Výročí kosmonautiky září 2026

Dne 12. září 1966 se vypravila na oběžnou dráhu kosmická loď Gemini 11.  Jednalo se o předposlední let tohoto programu a o devátou misi kosmické lodi Gemini s posádkou. Posádku lodi tvořili astronauti Charles „Pete“ Conrad, velitel lodi, a pilot Richard F. Gordon Jr.

Raketa byla vynesena nosičem Titan II GLV z Kennedyho mysu. Jednalo se o historicky první přímý let,  jehož cílem byla kosmická stanice Agena.  Tato bezpilotní automatická stanice byla vypuštěna pomocí rakety Atlas tentýž den v ranních hodinách.

Mezi oběma tělesy proběhlo úspěšné spojení – šlo o nácvik pro projekt Apollo, konkrétně o dokování velitelského modulu s lunárním. Poté bylo využito raketového motoru Ageny k navýšení apogea kosmické lodi na rekordních 1373 km nad Zemí.  Tento rekord pro loď s posádkou, nehledě na měsíční expedice, byl překonán až v roce 2024 při letu kosmické lodě Polaris Dawn.

Během letu se posádce podařilo čtyřikrát spojit s Agenou, po návratu na nízkou oběžnou dráhu pak započaly další experimenty. Došlo ke spojení obou lodí pomocí lana a při jejich vzájemné rotaci bylo krátce dosaženo umělé gravitace.

První výstup astronauta Gordona do otevřeného prostoru byl velmi vyčerpávající, přesto se mu podařilo připojit spojovací lano k Ageně. Při druhém výstupu, pouze částečném, Gordon vykloněný trupem z kabiny fotografoval kosmické objekty. 

Astronaut Charles Conrad byl zastáncem využití lodí projektu Gemini při letu k Měsíci. Ačkoliv byl tento návrh později zamítnut, mise Gemini 11 byla svým vysokým orbitem zkouškou pro případné lunární mise. Astronauti se vrátili na Zemi po téměř třech dnech letu. 

Další výročí kosmonautiky:

Dne 2. září 1976 přistála sonda Viking 2 na povrchu Marsu. Přistání proběhlo v rozsáhlé planině Utopia Planitia, vzniklé pravděpodobně dopadem kosmického tělesa. Na rozdíl od své sesterské sondy Viking 1 se u této sondy podařilo aktivovat veškeré přístroje. Sonda pracovala na povrchu Marsu do roku 1980 a výsledky jejích měření byly podobné výsledkům z Vikingu 1. 

Dne 4. září 2006 dopadla na Měsíc sonda SMART 1 kosmické agentury ESA.  Jednalo se o první družici evropské agentury, která sloužila k průzkumu Měsíce a která byla vybavena iontovým motorem. Právě zkoušky nového typu motoru patřily vedle mnohostranného vědeckého výzkumu Měsíce k hlavním úkolům. Po vyčerpání paliva byla oběžná dráha sondy snižována, až nakonec řízeně dopadla na měsíční povrch.

Dne 9. září 2006 se vypravila k Mezinárodní kosmické stanici mise STS-115 raketoplánu Atlantis. Tato výprava byla konstruktérská – v nákladovém prostoru posádka dopravila dva staniční nosníky a dvojici solárních panelů. Ty byly instalovány na kosmickou stanici během tří výstupů astronautů do volného prostoru.

Dne 15. září 1976 odstartovala kosmická loď Sojuz 22.  Jednalo se o první let programu Interkosmos a zároveň také o misi, jejímž cílem nebyla kosmická stanice. Sojuz 22 byla původně záložní lodí k společné americko-sovětské misi Sojuz–Apollo.  Jelikož v tomto programu nebyla využita, byla později upravena a využita jako Sojuz 22.  Hlavním úkolem posádky byla zkouška multispektrální kamery, vyvinuté v NDR. Tyto zkoušky dopadly velmi dobře a bylo rozhodnuto tímto typem kamer vybavit další lodě typu Sojuz.

Dne 19. září 1996 se vydala na misi STS-79 posádka raketoplánu Atlantis. Hlavním cílem výpravy bylo spojení s ruskou kosmickou stanicí Mir. Posádka raketoplánu doplnila na Mir zásoby a zařízení.  Ačkoliv se jednalo již o čtvrtou návštěvu amerického raketoplánu u Miru, tentokrát raketoplán zadokoval poprvé u plně funkční a dostavěné stanice. Raketoplán byl vybaven zdokonaleným modulem SPACEHAB určeným pro spojení s ruskou kosmickou stanicí. Náplní činnosti posádky byly mimo jiné i tzv. protirizikové experimenty, které měly za úkol snížit možná rizika při budování ISS.

Dne 20. září 1956 byla vypuštěna balistická raketa Jupiter-C. Raketa vynesla první umělou družici do výšky 1100 km nad zemským povrchem. Jednalo se ovšem o let balistický, nikoliv orbitální, dolet tělesa byl 5300 km.

Dne 20. září 1966 odstartovala sonda NASA Surveyor 2 k Měsíci. Po předchozích úspěšných přistáních uskutečněných v témže roce sondami Luna 9 a Surveyor 1 se mělo jednat o třetí přistání na Měsíci. Vzhledem k tomu, že se však v závěrečné fázi letu přerušilo spojení, sonda se neřízeně zřítila na měsíční povrch. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Gemini 11 - Wikipedia
[2] Viking 2 – Wikipedie
[3] ESA - SMART-1
[4] STS-115 - Wikipedia
[5] STS-79 - Wikipedia
[6] Sojuz 22 – Wikipedie
[7] Jupiter-C - Wikipedia
[8] Surveyor 2 - Wikipedia

Převzato: Hvězdárna a planetárium Teplice