48. vesmírný týden 2025

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pátek 28. listopadu v 7:59 SEČ. 29. 11. večer nastane jeho konjunkce s planetou Saturn. Měsíc bude 2 stupně nad ním. Pro zajímavost 27. 11. po 19. hodině SEČ bude poblíž neosvětlené strany Měsíce jasnější hvězda iota Aquarii (4,3 mag) a bude zakryta. Výstup se odehraje asi o hodinu později.

Planety
Merkur (kolem 2 až 0 mag) je nyní na ranní obloze poblíž Venuše, ale i tak bude jeho vyhledání krajně obtížné až nereálné.
Venuše (–3,9 mag) je ráno úhlově tak blízko Slunci, že by za normálních okolností už nebylo zajímavé ji hledat, ale ráno kolem ní projde Merkur. 25. 11. jsou jen stupeň od sebe, ale Merkur pak zjasňuje, takže obě planety by mohly jít vidět tak o dva nebo tři dny později, kdy Merkur stoupá jakoby nad Venuši a zjasní k 1 mag. Hledat musíme na začátku občanského soumraku, kdy je Slunce už jen 6 stupňů pod obzorem, tedy před sedmou ráno.
Mars (1,4 mag) je nepozorovatelný, je na obloze úhlově stále blíže Slunci.
Jupiter (–2,5 mag) je vidět pod hvězdami z Blíženců, Castorem a Polluxem. Výše je až po půlnoci a vrcholí vysoko nad jihem v brzkých ranních hodinách.
Saturn (1 mag) má velmi dobré podmínky večerní viditelnosti. Nejvýše nad jihem je po 19. hodině. 30. 11. ve 20:24 SEČ vstoupí měsíc Titan za kotouč planety a nastane jeho zákryt.
Uran (5,6 mag) je večer poměrně vysoko nad východem a jako velmi slabá hvězdička je k nalezení i pouhým okem asi 4 stupně pod Plejádami. K jeho nalezení použijte mapu z webu pro pozorovatele CzSkY.cz.
Neptun (7,8 mag) je poblíž Saturnu, takže stačí popojet dalekohledem asi čtyři stupně doleva a jedna z hvězdiček namodralé barvy by měl být on. K ověření polohy využijte mapu.

Aktivita Slunce je zatím nízká, i když jedna zajímavá aktivní oblast se k nám nyní natáčí. Ty nejzajímavější jsou nyní na straně od Země odvrácené. Dění na Slunci a polární záře popisují anglicky weby Spaceweather.com, Solarham a česky lze vše sledovat na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.

Na obloze můžeme vidět čtyři podobně jasné komety kolem 10 mag. Večer je to kometa C/2025 R2 (SWAN). Nachází se nad Saturnem v hlavě souhvězdí Ryb. Dále v Lyře kometa C/2025 T1 (ATLAS). Zajímavá je kometa C/2025 K1 (ATLAS), jejíž jádro se rozpadlo na nejméně tři menší kusy a nyní prolétá rychle Velkou medvědicí. A konečně ráno můžeme sledovat kometu 3I/ATLAS, která se konečně dostává výše na ranní oblohu v souhvězdí Panny a nebude ani rušit Měsíc.

Mapky k vyhledání komet nabízí pozorovatelský server CzSkY.cz: C/2025 R2, C/2025 T1, C/2025 K1 a 3I/ATLAS.

Kosmonautika a sondy

26. a 27. listopadu proběhne Rada ESA na ministerské úrovni, která rozhodne o směřování Evropské vesmírné agentury v dalších letech, posílení role Evropy v kosmickém průmyslu i příspěvcích jednotlivých států.

27. listopadu se má k ISS vydat kosmická loď Sojuz MS-28. Další dlouhodobou posádku stanice bude tvořit trojice ve složení Kuď-Sverčkov, Mikajev (Rusko) a Williams (USA).

Čínská kosmická loď Šen-čou 22 by měla být tento týden poslána prázdná ke stanici Tiangong. Zde je dosud jako „záchranná“ loď připojena Šen-čou 20 s poškozením okna. Posádka Šen-čou 20 přistála v lodi s číslem 21 a loď 22 tedy poslouží posádce jednadvacítky.

SpaceX má opět drobný problém, který způsobilo roztržení kyslíkové nádrže rakety Super Heavy (booster B18) při testování v Texasu. Chyba se stala již během zkušebního tlakování, takže nemohlo dojít k explozi a ani nebyl nikdo zraněn. Stupeň i přes rozthání spodní části zůstal stát a byl poté zavěšen na jeřáb.

Společnost Blue Origin prezentovala první letový kus přistávacího modulu Blue Moon Mk.1. V případě potíží Starship se uvažuje o něm jako náhradě pro přistání mise Artemis III na povrchu Měsíce v blízkosti jižního pólu. Zde má v příštím roce přistát i tento testovací modul trochu vyšší než původní moduly Apollo. Pozdější finální verze Mk.2 je značně větší. Vysoká 15 metrů, více než dvojnásobek landerů Apollo.

Po úspěšném přistání s raketou New Glenn poodhalila společnost Blue Origin své plány s navýšením jejího výkonu i přípravou ještě silnější verze.

Výročí

25. listopadu 1850 (175 let) byl poprvé pozorován Saturnův prstenec C. Objev je připisován William R. Dawesovi, ale pozorovali jej v té době i William a George Bondovi a Johann Galle. Astronom William Lassell mu začal přezdívat prstenec krepový pro jeho tmavost a průsvitnost. Prstenec je za dobrých podmínek pozorovatelný i běžnými amatérskými dalekohledy.

25. listopadu 1915 (110 let) uveřejnil Albert Einstein svou Obecnou teorii relativity. Zajímavou součástí teorie byla předpověď gravitačních vln, jejichž objev přišel po stu letech v roce 2015 na observatoři LIGO.

26. listopadu 1610 (415 let) popsal Nicolas-Claude Fabri de Peiresc pravděpodobně jako první mlhovinu v Orionu. Dalším možným objevitelem je Jean-Baptiste Cysat (1611), který ji však publikoval v práci o kometách až v roce 1619 jako možnou kometu. Tento objev však nebyl dlouhá léta znám, a tak ji vlastně znovuobjevil ještě Christiaan Huygens v roce 1651.

26. listopadu 1965 (60 let) odstartovala první francouzská družice Astérix. Francie se stala šestou zemí po SSSR, USA, Británii, Kanadě a Itálii, která vypustila vlastní satelit, ovšem jako třetí země to dokázali vlastní raketou a dnes je důležitou součástí evropské vesmírné agentury ESA a rakety startují z kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně. Satelit Astérix byl vynesen raketou Diamant A z Alžírska. Původně vojenský satelit A-1 si své jméno dlouho neudržel a dostal jméno po populární postavičce.

27. listopadu 1865 (160 let) se narodil australský astronom Walter Frederick Gale, známý jako objevitel komet. 34D/Gale, kterou pozoroval v roce 1927 byla později pozorována už pouze jedinkrát a možná se rozpadla. Pokud je vám příjmení povědomé, pak nejspíš proto, že je po něm pojmenován kráter na Marsu, kde aktuálně jezdí robotická laboratoř, vozítko Curiosity.

Výhled na příští týden 

Konjunkce Měsíce a Jupiteru

Výročí: Tadeáš Hájek z Hájku

Výročí: N-C Fabri de Peiresc

Výročí: Korabl-Sputnik 3 (dva psi)

Výročí: SOHO

Výročí: Gemini 7

Výročí: Supernova SN185

Výročí: Gerard Kuiper

Výročí: sonda Galileo u Jupiteru

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).