Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Česko má absolutního vítěze Juniorské mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice

Česko má absolutního vítěze Juniorské mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice

Čeští studenti přemýšlí, kam zabalí všechny své poháry (zavazadlo jsme nakonec dokupovat nemuseli). (IOAA junior 2024)
Autor: Václav Pavlík

Říká se, že probojovat se na mezinárodní olympiádu je náročné. Dovézt z ní čestné uznání nebo dokonce medaili je už opravdu výjimečný úspěch. Ale tento rok se českému týmu na Juniorské mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (IOAA junior) kromě toho podařilo ještě něco víc. Český student Alex Faivre totiž celou soutěž ovládl a stal se v konkurenci studentů z 19 států jejím absolutním vítězem.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 315 z 15. 10. 2024

Letošní třetí ročník IOAA junior – mezinárodní astronomické soutěže pro žáky mladší 16 let – se konal od 3. do 10. října 2024 v nepálském hlavním městě Káthmandú, téměř na dohled od nejvyšších vrcholů Himalájí. Český tým tvořilo 5 nejlépe umístěných soutěžících z Ústředního kola Astronomické olympiády kategorie EF, které doprovázeli dva vedoucí: Radka Křížová (studentka MFF UK) a Václav Pavlík (vědecký pracovník Astronomického ústavu AV ČR). Sraz týmu proběhl již 2. října večer na Letišti Praha. Následovala dlouhá noc plná cestování: nejprve let do Dubaje a odtud pak už do cíle, kde se našemu týmu dostalo přivítání od místních organizátorů.

Český tým po závěrečném ceremoniálu. Zleva: Václav Pavlík (teamleader), Marie Hrubá (čestné uznání), Alex Faivre (zlatá medaile, nejlepší teorie, absolutní vítěz), Tadeáš Smička (čestné uznání), Petr Barták (bronzová medaile), Marek Nedoma (čestné uznání), Radka Křížová (teamleader). Autor: Radka Křížová
Český tým po závěrečném ceremoniálu. Zleva: Václav Pavlík (teamleader), Marie Hrubá (čestné uznání), Alex Faivre (zlatá medaile, nejlepší teorie, absolutní vítěz), Tadeáš Smička (čestné uznání), Petr Barták (bronzová medaile), Marek Nedoma (čestné uznání), Radka Křížová (teamleader).
Autor: Radka Křížová
Soutěžilo se celkem ve třech kolech. Účastníky nejprve tradičně čekala rozehřívací týmová soutěž, při níž měli též možnost se seznámit se svými kolegy z jiných zemí. V dalších dnech pak následovalo čtyřhodinové teoretické kolo, které prověřilo schopnosti studentů řešit nejrůznější astrofyzikální úlohy. Soutěžní část byla zakončena pozorovacím kolem s dalekohledy a mapou oblohy, které ale kvůli nepřízni počasí nebylo možné uspořádat venku. Místní oblohu tak mohli soutěžící obdivovat jen ve svém volném čase.

Studenti byli ubytováni v hotelu View Bhrikuti, soutěžní kola probíhala v místní škole Svatého Xaviera. Aby si odpočinuli od soutěžení, bylo pro studenty připraveno několik exkurzí, při kterých se podívali na nejzajímavější místa nepálské metropole, například do Opičího chrámu. Kvůli nezbytnému utajení soutěžních úloh jim byla na několik dní odebrána všechna komunikační zařízení, která měli uschována u svých vedoucích. Ti bydleli v hotelu Park Village Resort na opačném konci města, kde diskutovali, překládali a vyhodnocovali soutěžní úlohy.

Před začátkem závěrečného ceremoniálu v poslední den soutěže nikdo z českých studentů až do poslední chvíle netušil, jak dopadli. Jako první spadlo napětí z trojice ve složení Marie Hrubá (Gymnázium Ostrava – Zábřeh), Marek Nedoma (Biskupské gymnázium, Žďár nad Sázavou) a Tadeáš Smička (ZŠ Hrubého, Šternberk), kteří získali čestná uznání. Po nich se na pódium vydal převzít bronzovou medaili Petr Barták (Slovanské gymnázium, Olomouc). Po vyhlášení stříbrných medailí, při kterém nezaznělo české jméno, bylo již jasné, že Alex Faivre (Gymnázium J. A. Komenského, Uherský Brod) má zlato. Nejspíše však nečekal, že si odveze ještě další dvě ocenění: za nejlepší výsledek v teoretickém kole a cenu pro absolutního vítěze celé soutěže. Je to po třinácti letech teprve podruhé v historii, co se českému studentovi podařilo dosáhnout tohoto prestižního nejvyššího úspěchu (Stanislav Fořt se stal absolutním vítězem IOAA 2011 v Polsku). A aby toho nebylo málo, vyhrál celý český tým ještě cenu za nejlepší poster.

Alex Faivre přebírá nejvyšší ocenění z rukou prezidenta IOAA Prof. Aniketa Sule a předsedy výboru místních organizátorů a Nepálské astronomické společnosti Sureshe Bhattaraie. (IOAA Junior 2024) Autor: Václav Pavlík
Alex Faivre přebírá nejvyšší ocenění z rukou prezidenta IOAA Prof. Aniketa Sule a předsedy výboru místních organizátorů a Nepálské astronomické společnosti Sureshe Bhattaraie. (IOAA Junior 2024)
Autor: Václav Pavlík
Velký respekt patří místním organizátorům, kteří se rozhodli soutěž zorganizovat i přes komplikovanou situaci ovlivněnou tragickým úmrtím dvou členů nepálské reprezentace při nedávných záplavách. Letošní IOAA junior se rozhodli věnovat jejich památce.

Účast českého týmu organizovala Česká astronomická společnost. Cestu finančně podpořily společnosti Seyfor a.s., ICZ a.s. a Planetum – Hvězdárna a planetárium hl. města Prahy.

Česká republika se mezinárodních astronomických olympiád účastní již od roku 2007. Za tu dobu přivezli naši studenti celkem 14 zlatých, 33 stříbrných a 59 bronzových medailí. Astronomickou olympiádu pořádá Česká astronomická společnost za podpory mnoha subjektů. Více o Astronomické olympiádě naleznete na https://olympiada.astro.cz, ve školním roce 2024/25 probíhá její 22. ročník. Příští rok se Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice bude konat v Indii, její juniorská verze pak pravděpodobně v Bangladéši. Věříme, že čeští studenti z obou přivezou další cenné kovy.

Kontakty a další informace

IOAA junior 2024:
RNDr. Václav Pavlík, Ph.D.
Astronomický ústav AV ČR, v.v.i., ústřední komise Astronomické olympiády
Email: pavlik@astro.cz
Tel: +420 731 154 641

Astronomická olympiáda obecně:
RNDr. Tomáš Prosecký
Vedoucí Štefánikovy hvězdárny, předseda ústřední komise Astronomické olympiády
Email: prosecky@planetum.cz
Tel: +420 602 689 491

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové prohlášení (DOC)
[2] Tiskové prohlášení (PDF)



O autorovi

Štítky: Mezinárodní astronomická olympiáda


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »