Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Tři zlaté, stříbrná a bronzová medaile pro Česko na 18. IOAA v Indii, monzunu navzdory!

Tři zlaté, stříbrná a bronzová medaile pro Česko na 18. IOAA v Indii, monzunu navzdory!

Česká výprava po vyhlášení výsledků 18. IOAA. Zprava: David Kománek (leader), Radomír Mielec (observer), Anita Vaceková, Martin Kudrna, Alex Faivre, Eduard Plic, Matouš Mišta, a Tomáš Gráf (leader). Autor fotografie – Pavithara Kandasami fotoaparátem Davida Kománka, postprodukce – David Kománek

Po 9 letech se organizátorem 18. Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice stala opět Indie. Desetidenní soutěže konané v Bombaji se letos účastnilo rekordních 64 zemí, mezi nováčky byly například Itálie, Alžírsko, Turkmenistán nebo Austrálie. Naši mladí astronomové získali hned tři zlaté, jednu stříbrnou a jednu bronzovou medaili. Zlato vybojoval Martin Kudrna, Alex Faivre a Matouš Mišta, stříbro přiváží Anita Vaceková a bronzovou medaili získal Eduard Plic, který navíc v doprovodné soutěži o nejlepší vědecký poster obdržel první místo. Je to jeden z nejlepších výsledků českého týmu v historii soutěže!

Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice (IOAA) je vrcholovou světovou soutěží, která je určena pro starší středoškolské studenty do roku maturity až do věku 20 let. Byla založena v roce 2007 v Thajsku a Česká republika se jí pravidelně účastní od roku 2010.

Vlastní soutěž pak proběhla v termínu od 11. do 21. srpna 2025 v Bombaji. Soutěže se letos zúčastnilo 288 studentů z celkem 64 zemí.

Studenti byli ubytováni v hotelu Westin Mumbai. Úlohy teoretického kola, datové analýzy a týmové soutěže řešili v moderních prostorách hotelu. Pozorovací část pak v Nehru planetáriu, které se nachází blíže historickému centru Bombaje.

Po dobu soutěže byli studenti již tradičně v elektronické a komunikační izolaci a jejich volný čas vyplnily kromě sportu také výlety do historického centra města, muzea nebo zábavního parku.

Vedoucí národních týmů byli ubytováni v hotelu St. Regis Mumbai blíže historickému centru města. Zde připravovali finální verze zadání, které pak podle potřeby překládali do rodných jazyků studentů. V kongresové části hotelu se rovněž odehrály tradiční moderace, kdy vedoucí výprav měli možnost rozporovat hodnocení řešení úloh porotou a získat tak pro své studenty oprávněné body navíc.

Po dobu soutěže vládlo v Indii monzunové počasí, které sice nijak neovlivnilo její průběh, ale po zesílení celodenních děšťů byli organizátoři nuceni kvůli místním povodním zrušit exkurzi k radioteleskopu GMRT, který patří k nejlepším astronomickým observatořím v oboru dlouhovlnného záření.

Českou republiku letos reprezentovalo pět nejlepších studentů z národního kola Astronomické olympiády. Vedení týmu tvořili Mgr. David Kománek (MFF UK v Praze), RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. (Filozoficko-přírodovědecká fakulta a Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě) a Bc. Radomír Mielec (MFF UK v Praze).

Výsledky

Zlaté medaile získali Martin Kudrna (Gymnázium Jana Keplera v Praze), Alex Faivre (Gymnázium J.A. Komenského v Uherském Brodě) a Matouš Mišta (Gymnázium Olomouc – Hejčín), stříbro přiváží Anita Vaceková (Gymnázium Brno) a bronzovou medaili získal Eduard Plic (Masarykovo gymnázium Plzeň), který navíc v doprovodné soutěži o nejlepší vědecký poster obdržel první místo. Je to jeden z nejlepších výsledků českého týmu v historii soutěže!

Pořadatelé a sponzoři

Celou akci organizovalo Centrum pro vědecké vzdělávání Homi Bhabha a také národní centrum Tata Institute of Fundamental Research v Bombaji, autonomní instituce pod záštitou Ministerstva pro atomovou energii, která je zároveň univerzitou.

Vědecké olympiády v Indii jsou velkoryse podporovány indickou vládou prostřednictvím Ministerstva pro atomovou energii (DAE), Ministerstva pro vědu a technologii (DST), Ministerstva pro vesmír (DOS) a Ministerstva školství (MOE). 18. ročník IOAA je podporován indickou vládou prostřednictvím Ministerstva pro atomovou energii (DAE) v rámci projektu Vigyan Pratibha HBCSE.

Anténa pro měření kosmického záření z doprovodné týmové soutěže 18. IOAA Autor: David Kománek
Anténa pro měření kosmického záření z doprovodné týmové soutěže 18. IOAA
Autor: David Kománek

Není bez zajímavosti, že

  • V doprovodné týmové soutěži měli studenti možnost pracovat a měřit rádiové záření přicházející z vesmíru speciálními anténami, které organizátoři vyrobili pro tuto soutěž. Kromě velmi zajímavé praktické úlohy to bylo také připomenutí zaměření indického astrofyzikálního výzkumu na radioastronomii.
  • Každý účastník mezinárodní olympiády IOAA obdržel certifikát s nálepkou, ve které je vložený drobný zlatý proužek. Jedná se o skutečný kousek zlacené hliníkové fólie, která byla použita při vývoji rentgenového dalekohledu SXT na palubě indické družice ASTROSAT, prvního indického satelitu určeného výhradně pro astronomii. Držitelé certifikátu tak mají v rukou fragment skutečných kosmických dějin, kousek materiálu, který stál u zrodu prvního indického astronomického satelitu.
  • Během zahajovacího a závěrečného ceremoniálu v komplexu sálů a divadla Jio World Centre měli účastníci soutěže možnost využít k přepravě mezi patry kromě eskalátorů také největší osobní výtah na světě, který má plochu prosklené kabiny asi 26 m2 a vejde se do něj 235 osob.
  • V druhém týdnu soutěže monzunový charakter počasí výrazně zesílil, takže některé části města byly dopravně nedostupné a na několik dnů byly uzavřeny i místní školy.

Poděkování

Účast českého týmu organizovala Česká astronomická společnost, cestu finančně podpořilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Slezská univerzita v Opavě a Proxima, z.s., respektive Statutární město Ostrava. Astronomickou olympiádu pořádá Česká astronomická společnost za podpory mnoha subjektů. Více o Astronomické olympiádě naleznete na http://olympiada.astro.cz . Ve školním roce 2024/25 proběhl její 22. ročník.

Kontakty a další informace

RNDr. Tomáš Prosecký
Předseda Ústřední komise Astronomické olympiády
Planetum Praha
Email: prosecky@planetum.cz
Tel.: +420 602 689 491

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
Místopředseda Ústřední komise Astronomické olympiády
FPF a Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě
Email: tomas.graf@physics.slu.cz
Tel.: + 420 734 268 124

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Fyzikální ústav SU v Opavě
[2] Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě
[3] Astronomická olympiáda



O autorovi

Tomáš Gráf

Tomáš Gráf

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. (* 1964, Těškovice, ČR) je český astronom, popularizátor astronomie a vysokoškolský pedagog. Vystudoval odbornou fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a tamtéž získal Ph.D. v oboru teoretická fyzika a astrofyzika.

V období od roku 1988 do roku 2015 pracoval v Planetáriu Ostrava (VŠB – Technická univerzita), v letech 1992 až 2014 jako vedoucí této instituce.

Mimo jiné je autorem popularizační knížky "Se zakloněnou hlavou pozorujeme hvězdy" nebo překladu publikace "Karkoschkův astronomický atlas hvězdné oblohy" z němčiny. Podílel se na vzniku 12 pilotních dílů seriálu "Hlubinami vesmíru" (TV Noe) a pro ČRo Ostrava připravuje od roku 2005 každý týden „Astronomické okénko“.

V rámci ČAS se dlouhodobě věnuje organizaci Astronomické olympiády. V roce 2007 inicioval její rozšíření o středoškolské kategorie, od roku 2010 je členem Ústřední komise této prestižní soutěže a více než desetkrát vedl český tým na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (IOAA).

Od roku 2015 působí na Slezské univerzitě v Opavě, kde vyučuje předměty Proseminář z astronomie, Základy astronomie a astrofyziky, Praktická astronomie a několik předmětů z oblasti komunikace vědy pro studenty studijních programů Multimediální techniky (zde je i garantem studijního programu) a Astrofyzika. Má na starosti observatoř WHOO! a digitální sférickou projekci Unisféra. Na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě zároveň zastává od roku 2017 funkci proděkana pro strategie a rozvoj.

Štítky: 18. IOAA, Astronomická olympiáda


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »