36. vesmírný týden 2026
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 31. 8. do 6. 9. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou nad jihem už po druhé hodině ráno. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, nízko také Jupiter. Merkur prošel horní konjunkcí se Sluncem a není pozorovatelný. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Raketa Falcon Heavy úspěšně vynesla vesmírný dalekohled Nancy Grace Romanové. Před 50 lety přistál úspěšně na Marsu lander Vikingu 2.
Obloha
Měsíc bude v poslední čtvrti v pátek 4. 9. v 9:51 SELČ. 31. srpna jej uvidíme ráno nad Saturnem, 3. a 4. září kolem Plejád, 6. 9 se už přiblíží k Marsu.
Zatmění Měsíce 28. srpna nad ránem se i přes nástup oblačnosti nakonec na řadě míst povedlo. Děkujeme za snímky v čtenářské galerii.
Autor: Radek Kroupa
Planety
Merkur (kolem –1,5 mag) prošel 27. 8. horní konjunkcí se Sluncem a není zatím pozorovatelný, kromě snímků koronografů, jako je SOHO LASCO C3.
Venuše (–4,6 mag) je večer opravdu extrémně nízko nad západním obzorem, ale je poměrně snadno viditelná ještě za světla po západu Slunce. Lepší je hledat ji už na denní obloze. 3. září odpoledne bude Venuše jen 2 stupně od hvězdy Spica, což je dobrá příležitost zkusit vykoukat i tuto hvězdu 1. velikosti.
Mars (1,2 mag) je ráno už poměrně vysoko nad východem a s hvězdami Castor a Pollux z Blíženců tvoří protáhlý trojúhelník.
Jupiter (–1,8 mag) je ráno nízko nad severovýchodním obzorem, ale už je dobře viditelný za svítání.
Saturn (0,5 mag) je vidět téměř celou noc a nad jihem je už po druhé hodině ranní. Prstence jsou už trochu rozevřeny a měsíc Titan uvidíme jako hvězdičku i v malém dalekohledu.
Uran (5,7 mag) je slabý, ale viditelný snadno i malým dalekohledem v Býku mezi Aldebaranem, Hyádami a Plejádami. Mapka polohy z czsky.cz.
Neptun (7,8 mag) je vidět téměř celou noc a ráno také poměrně vysoko v Rybách jako nedaleký Saturn. Můžeme jej vidět dalekohledem jako slabou hvězdičku pomocí mapy (viz czsky.cz).
Aktivita Slunce je nízká. Povrch naší hvězdy se docela vyčistil a nic nenasvědčuje nějakému razantnímu zvýšení aktivity. Snad až koncem týdne, až se z odvrácené strany dotočí jedna zajímavější aktivní oblast. Aktivitu Slunce můžeme sledovat na anglicky psaných stránkách Spaceweather.com a Solarham. Česky na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.
Kosmonautika a sondy
Autor: Max Evans/NasaSpaceflight
Autor: NASA
Výročí
2. září 1971 (55 let) odstartovala k Měsíci Luna 18. Nepodařilo se jí však splnit hlavní cíl mise, kterým bylo měkké přistání a sběr vzorků. Na povrch se zřítila 11. září 1971.
3. září 1976 (50 let) na Marsu úspěšně přistála sonda Viking 2 v oblasti Utopia Planitia. Podařilo se využít všechny přístroje, jen meteostanice se brzy odmlčela. Měření probíhala až do dubna 1980. Skončila po 1281 marsovských dnech po selhání baterií.
3. září 2006 (20 let) dopadla na Měsíc evropská sonda SMART-1. Úspěšná mise ESA poprvé použila k pohonu iontový pohon. Podobný například poháněl sondu Dawn k planetkám Vesta a Ceres.
6. září 1811 (210 let) se narodil americký astronom James Melville Gilliss. Inicioval vznik první americké observatoře, U.S. Naval Observatory, která byla zprovozněna v roce 1844. Zde publikoval první katalog hvězd vytvořený v Americe.
6. září 1891 (130 let) se narodil finský astronom Yrjö Väisälä. Byl to vynikající optik, navrhl Schmidtovu komoru s rovným zorným fotografickým polem. Při snímání planetek navrhl metodu snímání na stejnou desku s odstupem a nebylo tedy k vyhledání planetky třeba blink-komparátoru (promítání dvou snímků z různých desek a hledání tečky, která se pohla. Objevil také více než 120 planetek a tři komety, z nichž dvě jsou periodické, 40P/Väisälä a 139P/Väisälä–Oterma.
6. září 1906 (115 let) se narodil český astronom a učitel Jan Píšala, čestný člen ČAS. Byl aktivní v Opavě, kde vedl kroužek a snažil se o založení hvězdárny (do jeho kroužku chodil i Jiří Grygar). Přispíval do Říše hvězd a specializoval se především na pozorování meteorů. Kromě astronomie byl také aktivním skautem (zakládal Skaut v Opavě), účastnil se odboje a své si prožil i v koncentračním táboře.
Výhled na příští týden
Měsíc, Jupiter a Mars na ranní obloze
Výročí: Star Trek
Výročí: OSIRIS-REx
Výročí: GRAIL
Výročí: Gemini 11
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
