Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  20. ročník Astronomické olympiády v kategorii CD již zná své vítěze

20. ročník Astronomické olympiády v kategorii CD již zná své vítěze

Doprovodný program finále doplnila take projekce několika astronomických sférických pořadů v Unisféře
Autor: Lucie Dospivová

Ve dnech 17. až 19. května 2023 proběhlo na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě ústřední kolo 20. ročníku Astronomické olympiády v kategorii CD. Ve finále zvítězil student Matouš Mišta (Gymnázium Olomouc-Hejčín).

Do ústředního kola postoupilo ze školních a posléze krajských kol celkem 18 nejlepších studentů z celé republiky. Program finále byl velmi nabitý a samotná soutěž se skládala ze tří částí. Finalisté řešili ve čtvrtek dopoledne teoretické úlohy, odpoledne pak bylo vyhrazeno na praktickou část, která probíhala v Unisféře. Poslední částí pak byly úlohy datové analýzy, například určení vzdálenosti proslulé supernovy 1987 A, které finalisté řešili v pátek dopoledne. Večerní pozorovací kolo muselo být pro nepřízeň počasí zrušeno jak ve středu, tak i ve čtvrtek.

V rámci doprovodného programu čekalo studenty také zhlédnutí několika pořadů v Unisféře (http://unisfera.slu.cz/), promítání absolventských popularizačních filmů studentů programu Multimediální techniky a společná večeře v místnostech určených k popularizaci vědy na rektorátu Slezské univerzity.

Vítězové finále

V pátek odpoledne proběhlo za přítomnosti ředitele Fyzikálního ústavu prof. RNDr. Zdeňka Stuchlíka, CSc. slavnostní vyhlášení výsledků. Všichni finalisté obdrželi diplomy a tašky s drobnými dárky, tři nejúspěšnější studenti pak také medaile a věcné ceny. Na medailových pozicích se umístili:

  1. Matouš Mišta, Gymnázium Olomouc-Hejčín,
  2. Lukáš Hrdý, Gymnázium Zlín,
  3. Jan Herzig, Gymnázium J. Š. Baara v Domažlicích.

Z kategorie CD, která je určena studentům prvních a druhých ročníků středních škol, se vybírají členové reprezentace České republiky na Mezinárodní olympiádu v astronomii a astrofyzice (IOAA), která se letos bude konat v srpnu v polském městě Chorzów.

20. ročník v Planetum Praha

Pět desítek nejlepších řešitelů ze základních škol a nižších ročníků víceletých gymnázií se sjede v pátek 26. května 2023 do pražského Planetum, největšího planetária v České republice a jednoho z největších planetárií na světě.

Není bez zajímavosti, že …

  • jednu z úloh pro soutěžící vytvořila umělá inteligence, která však pracovala pod bedlivým dohledem uhlíkové inteligence (Pavel Kůs), protože jinak by vzorové řešení bylo zcela špatně…
  • jednalo se o finále s beznadějně zataženou oblohou po celou jeho dobu, což je v historii finálových klání astronomické olympiády spíše výjimka, o to větší výhodou bylo využití Unisféry jako digitálního planetária…

O Astronomické olympiádě

Astronomickou olympiádu vyhlašuje Česká astronomická společnost a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ve školním roce 2022/23 probíhá její 20. ročník. Koncem května budou následovat ústřední kola zbývajících dvou kategorií - EF a GH.

Více informací o Astronomické olympiádě a její historii, výsledkovou listinu, zadání a vzorová řešení úloh finále naleznete na olympiada.astro.cz.

Poděkování

Ústřední kolo kategorie CD by se neobešlo bez pečlivého organizačního zajištění týmem Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě pod vedením Dr. Tomáše Gráfa. Přípravu a hladký průběh finále organizačně zabezpečili Bc. Lucie Dospivová, Mgr. Viky Kurečků, paní Lenka Polášková, Mgr. Debora Lančová, Dr. Martin Blaschke a Mgr. Adam Hofer.

Úlohy finále připravili RNDr. Pavel Kůs, Marco Souza de Joode, Mgr. MgA. Lukáš Supik, David Kománek, Bc. Jindřich Jelínek, Dr. Jakub Vošmera, Dr. Tomáš Gráf a ChatGPT. Zadání recenzovali doc. Michal Švanda a Dr. David Břeň. Porotci finále byli RNDr. Pavel Kůs, Dr. Martin Blaschke, Bc. Jaromír Mielec, Radomír Mielec a Dr. Tomáš Gráf.

Partneři finále

Hlavním partnerem finále je Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě.

Kontakty a další informace

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
Proděkan pro strategie a rozvoj, Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě
Email: tomas.graf@fpf.slu.cz
Tel.: 734 268 124

RNDr. Pavel Kůs
člen komise pro kategorii CD Astronomické olympiády
Email: pavel.kus@fzu.cz
Tel: 774 241 710

Jakub Vošmera, MMath., Ph.D.
člen Ústřední komise Astronomické olympiády
Email: vosmera@astro.cz
Tel.: 731 509 424




O autorovi

Tomáš Gráf

Tomáš Gráf

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. (* 1964, Těškovice, ČR) je český astronom, popularizátor astronomie a vysokoškolský pedagog. Vystudoval odbornou fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a tamtéž získal Ph.D. v oboru teoretická fyzika a astrofyzika.

V období od roku 1988 do roku 2015 pracoval v Planetáriu Ostrava (VŠB – Technická univerzita), v letech 1992 až 2014 jako vedoucí této instituce.

Mimo jiné je autorem popularizační knížky "Se zakloněnou hlavou pozorujeme hvězdy" nebo překladu publikace "Karkoschkův astronomický atlas hvězdné oblohy" z němčiny. Podílel se na vzniku 12 pilotních dílů seriálu "Hlubinami vesmíru" (TV Noe) a pro ČRo Ostrava připravuje od roku 2005 každý týden „Astronomické okénko“.

V rámci ČAS se dlouhodobě věnuje organizaci Astronomické olympiády. V roce 2007 inicioval její rozšíření o středoškolské kategorie, od roku 2010 je členem Ústřední komise této prestižní soutěže a více než desetkrát vedl český tým na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (IOAA).

Od roku 2015 působí na Slezské univerzitě v Opavě, kde vyučuje předměty Proseminář z astronomie, Základy astronomie a astrofyziky, Praktická astronomie a několik předmětů z oblasti komunikace vědy pro studenty studijních programů Multimediální techniky (zde je i garantem studijního programu) a Astrofyzika. Má na starosti observatoř WHOO! a digitální sférickou projekci Unisféra. Na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě zároveň zastává od roku 2017 funkci proděkana pro strategie a rozvoj.

Štítky: Astronomická olympiáda


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »