Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Čeští studenti získali 5 medailí na IOAA v Brazílii

Čeští studenti získali 5 medailí na IOAA v Brazílii

Česká výprava po vyhlášení výsledků 17. IOAA. Zleva: Radomír Mielec (leader), Martin Kudrna, Radovan Lev, Matouš Mišta, Štěpán Plass, Anita Vaceková, David Kománek (leader).
Autor: Jana Švrčková

Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice se po 12 letech vrátila do Brazílie. Své dovednosti poměřilo 236 studentů z 53 zemí. Všichni naši reprezentanti přivezli medaile. Stříbro získali Štěpán Plass, Martin Kudrna, Radovan Lev a Matouš Mišta, bronz vybojovala Anita Vaceková. Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice (IOAA) je vrcholová soutěž pro studenty středních škol. První ročník proběhl v roce 2007 v Thajsku. Česká republika má v soutěži bohatou historii, pravidelně se účastní od roku 2010.

Letošní ročník proběhl od 17. do 27. srpna ve Vassouras, městečku nedaleko Ria de Janeira. Českou republiku reprezentovalo 5 nejlepších soutěžících z národního kola pod vedením Davida Kománka (student fyziky na MFF UK v Praze) a Radomíra Mielce (student fyziky na MFF UK v Praze). V teoretickém kole soutěžící řešili 11 úloh, mimo jiné dostali za úkol propočítat heliosynchronní dráhy. V datové analýze zkoumali, jak vypadá rozložení kulových hvězdokup kolem galaktického středu. Pozorovací kolo proběhlo jak s dalekohledy, tak v planetáriu. Nechyběla ani identifikace hvězdy měřením souřadnic na obloze.

Studenti strávili většinu času v hotelu Fazenda Ribeirão, kde byli úplně izolováni od okolního světa. Po dobu soutěže jim totiž byla odebrána všechna elektronická komunikační zařízení. Ve volném čase pro ně byl připraven bohatý program v rozsáhlém areálu hotelového komplexu. Velkým zážitkem byla také exkurze do ekologického parku Uaná Etê, kde mohli obdivovat typické ukázky místní fauny a flory.

Vedoucí týmů byli ubytováni v hotelu Santa Amália. V nedalekém kongresovém centru připravovali úlohy, které následně překládali do rodných jazyků. Zde také bojovali za body svých soutěžících během tzv. moderací.

Studenti během řešení teoretické části pozorovacího kola. Druhý zprava v přední řadě: Radovan Lev Autor: Clara Sampaio/OBA
Studenti během řešení teoretické části pozorovacího kola. Druhý zprava v přední řadě: Radovan Lev
Autor: Clara Sampaio/OBA

Výsledky

Stříbrné medaile přivezli Štěpán Plass (Gymnázium Jihlava), Martin Kudrna (Gymnázium Jana Keplera v Praze), Radovan Lev (Gymnázium Františka Palackého Valašské Meziříčí) a Matouš Mišta (Gymnázium Olomouc – Hejčín). Bronzovou medaili získala Anita Vaceková (Gymnázium Brno, třída Kapitána Jaroše), která je studentkou kvinty, tedy jednou z nejmladších účastnic soutěže.

Pořadatelé a sponzoři

Hlavním organizátorem soutěže byla Národní observatoř v Brazílii. Akci podpořilo Ministerstvo vědy, technologie a inovací, brazilská vláda a mnozí další sponzoři.

Není bez zajímavosti, že

  • Hotely pro studenty i vedoucí týmů byly tytéž jako před 12 lety. Dokonce se letos zúčastnilo 17 vedoucích, kteří své týmy doprovázeli již v roce 2012.
  • Ve skupinové soutěži týmů složených z reprezentantů různých národů bylo úkolem pomocí poskytnutých materiálů změřit vzdálenost geografického severu od magnetického severu. 
  • Nechyběl ani kulturní večer, na který si naši reprezentanti připravili hudební vystoupení, kterým úspěšně představili mezinárodnímu publiku ukázku české kultury.

Poděkování

Účast českého týmu organizovala Česká astronomická společnost, cesta studentů letos nebyla podpořena prostředky MŠMT.

Účast mimořádně úspěšného českého týmu finančně zajistili:

  • společnosti Seyfor a.s. a ICZ a.s.,
  • Planetum - Hvězdárna a planetárium hl. města Prahy,
  • Statutární město Ostrava,
  • Proxima z.s.
  • Gymnázium Brno, třída Kapitána Jaroše.

Astronomickou olympiádu pořádá Česká astronomická společnost za podpory mnoha subjektů. Více o Astronomické olympiádě naleznete na http://olympiada.astro.cz . Ve školním roce 2023/24 proběhl její 21. ročník.

Kontakty a další informace

RNDr. Tomáš Prosecký
Předseda Ústřední komise Astronomické olympiády
Email: prosecky@planetum.cz
Tel.: +420 602 689 491

David Kománek
MFF UK v Praze
Email: david.komanek296@student.cuni.cz

Zdroje a doporučené odkazy:




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: IOAA, Astronomická olympiáda


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »