Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  20. ročník Astronomické olympiády vyvrcholil pražským finále

20. ročník Astronomické olympiády vyvrcholil pražským finále

Finále astronomické olympiády kategorie EF a GH 26. května 2023 v pražském planetáriu
Autor: Planetum

V pátek 26. května proběhlo v Planetum - Planetárium Praha finále jubilejního 20. ročníku Astronomické olympiády dvou nejmladších kategorií, EF a GH. Téměř padesátka nejlepších řešitelů krajských kol přijela ze všech koutů Česka, aby poměřila své síly v celorepublikovém finále. To letos ovládly dívky, když v nejmladší kategorii GH zvítězila Stela Šaršonová z 5. ScioŠkoly Praha a v kategorii EF Anita Vaceková z Gymnázia Židlochovice.

Účastníci finále soutěžili v několika kolech. Mladší kategorie GH, určená pro 6. a 7. ročníky základních škol, byla zahájena počítací částí, při které finalisté provedli analýzu plánované mise Artemis 2. Dále na řešitele této kategorie čekalo krátké kolo v planetáriu, následované přehledovým testem a interaktivní úkoly na stanovištích ve foyer planetária. Účastníci starší kategorii EF, určené pro 8. a 9. třídy základních škol, mezitím taktéž poměřili své znalosti při pozorování umělé oblohy planetária, v přehledovém testu a v pro tuto kategorii již stěžejní početní části. V té mohli řešitelé potkat například výpočet vzdálenosti Země od Slunce na základě pozorování tučňáka a kapybary.

Po zaslouženém obědě pro ně pak byl v rámci doprovodného programu v planetáriu připraven pořad Záhada temné hmoty, následovaný napjatě očekávaným vyhlášením výsledků. Kromě programu v samotný den soutěže měli letos účastníci navíc možnost prohlédnout si v sobotu pracoviště Astronomického Ústavu Akademie věd v Ondřejově, které se řadí ke špičkovým výzkumným institucím v České republice.

Vítězové kategorie EF

1. Anita Vaceková (Gymnázium Židlochovice)
2. Jan Herzig (Gymnázium J. Š. Baara v Domažlicích)
3. Alex Faivre (Gymnázium J. A. Komenského v Uherském Brodě)

Vítězové kategorie GH

1. Stela Šaršonová (5. ScioŠkola Praha)
2. Lukáš Závodný (Gymnázium a Jazyková škola Břeclav)
3. Linda Haklová (Gymnázium Nad Štolou)

Kromě nových vědomostí a zážitků byli účastníci odměněni hodnotnými cenami, pro ty na nejvyšších příčkách dokonce v podobě astronomických dalekohledů. Několik nejlepších řešitelů bude navíc pozváno na soustředění před Mezinárodní olympiádou v astronomii a astrofyzice pro juniory (IOAA jr.), která se tento rok bude konat na podzim v Řecku.

O Astronomické olympiádě

Astronomickou olympiádu vyhlašuje Česká astronomická společnost a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ve školním roce 2022/23 probíhá její již 20. ročník. Finále kategorií EF a GH předcházelo o týden dříve finále kategorie CD a březnové finále nejstarší kategorie AB.

Více informací o Astronomické olympiádě a její historii, výsledkovou listinu, zadání a vzorová řešení úloh finále naleznete na olympiada.astro.cz.

Poděkování

Autory úloh finále byli Václav Pavlík, Petra Hyklová, Jakub Vošmera, Rudolf Mentzl, Radka Křížová, Radomír Mielec a Tomáš Franc. Zadání recenzovali Ota Kéhar a Tomáš Prosecký.

Jakožto organizátoři a porotci se na finále podíleli Lenka Soumarová, Tomáš Prosecký, Jakub Vošmera, Jan Veselý, Tomáš Franc, Irena Picková, Magdalena Hrnková, Martin Tylšar, Pavla Kolaříková, Pavel Kůs, Eva Sedláčková a Radka Křížová. Prostory pro konání soutěže poskytlo pražské Planetum.




O autorovi

Štítky: Astronomická olympiáda


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »