Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Po tuctu roků se 16. IOAA konala znovu v Polsku. Tuctová ale nebyla, byla zlatá!

Po tuctu roků se 16. IOAA konala znovu v Polsku. Tuctová ale nebyla, byla zlatá!

Česká výprava po vyhlášení výsledků 16. IOAA. Zprava: David Kománek (observer), Jakub Hadač, Martin Kudrna, Tomáš Patsch, Marco Souza de Joode (leader), Matouš Mišta, David Bálek a Tomáš Gráf (leader)
Autor: oslovený kolemjdoucí fotoaparátem Davida Kománka, postprodukce – David Kománek.

Po 12 letech se organizátorem 16. Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice stalo opět Polsko. Desetidenní soutěže konané v Katovicích a okolí se letos účastnilo rekordních 53 zemí, mezi nováčky bylo například Japonsko, Norsko nebo Afghánistán. Naši mladí astronomové získali jednu zlatou, jednu stříbrnou a tři bronzové medaile. Zlato vybojoval David Bálek, stříbro přivezl Jakub Hadač a bronzové medaile získali Martin Kudrna, Matouš Mišta a Tomáš Patsch. Je to jeden z nejlepších výsledků českého týmu v historii soutěže!

Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice (IOAA) je vrcholovou světovou soutěží, která je určena pro starší středoškolské studenty do roku maturity až do věku 20 let. Byla založena v roce 2007 v Thajsku a Česká republika se jí pravidelně účastní od roku 2010.

Vlastní soutěž pak proběhla v termínu od 10. do 20. srpna 2023 v Katovicích a okolí. Soutěže se letos zúčastnilo celkem 53 zemí.

Studenti byli ubytováni v hotelovém komplexu Villa Verde ve městě Zawiercie. Úlohy teoretického kola, datové analýzy a týmové soutěže řešili v moderních prostorách Mezinárodního kongresového centra v Katovicích. Pozorovací část pak ve Slezském planetáriu v Chorzówě a víceúčelové hale přezdívané místními „Spodek“, podle svého tvaru připomínajícího talířek.

Po dobu soutěže byli studenti již tradičně v elektronické a komunikační izolaci a jejich volný čas vyplnily kromě sportu také výlety do hornického muzea, science centra nebo na nedalekou zříceninu.

Vedoucí národních týmů byli ubytováni v horském hotelu Crystal ve Visle, tedy asi 80 kilometrů jižně od Katovic. Zde připravovali finální verze zadání, které pak podle potřeby překládali do rodných jazyků studentů. V kongresové části hotelu se rovněž odehrály tradiční moderace, kdy vedoucí výprav měli možnost rozporovat hodnocení řešení úloh porotou a získat tak pro své studenty oprávněné body navíc.

Českou republiku letos reprezentovalo pět nejlepších studentů z národního kola Astronomické olympiády. Vedení týmu tvořili RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. (Filozoficko–přírodovědecká fakulta a Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě), Marco Souza de Joode (student fyziky na MFF UK v Praze) a Bc. David Kománek (student fyziky na MFF UK v Praze).

Výsledky

Zlatou medaili vybojoval David Bálek (Gymnázium Příbram) a stříbrnou medaili získal Jakub Hadač (Gymnázium V. Hlavatého v Lounech). Bronz přivezli Martin Kudrna (Gymnázium Jana Keplera v Praze), Matouš Mišta (Gymnázium Olomouc – Hejčín) a Tomáš Patsch (Slovanské gymnázium Olomouc).

Pořadatelé a sponzoři

Hlavním organizátorem soutěže bylo Slezské planetárium v Chorzówě, ale na jejím financování se výrazně podílely také další subjekty: Slezské vojvodství, Ministerstvo vzdělávání a vědy, nadace „Empiria i wiedza“, Koperníkova akademie, Evropské město vědy „Katowice 2024“ a sdružení měst a obcí „Górnośląsko-Zagłębiowska Metropolia“. Hlavním mediálním partnerem byla TVP „Nauka“.

Není bez zajímavosti, že

  • Právě simulace nočního pozorování dalekohledy v hale Spodek je možné označit za revoluční inovaci v dějinách IOAA, protože její pozorovací část tak nebyla závislá na počasí. Z víceúčelové haly a jejich velkoformátových obrazovek se tak stalo na pár hodin „planetárium pro pozorování dalekohledy“.
  • Organizátoři vyhlásili s velkým předstihem také doplňkovou soutěž o nejlepší poster, do které se mohly zapojit jednotlivé národní týmy. Všechny přihlášené postery si je možné prohlédnout zde https://ioaa2023.pl/index.php/poster-contest/ a za český tým vypracoval zajímavý poster Jakub Hadač https://ioaa2023.pl/wp-content/uploads/2023/08/Czechy.jpeg 
  • V rámci doplňkového programu měli možnost vedoucí jednotlivých národních týmů podniknout cestu lanovkou na horu Velká Čantoryja. Pokud absolvovali i výstup na rozhlednu, navštívili tak na chvíli Českou republiku, protože rozhledna je již na našem území. Většina účastníků se pak osvěžila nápojem, který když miluješ, tak není co řešit …

Poděkování

Účast českého týmu organizovala Česká astronomická společnost, cestu finančně podpořilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Slezská univerzita v Opavě a Statutární město Opava. Astronomickou olympiádu pořádá Česká astronomická společnost za podpory mnoha subjektů. Více o Astronomické olympiádě naleznete na http://olympiada.astro.cz . Ve školním roce 2022/23 proběhl její 20. ročník.

Kontakty a další informace

RNDr. Tomáš Prosecký
Předseda Ústřední komise Astronomické olympiády
Email: prosecky@planetum.cz
Tel.: +420 602 689 491

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
FPF a Fyzikální ústav SU v Opavě
Email: tomas.graf@physics.slu.cz
Tel.: + 420 734 268 124

Ing. Bc. Simona Marešová
MŠMT, Odbor pro mládež, Oddělení podpory mládeže a školního sportu, vedoucí
Email: simona.maresova@msmt.cz
Tel.: +420 234 812 733

Zdroje a doporučené odkazy:




O autorovi

Tomáš Gráf

Tomáš Gráf

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. (* 1964, Těškovice, ČR) je český astronom, popularizátor astronomie a vysokoškolský pedagog. Vystudoval odbornou fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a tamtéž získal Ph.D. v oboru teoretická fyzika a astrofyzika.

V období od roku 1988 do roku 2015 pracoval v Planetáriu Ostrava (VŠB – Technická univerzita), v letech 1992 až 2014 jako vedoucí této instituce.

Mimo jiné je autorem popularizační knížky "Se zakloněnou hlavou pozorujeme hvězdy" nebo překladu publikace "Karkoschkův astronomický atlas hvězdné oblohy" z němčiny. Podílel se na vzniku 12 pilotních dílů seriálu "Hlubinami vesmíru" (TV Noe) a pro ČRo Ostrava připravuje od roku 2005 každý týden „Astronomické okénko“.

V rámci ČAS se dlouhodobě věnuje organizaci Astronomické olympiády. V roce 2007 inicioval její rozšíření o středoškolské kategorie, od roku 2010 je členem Ústřední komise této prestižní soutěže a více než desetkrát vedl český tým na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (IOAA).

Od roku 2015 působí na Slezské univerzitě v Opavě, kde vyučuje předměty Proseminář z astronomie, Základy astronomie a astrofyziky, Praktická astronomie a několik předmětů z oblasti komunikace vědy pro studenty studijních programů Multimediální techniky (zde je i garantem studijního programu) a Astrofyzika. Má na starosti observatoř WHOO! a digitální sférickou projekci Unisféra. Na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě zároveň zastává od roku 2017 funkci proděkana pro strategie a rozvoj.

Štítky: Astronomická olympiáda


15. vesmírný týden 2024

15. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 4. do 14. 4. 2024. Měsíc bude v novu a v Americe uvidí úplné zatmění Slunce. Na večerní obloze se loučíme s kometou 12P/Pons-Brooks, která na začátku dubna ještě o magnitudu zjasnila a na večerní obloze ji doplní Jupiter a srpek Měsíce. Aktivita Slunce je nižší. Přistál Sojuz MS-24. SpaceX intenzivně chystá další testovací let SuperHeavy Starship. Delta IV Heavy pro technický problém rampy ještě neletěla. Před 65 lety byla vybrána v USA první sedmička astronautů a před 60 lety začal program Gemini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie M81 a M82

Bodeho hmlovina (iné názvy: Bodeho galaxia, Messier 81, M 81, NGC 3031) je špirálová galaxia vzdialená od Slnka 12 miliónov svetelných rokov v súhvezdí Veľká medvedica. Objavil ju Johann Elert Bode v roku 1774. Cigara (iné názvy: Messier 82, M 82, NGC 3034) je nepravidelná galaxia typu (Ir II) v súhvezdí Veľká medvedica s výraznými stopami výbuchu jadra. Jej zdanlivá jasnosť je 9,2m, absolútna jasnosť -20,2m, celková hmotnosť 10 miliárd hmotností Slnka, priemer 32 000 ly. Vo vodíkovej čiare Hα má vláknitú štruktúru, expandujúcu smerom od centra rýchlosťou asi 1 000 km.s-1 pri vzdialenosti 5 000 ly od jadra. Kinetická energia expandujúcich plynov sa odhaduje na 1048-1059 J. Expanzia sa vysvetľuje výbuchom, ktorý nastal v jadre galaxie pred 1 000 000 rokmi. Niektorí autori vysvetľujú pozorovanú šírku spektrálnych čiar ich zložitým, multipletovým charakterom bez predpokladaného výbuchu. Fotograficky sa dosiaľ nepodarilo rozlíšiť v galaxii jednotlivé hviezdy. Televíznou technikou sa potvrdila prítomnosť hviezd v jej centrálnych oblastiach (horúce B hviezdy) i v okrajových oblastiach (hviezdy spektrálnych typov A, F). Fotografie v infračervenom svetle dokázali, že v centrálnej časti galaxie je niekoľko zhustení B hviezd; celý tento komplex sa nazýva superkopa B hviezd. M82 je zdrojom rádiového a röntgenového žiarenia. Najjasnejší kompaktný zdroj rádiového žiarenia v jadre galaxie má priemer iba 25 svetelných dní. Rádiové pozorovania dokázali, že galaxia je vo veľkom komplexe mrakov neutrálneho vodíka, ktorý je spoločný aj pre galaxiu M81. Vzdialenosť od Zeme 10 miliónov ly. Skúsil som zlúćiť čerstvé dáta z minuloročnými snímkami a k tomu pridat Halpha vrstvu. Dokopy to bolo cez 33 hodin dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Dáta z roku 2023: EQ5Pro, GSO Newton astrograf 150/600, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, myFocuserPRO2, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 138x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 134x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 240 flats, master darks, master darkflats Dáta z roku 2023: 269x180 sec. Lights gain5, offset115 pri -10°C 14.2. až 10.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »