mladí astronomové tři stříbrné a sedm bronzových medailí. Stříbro vybojovali Marco Souza de Joode, David Bálek a Tomáš Patsch. Bronzové medaile získali David Kamenský, Jakub Hadač, Daniel Čtvrtečka, Šimon Bláha, Tomáš Vítek, Natálie Maleňáková a Lukáš Linhart. Jedná se o naprosto výjimečný výsledek v historii České republiky, kdy každý reprezentant získal medailové umístění.

Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice (IOAA) je vrcholovou světovou soutěží, která představuje náročnější nadstavbu IAO pro starší středoškolské studenty (do roku maturity, nejvýše do 20 let). Byla založena v roce 2007 v Thajsku a Česká republika se jí pravidelně zúčastňuje od roku 2010.

Letošní 14. IOAA proběhla v termínu od 14. do 21. listopadu 2021 a vzhledem k omezením v souvislosti s nemocí Covid-19 se konala vůbec poprvé v „hybridním“ režimu, kdy hlavní organizační tým pořadatelské země (Kolumbie) byl v Bogotě, ale soutěžící studenti cestovali jen do svých „soutěžních“ hotelů ve svých domovských zemích. Pravidla byla jinak stejně přísná jako v předchozích letech při čistě prezenční formě. Studenti byli v elektronické a komunikační izolaci, v hotelu se o ně staral tým oddělený od vedení týmu, který připravoval překlady zadání. Vlastní řešení pak probíhalo pod dohledem několika webových kamer v časech, které byly celosvětově synchronizovány.

Českou republiku tak letos reprezentovalo hned 10 nejlepších studentů z národního kola Astronomické olympiády. Vedení týmu tvořili Dr.-Ing. Jan Kožuško (předseda Ústřední komise Astronomické olympiády, Česká astronomická společnost), RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. (Filozoficko–přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě), Jakub Vošmera, MMath, Ph.D. (Institut für Theoretische Physik, ETH Zürch) a Jiří Vala (Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy). Zázemí na hotelu a regulérnost podmínek soutěže pomohly vytvořit Lucie Fořtová, MSc, RNDr. Petra Hyklová a Radka Křížová.

Výsledky

Stříbrnou medaili vybojovali Marco Souza de Joode z Gymnázia nad Štolou (nyní MFF UK), David Bálek (Gymnázium Příbram) a Tomáš Patsch (Slovanské gymnázium Olomouc). Bronz získali David Kamenský z Gymnázia Břeclav (nyní PřF MU), Jakub Hadač (Gymnázium V. Hlavatého, Louny), Daniel Čtvrtečka (Gymnázium Christiana Dopplera, Praha), Šimon Bláha (Slovanské gymnázium Olomouc), Tomáš Vítek z Gymnázia Břeclav (nyní PřF MU), Natálie Maleňáková ze Slovanského gymnázia Olomouc (nyní PřF UP) a Lukáš Linhart (Gymnázium Petra Bezruče, Frýdek-Místek).

Program

Vlastní soutěž probíhala pro české studenty v hotelu Pyramida v Praze. Zasedání mezinárodní poroty se odehrávala tentokrát zcela online a k diskuzím, hlasováním i moderacím výsledků byla využívána pokročilá webová aplikace Oly-Exams upravená přesně pro potřeby letošní 14. IOAA. Hlavními pořadateli soutěže byla Univerzita Antonia Nariña, tým organizátorů Kolumbijské astronomické olympiády (OCA) a cestovní agentura Procolombia. Hlavním sponzorem pak byla společnost Minciencias.

Celá soutěž jednotlivců byla rozdělena jako obvykle do tří kol: teoretického, zpracování dat a pozorovacího kola. Teoretické otázky zahrnovaly širokou škálu témat od nebeské mechaniky, dvojhvězd, extrasolárních planet, astronomických dalekohledů a detektorů až dokonce po kosmické struny. Analýza dat byla zaměřena na statistiku a tvorbu grafů v kontextu reálných astronomických dat. Pozorovací část se pak týkala jak noční oblohy, tak pozorování Slunce.

Záběr z průběhu finále 14. ročníku IOAA
Záběr z průběhu finále 14. ročníku IOAA

Není bez zajímavosti, že

  • Soutěže se zúčastnilo 298 studentů v 62 týmech (včetně hostujících týmů) z 52 zemí.
  • Z hlediska počtu studentů a týmů se jednalo o dosud nejvyšší počty v historii IOAA.
  • Finální podoba zadání teoretického kola byla dokončena po nočním online maratonu v 7.00 ráno, čímž byl překonán rekord z IOAA v Rumunsku v roce 2014, kdy bylo zadání hotovo ve 4.30 :-)

Poděkování

Účast českého týmu organizačně zajišťovala Česká astronomická společnost, cestu finančně podpořilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Astronomickou olympiádu pořádá Česká astronomická společnost za podpory mnoha subjektů.

Více o Astronomické olympiádě naleznete na http://olympiada.astro.cz . Ve školním roce 2021/22 probíhá její 19. ročník.

Kontakty a další informace

Dr.-Ing. Jan Kožuško
Předseda Ústřední komise Astronomické olympiády
Email: kozusko@astro.cz
Tel.: 776 200 522

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
Fyzikální ústav SU v Opavě
Email: tomas.graf@physics.slu.cz
Tel.: 734 268 124

Ing. Bc. Simona Marešová
MŠMT, Oddělení rozvoje dětí a mládeže
Email: simona.maresova@msmt.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Gymnázium Příbram
[2] Gymnázium V. Hlavatého
[3] Gymnázium Břeclav
[4] Gymnázium Christiana Dopplera
[5] Gymnázium Petra Bezruče
[6] Slovanské gymnázium Olomouc
[7] Planetum
[8] Fyzikální ústav SU v Opavě
[9] Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě
[10] Astronomická olympiáda



O autorovi

Tomáš Gráf

Tomáš Gráf

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. (* 1964, Těškovice, ČR) je český astronom, popularizátor astronomie a vysokoškolský pedagog. Vystudoval odbornou fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a tamtéž získal Ph.D. v oboru teoretická fyzika a astrofyzika.

V období od roku 1988 do roku 2015 pracoval v Planetáriu Ostrava (VŠB – Technická univerzita), v letech 1992 až 2014 jako vedoucí této instituce.

Mimo jiné je autorem popularizační knížky "Se zakloněnou hlavou pozorujeme hvězdy" nebo překladu publikace "Karkoschkův astronomický atlas hvězdné oblohy" z němčiny. Podílel se na vzniku 12 pilotních dílů seriálu "Hlubinami vesmíru" (TV Noe) a pro ČRo Ostrava připravuje od roku 2005 každý týden „Astronomické okénko“.

V rámci ČAS se dlouhodobě věnuje organizaci Astronomické olympiády. V roce 2007 inicioval její rozšíření o středoškolské kategorie, od roku 2010 je členem Ústřední komise této prestižní soutěže a více než desetkrát vedl český tým na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (IOAA).

Od roku 2015 působí na Slezské univerzitě v Opavě, kde vyučuje předměty Proseminář z astronomie, Základy astronomie a astrofyziky, Praktická astronomie a několik předmětů z oblasti komunikace vědy pro studenty studijních programů Multimediální techniky (zde je i garantem studijního programu) a Astrofyzika. Má na starosti observatoř WHOO! a digitální sférickou projekci Unisféra. Na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě zároveň zastává od roku 2017 funkci proděkana pro strategie a rozvoj.

Štítky: 14 IOAA, Astronomická olympiáda


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »