49. vesmírný týden 2025

Obloha

Měsíc bude v úplňku v pátek 5. prosince v 0:14 SEČ. O víkendu projde kolem Jupiteru.

Planety
Merkur (kolem −0,5 mag) je nízko na ranní obloze. Při průzračném počasí by měl být vidět i pouhým okem Raději jej ale hledejme nejdřív triedrem.
Venuše (–3,9 mag) vychází až za občanského soumraku, takže je prakticky už nepozorovatelná.
Mars (1,4 mag) je nepozorovatelný, je na obloze úhlově stále blíže Slunci.
Jupiter (–2,5 mag) je vidět od pozdějších večerních hodin na východě pod hvězdami z Blíženců, Castorem a Polluxem, ale vrcholí vysoko nad jihem až v druhé polovině noci.
Saturn (1,1 mag) je večer po setmění nad jižním obzorem.
Uran (5,6 mag) je večer poměrně vysoko nad východem asi 4 stupně pod Plejádami.
Neptun (7,9 mag) je poblíž Saturnu, asi čtyři stupně doleva.

Aktivita Slunce je opět velmi vysoká, protože se k Zemi postupně natáčí velmi aktivní oblasti s velkými skvrnami, které byly dosud skryté našim zrakům. Již o víkendu jsme u východního okraje Slunce pozorovali řadu silných erupcí a výronů plazmatu. Pokud to vydrží, mohou opět nastat podmínky vedoucí až k pozorování polárních září i z našich zeměpisných šířek. Velká skupina skvrn je především na jižní polokouli v aktivní oblasti AR4294. Při předchozí otočce zde ještě mnoho skvrn nebylo a jako AR4281 byla poměrně klidná, což dává naději, že je nyní v maximu svého vývoje s potenciálem k silným erupcím kategorie X. Dění na Slunci a polární záře popisují anglicky weby Spaceweather.com, Solarham a česky lze vše sledovat na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.

Pozorovatelé komet jsou nyní omezeni svitem Měsíce poblíž úplňku. Lepší je to zatím ráno, kde do 2. prosince je zcela tmavá obloha a třetího zapadá Měsíc za astronomického svítání. Poté už budou i ráno podmínky horší. Odpadají nám tedy prozatím večerní kometa C/2025 R2 (SWAN) nebo v blízkosti obrazce hvězd Ramínko na šaty pod Labutí se pohybující kometa C/2025 T1 (ATLAS). Zbývá nám tedy nad ránem zkusit zajímavou kometu C/2025 K1 (ATLAS), která je jasnější, než se očekávalo, protože její jádro se postupně rozpadá. A konečně stále ještě můžeme sledovat poměrně jasnou mezihvězdnou kometu 3I/ATLAS v souhvězdí Panny. Mapky k vyhledání komet nabízí pozorovatelský server CzSkY.cz: C/2025 R2, C/2025 T1, C/2025 K1 a 3I/ATLAS.

Kosmonautika a sondy

Kosmická loď Sojuz MS-28 se dostala podle plánu k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Stalo se tak asi tři hodiny po startu, který proběhl 27. listopadu. Mnohem větší rozruch nastal, když se po startu ukázalo, že rampa je vážně poškozena, protože došlo k vytažení obslužné plošiny, která je při přípravách rakety pod jejími motory a během startu se zasouvá do bezpečného úkrytu. Z něho však vyjela a spadla do kanálu pro odvod spalin. Je kolem toho docela rozruch, protože jinou vhodnou rampu na Bajkonuru pro Sojuzy Rusko nemá a z jiného kosmodromu se možná k ISS ani letět nedá. Oprava může zabrat měsíce, ale podle některých zdrojů i více než rok. To by znamenalo omezení zásobování stanice ruskými loděmi Progress a prodloužení pobytu posádek, které tam přiletěly loděmi Sojuz.

Raketa Falcon 9 vynesla v pátek 28. listopadu 140 družic v rámci mise Transporter-15. Start byl odložen o dva dny, když ve středu byl během tankování přerušen.

NASA potvrdila, že budoucí mise Starliner-1 k ISS bude nepilotovanou zásobovací misí kosmické lodi Starliner, společnosti Boeing. Tato mise má ověřit, že již funguje podle plánu. Při posledním letu k ISS měla loď problémy s ventily korekčních motorků a posádka se musela vrátit v lodi Crew Dragon konkurenční SpaceX.

ESA se na další roky zavázala k zvýšení investic na 22 miliard Euro z jednotlivých členských a přidružených států. Prostředky půjdou převážně na projekty v oblasti pozorování Země, navigace a telekomunikací. Členské státy dále garantují historické navýšení o 3,5 % ročně nad rámec inflace na projekty v oblasti vědy, které umožní realizovat i velmi nákladné mise typu interferometru LISA nebo sondy, která má prozkoumat jižní pól měsíce Enceladus u Saturnu.

Výročí

1. prosince 1525 (500 let) se narodil významný český astronom Tadeáš Hájek z Hájku. Jeho záznamy polohy komety z roku 1577 porovnal se svými Tycho Brahe a nade vší pochybnost umístil komety mimo zemskou atmosféru. Podobně Tychonova supernova z roku 1572, u níž nebyla zjištěna paralaxa, ukázala, že vesmír není neměnný a že se zde zjevují objekty, které narušují poklidný řád nebeských sfér. Tadeáš Hájek také zorganizoval stěhování Tychona do Prahy a také příjezd Keplera, čímž přispěl k významnému pokroku středověké astronomie.

1. prosince 1580 (445 let) se narodil francouzský astronom Nicholas-Claude Fabri de Peiresc. V minulém týdnu jsme jej zmiňovali s výročím objevu mlhoviny v Orionu. Byl to tedy jeden z prvních pozorovatelů oblohy pomocí dalekohledu. Díky pozorováním zatmění Měsíce napříč Středozemním mořem se mu podařilo specifikovat, že moře je asi o 1000 km menší.

1. prosince 1960 (65 let) odstartoval Korabl-Sputnik 3 (Sputnik 6) se psy Pčelka a Muška, dalšími zvířaty, rostlinami a také televizní kamerou. Jednalo se o další test kabiny lodi Vostok. Vzhledem k navigační chybě se Sputnik rozpadl při návratu a vše živé na palubě zahynulo. Úspěchem mise bylo alespoň předání telemetrie a televizního signálu z průběhu mise.

2. prosince 1995 (30 let) odstartovala sluneční observatoř SOHO. Tato veleúspěšná družice je stále v provozu. Jedná se zároveň o nejlepšího objevitele komet (k 15. 6. 2020 už 4 000). Většina komet patří k těm, které se přibližují Slunci a tam zanikají. Nejčastěji jde o členy tzv. Kreutzovy rodiny komet, o níž se předpokládá, že vznikla rozpadem jedné obří komety. Poslední jasnější sluneční „kamikaze“ (sungrazer) byla kometa C/2011 W3 (Lovejoy), ta však svůj těsný průlet nad povrchem Slunce poměrně nečekaně přežila, a proto byla tak jasná.

4. prosince 1965 (60 let) odstartovali v lodi Gemini 7 Frank Borman a Jim Lovell. Let byl úspěšnou přípravou na budoucí mise Apollo. Nadto se podařil první let dvou kosmických lodí ve formaci, když se přiblížili k lodi Gemini 6A. Oba se poté vydali k Měsíci na palubě Apollo 8, který obletěli na Štědrý den 1968. Zatímco Frank se již k Měsíci znovu nevydal, Jim Lovell sice letěl, ale zrovna na palubě Apolla 13…

7. prosince 185 (1840 let) byla zaznamenána pravděpodobně první supernova SN185. „Hvězdu host“ zaznamenali čínští astronomové a zářila po dobu asi půl roku poblíž Alfy Kentaura. Dnes se zde nachází malá mlhovina RCW 86.

7. prosince 1905 (120 let) se narodil holandsko-americký astronom Gerard Kuiper, jehož jméno si spojujeme s pásem malých těles za dráhou Neptunu, jehož existenci předpověděl. Je taky objevitelem měsíců Mirandy u Uranu a Nereidy u Neptunu. Dále objevil oxid uhličitý v atmosféře Marsu a metan v atmosféře Titanu u Saturnu. Byl také u počátků letecké infračervené astronomie.

7. prosince 1995 (30 let) započala sonda Galileo výzkum Jupiteru z oběžné dráhy planety. Nyní obíhá Jupiter sonda Juno, ale až do jejího příletu to byly právě výsledky Galilea, jež přinesly mnoho podrobností, které zatím o Jupiteru máme. Předchozí poznatky totiž pocházely jen z průletových sond Pioneer a Voyager.

Výhled na příští týden 

Zákryt hvězdy Regulus Měsícem na denní obloze

Výročí: objev planetky Astraea

Výročí: Ladislav Křivský

Výročí: První let Dragonu

Výročí: Henry L. Giclas

Výročí: meteorit St. Louis

Výročí: Uhuru (Explorer 42)

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).