Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Ohlédnutí za mezinárodními olympiádami v roce 2022

Ohlédnutí za mezinárodními olympiádami v roce 2022

Čeští účastníci 1. ročníku IOAA jr. s medailemi
Autor: Jakub Vošmera

Rok 2022 byl na mezinárodní olympiády mimořádně bohatý. Kromě 15. IOAA, která proběhla v létě v Gruzii, se konaly ještě dvě další mezinárodní soutěže. Obou z nich se Česká republika zúčastnila a naši studenti dosáhli fantastických výsledků!

V uplynulém roce změřili mladí čeští astronomové síly se svými zahraničními kolegy v rámci tří mezinárodních soutěží. Ti nejzkušenější se nejdříve účastnili 15. Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice (IOAA) v gruzínském Kutaisi. O jejich cestě, ze které si přivezli bohatou nadílku tří stříbrných a jedné bronzové medaile, jsme již informovali v článku ze srpna 2022. Nyní se společně ohlédneme za zbylými dvěma soutěžemi, na kterých si naši reprezentanti vedli neméně skvěle.

Z Petřína do Itálie

V pořadí první ze zmíněných soutěží byla 26. Mezinárodní astronomická olympiáda (IAO), která proběhla od 15. do 24. října. Vzhledem k distančnímu konání tohoto ročníku soutěžili čeští studenti na Petříně v prostorách Štefánikovy hvězdárny v Praze. Zde se účastnili slavnostního zahájení i všech částí soutěže. Ta sestávala jako obvykle ze tří soutěžních kol: teoretického, zaměřeného na řešení astrofyzikálních příkladů; datové analýzy, při níž si vyzkoušeli zpracování astronomických dat; a kola pozorovacího, které prověřilo jejich znalosti noční oblohy a schopnost orientace na ní. Na studenty čekala mimo jiné úloha o Archimédových zrcadlech, ve které bylo jejich úkolem určit kolik zrcadel dané velikosti a vlastností bylo potřeba k zapálení lodí římské flotily útočící na Syrakusy. Kromě toho si studenti užili doprovodný program, do kterého patřila například procházka astronomickou Prahou či prohlídka hvězdárny.

Čeští účastníci 26. Mezinárodní astronomické olympiády před zahajovacím ceremoniálem 
na Petřínské hvězdárně Autor: Marco Souza de Joode
Čeští účastníci 26. Mezinárodní astronomické olympiády před zahajovacím ceremoniálem na Petřínské hvězdárně
Autor: Marco Souza de Joode
Mezinárodní astronomická olympiáda (IAO) je vzdělávací soutěží pro studenty středních škol ve věku 14 až 18 let. Tato světová přírodovědná olympiáda probíhá už od roku 1996, kdy byla založena Euroasijskou astronomickou společností. Od té doby se jí zúčastnily více než dvě desítky států, včetně České republiky, která se pravidelně účastnila od roku 2007. Poslední dva ročníky soutěže proběhly distančně, proto byl tento ročník, který se měl původně konat v italské Mateře, označován také jako 2. Mezinárodní distanční astronomická olympiáda (IRAO).

Na základě výsledků výběrových soustředění Českou republiku tento rok reprezentovalo celkem 7 studentů. Ti byli rozděleni do třech kategorií, vymezených přibližně takto: nejmladší kategorie Alfa je určena pro 8. a 9. třídy základních škol, prostřední kategorie Beta je určena pro 1. a 2. ročníky středních škol a konečně nejstarší kategorie Gama je pro studenty z 3. a 4. ročníků středních škol. Konkrétně soutěžili tito studenti:

v kategorii Alfa

  • Anita Vaceková z Gymnázia Židlochovice – stříbrná medaile
  • Jan Herzig z Gymnázia Domažlice – bronzová medaile

v kategorii Beta

  • Daniel Čtvrtečka z Gymnázia Christiana Dopplera – bronzová medaile
  • Hubert Štěpánek z Gymnázia Jírovcova, České Budějovice – čestné uznání

v kategorii Gama

  • David Bálek z Gymnázia Příbram – bronzová medaile
  • Tomáš Patsch ze Slovanského gymnázia Olomouc – bronzová medaile
  • Šimon Bláha ze Slovanského gymnázia Olomouc – bronzová medaile

Celkově tedy naši studenti získali jednu stříbrnou medaili, pět bronzových a jedno čestné uznání, což představuje mimořádný úspěch.

Vedení týmu tvořili Mgr. Pavel Kůs (FZU AV ČR, MFF UK) a Jakub Vošmera, MMath, Ph.D. (Institut für Theoretische Physik, ETH Zürich), kterým s organizací pomáhali Radka Křížová a Marco Souza de Joode (oba MFF UK).

Premiéra v Rumunsku

Druhou soutěží byla Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice pro juniory (IOAA jr.). Ta se konala v termínu 30. října až 7. listopadu v rumunském městě Câmpulung Moldovenesc. Jednalo se o vůbec první ročník této mezinárodní soutěže.

V mnohém však soutěž vychází z Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice (IOAA), která se koná již od roku 2007. Rozdílem je však věk účastníků. Zatímco na IOAA jezdí především středoškolští studenti, IOAA jr. je určena pro studenty do 16 let. Představuje tak nové rozšíření původní soutěže i pro mladší ročníky. Díky tomu mají obě soutěže podobnou strukturu a styl soutěžních kol. Letos IOAA jr. sestávala ze dvou kol: teoretického, kde studenti řešili početní úlohy s astrofyzikální tematikou, a pozorovacího. To bylo dále rozčleněno na část v planetáriu (která proběhla ve městě Suceava), na práci s mapkami i na pozorování skutečné noční oblohy dalekohledy, které se uskutečnilo v průsmyku pod horou Rarău.

Exkurze do kláštera Sucevița v rámci doprovodného programu IOAA jr. Autor: Jakub Vošmera
Exkurze do kláštera Sucevița v rámci doprovodného programu IOAA jr.
Autor: Jakub Vošmera
Kromě soutěže samotné byl pro účastníky připraven také bohatý doprovodný program. Jeho součástí byla například prohlídka místní Lesnické školy, která poskytla prostory pro řešení soutěžních kol, univerzity v Suceavě, návštěva muzea kraslic či místních klášterů. Samozřejmě nesmíme vynechat ani zahajovací ceremoniál a vyhlášení, které byly doprovázeny nejrůznějšími kulturními vystoupeními.

Čeští studenti byli vybráni na základě výsledků celostátního kola Astronomické olympiády kategorie EF, určené pro 8. a 9. třídy základních škol. V Rumunsku nás tak nakonec reprezentovala trojice studentů ve složení: Anita Vaceková z Gymnázia Židlochovice, Jan Herzig z Gymnázia Domažlice a Gabriel Koky ze ZŠ H. Sinkiewicze s polským jazykem vyučovacím v Jablunkově. Všichni členové českého týmu vybojovali v Rumunsku medaili: Anita a Honza dovezli oba zlatou, Gabriel získal bronzovou. Tento naprosto výjimečný výsledek lze označit jako nejlepší za posledních deset let!

Jakožto vedoucí týmu výpravu doprovázeli Jakub Vošmera, MMath, Ph.D. (Institut für Theoretische Physik, ETH Zürich) a Radka Křížová (MFF UK). Druhý ročník této soutěže proběhne v září 2023 v řeckém Volosu a český tým bude opět u toho!

Další informace a kontakty

Astronomická olympiáda je předmětovou soutěží v astronomii, astrofyzice a příbuzných oborech pro žáky středních škol a druhého stupně základních škol, která je pořádána Českou astronomickou společností a dalšími partnery. Ve školním roce 2022/23 probíhá její jubilejní 20. ročník.

Více informací o jejím průběhu naleznete na webových stránkách https://olympiada.astro.cz/.

Pro informace o aktuálním dění rovněž doporučujeme sledovat Astronomickou olympiádu na Facebooku (http://www.facebook.com/AstronomickaOlympiada)  a Instagramu (https://www.instagram.com/astronomickaolympiada).

RNDr. Tomáš Prosecký
Předseda Ústřední komise Astronomické olympiády, Štefánikova hvězdárna v Praze
Email: prosecky@planetum.cz
Tel.: +420 602 689 491

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
Místopředseda Ústřední komise Astronomické olympiády, Fyzikální ústav SU v Opavě
Email: tomas.graf@physics.slu.cz
Tel.: + 420 734 268 124

 




O autorovi

Štítky: Mezinárodní astronomická olympiáda


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »