Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Poslední finále 22. ročníku Astronomické olympiády

Poslední finále 22. ročníku Astronomické olympiády

Společná fotografie nejlepších řešitelů kategorií EF a GH 22. ročníku astronomické olympiády
Autor: Radka Křížová

V pátek 23. května proběhlo v Praze na Štefánikově hvězdárně a v kampusu Hybernská ústřední kolo 22. ročníku Astronomické olympiády pro „nejmladší kategorie“ EF a GH. Přesně padesátka nejlepších řešitelů krajských kol přijela ze všech koutů Česka, aby poměřila své síly v náročném celorepublikovém finále.

Mladší kategorie GH, určená pro 6. a 7. ročníky základních škol, proběhla již po několikáté v pražském Planetum, konkrétně na Štefánikově hvězdárně. Účastníci soutěžili v několika kolech. Soutěž byla zahájena výpočetní částí, při které finalisté zkoumali pohyb po Hohmannově elipse. Dále na řešitele čekaly úkoly na jednotlivých stanovištích rozmístěných po hvězdárně, které prověřily jejich všeobecný astronomický přehled, znalosti pozorovací techniky nebo znalosti jednotlivých objektů hvězdného nebe.

Stanoviště v hlavní kopuli Štefánikovy hvězdárny prověřilo u soutěžících mimo jiné i znalosti pozorovací techniky Autor: Tomáš Prosecký
Stanoviště v hlavní kopuli Štefánikovy hvězdárny prověřilo u soutěžících mimo jiné i znalosti pozorovací techniky
Autor: Tomáš Prosecký

Účastníci starší kategorie EF, určené pro 8. a 9. třídy základních škol, poměřili své znalosti v Kampusu Hybernská, společném projektu Magistrátu hlavního města Prahy a Univerzity Karlovy, jehož cílem je vytvořit centrum kultury, inovací, vědy a vzdělávání. Soutěžící opět museli prokázat všeobecný astronomický přehled, znalosti hvězdné oblohy a zejména pak své schopnosti v početní části klání. Zde zkoumali např. vlastnosti obyvatelné zóny planet, vzdálenost a rozměry hvězdy Betelgeuse nebo „hráli“ fiktivní galaktické šachy.

Finalisté kategorie GH během výpočetní části ústředního kola Autor: Lukáš Veselý
Finalisté kategorie GH během výpočetní části ústředního kola
Autor: Lukáš Veselý

Po zaslouženém obědě a přestávce byla pro všechny soutěžící a jejich doprovody připravena přednáška Mgr. Jakuba Rozehnala, Ph.D., ředitele Planetum, o migraci planet, po níž již následovalo tolik očekávané vyhlášení výsledků.

Vítězové kategorie EF

1. Viktorie Snášelová (Masarykovo gymnázium, Plzeň)
2. Tadeáš Smička (Základní škola Dr. Hrubého 2, Šternberk)
3. Vít Krejčí (Gymnázium Jana Nerudy, Praha)

Vítězové kategorie GH

1. Štěpán Remeš (Gymnázium T. G. Masaryka, Hustopeče)
2. Lukáš Mičko (Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba)
3. Petr Pavlík (PORG - gymnázium a základní škola, Praha)

Kromě nových vědomostí a zážitků byli účastníci odměněni hodnotnými cenami, pro ty na nejvyšších příčkách dokonce v podobě astronomických dalekohledů. Několik nejlepších řešitelů kategorie EF bude navíc pozváno na Mezinárodní workshop v astronomii a astrofyzice pro nadané žáky, kde budou mít šanci se utkat o místo v reprezentaci na Mezinárodní olympiádu v astronomii a astrofyzice pro juniory (IOAA jr.), která se bude tento rok na podzim konat v Rumunsku.

O Astronomické olympiádě

Astronomickou olympiádu vyhlašuje Česká astronomická společnost a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ve školním roce 2024/25 probíhá již její 22. ročník. Finále kategorií EF a GH předcházelo o týden dříve finále kategorie CD a březnové finále nejstarší kategorie AB.

Více informací o Astronomické olympiádě a její historii, výsledkovou listinu, zadání a vzorová řešení úloh finále naleznete na olympiada.astro.cz.

Partneři finále

Hlavním partnerem letošního finále kategorií GH a EF je pražské Planetum.

Poděkování

Autory úloh finále byli RNDr. Václav Pavlík, Ph.D., Jakub Vošmera, MMath., Ph.D., Bc. Radka Křížová a RNDr. Tomáš Franc, Ph.D.. Zadání recenzovali PhDr. Ing. Ota Kéhar, Ph.D. a RNDr. Tomáš Prosecký.

Jakožto organizátoři a porotci se na finále podíleli Mgr. Lenka Soumarová, RNDr. Tomáš Prosecký, RNDr. Tomáš Franc, Ph.D., RNDr. Václav Pavlík, Ph.D., Bc. Radka Křížová, Bc. David Kománek, Mgr. Magdalena Hrnková, Mgr. Stanislav Poddaný, Lukáš Veselý, Petra Horká a Filip Walter.

Kontakty a další informace

RNDr. Tomáš Prosecký
Vedoucí Štefánikovy hvězdárny, předseda ústřední komise Astronomické olympiády
Email: prosecky@planetum.cz




Štítky: Astronomická olympiáda


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »