Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomická olympiáda zná postupující do mezinárodního kola v kategorii AB

Astronomická olympiáda zná postupující do mezinárodního kola v kategorii AB

Astronomická olympiáda Autor: ČAS
Astronomická olympiáda
Autor: ČAS
Ve dnech 20. a 21. března se uskutečnilo v areálu VŠB-Technické univerzity Ostrava první ze čtyř celostátních kol 11. ročníku Astronomické olympiády. Do ostravského finále kategorie AB (studenti 3. a 4. ročníků středních škol) se ze 427 řešitelů školních kol kvalifikovalo přes krajské kolo celkem 16 studentů z celé České republiky.

Tisková zpráva České astronomické společnosti ze dne 4. dubna 2014.

Studenti řešili astronomické úlohy ve dvou několikahodinových blocích. První proběhl ve čtvrtek odpoledne a druhý v pátek dopoledne. V rámci doprovodného programu byla na čtvrtek připravena společná večeře v kavárně Maleda v prostorách budovy Centra podpory inovací VŠB-TU Ostrava a v pátek odpoledne pak velmi zajímavá exkurze do Energetického centra Fakulty elektrotechniky a informatiky (FEI) VŠB-TU Ostrava.

Na prvních třech příčkách se umístili:

  1. Martin Raszyk - Gymnázium, Mírová 1442, Karviná - Nové Město
  2. Ondřej Theiner - Gymnázium Jírovcova, České Budějovice
  3. Petr Horvát - Gymnázium, nám. Osvobození 20, Zábřeh

Finále AO kategorie AB Ostrava 2014 Autor: ČAS
Finále AO kategorie AB Ostrava 2014
Autor: ČAS
Slavnostní vyhlášení výsledků se odehrálo také v pátek odpoledne, všichni finalisté obdrželi diplomy a tašky s drobnými dárky. Tři nejúspěšnější pak také věcné ceny.

Zvláštní pamětní diplom a „Vesmírné puzzle“ obdržel Ondřej Theiner, protože se jako první soutěžící v celé historii Astronomické olympiády zúčastnil celkem 8x finále této soutěže (postupně vždy dvakrát ve všech kategoriích).

Finále AO kategorie AB Ostrava 2014 Autor: ČAS
Finále AO kategorie AB Ostrava 2014
Autor: ČAS
Prvních pět finalistů bude reprezentovat Českou republiku na 8. IOAA (Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice) pořádané letos v srpnu v Rumunsku. Český tým se účastní pravidelně od roku 2010 a dosud přivezl 10 medailí, z toho 4 zlaté.

Na tomto finále Astronomické olympiády a doprovodném programu se dále podílely tyto organizace a instituce: Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy, Hornicko-geologická fakulta VŠB-TU, nakladatelství Aldebaran, VŠB-TU Ostrava a občanské sdružení Proxima. Astronomickou olympiádu pořádá Česká astronomická společnost ve čtyřech věkových kategoriích, dvě z nich tradičně zajišťuje Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě. Finále nejstarší kategorie se pravidelně koná v březnu, aby se do něj mohli zapojit i studenti maturitních ročníků. Účastníci v nižších kategoriích se svých finálových klání dočkají v květnu (kategorie CD opět v Ostravě, EF a GH v Brně).

Soutěž je zařazena a podporována Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v kategorii A. Nemalé časové náklady, které Česká astronomická společnost a další spolupracující subjekty na Astronomickou olympiádu vydávají, jsou investovány velmi dobře. Trvalá podpora žáků a studentů se zájmem o astronomii, vědu, souvislosti a s chutí a ochotou udělat něco navíc, než co jim škola nezbytně předepisuje, je skvělou devízou.

Fotodokumentace je dostupná na Picasa galerii.
Více informací o Astronomické olympiádě a její historii lze najít na http://olympiada.astro.cz.

Autoři tiskové zprávy jsou Dr. Tomáš Gráf a Ing. Jan Kožuško.

Tisková zpráva ke stažení:
[1] formát DOC
[2] formát PDF




O autorovi

Tomáš Gráf

Tomáš Gráf

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. (* 1964, Těškovice, ČR) je český astronom, popularizátor astronomie a vysokoškolský pedagog. Vystudoval odbornou fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a tamtéž získal Ph.D. v oboru teoretická fyzika a astrofyzika.

V období od roku 1988 do roku 2015 pracoval v Planetáriu Ostrava (VŠB – Technická univerzita), v letech 1992 až 2014 jako vedoucí této instituce.

Mimo jiné je autorem popularizační knížky "Se zakloněnou hlavou pozorujeme hvězdy" nebo překladu publikace "Karkoschkův astronomický atlas hvězdné oblohy" z němčiny. Podílel se na vzniku 12 pilotních dílů seriálu "Hlubinami vesmíru" (TV Noe) a pro ČRo Ostrava připravuje od roku 2005 každý týden „Astronomické okénko“.

V rámci ČAS se dlouhodobě věnuje organizaci Astronomické olympiády. V roce 2007 inicioval její rozšíření o středoškolské kategorie, od roku 2010 je členem Ústřední komise této prestižní soutěže a více než desetkrát vedl český tým na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (IOAA).

Od roku 2015 působí na Slezské univerzitě v Opavě, kde vyučuje předměty Proseminář z astronomie, Základy astronomie a astrofyziky, Praktická astronomie a několik předmětů z oblasti komunikace vědy pro studenty studijních programů Multimediální techniky (zde je i garantem studijního programu) a Astrofyzika. Má na starosti observatoř WHOO! a digitální sférickou projekci Unisféra. Na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě zároveň zastává od roku 2017 funkci proděkana pro strategie a rozvoj.

Štítky: Astronomická olympiáda


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »