Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Řešením 15. Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice je 42!

Řešením 15. Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice je 42!

Čeští studenti po vyhlášení výsledků 15. IOAA. Zleva: Šimon Bláha, Jiří Kohl, Tomáš Patsch, Daniel Čtvrtečka a David Bálek. O český tým se starala místní průvodkyně Lizi Jobava (dole uprostřed).
Autor: Tomáš Gráf

Tak by se s nadsázkou a odkazem na kultovní knihu Stopařův průvodce po Galaxii dala charakterizovat letošní olympiáda v Gruzii. Konala se totiž poblíž průsečíku 42. rovnoběžky a 42. poledníku v městě Kutaisi a jeho okolí. Naši mladí astronomové získali celkem tři stříbrné medaile, jednu bronzovou medaili a jedno čestné uznání. Stříbro vybojovali David Bálek, Tomáš Patsch a Jiří Kohl, bronzovou medaili získal Šimon Bláha a čestné uznání si odvezl Daniel Čtvrtečka.

Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice (IOAA) je vrcholovou světovou soutěží, která představuje náročnější nadstavbu IAO pro starší středoškolské studenty (do roku maturity, nejvýše do 20 let). Byla založena v roce 2007 v Thajsku a Česká republika se jí pravidelně účastní od roku 2010.

Celá letošní mezinárodní olympiáda měla původně probíhat v Kyjevě a měli ji organizačně zajistit ukrajinští pořadatelé. Ale protože v únoru tohoto roku došlo k vojenskému napadení Ukrajiny Ruskem a začala válka, tak se organizace ujaly instituce z Gruzie v těsné spolupráci s ukrajinskými kolegy. Vlastní soutěž pak proběhla v termínu od 14. do 22. srpna 2022 v Kutaisi a okolí. Soutěže se letos zúčastnilo celkem 47 zemí.

Studenti byli ubytováni v nových vysokoškolských kolejích Kutaiské mezinárodní univerzity (KIU). Tam také řešili úlohy teoretického kola a datové analýzy. Poblíž kolejí se měla konat i noční pozorovací část soutěže, která však musela být nahrazena z důvodu oblačného počasí denním pozorováním. Po dobu soutěže byli studenti již tradičně v elektronické a komunikační izolaci a jejich volný čas vyplnily kromě sportu také dva delší výlety k moři a do krasových jeskyní.

Vedoucí národních týmů byli ubytováni asi 7 kilometrů od Kutaisi v lázeňském komplexu Tskaltubo. Zde připravovali finální verze zadání, které pak podle potřeby překládali do rodných jazyků studentů. V prostředí místního divadla se rovněž odehrály tzv. moderace, kdy vedoucí výprav měli možnost rozporovat hodnocení řešení úloh porotou a získat tak pro své studenty body navíc.

Českou republiku letos reprezentovalo 5 nejlepších studentů z národního kola Astronomické olympiády. Vedení týmu tvořili Dr.-Ing. Jan Kožuško (předseda Ústřední komise Astronomické olympiády, Česká astronomická společnost), RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. (Filozoficko-přírodovědecká fakulta a Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě) a Jakub Vošmera, MMath, Ph.D. (Institut für Theoretische Physik, ETH Zürich).

Výsledky

Stříbrnou medaili vybojovali David Bálek (Gymnázium Příbram), Jiří Kohl (Biskupské gymnázium Brno) a Tomáš Patsch (Slovanské gymnázium Olomouc). Bronz získal Šimon Bláha (Slovanské gymnázium Olomouc) a čestné uznání Daniel Čtvrtečka (Gymnázium Christiana Dopplera, Praha).

Pořadatelé

Hlavními místními pořadateli soutěže bylo Ministerstvo školství Gruzie, KIU a Gruzínská národní astrofyzikální observatoř (GENAO). Přispěly i soukromé nadace a nezanedbatelná byla pomoc desítek dobrovolníků z řad studentů vysokých i středních škol.

Není bez zajímavosti, že

  • V průběhu soutěže proběhly řádné volby nového vedení IOAA. Prezidentem byl na příštích 5 let zvolen Prof. Aniket Sule z Indie.
  • Rektor KIU, Prof. Alexander Tevzadze, je mezinárodně uznávaným vědcem v oboru astrofyziky. Osobně se účastnil některých akcí v rámci olympiády a zapojil do organizace soutěže studenty KIU.
  • V Gruzii jsou obvyklé velmi dlouhé proslovy před přípitkem. Ne jinak tomu bylo při slavnostním vyhlášení výsledků, kdy na jevišti divadla v Kutaisi připíjeli významní hosté na úspěšný průběh soutěže vínem přímo z velkých rohů.
  • Gruzínské písmo tvoří celkem 40 znaků, ale 7 z nich se již prakticky nepoužívá. Nerozlišují se malá a velká písmena, první písmeno ve větě se píše větší než ta další.

Poděkování

Účast českého týmu organizovala Česká astronomická společnost, cestu finančně podpořilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Slezská univerzita v Opavě. Astronomickou olympiádu pořádá Česká astronomická společnost za podpory mnoha subjektů. Více o Astronomické olympiádě naleznete na http://olympiada.astro.cz . Ve školním roce 2021/22 proběhl její 19. ročník.

Kontakty a další informace

Dr.-Ing. Jan Kožuško
Předseda Ústřední komise Astronomické olympiády
Email: kozusko@astro.cz
Tel.: +420 776 200 522

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
Fyzikální ústav SU v Opavě
Email: tomas.graf@physics.slu.cz
Tel.: + 420 734 268 124

Ing. Bc. Simona Marešová
MŠMT, Vedoucí Oddělení rozvoje dětí a mládeže
Email: simona.maresova@msmt.cz
Tel.: +420 234 812 733

Zdroje a doporučené odkazy:




O autorovi

Tomáš Gráf

Tomáš Gráf

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. (* 1964, Těškovice, ČR) je český astronom, popularizátor astronomie a vysokoškolský pedagog. Vystudoval odbornou fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a tamtéž získal Ph.D. v oboru teoretická fyzika a astrofyzika.

V období od roku 1988 do roku 2015 pracoval v Planetáriu Ostrava (VŠB – Technická univerzita), v letech 1992 až 2014 jako vedoucí této instituce.

Mimo jiné je autorem popularizační knížky "Se zakloněnou hlavou pozorujeme hvězdy" nebo překladu publikace "Karkoschkův astronomický atlas hvězdné oblohy" z němčiny. Podílel se na vzniku 12 pilotních dílů seriálu "Hlubinami vesmíru" (TV Noe) a pro ČRo Ostrava připravuje od roku 2005 každý týden „Astronomické okénko“.

V rámci ČAS se dlouhodobě věnuje organizaci Astronomické olympiády. V roce 2007 inicioval její rozšíření o středoškolské kategorie, od roku 2010 je členem Ústřední komise této prestižní soutěže a více než desetkrát vedl český tým na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (IOAA).

Od roku 2015 působí na Slezské univerzitě v Opavě, kde vyučuje předměty Proseminář z astronomie, Základy astronomie a astrofyziky, Praktická astronomie a několik předmětů z oblasti komunikace vědy pro studenty studijních programů Multimediální techniky (zde je i garantem studijního programu) a Astrofyzika. Má na starosti observatoř WHOO! a digitální sférickou projekci Unisféra. Na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě zároveň zastává od roku 2017 funkci proděkana pro strategie a rozvoj.

Štítky: Mezinárodní astronomická olympiáda, Astronomická olympiáda, 15. IOAA, IOAA


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »