< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Finále královské kategorie Astronomické olympiády v Opavě
Radka Křížová Vytisknout článek

Finále královské kategorie Astronomické olympiády v Opavě

Soutěžící 21. ročníku Astronomické olympiády v kategorii AB natěšení na teoretické kolo
Autor: Radka Křížová

Ve dnech 20. až 22. března 2023 proběhlo na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě ústřední kolo Astronomické olympiády v kategorii AB. Vítězem se stal Martin Kudrna z Gymnázia Jana Keplera v Praze. Prvních pět nejlepších bude v srpnu letošního roku reprezentovat Českou republiku na 17. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice v brazilském Rio de Janeiru.

Již tradičně se do slezské metropole sjeli ti nejlepší mladí astronomové z celé republiky, aby porovnali své síly při řešení astronomických úloh. Přestože se jednalo o nejstarší kategorii určenou primárně pro poslední dva ročníky středních škol, objevilo se letos i mnoho mladších řešitelů, kteří se do finále této kategorie dokázali probojovat. Více než dvacítka účastníků se zapotila nad teoretickými úlohami, datovou analýzou a samozřejmě pozorovacím kolem.

Počasím ztížené pozorovací podmínky vyžadovaly dokonalou orientaci na obloze. (21. ročník Astronomické olympiády v kategorii AB). Autor: Radka Křížová
Počasím ztížené pozorovací podmínky vyžadovaly dokonalou orientaci na obloze. (21. ročník Astronomické olympiády v kategorii AB).
Autor: Radka Křížová
Posledním zmíněným byla celá soutěž ve středu večer zahájena. Novinkou letošního ročníku bylo využití nové terasy observatoře WHOO! (White Hole Observatory Opava http://whoo.slu.cz) pro plnění úloh tohoto kola.  Ve čtvrtek soutěž pokračovala čtyřhodinovým teoretickým kolem. Při něm se účastníci museli poprat s širokou varietou témat, od sférické astronomie až po kosmologii. Dále následoval obrazový test a část v planetáriu, která tentokrát otestovala i znalosti jižní oblohy. Na pátek zbyla klasicky datová analýza, v níž si soutěžící vyzkoušeli zpracování reálných astronomických dat.

Aby si řešitelé odpočinuli od nabitého soutěžního programu, bylo pro ně připraveno také množství doprovodných aktivit. V rámci nich je čekala projekce několika sférických pořadů v Unisféře (http://unisfera.slu.cz/)  a společná večeře v místnostech Uni Space určených k popularizaci vědy na rektorátu Slezské univerzity. Také si prohlédli krásy Opavy a byli seznámeni s možnostmi studia na místní univerzitě.

I s takovou úlohou se mohli letos soutěžící na finále 21. ročníku Astronomické olympiády v kategorii AB potkat Autor: Radka Křížová
I s takovou úlohou se mohli letos soutěžící na finále 21. ročníku Astronomické olympiády v kategorii AB potkat
Autor: Radka Křížová

Vítězové finále

V pátek odpoledne proběhlo za přítomnosti ředitele Fyzikálního ústavu prof. RNDr. Zdeňka Stuchlíka, CSc., slavnostní vyhlášení výsledků. Všichni finalisté obdrželi diplomy a tašky s drobnými dárky, nejúspěšnější pak také věcné ceny. Na prvních třech příčkách se umístili:

  1. Martin Kudrna, Gymnázium Jana Keplera v Praze
  2. Matouš Mišta, Gymnázium Olomouc-Hejčín
  3. Štěpán Plass, Gymnázium Jihlava

Jednou z motivací pro soutěžící bylo, že letos proběhl přímo na finále kategorie AB výběr členů týmu na Mezinárodní olympiádu v astronomii a astrofyzice (IOAA). Pět nejlepších finalistů tak bude v srpnu letošního roku reprezentovat Českou republiku na 17. IOAA v Brazílii. Kromě výše zmíněné trojice proto byli do reprezentace zařazeni rovněž Radovan Lev z Gymnázia Františka Palackého ve Valašském Meziříčí i Anita Vaceková z Gymnázia v Židlochovicích, kteří skončili v republikovém finále na čtvrtém a pátém místě.

Český tým se IOAA účastní pravidelně od roku 2010 a dosud přivezl 51 medailí, z toho 8 zlatých.

O Astronomické olympiádě

Astronomickou olympiádu vyhlašuje Česká astronomická společnost a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ve školním roce 2023/24 probíhá její 21. ročník. V květnu budou následovat ústřední kola zbývajících tří kategorií – CD, EF a GH. Kategorie CD bude mít své ústřední kolo opět na Slezské univerzitě v Opavě, ústřední kola zbylých dvou kategorií proběhnou v Praze.

Více informací o Astronomické olympiádě a její historii, výsledkovou listinu, zadání a vzorová řešení úloh finále naleznete na olympiada.astro.cz.

Poděkování

Ústřední kolo kategorie AB by se neobešlo bez pečlivého organizačního zajištění týmem Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě pod vedením  RNDr. Tomáše Gráfa, Ph.D. Přípravu a hladký průběh finále dále organizačně zabezpečili Bc. Lucie Dospivová, paní Lenka Polášková, Mgr. Veronika Kurečková, Aneta Grueberová a  RNDr. Jan Hladík, Ph.D.

Úlohy finále připravili Jakub Vošmera, MMath., Ph.D., Radka Křížová, Radomír Mielec, Marco Souza de Joode, David Kománek, Mgr. Pavel Kůs, Jindřich Jelínek, MSc., a David Bálek. Zadání recenzovali  RNDr. David Břeň, PhD., a doc. Mgr. Michal Švanda, Ph.D. Porotci finále byli Jakub Vošmera, MMath., Ph.D., Jindřich Jelínek, MSc., Radka Křížová, Radomír Mielec, Marco Souza de Joode, Aneta Grueberová a  RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.

Partneři finále

Hlavním partnerem finále je Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Kontakty a další informace

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
Proděkan pro strategie a rozvoj, Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě, Fyzikální ústav v Opavě
Email: tomas.graf@fpf.slu.cz, Tel.: 734 268 124

Jakub Vošmera, MMath., Ph.D.
člen Ústřední komise Astronomické olympiády, Institut de Physique Théorique, CEA Paris-Saclay
Email: vosmera@astro.cz, Tel.: 731 509 424




O autorovi

Radka Křížová

Další články autora (6)

Štítky: Astronomická olympiáda

33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »