Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Po tuctu roků se 16. IOAA konala znovu v Polsku. Tuctová ale nebyla, byla zlatá!

Po tuctu roků se 16. IOAA konala znovu v Polsku. Tuctová ale nebyla, byla zlatá!

Česká výprava po vyhlášení výsledků 16. IOAA. Zprava: David Kománek (observer), Jakub Hadač, Martin Kudrna, Tomáš Patsch, Marco Souza de Joode (leader), Matouš Mišta, David Bálek a Tomáš Gráf (leader)
Autor: oslovený kolemjdoucí fotoaparátem Davida Kománka, postprodukce – David Kománek.

Po 12 letech se organizátorem 16. Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice stalo opět Polsko. Desetidenní soutěže konané v Katovicích a okolí se letos účastnilo rekordních 53 zemí, mezi nováčky bylo například Japonsko, Norsko nebo Afghánistán. Naši mladí astronomové získali jednu zlatou, jednu stříbrnou a tři bronzové medaile. Zlato vybojoval David Bálek, stříbro přivezl Jakub Hadač a bronzové medaile získali Martin Kudrna, Matouš Mišta a Tomáš Patsch. Je to jeden z nejlepších výsledků českého týmu v historii soutěže!

Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice (IOAA) je vrcholovou světovou soutěží, která je určena pro starší středoškolské studenty do roku maturity až do věku 20 let. Byla založena v roce 2007 v Thajsku a Česká republika se jí pravidelně účastní od roku 2010.

Vlastní soutěž pak proběhla v termínu od 10. do 20. srpna 2023 v Katovicích a okolí. Soutěže se letos zúčastnilo celkem 53 zemí.

Studenti byli ubytováni v hotelovém komplexu Villa Verde ve městě Zawiercie. Úlohy teoretického kola, datové analýzy a týmové soutěže řešili v moderních prostorách Mezinárodního kongresového centra v Katovicích. Pozorovací část pak ve Slezském planetáriu v Chorzówě a víceúčelové hale přezdívané místními „Spodek“, podle svého tvaru připomínajícího talířek.

Po dobu soutěže byli studenti již tradičně v elektronické a komunikační izolaci a jejich volný čas vyplnily kromě sportu také výlety do hornického muzea, science centra nebo na nedalekou zříceninu.

Vedoucí národních týmů byli ubytováni v horském hotelu Crystal ve Visle, tedy asi 80 kilometrů jižně od Katovic. Zde připravovali finální verze zadání, které pak podle potřeby překládali do rodných jazyků studentů. V kongresové části hotelu se rovněž odehrály tradiční moderace, kdy vedoucí výprav měli možnost rozporovat hodnocení řešení úloh porotou a získat tak pro své studenty oprávněné body navíc.

Českou republiku letos reprezentovalo pět nejlepších studentů z národního kola Astronomické olympiády. Vedení týmu tvořili RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. (Filozoficko–přírodovědecká fakulta a Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě), Marco Souza de Joode (student fyziky na MFF UK v Praze) a Bc. David Kománek (student fyziky na MFF UK v Praze).

Výsledky

Zlatou medaili vybojoval David Bálek (Gymnázium Příbram) a stříbrnou medaili získal Jakub Hadač (Gymnázium V. Hlavatého v Lounech). Bronz přivezli Martin Kudrna (Gymnázium Jana Keplera v Praze), Matouš Mišta (Gymnázium Olomouc – Hejčín) a Tomáš Patsch (Slovanské gymnázium Olomouc).

Pořadatelé a sponzoři

Hlavním organizátorem soutěže bylo Slezské planetárium v Chorzówě, ale na jejím financování se výrazně podílely také další subjekty: Slezské vojvodství, Ministerstvo vzdělávání a vědy, nadace „Empiria i wiedza“, Koperníkova akademie, Evropské město vědy „Katowice 2024“ a sdružení měst a obcí „Górnośląsko-Zagłębiowska Metropolia“. Hlavním mediálním partnerem byla TVP „Nauka“.

Není bez zajímavosti, že

  • Právě simulace nočního pozorování dalekohledy v hale Spodek je možné označit za revoluční inovaci v dějinách IOAA, protože její pozorovací část tak nebyla závislá na počasí. Z víceúčelové haly a jejich velkoformátových obrazovek se tak stalo na pár hodin „planetárium pro pozorování dalekohledy“.
  • Organizátoři vyhlásili s velkým předstihem také doplňkovou soutěž o nejlepší poster, do které se mohly zapojit jednotlivé národní týmy. Všechny přihlášené postery si je možné prohlédnout zde https://ioaa2023.pl/index.php/poster-contest/ a za český tým vypracoval zajímavý poster Jakub Hadač https://ioaa2023.pl/wp-content/uploads/2023/08/Czechy.jpeg 
  • V rámci doplňkového programu měli možnost vedoucí jednotlivých národních týmů podniknout cestu lanovkou na horu Velká Čantoryja. Pokud absolvovali i výstup na rozhlednu, navštívili tak na chvíli Českou republiku, protože rozhledna je již na našem území. Většina účastníků se pak osvěžila nápojem, který když miluješ, tak není co řešit …

Poděkování

Účast českého týmu organizovala Česká astronomická společnost, cestu finančně podpořilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Slezská univerzita v Opavě a Statutární město Opava. Astronomickou olympiádu pořádá Česká astronomická společnost za podpory mnoha subjektů. Více o Astronomické olympiádě naleznete na http://olympiada.astro.cz . Ve školním roce 2022/23 proběhl její 20. ročník.

Kontakty a další informace

RNDr. Tomáš Prosecký
Předseda Ústřední komise Astronomické olympiády
Email: prosecky@planetum.cz
Tel.: +420 602 689 491

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
FPF a Fyzikální ústav SU v Opavě
Email: tomas.graf@physics.slu.cz
Tel.: + 420 734 268 124

Ing. Bc. Simona Marešová
MŠMT, Odbor pro mládež, Oddělení podpory mládeže a školního sportu, vedoucí
Email: simona.maresova@msmt.cz
Tel.: +420 234 812 733

Zdroje a doporučené odkazy:




O autorovi

Tomáš Gráf

Tomáš Gráf

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. (* 1964, Těškovice, ČR) je český astronom, popularizátor astronomie a vysokoškolský pedagog. Vystudoval odbornou fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a tamtéž získal Ph.D. v oboru teoretická fyzika a astrofyzika.

V období od roku 1988 do roku 2015 pracoval v Planetáriu Ostrava (VŠB – Technická univerzita), v letech 1992 až 2014 jako vedoucí této instituce.

Mimo jiné je autorem popularizační knížky "Se zakloněnou hlavou pozorujeme hvězdy" nebo překladu publikace "Karkoschkův astronomický atlas hvězdné oblohy" z němčiny. Podílel se na vzniku 12 pilotních dílů seriálu "Hlubinami vesmíru" (TV Noe) a pro ČRo Ostrava připravuje od roku 2005 každý týden „Astronomické okénko“.

V rámci ČAS se dlouhodobě věnuje organizaci Astronomické olympiády. V roce 2007 inicioval její rozšíření o středoškolské kategorie, od roku 2010 je členem Ústřední komise této prestižní soutěže a více než desetkrát vedl český tým na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (IOAA).

Od roku 2015 působí na Slezské univerzitě v Opavě, kde vyučuje předměty Proseminář z astronomie, Základy astronomie a astrofyziky, Praktická astronomie a několik předmětů z oblasti komunikace vědy pro studenty studijních programů Multimediální techniky (zde je i garantem studijního programu) a Astrofyzika. Má na starosti observatoř WHOO! a digitální sférickou projekci Unisféra. Na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě zároveň zastává od roku 2017 funkci proděkana pro strategie a rozvoj.

Štítky: Astronomická olympiáda


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »