Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Medailová smršť na IOAA junior v řeckém Volosu

Medailová smršť na IOAA junior v řeckém Volosu

Česká výprava před slavnostním zahájením 2. IOAA junior. Zleva: Jakub Vošmera (doprovod), Jan Herzig, Anita Vaceková, Šimon Hanák, Vojtěch Černý, Alex Faivre a Radka Křížová (doprovod).
Autor: Oslovený kolemjdoucí fotoaparátem Jakuba Vošmery.

Tak jako minulý podzim, proběhla i tento rok Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice pro juniory (IOAA junior). Letošní druhý ročník hostilo řecké přímořské městečko Volos. Čeští studenti v mezinárodní konkurenci opravdu zazářili, neboť celý tým vybojoval medaile. Celkem dovezla česká výprava dvě zlata, dvě stříbra a jeden bronz! Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 303 z 11. 10. 2023

IOAA junior je mezinárodní astronomickou soutěží pro studenty druhého stupně základních škol a nižších ročníků víceletých gymnázií. Vznikla jako verze původní IOAA pro mladší studenty, systém obou soutěží je tedy velice podobný. První ročník se konal minulý rok v rumunské Suceavě. Jedná se tak o jednu z vůbec nejmladších přírodovědných olympiád, přesto se však Česko stihlo svými skvělými výsledky nesmazatelně zapsat do její historie.

Tento rok proběhla soutěž v termínu 24. až 30. 9. v řeckém Volosu. Oproti minulému ročníku vzrostla konkurence, neboť se jí účastnilo celkem téměř šest desítek studentů ze 13 zemí, mezi něž nově přibyly například Ekvádor, Estonsko či Spojené arabské emiráty. Česká republika se zúčastnila podruhé.

Studenti byli ubytováni v hotelu Park, díky jehož umístění si mohli vychutnávat procházky po pobřeží. Mimo to měli program zpestřen zajímavými exkurzemi, v rámci kterých navštívili například místní olivový mlýn. Jak bývá na mezinárodních olympiádách zvykem, v dny konání vlastní soutěže byli studenti izolováni od veškerých komunikačních zařízení. Volný čas tak trávili seznamováním se s ostatními účastníky a přípravou na další soutěžní kola. Ta je čekala celkem tři. V rámci teoretického měli tři a půl hodiny na vyřešení celkem dvanácti astrofyzikálních úloh, za které mohli získat více než polovinu celkového počtu bodů. Další den pak následovalo pozorovací kolo v učebně a o den později konečně proběhlo i přes nepřízeň počasí také pozorovací kolo s dalekohledy.

Vedoucí národních týmů byli ubytováni v hotelu Kypseli, nacházejícím se taktéž na pobřeží, jen pár set metrů od hotelu soutěžících. Finální verze zadání a jejich překlady do rodných jazyků však vedoucí připravovali v blízké budově Thessálské univerzity. Zde se pak také odehrávaly moderace, při kterých se vedoucí týmu snažili vydiskutovat body navíc pro své studenty, pokud si je dle jejich názoru zasloužili více, než kolik jim udělila odborná porota. Se studenty se vedoucí rozloučili před začátkem soutěžní části a opět se shledali až na závěrečném rautu před slavnostním vyhlášením.

Astronomická olympiáda
Astronomická olympiáda
Českou republiku letos reprezentovalo pět nejlepších studentů z národního kola Astronomické olympiády. Vedení týmu tvořili Jakub Vošmera (IPhT, CEA Paris-Saclay) a Radka Křížová (MFF UK).

Výsledky

Zlatou medaili vybojovali Jan Herzig (Gymnázium J. Š. Baara Domažlice) a Anita Vaceková (Gymnázium Brno, třída Kapitána Jaroše), přičemž obsadili skvělé 4., resp. 7. místo v absolutním pořadí. Stříbro získali Vojtěch Černý (Gymnázium Jana Keplera v Praze) a Alex Faivre (Gymnázium Jana Amose Komenského v Uherském Brodě), který byl zároveň jedním z nejmladších účastníků soutěže. Bronzovou medaili přivezl Šimon Hanák (Cyrilometodějské gymnázium a střední odborná škola pedagogická v Brně).

Jedná se tak o vyrovnání zatím největšího medailového zisku českých studentů z IOAA 2012 v brazilském Riu de Janeiru. Přičteme-li k tomu navíc jednou zlatou, jednou stříbrnou a tři bronzové medaile, které vybojovali starší řešitelé na letošní 16. IOAA v Polsku, můžeme uzavřít, že Astronomická olympiáda tento rok zaznamenala rekordní medailovou nadílku ve své dvacetileté historii.

Není bez zajímavosti, že

  • Česká republika byla po Thajsku druhou nejúspěšnější zemí letošní IOAA junior a jedinou evropskou zemí, které se podařilo získat alespoň jednu zlatou medaili.
  • Místním organizátorům se povedlo akci zdárně zorganizovat i za extrémních podmínek způsobených nedávnými povodněmi ve Volosu.

Pořadatelé a sponzoři

Hlavním organizátorem soutěže byla Univerzita v Thessalii, ale na jejím financování se výrazně podílely také další subjekty: Thessálský kraj, řecké Ministerstvo školství, náboženských věcí a sportu, Město Volos, řeckokatolická Metropole Demetrie a Almiru a John S. Fafalios Foundation.

Poděkování

Účast českého týmu organizovala Česká astronomická společnost, cestu finančně podpořilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Astronomickou olympiádu pořádá Česká astronomická společnost za podpory mnoha subjektů. Více o Astronomické olympiádě naleznete na http://olympiada.astro.cz. Ve školním roce 2022/23 proběhl její 20. ročník.

Kontakty a další informace

RNDr. Tomáš Prosecký, předseda Ústřední komise Astronomické olympiády,  prosecky@planetum.cz, tel.: +420 602 689 491

Jakub Vošmera, MMath., Ph.D., Institut de Physique Théorique, CEA Paris-Saclay, vedoucí české výpravy, vosmera@astro.cz, tel.: + 420 731 509 424

Ing. Bc. Simona Marešová, MŠMT, Odbor pro mládež, Oddělení podpory mládeže a školního sportu, vedoucí, simona.maresova@msmt.cz, tel.: +420 234 812 733

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Gymnázium Domažlice
[2] Gymnázium Brno, třída Kapitána Jaroše
[3] Gymnázium Jana Keplera v Praze
[4] Gymnázium Uherský Brod
[5] Cyrilometodějské gymnázium a střední odborná škola pedagogická, Brno
[6] Planetum
[7] Fyzikální ústav SU v Opavě
[8] Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě
[9] Astronomická olympiáda
[10] Tiskové prohlášení (PDF)



O autorovi

Štítky: IOAA


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »