47. vesmírný týden 2025

Obloha

Měsíc bude v novu ve čtvrtek 20. listopadu v 7:47 SEČ. Aktuálně je tedy ještě vidět na ranní obloze. 17. listopadu ráno je poblíž hvězdy Spica v Panně a o den později blíže Venuši.

Planety
Merkur (kolem 3 mag) je v období dolní konjunkce se Sluncem a je tedy nepozorovatelný. Přesouvá se na ranní oblohu.
Venuše (–3,9 mag) je ráno jen velmi nízko nad obzorem. Vidět by měla být kolem 6:15–6:30 SEČ u ideálně rovného východního obzoru.
Mars (1,4 mag) je nepozorovatelný, je na obloze úhlově stále blíže Slunci.
Jupiter (–2,5 mag) je vidět pod hvězdami z Blíženců, Castorem a Polluxem. Výše je až po půlnoci a vrcholí vysoko nad jihem v brzkých ranních hodinách. 21. 11. proběhne simultánní přechod jeho měsíců Io a Callisto a jejich stínů přes kotouč planety. Na planetě nejprve budou vidět oba stíny cca od 2:45 SEČ. Ve 3:35 vstupuje na kotouč Jupiteru také samotný Io. Stín Io mizí ve 4:48, stín Callisto až v 5:35 a přechod Io končí v 5:50 SEČ.
Saturn (1 mag) má velmi dobré podmínky večerní viditelnosti. Nejvýše nad jihem je už před 20. hodinou. Prstence jsou svojí rovinou odkloněny jen necelého půl stupně vůči Zemi, takže planeta je spíše jakoby přeškrtnuta. 22. 11. večer v 19:50 SEČ vstupuje Titan na kotouč Saturnu. Měl by se jevit jak tmavší kotouček, protože jeho oblaka jsou chladnější než Saturnova.
Uran (5,6 mag) je večer poměrně vysoko nad východem a jako velmi slabá hvězdička je k nalezení i pouhým okem asi 4 stupně pod Plejádami. K jeho nalezení použijte mapu z webu pro pozorovatele CzSkY.cz.
Neptun (7,8 mag) je poblíž Saturnu, takže stačí popojet dalekohledem asi čtyři stupně doleva a jedna z hvězdiček namodralé barvy by měl být on. K ověření polohy využijte mapu.

Aktivita Slunce je opět na nízké úrovni, protože aktivní oblast AR4274, která se postarala o velmi silné erupce zapadla. Krásná polární záře nastala v noci na 12. listopadu po příchodu dvou hustších oblaků částic z erupcí. Naopak noc následující, kdy přišla vlna z nejsilnější erupce X5 se obešla bez výraznějších září a byla největším zklamáním tohoto maxima sluneční aktivity. Důvodem byla velmi nízká hustota plazmatu v okolí Země. Aktivita se může v týdnu opět zvýšit, protože na odvrácené straně je zřejmě jedna větší aktivní oblast, která by se měla natočit směrem k Zemi. Dění na Slunci a polární záře popisují anglicky weby Spaceweather.com, Solarham a česky lze vše sledovat na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.

Na obloze můžeme vidět čtyři podobně jasné komety kolem 10 mag. Večer je to slábnoucí kometa C/2025 R2 (SWAN). Nachází se nad Saturnem v hlavě souhvězdí Ryb. Dále v Herkulovi kometa C/2025 T1 (ATLAS). Zajímavým vývojem prošla kometa C/2025 K1 (ATLAS), u které byl právě detekován rozpad jejího jádra. Nyní se přesouvá k nohám Velké medvědice. A konečně nejzajímavější bude sledovat kometu 3I/ATLAS, která se konečně dostává výše na ranní oblohu v souhvězdí Panny a nebude ani rušit Měsíc. Kolem této mezihvězdné komety se objevilo mnoho spekulací, ale reálně se nezdá, že by se s ní dělo cokoli nestandardního. Drží se vypočítané dráhy a negravitační efekty dané výrony hmoty se jeví také dle výpočtů. Kometa aktuálně díky většímu přiblížení ke Slunci uvolňuje (dle předpokladů) i hydroxylové ionty OH⁻, zatímco dříve převažovalo uvolňování uhlíkových ledů a tvorby modřejší komy.

Mapky k vyhledání komet nabízí pozorovatelský server CzSkY.cz: C/2025 R2, C/2025 T1, C/2025 K1 a 3I/ATLAS.

17. listopadu nastává pravidelné maximum meteorického roje Leonid. Teoreticky by mělo jít nad ránem vidět několik jasnějších rychlých meteorů.  Výpočty odborníků dále naznačují možné zvýšení aktivity 17. 11. ve 23:40 SEČ v souvislosti s přiblížením se k případnému oblaku meteoroidů uvolněných při průletu mateřské komety 55P/Tempel-Tuttle kolem Slunce v roce 1699. U nás však radiant, hlava souhvězdí Lva, leží tou dobou poměrně blízko obzoru. Kdyby se nějaký meteor objevil, mohli bychom vidět velmi dlouhou stopu letící částice.

Kosmonautika a sondy

Společnost Blue Origin se stala druhou soukromou firmou na světě po SpaceX, která dokázala přistát s raketovým nosičem orbitální kategorie. Stalo se tak 13. listopadu 2025 ve večerních hodinách našeho času. Raketa New Glenn při svém teprve druhém startu úspěšně doručila na velmi přesnou dráhu dvě marsovské sondy ESCAPADE agentury NASA. Přestože šlo teprve o druhý start této nové obří rakety, podařilo se první stupeň navést na přesně dané místo v oceánu a poté měkce dosednout na loď Jacklyn, která je upravena na přistávací plošinu. To, co se jevilo jako nepravděpodobné, se nakonec ukázalo jako zdánlivě snadný cíl.

Zajímavostí bylo, že na rozdíl od Falconu 9 může New Glenn viset a manévrovat, takže přistání proběhlo tak, že raketa přešla do visu mimo loď a nad plošinu domanévrovala podobně, jako to umí menší nosič New Shepard od Blue Origin, na kterém se bezpochyby něco naučili. Důvodem, proč Falcon 9 nemůže viset a dosedá „na první dobrou“ je menší možnost stáhnout výkon motoru Merlin 1D, a tedy přebytek tahu vůči zbytkové hmotnosti nosiče. New Glenn je obří raketa o průměru více než 7 metrů a výšce prvního stupně téměř 60 metrů. Pohání ji 7 motorů BE-4 na kapalný metan a kyslík a svými rozměry, pohonnými látkami a schopností manévrovat se tak spíše podobá nejsilnějšímu nosiči historie Super Heavy společnosti SpaceX.

ULA úspěšně vypustila geostacionární telekomunikační družici Viasat-3 F2 pomocí rakety Atlas V. Raketa měla problémy s ventilem na kyslíkové nádrži prvního stupně, ale po opravě už se vše odehrálo dle plánu a družice byla 14. 11. umístěna na správnou dráhu.

Výročí

22. listopadu 1830 (195 let) se narodil německý astronom Karl Christian Bruhns. Od roku 1852 byl pozorovatelem na hvězdárně v Berlíně a od roku 1868 pracoval v Lipsku, kde inicioval i stavbu hvězdárny. Se jménem tohoto astronoma se můžeme nejvíce setkat v souvislosti s kometami. Byl to zdatný matematik a zároveň pozorovatel a kreslíř komet. Dohledat se dá například jeho kresba komety z roku 1874. Sám objevil pět komet a nejznámější jsou jeho pozorování a výpočty týkající se komety z roku 1857, kterou objevil 18. března 1857 a na základě pozorování a výpočtů, které provedl byla identifikována jako kometa objevená již v roce 1846 Theodorem Brorsenem. Dráha této komety tehdy nebyla známa přesně, a tak ji Bruhns vlastně znovuobjevil. Kometa dnes nese označení 5D/Brorsen. Kometa byla totiž naposledy pozorována 1879 a od té doby ji nikdo nespatřil, a to ani při velmi příznivém návratu v roce 1973. Kometa tedy nese označení s písmenem D, je považována za ztracenou a buď se rozpadla, nebo se ji v budoucnu podaří jako velmi slabý, neaktivní objekt, znovu objevit.

23. listopadu 1960 (65 let) odstartovala meteorologická družice TIROS 2. Rotací stabilizovaná družice obíhala ve výšce 609 až 742 km každých 98 minut Zemi a snímala v infračerveném oboru oblačnost.

Výhled na příští týden 

Konjunkce Venuše s Merkurem

Výročí: TIROS 2

Výročí: objev Saturnova prstence C

Výročí: Obecná teorie relativity

Výročí: objev mlhoviny v Orionu

Výročí: družice Astérix

Výročí: Walter Frederick Gale

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).