Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Řešením 15. Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice je 42!

Řešením 15. Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice je 42!

Čeští studenti po vyhlášení výsledků 15. IOAA. Zleva: Šimon Bláha, Jiří Kohl, Tomáš Patsch, Daniel Čtvrtečka a David Bálek. O český tým se starala místní průvodkyně Lizi Jobava (dole uprostřed).
Autor: Tomáš Gráf

Tak by se s nadsázkou a odkazem na kultovní knihu Stopařův průvodce po Galaxii dala charakterizovat letošní olympiáda v Gruzii. Konala se totiž poblíž průsečíku 42. rovnoběžky a 42. poledníku v městě Kutaisi a jeho okolí. Naši mladí astronomové získali celkem tři stříbrné medaile, jednu bronzovou medaili a jedno čestné uznání. Stříbro vybojovali David Bálek, Tomáš Patsch a Jiří Kohl, bronzovou medaili získal Šimon Bláha a čestné uznání si odvezl Daniel Čtvrtečka.

Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice (IOAA) je vrcholovou světovou soutěží, která představuje náročnější nadstavbu IAO pro starší středoškolské studenty (do roku maturity, nejvýše do 20 let). Byla založena v roce 2007 v Thajsku a Česká republika se jí pravidelně účastní od roku 2010.

Celá letošní mezinárodní olympiáda měla původně probíhat v Kyjevě a měli ji organizačně zajistit ukrajinští pořadatelé. Ale protože v únoru tohoto roku došlo k vojenskému napadení Ukrajiny Ruskem a začala válka, tak se organizace ujaly instituce z Gruzie v těsné spolupráci s ukrajinskými kolegy. Vlastní soutěž pak proběhla v termínu od 14. do 22. srpna 2022 v Kutaisi a okolí. Soutěže se letos zúčastnilo celkem 47 zemí.

Studenti byli ubytováni v nových vysokoškolských kolejích Kutaiské mezinárodní univerzity (KIU). Tam také řešili úlohy teoretického kola a datové analýzy. Poblíž kolejí se měla konat i noční pozorovací část soutěže, která však musela být nahrazena z důvodu oblačného počasí denním pozorováním. Po dobu soutěže byli studenti již tradičně v elektronické a komunikační izolaci a jejich volný čas vyplnily kromě sportu také dva delší výlety k moři a do krasových jeskyní.

Vedoucí národních týmů byli ubytováni asi 7 kilometrů od Kutaisi v lázeňském komplexu Tskaltubo. Zde připravovali finální verze zadání, které pak podle potřeby překládali do rodných jazyků studentů. V prostředí místního divadla se rovněž odehrály tzv. moderace, kdy vedoucí výprav měli možnost rozporovat hodnocení řešení úloh porotou a získat tak pro své studenty body navíc.

Českou republiku letos reprezentovalo 5 nejlepších studentů z národního kola Astronomické olympiády. Vedení týmu tvořili Dr.-Ing. Jan Kožuško (předseda Ústřední komise Astronomické olympiády, Česká astronomická společnost), RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. (Filozoficko-přírodovědecká fakulta a Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě) a Jakub Vošmera, MMath, Ph.D. (Institut für Theoretische Physik, ETH Zürich).

Výsledky

Stříbrnou medaili vybojovali David Bálek (Gymnázium Příbram), Jiří Kohl (Biskupské gymnázium Brno) a Tomáš Patsch (Slovanské gymnázium Olomouc). Bronz získal Šimon Bláha (Slovanské gymnázium Olomouc) a čestné uznání Daniel Čtvrtečka (Gymnázium Christiana Dopplera, Praha).

Pořadatelé

Hlavními místními pořadateli soutěže bylo Ministerstvo školství Gruzie, KIU a Gruzínská národní astrofyzikální observatoř (GENAO). Přispěly i soukromé nadace a nezanedbatelná byla pomoc desítek dobrovolníků z řad studentů vysokých i středních škol.

Není bez zajímavosti, že

  • V průběhu soutěže proběhly řádné volby nového vedení IOAA. Prezidentem byl na příštích 5 let zvolen Prof. Aniket Sule z Indie.
  • Rektor KIU, Prof. Alexander Tevzadze, je mezinárodně uznávaným vědcem v oboru astrofyziky. Osobně se účastnil některých akcí v rámci olympiády a zapojil do organizace soutěže studenty KIU.
  • V Gruzii jsou obvyklé velmi dlouhé proslovy před přípitkem. Ne jinak tomu bylo při slavnostním vyhlášení výsledků, kdy na jevišti divadla v Kutaisi připíjeli významní hosté na úspěšný průběh soutěže vínem přímo z velkých rohů.
  • Gruzínské písmo tvoří celkem 40 znaků, ale 7 z nich se již prakticky nepoužívá. Nerozlišují se malá a velká písmena, první písmeno ve větě se píše větší než ta další.

Poděkování

Účast českého týmu organizovala Česká astronomická společnost, cestu finančně podpořilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Slezská univerzita v Opavě. Astronomickou olympiádu pořádá Česká astronomická společnost za podpory mnoha subjektů. Více o Astronomické olympiádě naleznete na http://olympiada.astro.cz . Ve školním roce 2021/22 proběhl její 19. ročník.

Kontakty a další informace

Dr.-Ing. Jan Kožuško
Předseda Ústřední komise Astronomické olympiády
Email: kozusko@astro.cz
Tel.: +420 776 200 522

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
Fyzikální ústav SU v Opavě
Email: tomas.graf@physics.slu.cz
Tel.: + 420 734 268 124

Ing. Bc. Simona Marešová
MŠMT, Vedoucí Oddělení rozvoje dětí a mládeže
Email: simona.maresova@msmt.cz
Tel.: +420 234 812 733

Zdroje a doporučené odkazy:




O autorovi

Tomáš Gráf

Tomáš Gráf

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. (* 1964, Těškovice, ČR) je český astronom, popularizátor astronomie a vysokoškolský pedagog. Vystudoval odbornou fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a tamtéž získal Ph.D. v oboru teoretická fyzika a astrofyzika.

V období od roku 1988 do roku 2015 pracoval v Planetáriu Ostrava (VŠB – Technická univerzita), v letech 1992 až 2014 jako vedoucí této instituce.

Mimo jiné je autorem popularizační knížky "Se zakloněnou hlavou pozorujeme hvězdy" nebo překladu publikace "Karkoschkův astronomický atlas hvězdné oblohy" z němčiny. Podílel se na vzniku 12 pilotních dílů seriálu "Hlubinami vesmíru" (TV Noe) a pro ČRo Ostrava připravuje od roku 2005 každý týden „Astronomické okénko“.

V rámci ČAS se dlouhodobě věnuje organizaci Astronomické olympiády. V roce 2007 inicioval její rozšíření o středoškolské kategorie, od roku 2010 je členem Ústřední komise této prestižní soutěže a více než desetkrát vedl český tým na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (IOAA).

Od roku 2015 působí na Slezské univerzitě v Opavě, kde vyučuje předměty Proseminář z astronomie, Základy astronomie a astrofyziky, Praktická astronomie a několik předmětů z oblasti komunikace vědy pro studenty studijních programů Multimediální techniky (zde je i garantem studijního programu) a Astrofyzika. Má na starosti observatoř WHOO! a digitální sférickou projekci Unisféra. Na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě zároveň zastává od roku 2017 funkci proděkana pro strategie a rozvoj.

Štítky: Mezinárodní astronomická olympiáda, Astronomická olympiáda, 15. IOAA, IOAA


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »