Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy...
Čínští astronomové zaznamenali v roce 185 n.l. v asterismu Nanmen výskyt nové hvězdy. Tato část oblohy se v moderních hvězdných mapách ztotožňuje s hvězdami Alfa a Beta Centauri. Nová hvězda byla několik měsíců viditelná pouhým okem a nyní se považuje za nejstarší zaznamenanou supernovu. Tento...
V roce 185 po Kr. čínští astronomové zaznamenali v asterismu Nanmen novou hvězdu. Na moderních hvězdných mapách v této části oblohy rozpoznáváme hvězdy Alfa a Beta Centauri. Nová hvězda byla viditelná několik měsíců a je považována za nejstarší zaznamenanou supernovu. Na hloubkovém snímku je vidět...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 12. do 13. 12. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer nízko nad jihozápadem jsou k sobě už velmi blízko Jupiter a Saturn. Vysoko nad jihem je Mars. Ráno končí viditelnost Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Končí radioteleskop v Arecibu. Čínská...
Čínští astronomové zaznamenali v roce 185 po Kristu objevení se nové hvězdy v asterismu Nanmen v části oblohy idetifikované na moderních hvězdných mapách hvězdami alfa a beta Centauri. Nová hvězda byla vidět celé měsíce a považuje se za první zaznamenanou supernovu. Tento kompozitní obraz...
V roce 185 po Kr. čínští astronomové zaznamenali objevení nové hvězdy v asterismu Nanmen, to je v části oblohy, kde je na moderních mapách alfa a beta Centauri. Nová hvězda byla viditelná několik měsíců a považuje se za první popsanou supernovu. Data ze dvou rentgenových dalekohledů 21....
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy...
Čínští astronomové zaznamenali v roce 185 n.l. v asterismu Nanmen výskyt nové hvězdy. Tato část oblohy se v moderních hvězdných mapách ztotožňuje s hvězdami Alfa a Beta Centauri. Nová hvězda byla několik měsíců viditelná pouhým okem a nyní se považuje za nejstarší zaznamenanou supernovu. Tento...
V roce 185 po Kr. čínští astronomové zaznamenali v asterismu Nanmen novou hvězdu. Na moderních hvězdných mapách v této části oblohy rozpoznáváme hvězdy Alfa a Beta Centauri. Nová hvězda byla viditelná několik měsíců a je považována za nejstarší zaznamenanou supernovu. Na hloubkovém snímku je vidět...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 12. do 13. 12. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer nízko nad jihozápadem jsou k sobě už velmi blízko Jupiter a Saturn. Vysoko nad jihem je Mars. Ráno končí viditelnost Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Končí radioteleskop v Arecibu. Čínská...
Čínští astronomové zaznamenali v roce 185 po Kristu objevení se nové hvězdy v asterismu Nanmen v části oblohy idetifikované na moderních hvězdných mapách hvězdami alfa a beta Centauri. Nová hvězda byla vidět celé měsíce a považuje se za první zaznamenanou supernovu. Tento kompozitní obraz...
V roce 185 po Kr. čínští astronomové zaznamenali objevení nové hvězdy v asterismu Nanmen, to je v části oblohy, kde je na moderních mapách alfa a beta Centauri. Nová hvězda byla viditelná několik měsíců a považuje se za první popsanou supernovu. Data ze dvou rentgenových dalekohledů 21....
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
