Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Česko má absolutního vítěze Juniorské mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice

Česko má absolutního vítěze Juniorské mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice

Čeští studenti přemýšlí, kam zabalí všechny své poháry (zavazadlo jsme nakonec dokupovat nemuseli). (IOAA junior 2024)
Autor: Václav Pavlík

Říká se, že probojovat se na mezinárodní olympiádu je náročné. Dovézt z ní čestné uznání nebo dokonce medaili je už opravdu výjimečný úspěch. Ale tento rok se českému týmu na Juniorské mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (IOAA junior) kromě toho podařilo ještě něco víc. Český student Alex Faivre totiž celou soutěž ovládl a stal se v konkurenci studentů z 19 států jejím absolutním vítězem.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 315 z 15. 10. 2024

Letošní třetí ročník IOAA junior – mezinárodní astronomické soutěže pro žáky mladší 16 let – se konal od 3. do 10. října 2024 v nepálském hlavním městě Káthmandú, téměř na dohled od nejvyšších vrcholů Himalájí. Český tým tvořilo 5 nejlépe umístěných soutěžících z Ústředního kola Astronomické olympiády kategorie EF, které doprovázeli dva vedoucí: Radka Křížová (studentka MFF UK) a Václav Pavlík (vědecký pracovník Astronomického ústavu AV ČR). Sraz týmu proběhl již 2. října večer na Letišti Praha. Následovala dlouhá noc plná cestování: nejprve let do Dubaje a odtud pak už do cíle, kde se našemu týmu dostalo přivítání od místních organizátorů.

Český tým po závěrečném ceremoniálu. Zleva: Václav Pavlík (teamleader), Marie Hrubá (čestné uznání), Alex Faivre (zlatá medaile, nejlepší teorie, absolutní vítěz), Tadeáš Smička (čestné uznání), Petr Barták (bronzová medaile), Marek Nedoma (čestné uznání), Radka Křížová (teamleader). Autor: Radka Křížová
Český tým po závěrečném ceremoniálu. Zleva: Václav Pavlík (teamleader), Marie Hrubá (čestné uznání), Alex Faivre (zlatá medaile, nejlepší teorie, absolutní vítěz), Tadeáš Smička (čestné uznání), Petr Barták (bronzová medaile), Marek Nedoma (čestné uznání), Radka Křížová (teamleader).
Autor: Radka Křížová
Soutěžilo se celkem ve třech kolech. Účastníky nejprve tradičně čekala rozehřívací týmová soutěž, při níž měli též možnost se seznámit se svými kolegy z jiných zemí. V dalších dnech pak následovalo čtyřhodinové teoretické kolo, které prověřilo schopnosti studentů řešit nejrůznější astrofyzikální úlohy. Soutěžní část byla zakončena pozorovacím kolem s dalekohledy a mapou oblohy, které ale kvůli nepřízni počasí nebylo možné uspořádat venku. Místní oblohu tak mohli soutěžící obdivovat jen ve svém volném čase.

Studenti byli ubytováni v hotelu View Bhrikuti, soutěžní kola probíhala v místní škole Svatého Xaviera. Aby si odpočinuli od soutěžení, bylo pro studenty připraveno několik exkurzí, při kterých se podívali na nejzajímavější místa nepálské metropole, například do Opičího chrámu. Kvůli nezbytnému utajení soutěžních úloh jim byla na několik dní odebrána všechna komunikační zařízení, která měli uschována u svých vedoucích. Ti bydleli v hotelu Park Village Resort na opačném konci města, kde diskutovali, překládali a vyhodnocovali soutěžní úlohy.

Před začátkem závěrečného ceremoniálu v poslední den soutěže nikdo z českých studentů až do poslední chvíle netušil, jak dopadli. Jako první spadlo napětí z trojice ve složení Marie Hrubá (Gymnázium Ostrava – Zábřeh), Marek Nedoma (Biskupské gymnázium, Žďár nad Sázavou) a Tadeáš Smička (ZŠ Hrubého, Šternberk), kteří získali čestná uznání. Po nich se na pódium vydal převzít bronzovou medaili Petr Barták (Slovanské gymnázium, Olomouc). Po vyhlášení stříbrných medailí, při kterém nezaznělo české jméno, bylo již jasné, že Alex Faivre (Gymnázium J. A. Komenského, Uherský Brod) má zlato. Nejspíše však nečekal, že si odveze ještě další dvě ocenění: za nejlepší výsledek v teoretickém kole a cenu pro absolutního vítěze celé soutěže. Je to po třinácti letech teprve podruhé v historii, co se českému studentovi podařilo dosáhnout tohoto prestižního nejvyššího úspěchu (Stanislav Fořt se stal absolutním vítězem IOAA 2011 v Polsku). A aby toho nebylo málo, vyhrál celý český tým ještě cenu za nejlepší poster.

Alex Faivre přebírá nejvyšší ocenění z rukou prezidenta IOAA Prof. Aniketa Sule a předsedy výboru místních organizátorů a Nepálské astronomické společnosti Sureshe Bhattaraie. (IOAA Junior 2024) Autor: Václav Pavlík
Alex Faivre přebírá nejvyšší ocenění z rukou prezidenta IOAA Prof. Aniketa Sule a předsedy výboru místních organizátorů a Nepálské astronomické společnosti Sureshe Bhattaraie. (IOAA Junior 2024)
Autor: Václav Pavlík
Velký respekt patří místním organizátorům, kteří se rozhodli soutěž zorganizovat i přes komplikovanou situaci ovlivněnou tragickým úmrtím dvou členů nepálské reprezentace při nedávných záplavách. Letošní IOAA junior se rozhodli věnovat jejich památce.

Účast českého týmu organizovala Česká astronomická společnost. Cestu finančně podpořily společnosti Seyfor a.s., ICZ a.s. a Planetum – Hvězdárna a planetárium hl. města Prahy.

Česká republika se mezinárodních astronomických olympiád účastní již od roku 2007. Za tu dobu přivezli naši studenti celkem 14 zlatých, 33 stříbrných a 59 bronzových medailí. Astronomickou olympiádu pořádá Česká astronomická společnost za podpory mnoha subjektů. Více o Astronomické olympiádě naleznete na https://olympiada.astro.cz, ve školním roce 2024/25 probíhá její 22. ročník. Příští rok se Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice bude konat v Indii, její juniorská verze pak pravděpodobně v Bangladéši. Věříme, že čeští studenti z obou přivezou další cenné kovy.

Kontakty a další informace

IOAA junior 2024:
RNDr. Václav Pavlík, Ph.D.
Astronomický ústav AV ČR, v.v.i., ústřední komise Astronomické olympiády
Email: pavlik@astro.cz
Tel: +420 731 154 641

Astronomická olympiáda obecně:
RNDr. Tomáš Prosecký
Vedoucí Štefánikovy hvězdárny, předseda ústřední komise Astronomické olympiády
Email: prosecky@planetum.cz
Tel: +420 602 689 491

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové prohlášení (DOC)
[2] Tiskové prohlášení (PDF)



O autorovi

Štítky: Mezinárodní astronomická olympiáda


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »