Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Medailová smršť na IOAA junior v řeckém Volosu

Medailová smršť na IOAA junior v řeckém Volosu

Česká výprava před slavnostním zahájením 2. IOAA junior. Zleva: Jakub Vošmera (doprovod), Jan Herzig, Anita Vaceková, Šimon Hanák, Vojtěch Černý, Alex Faivre a Radka Křížová (doprovod).
Autor: Oslovený kolemjdoucí fotoaparátem Jakuba Vošmery.

Tak jako minulý podzim, proběhla i tento rok Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice pro juniory (IOAA junior). Letošní druhý ročník hostilo řecké přímořské městečko Volos. Čeští studenti v mezinárodní konkurenci opravdu zazářili, neboť celý tým vybojoval medaile. Celkem dovezla česká výprava dvě zlata, dvě stříbra a jeden bronz! Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 303 z 11. 10. 2023

IOAA junior je mezinárodní astronomickou soutěží pro studenty druhého stupně základních škol a nižších ročníků víceletých gymnázií. Vznikla jako verze původní IOAA pro mladší studenty, systém obou soutěží je tedy velice podobný. První ročník se konal minulý rok v rumunské Suceavě. Jedná se tak o jednu z vůbec nejmladších přírodovědných olympiád, přesto se však Česko stihlo svými skvělými výsledky nesmazatelně zapsat do její historie.

Tento rok proběhla soutěž v termínu 24. až 30. 9. v řeckém Volosu. Oproti minulému ročníku vzrostla konkurence, neboť se jí účastnilo celkem téměř šest desítek studentů ze 13 zemí, mezi něž nově přibyly například Ekvádor, Estonsko či Spojené arabské emiráty. Česká republika se zúčastnila podruhé.

Studenti byli ubytováni v hotelu Park, díky jehož umístění si mohli vychutnávat procházky po pobřeží. Mimo to měli program zpestřen zajímavými exkurzemi, v rámci kterých navštívili například místní olivový mlýn. Jak bývá na mezinárodních olympiádách zvykem, v dny konání vlastní soutěže byli studenti izolováni od veškerých komunikačních zařízení. Volný čas tak trávili seznamováním se s ostatními účastníky a přípravou na další soutěžní kola. Ta je čekala celkem tři. V rámci teoretického měli tři a půl hodiny na vyřešení celkem dvanácti astrofyzikálních úloh, za které mohli získat více než polovinu celkového počtu bodů. Další den pak následovalo pozorovací kolo v učebně a o den později konečně proběhlo i přes nepřízeň počasí také pozorovací kolo s dalekohledy.

Vedoucí národních týmů byli ubytováni v hotelu Kypseli, nacházejícím se taktéž na pobřeží, jen pár set metrů od hotelu soutěžících. Finální verze zadání a jejich překlady do rodných jazyků však vedoucí připravovali v blízké budově Thessálské univerzity. Zde se pak také odehrávaly moderace, při kterých se vedoucí týmu snažili vydiskutovat body navíc pro své studenty, pokud si je dle jejich názoru zasloužili více, než kolik jim udělila odborná porota. Se studenty se vedoucí rozloučili před začátkem soutěžní části a opět se shledali až na závěrečném rautu před slavnostním vyhlášením.

Astronomická olympiáda
Astronomická olympiáda
Českou republiku letos reprezentovalo pět nejlepších studentů z národního kola Astronomické olympiády. Vedení týmu tvořili Jakub Vošmera (IPhT, CEA Paris-Saclay) a Radka Křížová (MFF UK).

Výsledky

Zlatou medaili vybojovali Jan Herzig (Gymnázium J. Š. Baara Domažlice) a Anita Vaceková (Gymnázium Brno, třída Kapitána Jaroše), přičemž obsadili skvělé 4., resp. 7. místo v absolutním pořadí. Stříbro získali Vojtěch Černý (Gymnázium Jana Keplera v Praze) a Alex Faivre (Gymnázium Jana Amose Komenského v Uherském Brodě), který byl zároveň jedním z nejmladších účastníků soutěže. Bronzovou medaili přivezl Šimon Hanák (Cyrilometodějské gymnázium a střední odborná škola pedagogická v Brně).

Jedná se tak o vyrovnání zatím největšího medailového zisku českých studentů z IOAA 2012 v brazilském Riu de Janeiru. Přičteme-li k tomu navíc jednou zlatou, jednou stříbrnou a tři bronzové medaile, které vybojovali starší řešitelé na letošní 16. IOAA v Polsku, můžeme uzavřít, že Astronomická olympiáda tento rok zaznamenala rekordní medailovou nadílku ve své dvacetileté historii.

Není bez zajímavosti, že

  • Česká republika byla po Thajsku druhou nejúspěšnější zemí letošní IOAA junior a jedinou evropskou zemí, které se podařilo získat alespoň jednu zlatou medaili.
  • Místním organizátorům se povedlo akci zdárně zorganizovat i za extrémních podmínek způsobených nedávnými povodněmi ve Volosu.

Pořadatelé a sponzoři

Hlavním organizátorem soutěže byla Univerzita v Thessalii, ale na jejím financování se výrazně podílely také další subjekty: Thessálský kraj, řecké Ministerstvo školství, náboženských věcí a sportu, Město Volos, řeckokatolická Metropole Demetrie a Almiru a John S. Fafalios Foundation.

Poděkování

Účast českého týmu organizovala Česká astronomická společnost, cestu finančně podpořilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Astronomickou olympiádu pořádá Česká astronomická společnost za podpory mnoha subjektů. Více o Astronomické olympiádě naleznete na http://olympiada.astro.cz. Ve školním roce 2022/23 proběhl její 20. ročník.

Kontakty a další informace

RNDr. Tomáš Prosecký, předseda Ústřední komise Astronomické olympiády,  prosecky@planetum.cz, tel.: +420 602 689 491

Jakub Vošmera, MMath., Ph.D., Institut de Physique Théorique, CEA Paris-Saclay, vedoucí české výpravy, vosmera@astro.cz, tel.: + 420 731 509 424

Ing. Bc. Simona Marešová, MŠMT, Odbor pro mládež, Oddělení podpory mládeže a školního sportu, vedoucí, simona.maresova@msmt.cz, tel.: +420 234 812 733

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Gymnázium Domažlice
[2] Gymnázium Brno, třída Kapitána Jaroše
[3] Gymnázium Jana Keplera v Praze
[4] Gymnázium Uherský Brod
[5] Cyrilometodějské gymnázium a střední odborná škola pedagogická, Brno
[6] Planetum
[7] Fyzikální ústav SU v Opavě
[8] Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě
[9] Astronomická olympiáda
[10] Tiskové prohlášení (PDF)



O autorovi

Štítky: IOAA


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »