Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Čeští reprezentanti získali na 14. IOAA deset medailí!

Čeští reprezentanti získali na 14. IOAA deset medailí!

Čeští reprezentanti na 14. ročníku IOAA
Autor: Jan Kožuško

Na 14. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice získali naši mladí astronomové tři stříbrné a sedm bronzových medailí. Stříbro vybojovali Marco Souza de Joode, David Bálek a Tomáš Patsch. Bronzové medaile získali David Kamenský, Jakub Hadač, Daniel Čtvrtečka, Šimon Bláha, Tomáš Vítek, Natálie Maleňáková a Lukáš Linhart. Jedná se o naprosto výjimečný výsledek v historii České republiky, kdy každý reprezentant získal medailové umístění.

Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice (IOAA) je vrcholovou světovou soutěží, která představuje náročnější nadstavbu IAO pro starší středoškolské studenty (do roku maturity, nejvýše do 20 let). Byla založena v roce 2007 v Thajsku a Česká republika se jí pravidelně zúčastňuje od roku 2010.

Letošní 14. IOAA proběhla v termínu od 14. do 21. listopadu 2021 a vzhledem k omezením v souvislosti s nemocí Covid-19 se konala vůbec poprvé v „hybridním“ režimu, kdy hlavní organizační tým pořadatelské země (Kolumbie) byl v Bogotě, ale soutěžící studenti cestovali jen do svých „soutěžních“ hotelů ve svých domovských zemích. Pravidla byla jinak stejně přísná jako v předchozích letech při čistě prezenční formě. Studenti byli v elektronické a komunikační izolaci, v hotelu se o ně staral tým oddělený od vedení týmu, který připravoval překlady zadání. Vlastní řešení pak probíhalo pod dohledem několika webových kamer v časech, které byly celosvětově synchronizovány.

Českou republiku tak letos reprezentovalo hned 10 nejlepších studentů z národního kola Astronomické olympiády. Vedení týmu tvořili Dr.-Ing. Jan Kožuško (předseda Ústřední komise Astronomické olympiády, Česká astronomická společnost), RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. (Filozoficko–přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě), Jakub Vošmera, MMath, Ph.D. (Institut für Theoretische Physik, ETH Zürch) a Jiří Vala (Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy). Zázemí na hotelu a regulérnost podmínek soutěže pomohly vytvořit Lucie Fořtová, MSc, RNDr. Petra Hyklová a Radka Křížová.

Výsledky

Stříbrnou medaili vybojovali Marco Souza de Joode z Gymnázia nad Štolou (nyní MFF UK), David Bálek (Gymnázium Příbram) a Tomáš Patsch (Slovanské gymnázium Olomouc). Bronz získali David Kamenský z Gymnázia Břeclav (nyní PřF MU), Jakub Hadač (Gymnázium V. Hlavatého, Louny), Daniel Čtvrtečka (Gymnázium Christiana Dopplera, Praha), Šimon Bláha (Slovanské gymnázium Olomouc), Tomáš Vítek z Gymnázia Břeclav (nyní PřF MU), Natálie Maleňáková ze Slovanského gymnázia Olomouc (nyní PřF UP) a Lukáš Linhart (Gymnázium Petra Bezruče, Frýdek-Místek).

Program

Vlastní soutěž probíhala pro české studenty v hotelu Pyramida v Praze. Zasedání mezinárodní poroty se odehrávala tentokrát zcela online a k diskuzím, hlasováním i moderacím výsledků byla využívána pokročilá webová aplikace Oly-Exams upravená přesně pro potřeby letošní 14. IOAA. Hlavními pořadateli soutěže byla Univerzita Antonia Nariña, tým organizátorů Kolumbijské astronomické olympiády (OCA) a cestovní agentura Procolombia. Hlavním sponzorem pak byla společnost Minciencias.

Celá soutěž jednotlivců byla rozdělena jako obvykle do tří kol: teoretického, zpracování dat a pozorovacího kola. Teoretické otázky zahrnovaly širokou škálu témat od nebeské mechaniky, dvojhvězd, extrasolárních planet, astronomických dalekohledů a detektorů až dokonce po kosmické struny. Analýza dat byla zaměřena na statistiku a tvorbu grafů v kontextu reálných astronomických dat. Pozorovací část se pak týkala jak noční oblohy, tak pozorování Slunce.

Záběr z průběhu finále 14. ročníku IOAA
Záběr z průběhu finále 14. ročníku IOAA

Není bez zajímavosti, že

  • Soutěže se zúčastnilo 298 studentů v 62 týmech (včetně hostujících týmů) z 52 zemí.
  • Z hlediska počtu studentů a týmů se jednalo o dosud nejvyšší počty v historii IOAA.
  • Finální podoba zadání teoretického kola byla dokončena po nočním online maratonu v 7.00 ráno, čímž byl překonán rekord z IOAA v Rumunsku v roce 2014, kdy bylo zadání hotovo ve 4.30 :-)

Poděkování

Účast českého týmu organizačně zajišťovala Česká astronomická společnost, cestu finančně podpořilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Astronomickou olympiádu pořádá Česká astronomická společnost za podpory mnoha subjektů.

Více o Astronomické olympiádě naleznete na http://olympiada.astro.cz . Ve školním roce 2021/22 probíhá její 19. ročník.

Kontakty a další informace

Dr.-Ing. Jan Kožuško
Předseda Ústřední komise Astronomické olympiády
Email: kozusko@astro.cz
Tel.: 776 200 522

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
Fyzikální ústav SU v Opavě
Email: tomas.graf@physics.slu.cz
Tel.: 734 268 124

Ing. Bc. Simona Marešová
MŠMT, Oddělení rozvoje dětí a mládeže
Email: simona.maresova@msmt.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Gymnázium Příbram
[2] Gymnázium V. Hlavatého
[3] Gymnázium Břeclav
[4] Gymnázium Christiana Dopplera
[5] Gymnázium Petra Bezruče
[6] Slovanské gymnázium Olomouc
[7] Planetum
[8] Fyzikální ústav SU v Opavě
[9] Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě
[10] Astronomická olympiáda



O autorovi

Tomáš Gráf

Tomáš Gráf

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. (* 1964, Těškovice, ČR) je český astronom, popularizátor astronomie a vysokoškolský pedagog. Vystudoval odbornou fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a tamtéž získal Ph.D. v oboru teoretická fyzika a astrofyzika.

V období od roku 1988 do roku 2015 pracoval v Planetáriu Ostrava (VŠB – Technická univerzita), v letech 1992 až 2014 jako vedoucí této instituce.

Mimo jiné je autorem popularizační knížky "Se zakloněnou hlavou pozorujeme hvězdy" nebo překladu publikace "Karkoschkův astronomický atlas hvězdné oblohy" z němčiny. Podílel se na vzniku 12 pilotních dílů seriálu "Hlubinami vesmíru" (TV Noe) a pro ČRo Ostrava připravuje od roku 2005 každý týden „Astronomické okénko“.

V rámci ČAS se dlouhodobě věnuje organizaci Astronomické olympiády. V roce 2007 inicioval její rozšíření o středoškolské kategorie, od roku 2010 je členem Ústřední komise této prestižní soutěže a více než desetkrát vedl český tým na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (IOAA).

Od roku 2015 působí na Slezské univerzitě v Opavě, kde vyučuje předměty Proseminář z astronomie, Základy astronomie a astrofyziky, Praktická astronomie a několik předmětů z oblasti komunikace vědy pro studenty studijních programů Multimediální techniky (zde je i garantem studijního programu) a Astrofyzika. Má na starosti observatoř WHOO! a digitální sférickou projekci Unisféra. Na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě zároveň zastává od roku 2017 funkci proděkana pro strategie a rozvoj.

Štítky: 14 IOAA, Astronomická olympiáda


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »