Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  23. ročník Astronomické olympiády v kategorii AB již zná své vítěze

23. ročník Astronomické olympiády v kategorii AB již zná své vítěze

První tři nejlepší řešitelé 23. ročníku Astronomické olympiády v kategorii AB. Na fotografii zleva: Vojtěch Černý (3. místo), Alex Faivre (1. místo) a Anita Vaceková (2. místo).
Autor: Radka Křížová

Ve dnech 25. až 27. března 2026 proběhlo na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě ústřední kolo Astronomické olympiády v kategorii AB. Vítězem se stal Alex Faivre z Gymnázia J. A. Komenského v Uherském Brodě. Několik nejlepších účastníků dostane možnost se kvalifikovat na 19. Mezinárodní olympiádu v astronomii a astrofyzice, která se bude konat v září letošního roku ve Vietnamu.

Do slezské metropole tradičně na konci března přijíždějí nejlepší mladí astronomové z celé republiky, aby poměřili své znalosti při řešení náročných úloh této soutěže. Ačkoli šlo o nejvyšší kategorii olympiády, určenou především pro studenty posledních dvou ročníků středních škol, i letos se do finále této „královské“ kategorie probojovalo několik mladších účastníků. Necelá dvacítka soutěžících si musela poradit s teoretickými úlohami, analýzou dat i praktickou částí v univerzitním planetáriu Unisféra.

Stejně jako v minulých letech bylo plánováno využití pozorovací terasy observatoře WHOO! (White Hole Observatory Opava http://whoo.slu.cz) pro plnění úloh pozorovacího kola pod skutečnou noční hvězdnou oblohou. Ovšem srážky a nízká oblačnost pokrývající celou oblohu nakonec ani ve středu ani ve čtvrtek večer finalistům pozorování neumožnila. Ve čtvrtek soutěž začala čtyřhodinovým teoretickým kolem. Při něm se účastníci museli snažit vyřešit celkem šest příkladů z různých oblastí astronomie i astrofyziky, od souřadnic až po základy teorie relativity. Dále následoval obrazový test a část v planetáriu, která tentokrát otestovala i znalosti orientace na obloze při simulovaném pohledu z povrchu planety Venuše. Na pátek zbyla klasicky obtížná datová analýza, v níž si soutěžící vyzkoušeli zpracování astronomických dat a mimo jiné se snažili zpracovat měření zčervenání světla při jeho průchodu „zaprášeným“ mezihvězdným prostorem.

Soutěžící v posluchárně Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě před zahájením řešení úloh teoretického kola ve čtvrtek dopoledne Autor: Tomáš Gráf
Soutěžící v posluchárně Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě před zahájením řešení úloh teoretického kola ve čtvrtek dopoledne
Autor: Tomáš Gráf

Aby si řešitelé odpočinuli od nabitého soutěžního programu, bylo pro ně připraveno také množství doprovodných aktivit. V rámci nich je čekala projekce několika sférických pořadů v Unisféře (http://unisfera.slu.cz/)  a společná večeře v místnostech Uni Space určených k popularizaci vědy na rektorátu Slezské univerzity. V pátek si finalisté prohlédli pamětihodnosti Opavy během procházky městem a také z „ptačí perspektivy“, a to nejen z Ptačího vrchu, ale rovněž z ochozu Hlásky. 

Vítězové finále

V pátek odpoledne proběhlo za přítomnosti zástupce ředitele Fyzikálního ústavu doc. Petra Slaného, Ph.D. slavnostní vyhlášení výsledků. Všichni finalisté obdrželi diplomy a tašky s drobnými dárky, nejúspěšnější pak také věcné ceny. Na prvních třech příčkách se umístili:

  1.  Alex Faivre, Gymnázium J. A. Komenského v Uherském Brodě
  2.  Anita Vaceková, Gymnázium Brno, třída Kapitána Jaroše
  3.  Vojtěch Černý, Gymnázium Jana Keplera v Praze.

Na čtvrtém a pátém místě skončili Jan Herzig z Gymnázia J. Š. Baara v Domažlicích a Lukáš Franta z Gymnázia Christiana Dopplera v Praze. Několik nejlepších řešitelů dostane možnost se kvalifikovat na 19. Mezinárodní olympiádu v astronomii a astrofyzice, která se bude konat v září letošního roku ve Vietnamu. Český tým se IOAA účastní pravidelně od roku 2010 a dosud přivezl 61 medailí, z toho 11 zlatých.

Procházka Opavou zavedla finalisty také k artefaktu „Koule“ před budovou radnice, z jejíž velikosti je odvozeno měřítko městského modelu Sluneční soustavy, viz také https://solarsystemopava.webnode.cz/ Autor: Jan Hladík
Procházka Opavou zavedla finalisty také k artefaktu „Koule“ před budovou radnice, z jejíž velikosti je odvozeno měřítko městského modelu Sluneční soustavy, viz také https://solarsystemopava.webnode.cz/
Autor: Jan Hladík

   
Není bez zajímavosti, že…


  • •    V době finále se na Slezské univerzitě konala poprvé také výroční konference aliance univerzit STARS EU 2026, která se soustředila na témata související s proměnou vzdělávání spojenou například s nástupem AI. Konference se účastnilo téměř 200 odborníků z devíti evropských univerzit (starseu2026.slu.cz).
    •    Ve čtvrtek zhlédli finalisté v Unisféře původní fulldome pořad o polárních zářích „Ticho polární noci“, který jako svou diplomovou práci vloni obhájil student navazujícího magisterského studijního programu Multimediální techniky, Mgr. Jakub Trampler (vedoucí práce MgA. Smékal).
    •    Studenti i členové poroty byli letos ubytovaní v hotelu Garni v Ostravě Porubě, protože budova obvykle využívaného ubytování na Domově mládeže v Opavě prochází rekonstrukcí. 


O Astronomické olympiádě

Astronomickou olympiádu vyhlašuje Česká astronomická společnost a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ve školním roce 2025/26 probíhá její 23. ročník. V květnu budou následovat ústřední kola zbývajících tří kategorií – CD, EF a GH. Kategorie CD bude mít své ústřední kolo opět na Slezské univerzitě v Opavě, ústřední kola zbylých dvou kategorií proběhnou v Praze.


Více informací o Astronomické olympiádě a její historii, výsledkovou listinu, zadání a vzorová řešení úloh finále naleznete na olympiada.astro.cz.

Poděkování

Ústřední kolo kategorie AB by se neobešlo bez pečlivého organizačního zajištění týmem Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě pod vedením RNDr. Tomáše Gráfa, Ph.D. Přípravu a hladký průběh finále dále organizačně zabezpečili Bc. Lucie Dospivová, paní Lenka Polášková, Mgr. Veronika Kurečková a RNDr. Jan Hladík, Ph.D. 

Úlohy finále připravili Jakub Vošmera, MMath., Ph.D., Bc. Radka Křížová, Mgr. David Kománek, Bc. Radomír Mielec, Matouš Mišta, Martin Kudrna, Tomáš Patsch. Zadání recenzovali RNDr. David Břeň, Ph.D., doc. Mgr. Michal Švanda, Ph.D. a RNDr. Miroslav Randa, Ph.D. 

Porotci byli Jakub Vošmera, MMath., Ph.D., Jindřich Jelínek, MSci., Bc. Radka Křížová, Bc. Radomír Mielec, Martin Kudrna, Tomáš Patsch a RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.

Partneři finále

Hlavním partnerem finále je Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě. Realizace soutěže byla podpořena Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v rámci projektu č. 0009/8/SOU_B, C/2026.


Kontakty a další informace

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
Proděkan pro strategie a rozvoj, Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě, Fyzikální ústav v Opavě, místopředseda ÚK AO
Email: tomas.graf@fpf.slu.cz 
Tel.: 734 268 124

Jakub Vošmera, MMath., Ph.D.
člen Ústřední komise Astronomické olympiády, Institut de Physique Théorique, CEA Paris-Saclay
Email: vosmera@astro.cz 
Tel.: 731 509 424




O autorovi

Tomáš Gráf

Tomáš Gráf

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. (* 1964, Těškovice, ČR) je český astronom, popularizátor astronomie a vysokoškolský pedagog. Vystudoval odbornou fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a tamtéž získal Ph.D. v oboru teoretická fyzika a astrofyzika.

V období od roku 1988 do roku 2015 pracoval v Planetáriu Ostrava (VŠB – Technická univerzita), v letech 1992 až 2014 jako vedoucí této instituce.

Mimo jiné je autorem popularizační knížky "Se zakloněnou hlavou pozorujeme hvězdy" nebo překladu publikace "Karkoschkův astronomický atlas hvězdné oblohy" z němčiny. Podílel se na vzniku 12 pilotních dílů seriálu "Hlubinami vesmíru" (TV Noe) a pro ČRo Ostrava připravuje od roku 2005 každý týden „Astronomické okénko“.

V rámci ČAS se dlouhodobě věnuje organizaci Astronomické olympiády. V roce 2007 inicioval její rozšíření o středoškolské kategorie, od roku 2010 je členem Ústřední komise této prestižní soutěže a více než desetkrát vedl český tým na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (IOAA).

Od roku 2015 působí na Slezské univerzitě v Opavě, kde vyučuje předměty Proseminář z astronomie, Základy astronomie a astrofyziky, Praktická astronomie a několik předmětů z oblasti komunikace vědy pro studenty studijních programů Multimediální techniky (zde je i garantem studijního programu) a Astrofyzika. Má na starosti observatoř WHOO! a digitální sférickou projekci Unisféra. Na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě zároveň zastává od roku 2017 funkci proděkana pro strategie a rozvoj.

Štítky: Astronomická olympiáda


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »