Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Česko má absolutního vítěze Juniorské mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice

Česko má absolutního vítěze Juniorské mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice

Čeští studenti přemýšlí, kam zabalí všechny své poháry (zavazadlo jsme nakonec dokupovat nemuseli). (IOAA junior 2024)
Autor: Václav Pavlík

Říká se, že probojovat se na mezinárodní olympiádu je náročné. Dovézt z ní čestné uznání nebo dokonce medaili je už opravdu výjimečný úspěch. Ale tento rok se českému týmu na Juniorské mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (IOAA junior) kromě toho podařilo ještě něco víc. Český student Alex Faivre totiž celou soutěž ovládl a stal se v konkurenci studentů z 19 států jejím absolutním vítězem.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 315 z 15. 10. 2024

Letošní třetí ročník IOAA junior – mezinárodní astronomické soutěže pro žáky mladší 16 let – se konal od 3. do 10. října 2024 v nepálském hlavním městě Káthmandú, téměř na dohled od nejvyšších vrcholů Himalájí. Český tým tvořilo 5 nejlépe umístěných soutěžících z Ústředního kola Astronomické olympiády kategorie EF, které doprovázeli dva vedoucí: Radka Křížová (studentka MFF UK) a Václav Pavlík (vědecký pracovník Astronomického ústavu AV ČR). Sraz týmu proběhl již 2. října večer na Letišti Praha. Následovala dlouhá noc plná cestování: nejprve let do Dubaje a odtud pak už do cíle, kde se našemu týmu dostalo přivítání od místních organizátorů.

Český tým po závěrečném ceremoniálu. Zleva: Václav Pavlík (teamleader), Marie Hrubá (čestné uznání), Alex Faivre (zlatá medaile, nejlepší teorie, absolutní vítěz), Tadeáš Smička (čestné uznání), Petr Barták (bronzová medaile), Marek Nedoma (čestné uznání), Radka Křížová (teamleader). Autor: Radka Křížová
Český tým po závěrečném ceremoniálu. Zleva: Václav Pavlík (teamleader), Marie Hrubá (čestné uznání), Alex Faivre (zlatá medaile, nejlepší teorie, absolutní vítěz), Tadeáš Smička (čestné uznání), Petr Barták (bronzová medaile), Marek Nedoma (čestné uznání), Radka Křížová (teamleader).
Autor: Radka Křížová
Soutěžilo se celkem ve třech kolech. Účastníky nejprve tradičně čekala rozehřívací týmová soutěž, při níž měli též možnost se seznámit se svými kolegy z jiných zemí. V dalších dnech pak následovalo čtyřhodinové teoretické kolo, které prověřilo schopnosti studentů řešit nejrůznější astrofyzikální úlohy. Soutěžní část byla zakončena pozorovacím kolem s dalekohledy a mapou oblohy, které ale kvůli nepřízni počasí nebylo možné uspořádat venku. Místní oblohu tak mohli soutěžící obdivovat jen ve svém volném čase.

Studenti byli ubytováni v hotelu View Bhrikuti, soutěžní kola probíhala v místní škole Svatého Xaviera. Aby si odpočinuli od soutěžení, bylo pro studenty připraveno několik exkurzí, při kterých se podívali na nejzajímavější místa nepálské metropole, například do Opičího chrámu. Kvůli nezbytnému utajení soutěžních úloh jim byla na několik dní odebrána všechna komunikační zařízení, která měli uschována u svých vedoucích. Ti bydleli v hotelu Park Village Resort na opačném konci města, kde diskutovali, překládali a vyhodnocovali soutěžní úlohy.

Před začátkem závěrečného ceremoniálu v poslední den soutěže nikdo z českých studentů až do poslední chvíle netušil, jak dopadli. Jako první spadlo napětí z trojice ve složení Marie Hrubá (Gymnázium Ostrava – Zábřeh), Marek Nedoma (Biskupské gymnázium, Žďár nad Sázavou) a Tadeáš Smička (ZŠ Hrubého, Šternberk), kteří získali čestná uznání. Po nich se na pódium vydal převzít bronzovou medaili Petr Barták (Slovanské gymnázium, Olomouc). Po vyhlášení stříbrných medailí, při kterém nezaznělo české jméno, bylo již jasné, že Alex Faivre (Gymnázium J. A. Komenského, Uherský Brod) má zlato. Nejspíše však nečekal, že si odveze ještě další dvě ocenění: za nejlepší výsledek v teoretickém kole a cenu pro absolutního vítěze celé soutěže. Je to po třinácti letech teprve podruhé v historii, co se českému studentovi podařilo dosáhnout tohoto prestižního nejvyššího úspěchu (Stanislav Fořt se stal absolutním vítězem IOAA 2011 v Polsku). A aby toho nebylo málo, vyhrál celý český tým ještě cenu za nejlepší poster.

Alex Faivre přebírá nejvyšší ocenění z rukou prezidenta IOAA Prof. Aniketa Sule a předsedy výboru místních organizátorů a Nepálské astronomické společnosti Sureshe Bhattaraie. (IOAA Junior 2024) Autor: Václav Pavlík
Alex Faivre přebírá nejvyšší ocenění z rukou prezidenta IOAA Prof. Aniketa Sule a předsedy výboru místních organizátorů a Nepálské astronomické společnosti Sureshe Bhattaraie. (IOAA Junior 2024)
Autor: Václav Pavlík
Velký respekt patří místním organizátorům, kteří se rozhodli soutěž zorganizovat i přes komplikovanou situaci ovlivněnou tragickým úmrtím dvou členů nepálské reprezentace při nedávných záplavách. Letošní IOAA junior se rozhodli věnovat jejich památce.

Účast českého týmu organizovala Česká astronomická společnost. Cestu finančně podpořily společnosti Seyfor a.s., ICZ a.s. a Planetum – Hvězdárna a planetárium hl. města Prahy.

Česká republika se mezinárodních astronomických olympiád účastní již od roku 2007. Za tu dobu přivezli naši studenti celkem 14 zlatých, 33 stříbrných a 59 bronzových medailí. Astronomickou olympiádu pořádá Česká astronomická společnost za podpory mnoha subjektů. Více o Astronomické olympiádě naleznete na https://olympiada.astro.cz, ve školním roce 2024/25 probíhá její 22. ročník. Příští rok se Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice bude konat v Indii, její juniorská verze pak pravděpodobně v Bangladéši. Věříme, že čeští studenti z obou přivezou další cenné kovy.

Kontakty a další informace

IOAA junior 2024:
RNDr. Václav Pavlík, Ph.D.
Astronomický ústav AV ČR, v.v.i., ústřední komise Astronomické olympiády
Email: pavlik@astro.cz
Tel: +420 731 154 641

Astronomická olympiáda obecně:
RNDr. Tomáš Prosecký
Vedoucí Štefánikovy hvězdárny, předseda ústřední komise Astronomické olympiády
Email: prosecky@planetum.cz
Tel: +420 602 689 491

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové prohlášení (DOC)
[2] Tiskové prohlášení (PDF)



O autorovi

Štítky: Mezinárodní astronomická olympiáda


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »