Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Řešením 15. Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice je 42!

Řešením 15. Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice je 42!

Čeští studenti po vyhlášení výsledků 15. IOAA. Zleva: Šimon Bláha, Jiří Kohl, Tomáš Patsch, Daniel Čtvrtečka a David Bálek. O český tým se starala místní průvodkyně Lizi Jobava (dole uprostřed).
Autor: Tomáš Gráf

Tak by se s nadsázkou a odkazem na kultovní knihu Stopařův průvodce po Galaxii dala charakterizovat letošní olympiáda v Gruzii. Konala se totiž poblíž průsečíku 42. rovnoběžky a 42. poledníku v městě Kutaisi a jeho okolí. Naši mladí astronomové získali celkem tři stříbrné medaile, jednu bronzovou medaili a jedno čestné uznání. Stříbro vybojovali David Bálek, Tomáš Patsch a Jiří Kohl, bronzovou medaili získal Šimon Bláha a čestné uznání si odvezl Daniel Čtvrtečka.

Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice (IOAA) je vrcholovou světovou soutěží, která představuje náročnější nadstavbu IAO pro starší středoškolské studenty (do roku maturity, nejvýše do 20 let). Byla založena v roce 2007 v Thajsku a Česká republika se jí pravidelně účastní od roku 2010.

Celá letošní mezinárodní olympiáda měla původně probíhat v Kyjevě a měli ji organizačně zajistit ukrajinští pořadatelé. Ale protože v únoru tohoto roku došlo k vojenskému napadení Ukrajiny Ruskem a začala válka, tak se organizace ujaly instituce z Gruzie v těsné spolupráci s ukrajinskými kolegy. Vlastní soutěž pak proběhla v termínu od 14. do 22. srpna 2022 v Kutaisi a okolí. Soutěže se letos zúčastnilo celkem 47 zemí.

Studenti byli ubytováni v nových vysokoškolských kolejích Kutaiské mezinárodní univerzity (KIU). Tam také řešili úlohy teoretického kola a datové analýzy. Poblíž kolejí se měla konat i noční pozorovací část soutěže, která však musela být nahrazena z důvodu oblačného počasí denním pozorováním. Po dobu soutěže byli studenti již tradičně v elektronické a komunikační izolaci a jejich volný čas vyplnily kromě sportu také dva delší výlety k moři a do krasových jeskyní.

Vedoucí národních týmů byli ubytováni asi 7 kilometrů od Kutaisi v lázeňském komplexu Tskaltubo. Zde připravovali finální verze zadání, které pak podle potřeby překládali do rodných jazyků studentů. V prostředí místního divadla se rovněž odehrály tzv. moderace, kdy vedoucí výprav měli možnost rozporovat hodnocení řešení úloh porotou a získat tak pro své studenty body navíc.

Českou republiku letos reprezentovalo 5 nejlepších studentů z národního kola Astronomické olympiády. Vedení týmu tvořili Dr.-Ing. Jan Kožuško (předseda Ústřední komise Astronomické olympiády, Česká astronomická společnost), RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. (Filozoficko-přírodovědecká fakulta a Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě) a Jakub Vošmera, MMath, Ph.D. (Institut für Theoretische Physik, ETH Zürich).

Výsledky

Stříbrnou medaili vybojovali David Bálek (Gymnázium Příbram), Jiří Kohl (Biskupské gymnázium Brno) a Tomáš Patsch (Slovanské gymnázium Olomouc). Bronz získal Šimon Bláha (Slovanské gymnázium Olomouc) a čestné uznání Daniel Čtvrtečka (Gymnázium Christiana Dopplera, Praha).

Pořadatelé

Hlavními místními pořadateli soutěže bylo Ministerstvo školství Gruzie, KIU a Gruzínská národní astrofyzikální observatoř (GENAO). Přispěly i soukromé nadace a nezanedbatelná byla pomoc desítek dobrovolníků z řad studentů vysokých i středních škol.

Není bez zajímavosti, že

  • V průběhu soutěže proběhly řádné volby nového vedení IOAA. Prezidentem byl na příštích 5 let zvolen Prof. Aniket Sule z Indie.
  • Rektor KIU, Prof. Alexander Tevzadze, je mezinárodně uznávaným vědcem v oboru astrofyziky. Osobně se účastnil některých akcí v rámci olympiády a zapojil do organizace soutěže studenty KIU.
  • V Gruzii jsou obvyklé velmi dlouhé proslovy před přípitkem. Ne jinak tomu bylo při slavnostním vyhlášení výsledků, kdy na jevišti divadla v Kutaisi připíjeli významní hosté na úspěšný průběh soutěže vínem přímo z velkých rohů.
  • Gruzínské písmo tvoří celkem 40 znaků, ale 7 z nich se již prakticky nepoužívá. Nerozlišují se malá a velká písmena, první písmeno ve větě se píše větší než ta další.

Poděkování

Účast českého týmu organizovala Česká astronomická společnost, cestu finančně podpořilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Slezská univerzita v Opavě. Astronomickou olympiádu pořádá Česká astronomická společnost za podpory mnoha subjektů. Více o Astronomické olympiádě naleznete na http://olympiada.astro.cz . Ve školním roce 2021/22 proběhl její 19. ročník.

Kontakty a další informace

Dr.-Ing. Jan Kožuško
Předseda Ústřední komise Astronomické olympiády
Email: kozusko@astro.cz
Tel.: +420 776 200 522

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
Fyzikální ústav SU v Opavě
Email: tomas.graf@physics.slu.cz
Tel.: + 420 734 268 124

Ing. Bc. Simona Marešová
MŠMT, Vedoucí Oddělení rozvoje dětí a mládeže
Email: simona.maresova@msmt.cz
Tel.: +420 234 812 733

Zdroje a doporučené odkazy:




O autorovi

Tomáš Gráf

Tomáš Gráf

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. (* 1964, Těškovice, ČR) je český astronom, popularizátor astronomie a vysokoškolský pedagog. Vystudoval odbornou fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a tamtéž získal Ph.D. v oboru teoretická fyzika a astrofyzika.

V období od roku 1988 do roku 2015 pracoval v Planetáriu Ostrava (VŠB – Technická univerzita), v letech 1992 až 2014 jako vedoucí této instituce.

Mimo jiné je autorem popularizační knížky "Se zakloněnou hlavou pozorujeme hvězdy" nebo překladu publikace "Karkoschkův astronomický atlas hvězdné oblohy" z němčiny. Podílel se na vzniku 12 pilotních dílů seriálu "Hlubinami vesmíru" (TV Noe) a pro ČRo Ostrava připravuje od roku 2005 každý týden „Astronomické okénko“.

V rámci ČAS se dlouhodobě věnuje organizaci Astronomické olympiády. V roce 2007 inicioval její rozšíření o středoškolské kategorie, od roku 2010 je členem Ústřední komise této prestižní soutěže a více než desetkrát vedl český tým na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (IOAA).

Od roku 2015 působí na Slezské univerzitě v Opavě, kde vyučuje předměty Proseminář z astronomie, Základy astronomie a astrofyziky, Praktická astronomie a několik předmětů z oblasti komunikace vědy pro studenty studijních programů Multimediální techniky (zde je i garantem studijního programu) a Astrofyzika. Má na starosti observatoř WHOO! a digitální sférickou projekci Unisféra. Na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě zároveň zastává od roku 2017 funkci proděkana pro strategie a rozvoj.

Štítky: Mezinárodní astronomická olympiáda, Astronomická olympiáda, 15. IOAA, IOAA


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »