Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Ohlédnutí za mezinárodními olympiádami v roce 2022

Ohlédnutí za mezinárodními olympiádami v roce 2022

Čeští účastníci 1. ročníku IOAA jr. s medailemi
Autor: Jakub Vošmera

Rok 2022 byl na mezinárodní olympiády mimořádně bohatý. Kromě 15. IOAA, která proběhla v létě v Gruzii, se konaly ještě dvě další mezinárodní soutěže. Obou z nich se Česká republika zúčastnila a naši studenti dosáhli fantastických výsledků!

V uplynulém roce změřili mladí čeští astronomové síly se svými zahraničními kolegy v rámci tří mezinárodních soutěží. Ti nejzkušenější se nejdříve účastnili 15. Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice (IOAA) v gruzínském Kutaisi. O jejich cestě, ze které si přivezli bohatou nadílku tří stříbrných a jedné bronzové medaile, jsme již informovali v článku ze srpna 2022. Nyní se společně ohlédneme za zbylými dvěma soutěžemi, na kterých si naši reprezentanti vedli neméně skvěle.

Z Petřína do Itálie

V pořadí první ze zmíněných soutěží byla 26. Mezinárodní astronomická olympiáda (IAO), která proběhla od 15. do 24. října. Vzhledem k distančnímu konání tohoto ročníku soutěžili čeští studenti na Petříně v prostorách Štefánikovy hvězdárny v Praze. Zde se účastnili slavnostního zahájení i všech částí soutěže. Ta sestávala jako obvykle ze tří soutěžních kol: teoretického, zaměřeného na řešení astrofyzikálních příkladů; datové analýzy, při níž si vyzkoušeli zpracování astronomických dat; a kola pozorovacího, které prověřilo jejich znalosti noční oblohy a schopnost orientace na ní. Na studenty čekala mimo jiné úloha o Archimédových zrcadlech, ve které bylo jejich úkolem určit kolik zrcadel dané velikosti a vlastností bylo potřeba k zapálení lodí římské flotily útočící na Syrakusy. Kromě toho si studenti užili doprovodný program, do kterého patřila například procházka astronomickou Prahou či prohlídka hvězdárny.

Čeští účastníci 26. Mezinárodní astronomické olympiády před zahajovacím ceremoniálem 
na Petřínské hvězdárně Autor: Marco Souza de Joode
Čeští účastníci 26. Mezinárodní astronomické olympiády před zahajovacím ceremoniálem na Petřínské hvězdárně
Autor: Marco Souza de Joode
Mezinárodní astronomická olympiáda (IAO) je vzdělávací soutěží pro studenty středních škol ve věku 14 až 18 let. Tato světová přírodovědná olympiáda probíhá už od roku 1996, kdy byla založena Euroasijskou astronomickou společností. Od té doby se jí zúčastnily více než dvě desítky států, včetně České republiky, která se pravidelně účastnila od roku 2007. Poslední dva ročníky soutěže proběhly distančně, proto byl tento ročník, který se měl původně konat v italské Mateře, označován také jako 2. Mezinárodní distanční astronomická olympiáda (IRAO).

Na základě výsledků výběrových soustředění Českou republiku tento rok reprezentovalo celkem 7 studentů. Ti byli rozděleni do třech kategorií, vymezených přibližně takto: nejmladší kategorie Alfa je určena pro 8. a 9. třídy základních škol, prostřední kategorie Beta je určena pro 1. a 2. ročníky středních škol a konečně nejstarší kategorie Gama je pro studenty z 3. a 4. ročníků středních škol. Konkrétně soutěžili tito studenti:

v kategorii Alfa

  • Anita Vaceková z Gymnázia Židlochovice – stříbrná medaile
  • Jan Herzig z Gymnázia Domažlice – bronzová medaile

v kategorii Beta

  • Daniel Čtvrtečka z Gymnázia Christiana Dopplera – bronzová medaile
  • Hubert Štěpánek z Gymnázia Jírovcova, České Budějovice – čestné uznání

v kategorii Gama

  • David Bálek z Gymnázia Příbram – bronzová medaile
  • Tomáš Patsch ze Slovanského gymnázia Olomouc – bronzová medaile
  • Šimon Bláha ze Slovanského gymnázia Olomouc – bronzová medaile

Celkově tedy naši studenti získali jednu stříbrnou medaili, pět bronzových a jedno čestné uznání, což představuje mimořádný úspěch.

Vedení týmu tvořili Mgr. Pavel Kůs (FZU AV ČR, MFF UK) a Jakub Vošmera, MMath, Ph.D. (Institut für Theoretische Physik, ETH Zürich), kterým s organizací pomáhali Radka Křížová a Marco Souza de Joode (oba MFF UK).

Premiéra v Rumunsku

Druhou soutěží byla Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice pro juniory (IOAA jr.). Ta se konala v termínu 30. října až 7. listopadu v rumunském městě Câmpulung Moldovenesc. Jednalo se o vůbec první ročník této mezinárodní soutěže.

V mnohém však soutěž vychází z Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice (IOAA), která se koná již od roku 2007. Rozdílem je však věk účastníků. Zatímco na IOAA jezdí především středoškolští studenti, IOAA jr. je určena pro studenty do 16 let. Představuje tak nové rozšíření původní soutěže i pro mladší ročníky. Díky tomu mají obě soutěže podobnou strukturu a styl soutěžních kol. Letos IOAA jr. sestávala ze dvou kol: teoretického, kde studenti řešili početní úlohy s astrofyzikální tematikou, a pozorovacího. To bylo dále rozčleněno na část v planetáriu (která proběhla ve městě Suceava), na práci s mapkami i na pozorování skutečné noční oblohy dalekohledy, které se uskutečnilo v průsmyku pod horou Rarău.

Exkurze do kláštera Sucevița v rámci doprovodného programu IOAA jr. Autor: Jakub Vošmera
Exkurze do kláštera Sucevița v rámci doprovodného programu IOAA jr.
Autor: Jakub Vošmera
Kromě soutěže samotné byl pro účastníky připraven také bohatý doprovodný program. Jeho součástí byla například prohlídka místní Lesnické školy, která poskytla prostory pro řešení soutěžních kol, univerzity v Suceavě, návštěva muzea kraslic či místních klášterů. Samozřejmě nesmíme vynechat ani zahajovací ceremoniál a vyhlášení, které byly doprovázeny nejrůznějšími kulturními vystoupeními.

Čeští studenti byli vybráni na základě výsledků celostátního kola Astronomické olympiády kategorie EF, určené pro 8. a 9. třídy základních škol. V Rumunsku nás tak nakonec reprezentovala trojice studentů ve složení: Anita Vaceková z Gymnázia Židlochovice, Jan Herzig z Gymnázia Domažlice a Gabriel Koky ze ZŠ H. Sinkiewicze s polským jazykem vyučovacím v Jablunkově. Všichni členové českého týmu vybojovali v Rumunsku medaili: Anita a Honza dovezli oba zlatou, Gabriel získal bronzovou. Tento naprosto výjimečný výsledek lze označit jako nejlepší za posledních deset let!

Jakožto vedoucí týmu výpravu doprovázeli Jakub Vošmera, MMath, Ph.D. (Institut für Theoretische Physik, ETH Zürich) a Radka Křížová (MFF UK). Druhý ročník této soutěže proběhne v září 2023 v řeckém Volosu a český tým bude opět u toho!

Další informace a kontakty

Astronomická olympiáda je předmětovou soutěží v astronomii, astrofyzice a příbuzných oborech pro žáky středních škol a druhého stupně základních škol, která je pořádána Českou astronomickou společností a dalšími partnery. Ve školním roce 2022/23 probíhá její jubilejní 20. ročník.

Více informací o jejím průběhu naleznete na webových stránkách https://olympiada.astro.cz/.

Pro informace o aktuálním dění rovněž doporučujeme sledovat Astronomickou olympiádu na Facebooku (http://www.facebook.com/AstronomickaOlympiada)  a Instagramu (https://www.instagram.com/astronomickaolympiada).

RNDr. Tomáš Prosecký
Předseda Ústřední komise Astronomické olympiády, Štefánikova hvězdárna v Praze
Email: prosecky@planetum.cz
Tel.: +420 602 689 491

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
Místopředseda Ústřední komise Astronomické olympiády, Fyzikální ústav SU v Opavě
Email: tomas.graf@physics.slu.cz
Tel.: + 420 734 268 124

 




O autorovi

Štítky: Mezinárodní astronomická olympiáda


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42 Veľká hmlovina v Orióne

Hmlovina v Orióne (známa aj ako Messier 42, M42 alebo NGC 1976) je difúzna hmlovina v Mliečnej ceste, ktorá sa nachádza južne od Oriónovho pásu v súhvezdí Orión a je známa ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna. Patrí medzi najjasnejšie hmloviny a je viditeľná voľným okom na nočnej oblohe so zdanlivou magnitúdou 4,0. Je vzdialená 1 344 ± 20 svetelných rokov (412,1 ± 6,1 pc) a je najbližšou oblasťou masívnej hviezdotvorby k Zemi. Priemer hmloviny M42 sa odhaduje na 24 svetelných rokov (takže jej zdanlivá veľkosť zo Zeme je približne 1 stupeň). Jej hmotnosť je približne 2 000-krát väčšia ako hmotnosť Slnka. V starších textoch sa hmlovina v Orióne často označuje ako Veľká hmlovina v Orióne. Hmlovina v Orióne je jedným z najsledovanejších a najfotografovanejších objektov nočnej oblohy a patrí medzi najintenzívnejšie skúmané nebeské útvary. Hmlovina odhalila veľa o procese vzniku hviezd a planetárnych systémov z kolabujúcich oblakov plynu a prachu. Astronómovia priamo pozorovali protoplanetárne disky a hnedých trpaslíkov v hmlovine, intenzívne a turbulentné pohyby plynu a fotoionizačné účinky masívnych blízkych hviezd v hmlovine. Hmlovina v Orióne je viditeľná voľným okom aj z oblastí postihnutých svetelným znečistením. Je viditeľná ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna, čo sú tri hviezdy nachádzajúce sa južne od Oriónovho pásu. „Hviezda“ sa bystrým pozorovateľom zdá rozmazaná a hmlovina je zrejmá v ďalekohľade alebo malom teleskope. Maximálna povrchová jasnosť centrálnej oblasti M42 je približne 17 Mag/arcsec2 a vonkajšia modrastá žiara má maximálnu povrchovú jasnosť 21,3 Mag/arcsec2. V hmlovine Orión sa nachádza veľmi mladá otvorená hviezdokopa, známa ako Trapézová hviezdokopa vďaka asterizmu jej štyroch primárnych hviezd v priemere 1,5 svetelného roka. Dve z nich možno za nocí s dobrou viditeľnosťou rozlíšiť na ich zložené dvojhviezdy, čo dáva spolu šesť hviezd. Hviezdy Trapézovej hviezdokopy spolu s mnohými ďalšími hviezdami sú ešte len na začiatku svojej existencie. Hviezdokopa Trapez je súčasťou oveľa väčšej hviezdokopy Hmlovina v Orióne, ktorá je združením približne 2 800 hviezd s priemerom 20 svetelných rokov. Hmlovinu Orion zasa obklopuje oveľa väčší komplex molekulárnych mrakov Orión, ktorý má stovky svetelných rokov a rozprestiera sa v celom súhvezdí Orión. Pred dvoma miliónmi rokov mohla byť kopa hmloviny Orión domovom unikajúcich hviezd AE Aurigae, 53 Arietis a Mu Columbae, ktoré sa v súčasnosti od hmloviny vzďaľujú rýchlosťou viac ako 100 km/s (62 míľ/s). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 1100x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 745x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 97x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 300 flats, master darks, master darkflats 12.10. až 1.12.2024

Další informace »