Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  21. ročník Astronomické olympiády zakončen pražským finále

21. ročník Astronomické olympiády zakončen pražským finále

Společné foto vítězů a organizátorů Astronomické olympiády r. 2024
Autor: Radka Křížová

V pátek 24. května proběhlo v Praze na Štefánikově hvězdárně a v popularizačním a vzdělávacím centru Univerzity Karlovy Didaktikon ústřední kolo 21. ročníku Astronomické olympiády dvou nejmladších kategorií, EF a GH. Téměř padesátka nejlepších řešitelů krajských kol přijela ze všech koutů Česka, aby poměřila své síly v celorepublikovém finále.

Mladší kategorie GH, určená pro 6. a 7. ročníky základních škol, proběhla již poněkolikáté v pražském Planetu, konkrétně na Štefánikově hvězdárně. Účastníci soutěžili v několika kolech. Soutěž byla zahájena počítací částí, při které finalisté zkoumali pohyb Merkuru kolem Slunce. Dále na řešitele čekaly úkoly na jednotlivých stanovištích rozmístěných po hvězdárně, které prověřily jejich všeobecný astronomický přehled, znalosti pozorovací techniky nebo dovednosti při práci s mapou oblohy.

Finalisté Astronomické olympiády 2024 u dalekohledu Štefánikovy hvězdárny Autor: Lukáš Veselý
Finalisté Astronomické olympiády 2024 u dalekohledu Štefánikovy hvězdárny
Autor: Lukáš Veselý
Účastníci starší kategorie EF, určené pro 8. a 9. třídy základních škol, poměřili své znalosti v popularizačním a vzdělávacím centru Univerzity Karlovy Didaktikon. Soutěžící opět museli prokázat všeobecný astronomický přehled, znalosti hvězdné oblohy a zejména pak své schopnosti v početní části klání. Zde soutěžící např. odvozovali Hubbleovu–Lemaîtreovu konstantu, analyzovali možnosti pozorování dalekohledem daných parametrů nebo studovali pohyb komet ve Sluneční soustavě.

Po zaslouženém obědě a pauze byla pro všechny soutěžící a jejich doprovody v Didaktikonu připravena přednáška prof. RNDr. Petra Kulhánka, CSc. o gravitačních vlnách, po níž již následovalo tolik očekávané vyhlášení vítězů.

Vítězové kategorie EF

1. Alex Faivre (Gymnázium J. A. Komenského v Uherském Brodě)
2. Marek Nedoma (Biskupské gymnázium, Žďár nad Sázavou)
3. Tadeáš Smička (Základní škola Dr. Hrubého 2, Šternberk)

Vítězové kategorie GH

1. Viktorie Snášelová (Masarykovo gymnázium, Plzeň)
2. Veronika Jungmannová (Arcibiskupské gymnázium, Praha)
3. Michal Hřebík (Gymnázium Česká Lípa)

Vítězové Astronomické olympiády r. 2024 Autor: Radka Křížová
Vítězové Astronomické olympiády r. 2024
Autor: Radka Křížová
Kromě nových vědomostí a zážitků byli účastníci odměněni hodnotnými cenami, pro ty na nejvyšších příčkách dokonce v podobě astronomických dalekohledů. Několik nejlepších řešitelů kategorie EF bude navíc pozváno na soustředění před Mezinárodní olympiádou v astronomii a astrofyzice pro juniory (IOAA jr.), která se bude tento rok na podzim konat v Nepálu.

O Astronomické olympiádě

Astronomickou olympiádu vyhlašuje Česká astronomická společnost a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ve školním roce 2023/24 probíhá již její 21. ročník. Finále kategorií EF a GH předcházelo o týden dříve finále kategorie CD a březnové finále nejstarší kategorie AB.

Více informací o Astronomické olympiádě a její historii, výsledkovou listinu, zadání a vzorová řešení úloh finále naleznete na olympiada.astro.cz.

Partneři finále

Hlavními partnery letošního finále kategorií GH a EF je pražské Planetum a vzdělávací a popularizační centrum Univerzity Karlovy Didaktikon.

Poděkování

Autory úloh finále byli Václav Pavlík, Jakub Vošmera, Tomáš Franc, Radka Křížová a Vojtěch Barták. Zadání recenzovali Ota Kéhar a Tomáš Prosecký.

Jakožto organizátoři a porotci se na finále podíleli Lenka Soumarová, Tomáš Prosecký, Tomáš Franc, Václav Pavlík, Radka Křížová, David Bálek, Tomáš Patch, Miroslav Randa, Magdalena Hrnková, Stanislav Poddaný, Lukáš Veselý, Eva Sedláčková a Petra Horká.

Kontakty a další informace

RNDr. Tomáš Prosecký
Vedoucí Štefánikovy hvězdárny, předseda ústřední komise Astronomické olympiády
Email: prosecky@planetum.cz




Štítky: Astronomická olympiáda


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »