Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomická olympiáda zná postupující do mezinárodního kola v kategorii AB

Astronomická olympiáda zná postupující do mezinárodního kola v kategorii AB

Astronomická olympiáda Autor: ČAS
Astronomická olympiáda
Autor: ČAS
Ve dnech 20. a 21. března se uskutečnilo v areálu VŠB-Technické univerzity Ostrava první ze čtyř celostátních kol 11. ročníku Astronomické olympiády. Do ostravského finále kategorie AB (studenti 3. a 4. ročníků středních škol) se ze 427 řešitelů školních kol kvalifikovalo přes krajské kolo celkem 16 studentů z celé České republiky.

Tisková zpráva České astronomické společnosti ze dne 4. dubna 2014.

Studenti řešili astronomické úlohy ve dvou několikahodinových blocích. První proběhl ve čtvrtek odpoledne a druhý v pátek dopoledne. V rámci doprovodného programu byla na čtvrtek připravena společná večeře v kavárně Maleda v prostorách budovy Centra podpory inovací VŠB-TU Ostrava a v pátek odpoledne pak velmi zajímavá exkurze do Energetického centra Fakulty elektrotechniky a informatiky (FEI) VŠB-TU Ostrava.

Na prvních třech příčkách se umístili:

  1. Martin Raszyk - Gymnázium, Mírová 1442, Karviná - Nové Město
  2. Ondřej Theiner - Gymnázium Jírovcova, České Budějovice
  3. Petr Horvát - Gymnázium, nám. Osvobození 20, Zábřeh

Finále AO kategorie AB Ostrava 2014 Autor: ČAS
Finále AO kategorie AB Ostrava 2014
Autor: ČAS
Slavnostní vyhlášení výsledků se odehrálo také v pátek odpoledne, všichni finalisté obdrželi diplomy a tašky s drobnými dárky. Tři nejúspěšnější pak také věcné ceny.

Zvláštní pamětní diplom a „Vesmírné puzzle“ obdržel Ondřej Theiner, protože se jako první soutěžící v celé historii Astronomické olympiády zúčastnil celkem 8x finále této soutěže (postupně vždy dvakrát ve všech kategoriích).

Finále AO kategorie AB Ostrava 2014 Autor: ČAS
Finále AO kategorie AB Ostrava 2014
Autor: ČAS
Prvních pět finalistů bude reprezentovat Českou republiku na 8. IOAA (Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice) pořádané letos v srpnu v Rumunsku. Český tým se účastní pravidelně od roku 2010 a dosud přivezl 10 medailí, z toho 4 zlaté.

Na tomto finále Astronomické olympiády a doprovodném programu se dále podílely tyto organizace a instituce: Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy, Hornicko-geologická fakulta VŠB-TU, nakladatelství Aldebaran, VŠB-TU Ostrava a občanské sdružení Proxima. Astronomickou olympiádu pořádá Česká astronomická společnost ve čtyřech věkových kategoriích, dvě z nich tradičně zajišťuje Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě. Finále nejstarší kategorie se pravidelně koná v březnu, aby se do něj mohli zapojit i studenti maturitních ročníků. Účastníci v nižších kategoriích se svých finálových klání dočkají v květnu (kategorie CD opět v Ostravě, EF a GH v Brně).

Soutěž je zařazena a podporována Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v kategorii A. Nemalé časové náklady, které Česká astronomická společnost a další spolupracující subjekty na Astronomickou olympiádu vydávají, jsou investovány velmi dobře. Trvalá podpora žáků a studentů se zájmem o astronomii, vědu, souvislosti a s chutí a ochotou udělat něco navíc, než co jim škola nezbytně předepisuje, je skvělou devízou.

Fotodokumentace je dostupná na Picasa galerii.
Více informací o Astronomické olympiádě a její historii lze najít na http://olympiada.astro.cz.

Autoři tiskové zprávy jsou Dr. Tomáš Gráf a Ing. Jan Kožuško.

Tisková zpráva ke stažení:
[1] formát DOC
[2] formát PDF




O autorovi

Tomáš Gráf

Tomáš Gráf

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. (* 1964, Těškovice, ČR) je český astronom, popularizátor astronomie a vysokoškolský pedagog. Vystudoval odbornou fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a tamtéž získal Ph.D. v oboru teoretická fyzika a astrofyzika.

V období od roku 1988 do roku 2015 pracoval v Planetáriu Ostrava (VŠB – Technická univerzita), v letech 1992 až 2014 jako vedoucí této instituce.

Mimo jiné je autorem popularizační knížky "Se zakloněnou hlavou pozorujeme hvězdy" nebo překladu publikace "Karkoschkův astronomický atlas hvězdné oblohy" z němčiny. Podílel se na vzniku 12 pilotních dílů seriálu "Hlubinami vesmíru" (TV Noe) a pro ČRo Ostrava připravuje od roku 2005 každý týden „Astronomické okénko“.

V rámci ČAS se dlouhodobě věnuje organizaci Astronomické olympiády. V roce 2007 inicioval její rozšíření o středoškolské kategorie, od roku 2010 je členem Ústřední komise této prestižní soutěže a více než desetkrát vedl český tým na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (IOAA).

Od roku 2015 působí na Slezské univerzitě v Opavě, kde vyučuje předměty Proseminář z astronomie, Základy astronomie a astrofyziky, Praktická astronomie a několik předmětů z oblasti komunikace vědy pro studenty studijních programů Multimediální techniky (zde je i garantem studijního programu) a Astrofyzika. Má na starosti observatoř WHOO! a digitální sférickou projekci Unisféra. Na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě zároveň zastává od roku 2017 funkci proděkana pro strategie a rozvoj.

Štítky: Astronomická olympiáda


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »