Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Královská kategorie Astronomické olympiády 2024/2025 měla své finále opět v Opavě

Královská kategorie Astronomické olympiády 2024/2025 měla své finále opět v Opavě

Soutěžící při řešení teoretické části celostátního kola Astronomické olympiády v královské kategorii AB 26.-28. 3. 2025
Autor: Tomáš Gráf

22. ročník Astronomické olympiády v kategorii AB již zná své vítěze. Ve dnech 26. až 28. března 2025 proběhlo na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě ústřední kolo Astronomické olympiády v kategorii AB. Vítězem se stal Alex Faivre z Gymnázia J. A. Komenského v Uherském Brodě. Prvních pět nejlepších dostane možnost v srpnu letošního roku reprezentovat Českou republiku na 18. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice v indickém městě Bombaj.

Do slezské metropole zamířili již tradičně na konci března ti nejlepší mladí astronomové z celé republiky, aby porovnali své znalosti při řešení astronomických úloh. Přestože se jednalo o nejvyšší kategorii soutěže určenou primárně pro poslední dva ročníky středních škol, objevilo se i letos několik mladších řešitelů, kteří se do finále této „královské“ kategorie dokázali probojovat. Téměř dvacítka účastníků se zapotila nad teoretickými úlohami, datovou analýzou a praktickým kolem v univerzitním planetáriu.

Bylo plánováno, stejně jako vloni, využití pozorovací terasy observatoře WHOO! (White Hole Observatory Opava http://whoo.slu.cz) pro plnění úloh pozorovacího kola pod skutečnou hvězdnou oblohou. Ovšem nízká oblačnost pokrývající celou oblohu nakonec ani ve středu ani ve čtvrtek večer finalistům pozorování neumožnila. Ve čtvrtek soutěž začala čtyřhodinovým teoretickým kolem. Při něm se účastníci museli poprat s širokou paletou témat, od sférické astronomie až po kosmologii. Dále následoval obrazový test a část v planetáriu, která tentokrát otestovala i znalosti rovníkové oblohy. Na pátek zbyla klasicky obtížná datová analýza, v níž si soutěžící vyzkoušeli zpracování astronomických dat.

I bankovka s neastronomickou nominální hodnotou se může stát inspirací k úloze pro finále astronomické olympiády Autor: Tomáš Gráf
I bankovka s neastronomickou nominální hodnotou se může stát inspirací k úloze pro finále astronomické olympiády
Autor: Tomáš Gráf

Aby si řešitelé odpočinuli od nabitého soutěžního programu, bylo pro ně připraveno také množství doprovodných aktivit. V rámci nich je čekala projekce několika sférických pořadů v Unisféře (http://unisfera.slu.cz/)  a společná večeře v místnostech Uni Space určených k popularizaci vědy na rektorátu Slezské univerzity. Také si prohlédli krásy Opavy a byli seznámeni s možnostmi studia na místní univerzitě.

Procházka Opavou nakonec zavedla finalisty až k Jupiteru. Na vyhlášení výsledků se však stihli vrátit na Fyzikální ústav včas. Tento Jupiter je totiž součástí opavského městského modelu Sluneční soustavy (https://solarsystemopava.webnode.cz/ Autor: J. Hladík
Procházka Opavou nakonec zavedla finalisty až k Jupiteru. Na vyhlášení výsledků se však stihli vrátit na Fyzikální ústav včas. Tento Jupiter je totiž součástí opavského městského modelu Sluneční soustavy (https://solarsystemopava.webnode.cz/
Autor: J. Hladík

Vítězové finále

V pátek odpoledne proběhlo za přítomnosti ředitele Fyzikálního ústavu prof. RNDr. Zdeňka Stuchlíka, CSc. slavnostní vyhlášení výsledků. Všichni finalisté obdrželi diplomy a tašky s drobnými dárky, nejúspěšnější pak také věcné ceny. Na prvních třech příčkách se umístili:

  1. Alex Faivre, Gymnázium J. A. Komenského v Uherském Brodě,
  2. Martin Kudrna, Gymnázium Jana Keplera v Praze,
  3. Matouš Mišta, Gymnázium Olomouc-Hejčín.

Jednou z motivací pro soutěžící je výběr členů týmu pro Mezinárodní olympiádu v astronomii a astrofyzice (IOAA). Pět nejlepších finalistů se bude moci účastnit přípravného soustředění, na kterém budou vybraní soutěžící, kteří budou v srpnu letošního roku reprezentovat Českou republiku na 18. IOAA v Bombeji v Indii. Kromě výše zmíněné trojice proto byli do výběrového soustředění zařazeni rovněž Anita Vaceková z Gymnázia Brno (tř. Kapitána Jaroše) a Eduard Plic z Masarykova gymnázia v Plzni, kteří skončili na čtvrtém a pátém místě.

Český tým se IOAA účastní pravidelně od roku 2010 a dosud přivezl 56 medailí, z toho 8 zlatých.

Není bez zajímavosti, že …

  • Ve čtvrtek zhlédli finalisté dokumentární film „Úžasná sféra“ o historii a současnosti planetárií, který získal Cenu ředitele na festivalu Astrofilm 2024 v Piešťanech (režie Mgr. Jonáš Jirovský, absolvent studijního programu Multimediální techniky na FÚ SU v Opavě) … 
  • V pátek 28. března 2025 uplynulo „prvočíslové výročí“ – 433 let od narození Jana Amose Komenského a vítěz finále, Alex Faivre, je studentem gymnázia nesoucího Komenského jméno …
  • Jen o den později, 29. března 2025 nastalo částečné zatmění Slunce, které bylo pozorovatelné z celého území naší republiky …

O Astronomické olympiádě

Astronomickou olympiádu vyhlašuje Česká astronomická společnost a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ve školním roce 2024/25 probíhá její 22. ročník. V květnu budou následovat ústřední kola zbývajících tří kategorií – CD, EF a GH. Kategorie CD bude mít své ústřední kolo opět na Slezské univerzitě v Opavě, ústřední kola zbylých dvou kategorií proběhnou v Praze.

Více informací o Astronomické olympiádě a její historii, výsledkovou listinu, zadání a vzorová řešení úloh finále naleznete na olympiada.astro.cz.

Poděkování

Ústřední kolo kategorie AB by se neobešlo bez pečlivého organizačního zajištění týmem Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě pod vedením RNDr. Tomáše Gráfa, Ph.D. Přípravu a hladký průběh finále dále organizačně zabezpečili Bc. Lucie Dospivová, paní Lenka Polášková, Mgr. Veronika Kurečková, RNDr. Martin Blaschke, Ph.D. a RNDr. Jan Hladík, Ph.D.

Úlohy finále připravili Jakub Vošmera, MMath., Ph.D., Bc. Radka Křížová, Bc. Marco Souza de Joode, Bc. David Kománek, Jindřich Jelínek, MSci. a RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. Zadání recenzovali RNDr. David Břeň, Ph.D., doc. Mgr. Michal Švanda, Ph.D. a RNDr. Miroslav Randa, Ph.D.

Porotci finále byli Bc. David Kománek, Jindřich Jelínek, MSci., Bc. Radka Křížová, Radomír Mielec, RNDr. Martin Blaschke, Ph.D. a RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.

Partneři finále

Hlavním partnerem finále je Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Kontakty a další informace

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
Proděkan pro strategie a rozvoj, Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě, Fyzikální ústav v Opavě, místopředseda ÚK AO
Email: tomas.graf@fpf.slu.cz
Tel.: 734 268 124

Bc. David Kománek
člen Komise Astronomické olympiády pro kategorii CD, MFF UK Praha
Email: dkomanek@seznam.cz

Jakub Vošmera, MMath., Ph.D.
člen Ústřední komise Astronomické olympiády, Institut de Physique Théorique, CEA Paris-Saclay
Email: vosmera@astro.cz
Tel.: 731 509 424




O autorovi

Tomáš Gráf

Tomáš Gráf

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. (* 1964, Těškovice, ČR) je český astronom, popularizátor astronomie a vysokoškolský pedagog. Vystudoval odbornou fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a tamtéž získal Ph.D. v oboru teoretická fyzika a astrofyzika.

V období od roku 1988 do roku 2015 pracoval v Planetáriu Ostrava (VŠB – Technická univerzita), v letech 1992 až 2014 jako vedoucí této instituce.

Mimo jiné je autorem popularizační knížky "Se zakloněnou hlavou pozorujeme hvězdy" nebo překladu publikace "Karkoschkův astronomický atlas hvězdné oblohy" z němčiny. Podílel se na vzniku 12 pilotních dílů seriálu "Hlubinami vesmíru" (TV Noe) a pro ČRo Ostrava připravuje od roku 2005 každý týden „Astronomické okénko“.

V rámci ČAS se dlouhodobě věnuje organizaci Astronomické olympiády. V roce 2007 inicioval její rozšíření o středoškolské kategorie, od roku 2010 je členem Ústřední komise této prestižní soutěže a více než desetkrát vedl český tým na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (IOAA).

Od roku 2015 působí na Slezské univerzitě v Opavě, kde vyučuje předměty Proseminář z astronomie, Základy astronomie a astrofyziky, Praktická astronomie a několik předmětů z oblasti komunikace vědy pro studenty studijních programů Multimediální techniky (zde je i garantem studijního programu) a Astrofyzika. Má na starosti observatoř WHOO! a digitální sférickou projekci Unisféra. Na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě zároveň zastává od roku 2017 funkci proděkana pro strategie a rozvoj.

Štítky: Astronomická olympiáda


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »