Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Ohlédnutí za mezinárodními olympiádami v roce 2022

Ohlédnutí za mezinárodními olympiádami v roce 2022

Čeští účastníci 1. ročníku IOAA jr. s medailemi
Autor: Jakub Vošmera

Rok 2022 byl na mezinárodní olympiády mimořádně bohatý. Kromě 15. IOAA, která proběhla v létě v Gruzii, se konaly ještě dvě další mezinárodní soutěže. Obou z nich se Česká republika zúčastnila a naši studenti dosáhli fantastických výsledků!

V uplynulém roce změřili mladí čeští astronomové síly se svými zahraničními kolegy v rámci tří mezinárodních soutěží. Ti nejzkušenější se nejdříve účastnili 15. Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice (IOAA) v gruzínském Kutaisi. O jejich cestě, ze které si přivezli bohatou nadílku tří stříbrných a jedné bronzové medaile, jsme již informovali v článku ze srpna 2022. Nyní se společně ohlédneme za zbylými dvěma soutěžemi, na kterých si naši reprezentanti vedli neméně skvěle.

Z Petřína do Itálie

V pořadí první ze zmíněných soutěží byla 26. Mezinárodní astronomická olympiáda (IAO), která proběhla od 15. do 24. října. Vzhledem k distančnímu konání tohoto ročníku soutěžili čeští studenti na Petříně v prostorách Štefánikovy hvězdárny v Praze. Zde se účastnili slavnostního zahájení i všech částí soutěže. Ta sestávala jako obvykle ze tří soutěžních kol: teoretického, zaměřeného na řešení astrofyzikálních příkladů; datové analýzy, při níž si vyzkoušeli zpracování astronomických dat; a kola pozorovacího, které prověřilo jejich znalosti noční oblohy a schopnost orientace na ní. Na studenty čekala mimo jiné úloha o Archimédových zrcadlech, ve které bylo jejich úkolem určit kolik zrcadel dané velikosti a vlastností bylo potřeba k zapálení lodí římské flotily útočící na Syrakusy. Kromě toho si studenti užili doprovodný program, do kterého patřila například procházka astronomickou Prahou či prohlídka hvězdárny.

Čeští účastníci 26. Mezinárodní astronomické olympiády před zahajovacím ceremoniálem 
na Petřínské hvězdárně Autor: Marco Souza de Joode
Čeští účastníci 26. Mezinárodní astronomické olympiády před zahajovacím ceremoniálem na Petřínské hvězdárně
Autor: Marco Souza de Joode
Mezinárodní astronomická olympiáda (IAO) je vzdělávací soutěží pro studenty středních škol ve věku 14 až 18 let. Tato světová přírodovědná olympiáda probíhá už od roku 1996, kdy byla založena Euroasijskou astronomickou společností. Od té doby se jí zúčastnily více než dvě desítky států, včetně České republiky, která se pravidelně účastnila od roku 2007. Poslední dva ročníky soutěže proběhly distančně, proto byl tento ročník, který se měl původně konat v italské Mateře, označován také jako 2. Mezinárodní distanční astronomická olympiáda (IRAO).

Na základě výsledků výběrových soustředění Českou republiku tento rok reprezentovalo celkem 7 studentů. Ti byli rozděleni do třech kategorií, vymezených přibližně takto: nejmladší kategorie Alfa je určena pro 8. a 9. třídy základních škol, prostřední kategorie Beta je určena pro 1. a 2. ročníky středních škol a konečně nejstarší kategorie Gama je pro studenty z 3. a 4. ročníků středních škol. Konkrétně soutěžili tito studenti:

v kategorii Alfa

  • Anita Vaceková z Gymnázia Židlochovice – stříbrná medaile
  • Jan Herzig z Gymnázia Domažlice – bronzová medaile

v kategorii Beta

  • Daniel Čtvrtečka z Gymnázia Christiana Dopplera – bronzová medaile
  • Hubert Štěpánek z Gymnázia Jírovcova, České Budějovice – čestné uznání

v kategorii Gama

  • David Bálek z Gymnázia Příbram – bronzová medaile
  • Tomáš Patsch ze Slovanského gymnázia Olomouc – bronzová medaile
  • Šimon Bláha ze Slovanského gymnázia Olomouc – bronzová medaile

Celkově tedy naši studenti získali jednu stříbrnou medaili, pět bronzových a jedno čestné uznání, což představuje mimořádný úspěch.

Vedení týmu tvořili Mgr. Pavel Kůs (FZU AV ČR, MFF UK) a Jakub Vošmera, MMath, Ph.D. (Institut für Theoretische Physik, ETH Zürich), kterým s organizací pomáhali Radka Křížová a Marco Souza de Joode (oba MFF UK).

Premiéra v Rumunsku

Druhou soutěží byla Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice pro juniory (IOAA jr.). Ta se konala v termínu 30. října až 7. listopadu v rumunském městě Câmpulung Moldovenesc. Jednalo se o vůbec první ročník této mezinárodní soutěže.

V mnohém však soutěž vychází z Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice (IOAA), která se koná již od roku 2007. Rozdílem je však věk účastníků. Zatímco na IOAA jezdí především středoškolští studenti, IOAA jr. je určena pro studenty do 16 let. Představuje tak nové rozšíření původní soutěže i pro mladší ročníky. Díky tomu mají obě soutěže podobnou strukturu a styl soutěžních kol. Letos IOAA jr. sestávala ze dvou kol: teoretického, kde studenti řešili početní úlohy s astrofyzikální tematikou, a pozorovacího. To bylo dále rozčleněno na část v planetáriu (která proběhla ve městě Suceava), na práci s mapkami i na pozorování skutečné noční oblohy dalekohledy, které se uskutečnilo v průsmyku pod horou Rarău.

Exkurze do kláštera Sucevița v rámci doprovodného programu IOAA jr. Autor: Jakub Vošmera
Exkurze do kláštera Sucevița v rámci doprovodného programu IOAA jr.
Autor: Jakub Vošmera
Kromě soutěže samotné byl pro účastníky připraven také bohatý doprovodný program. Jeho součástí byla například prohlídka místní Lesnické školy, která poskytla prostory pro řešení soutěžních kol, univerzity v Suceavě, návštěva muzea kraslic či místních klášterů. Samozřejmě nesmíme vynechat ani zahajovací ceremoniál a vyhlášení, které byly doprovázeny nejrůznějšími kulturními vystoupeními.

Čeští studenti byli vybráni na základě výsledků celostátního kola Astronomické olympiády kategorie EF, určené pro 8. a 9. třídy základních škol. V Rumunsku nás tak nakonec reprezentovala trojice studentů ve složení: Anita Vaceková z Gymnázia Židlochovice, Jan Herzig z Gymnázia Domažlice a Gabriel Koky ze ZŠ H. Sinkiewicze s polským jazykem vyučovacím v Jablunkově. Všichni členové českého týmu vybojovali v Rumunsku medaili: Anita a Honza dovezli oba zlatou, Gabriel získal bronzovou. Tento naprosto výjimečný výsledek lze označit jako nejlepší za posledních deset let!

Jakožto vedoucí týmu výpravu doprovázeli Jakub Vošmera, MMath, Ph.D. (Institut für Theoretische Physik, ETH Zürich) a Radka Křížová (MFF UK). Druhý ročník této soutěže proběhne v září 2023 v řeckém Volosu a český tým bude opět u toho!

Další informace a kontakty

Astronomická olympiáda je předmětovou soutěží v astronomii, astrofyzice a příbuzných oborech pro žáky středních škol a druhého stupně základních škol, která je pořádána Českou astronomickou společností a dalšími partnery. Ve školním roce 2022/23 probíhá její jubilejní 20. ročník.

Více informací o jejím průběhu naleznete na webových stránkách https://olympiada.astro.cz/.

Pro informace o aktuálním dění rovněž doporučujeme sledovat Astronomickou olympiádu na Facebooku (http://www.facebook.com/AstronomickaOlympiada)  a Instagramu (https://www.instagram.com/astronomickaolympiada).

RNDr. Tomáš Prosecký
Předseda Ústřední komise Astronomické olympiády, Štefánikova hvězdárna v Praze
Email: prosecky@planetum.cz
Tel.: +420 602 689 491

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
Místopředseda Ústřední komise Astronomické olympiády, Fyzikální ústav SU v Opavě
Email: tomas.graf@physics.slu.cz
Tel.: + 420 734 268 124

 




O autorovi

Štítky: Mezinárodní astronomická olympiáda


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »