Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomická olympiáda zná postupující do mezinárodního kola v kategorii AB

Astronomická olympiáda zná postupující do mezinárodního kola v kategorii AB

Astronomická olympiáda Autor: ČAS
Astronomická olympiáda
Autor: ČAS
Ve dnech 20. a 21. března se uskutečnilo v areálu VŠB-Technické univerzity Ostrava první ze čtyř celostátních kol 11. ročníku Astronomické olympiády. Do ostravského finále kategorie AB (studenti 3. a 4. ročníků středních škol) se ze 427 řešitelů školních kol kvalifikovalo přes krajské kolo celkem 16 studentů z celé České republiky.

Tisková zpráva České astronomické společnosti ze dne 4. dubna 2014.

Studenti řešili astronomické úlohy ve dvou několikahodinových blocích. První proběhl ve čtvrtek odpoledne a druhý v pátek dopoledne. V rámci doprovodného programu byla na čtvrtek připravena společná večeře v kavárně Maleda v prostorách budovy Centra podpory inovací VŠB-TU Ostrava a v pátek odpoledne pak velmi zajímavá exkurze do Energetického centra Fakulty elektrotechniky a informatiky (FEI) VŠB-TU Ostrava.

Na prvních třech příčkách se umístili:

  1. Martin Raszyk - Gymnázium, Mírová 1442, Karviná - Nové Město
  2. Ondřej Theiner - Gymnázium Jírovcova, České Budějovice
  3. Petr Horvát - Gymnázium, nám. Osvobození 20, Zábřeh

Finále AO kategorie AB Ostrava 2014 Autor: ČAS
Finále AO kategorie AB Ostrava 2014
Autor: ČAS
Slavnostní vyhlášení výsledků se odehrálo také v pátek odpoledne, všichni finalisté obdrželi diplomy a tašky s drobnými dárky. Tři nejúspěšnější pak také věcné ceny.

Zvláštní pamětní diplom a „Vesmírné puzzle“ obdržel Ondřej Theiner, protože se jako první soutěžící v celé historii Astronomické olympiády zúčastnil celkem 8x finále této soutěže (postupně vždy dvakrát ve všech kategoriích).

Finále AO kategorie AB Ostrava 2014 Autor: ČAS
Finále AO kategorie AB Ostrava 2014
Autor: ČAS
Prvních pět finalistů bude reprezentovat Českou republiku na 8. IOAA (Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice) pořádané letos v srpnu v Rumunsku. Český tým se účastní pravidelně od roku 2010 a dosud přivezl 10 medailí, z toho 4 zlaté.

Na tomto finále Astronomické olympiády a doprovodném programu se dále podílely tyto organizace a instituce: Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy, Hornicko-geologická fakulta VŠB-TU, nakladatelství Aldebaran, VŠB-TU Ostrava a občanské sdružení Proxima. Astronomickou olympiádu pořádá Česká astronomická společnost ve čtyřech věkových kategoriích, dvě z nich tradičně zajišťuje Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě. Finále nejstarší kategorie se pravidelně koná v březnu, aby se do něj mohli zapojit i studenti maturitních ročníků. Účastníci v nižších kategoriích se svých finálových klání dočkají v květnu (kategorie CD opět v Ostravě, EF a GH v Brně).

Soutěž je zařazena a podporována Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v kategorii A. Nemalé časové náklady, které Česká astronomická společnost a další spolupracující subjekty na Astronomickou olympiádu vydávají, jsou investovány velmi dobře. Trvalá podpora žáků a studentů se zájmem o astronomii, vědu, souvislosti a s chutí a ochotou udělat něco navíc, než co jim škola nezbytně předepisuje, je skvělou devízou.

Fotodokumentace je dostupná na Picasa galerii.
Více informací o Astronomické olympiádě a její historii lze najít na http://olympiada.astro.cz.

Autoři tiskové zprávy jsou Dr. Tomáš Gráf a Ing. Jan Kožuško.

Tisková zpráva ke stažení:
[1] formát DOC
[2] formát PDF




O autorovi

Tomáš Gráf

Tomáš Gráf

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. (* 1964, Těškovice, ČR) je český astronom, popularizátor astronomie a vysokoškolský pedagog. Vystudoval odbornou fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a tamtéž získal Ph.D. v oboru teoretická fyzika a astrofyzika.

V období od roku 1988 do roku 2015 pracoval v Planetáriu Ostrava (VŠB – Technická univerzita), v letech 1992 až 2014 jako vedoucí této instituce.

Mimo jiné je autorem popularizační knížky "Se zakloněnou hlavou pozorujeme hvězdy" nebo překladu publikace "Karkoschkův astronomický atlas hvězdné oblohy" z němčiny. Podílel se na vzniku 12 pilotních dílů seriálu "Hlubinami vesmíru" (TV Noe) a pro ČRo Ostrava připravuje od roku 2005 každý týden „Astronomické okénko“.

V rámci ČAS se dlouhodobě věnuje organizaci Astronomické olympiády. V roce 2007 inicioval její rozšíření o středoškolské kategorie, od roku 2010 je členem Ústřední komise této prestižní soutěže a více než desetkrát vedl český tým na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (IOAA).

Od roku 2015 působí na Slezské univerzitě v Opavě, kde vyučuje předměty Proseminář z astronomie, Základy astronomie a astrofyziky, Praktická astronomie a několik předmětů z oblasti komunikace vědy pro studenty studijních programů Multimediální techniky (zde je i garantem studijního programu) a Astrofyzika. Má na starosti observatoř WHOO! a digitální sférickou projekci Unisféra. Na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě zároveň zastává od roku 2017 funkci proděkana pro strategie a rozvoj.

Štítky: Astronomická olympiáda


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »