Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  4. vesmírný týden 2025

4. vesmírný týden 2025

Mapa oblohy 22. ledna 2025 v 18:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je Venuše poblíž Saturnu, vysoko nad jihovýchodem je Jupiter a nad východem Mars. Titan opět vrhne stín na Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) byla fotografovatelná i ve dne a nyní bude ozdobou oblohy na jižní polokouli. Konečně se povedly testovací lety dvou obřích raket. New Glenn úspěšně dosáhl oběžné dráhy, ale první stupeň pokus o přistání neprovedl. Naopak první stupeň Super Heavy naopak úspěšně přistál na startovní věž, zatímco Starship byla zničena poté, co měla problémy těsně před dosažením plánované dráhy. 95 let se dožívá Buzz Aldrin, který stanul jako druhý na povrchu Měsíce v rámci Apolla 11 a 85 let by se dožil náš přední popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 21. 1. 2025 ve 21:31 SEČ. Ještě tentýž den ráno jej najdeme v těsné blízkosti hvězdy Spica v souhvězdí Panny. V případě jasné oblohy v sobotu 25. ledna najdeme Měsíc poblíž hvězdy Antares ve Štíru.

Planety
Merkur je nepozorovatelný a blíží se do horní konjunkce se Sluncem. Venuše (–4,7 mag) je velmi výrazným objektem večerní oblohy. Nyní prošla zdánlivě nad Saturnem a bude se od něj vzdalovat. Planeta Saturn (1,1 mag) je mnohem méně nápadná. Jupiter (–2,6 mag) je naopak velmi výrazný a nachází se večer vysoko na jihovýchodě. Mars (–1,2 mag) je krátce po opozici se Sluncem a jeho večerní viditelnost se bude zlepšovat. Nyní je v Blížencích nad východem. K pozorování slabých planet Uran (5,7 mag) a Neptun (7,9 mag) je dobré vzít dalekohled, byť Uran je slabě vidět okem na tmavé obloze.
Saturnův měsíc Titan opět vrhne svůj stín na povrch Saturnu. Přechod stínu začne 23. ledna v 16:36 SEČ a pozorování tedy bude lepší ještě než bude planeta příliš nízko.

Aktivita Slunce je nízká, ovšem dá se setkat s občasnou silnější erupcí, protože skvrny jsou na povrchu opravdu zajímavé a velké. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce jsou na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.

Kometa C/2024 G3 (ATLAS) je příjemným překvapení začátku roku. Dodržela plán a v blízkosti Slunce zjasnila do záporných magnitud, což umožnilo její viditelnost i na denní obloze. K naší škodě byla však úhlově tak blízko Slunci, že nešla pozorovat běžnými prostředky. Existuje však řada povedených fotografií. Kometa se možná rozpadla, jak naznačují fotografie z 18. a 19. ledna, ale na potvrzení si jetě budeme muset počkat. 

Kosmonautika a sondy

16. ledna jsme se konečně dočkali prvního startu obří rakety New Glenn a první pokus byl úspěšný, alespoň co se týče hlavního účelu, kterým je vynesení nákladu na oběžnou dráhu. První stupeň o průměru 7 m a délce téměř 60 m se měl pokusit o přistání, ale při zpětném návratu byl ztracen ve výšce 25,7 km při rychlosti 5,5 Machu.

Super Heavy Starship vykonala 7. testovací let. Byl to rozporuplný zážitek. Bylo nepochybně úchvatné sledovat dosednutí superrakety zpět na startovní věž. Je neuvěřitelné, s jakou ladností tento ocelový obr o průměru 9 m a délce 71 m přistává do kovových ramen Mechazilly. Horší to bylo se Starship. Ta se odmlčela krátce před plánovaným navedením na přeletovou dráhu kole Země. Pozorovatelé zachytili destrukci lodi a její zánik v podobě padajících trosek. Připomínalo to obří ohňostroj.

Příjemné překvapení připravil VZLU AEROSPACE, když oznámil, že na oběžné dráze je česká družice SATurnin-1. Jedná se přitom o poměrně velkou družici (12U cubesat). Zajímavé je, že i když byla vynesena 14. ledna při misi Falconu 9 s názvem Transporter 12 (určené vypuštění nákladu mnoha družic), nevědělo se, že mezi nimi je i česká družice. Pouze fanoušci kosmonautiky tušili, že součástí je i jedna družice, o níž se nic nevědělo. Důvodem je, že družice je určena k přesnému zacílení na určitá místa povrchu Země a přenášení vojenských informací. Budeme tak méně odkázáni na družice cizích států.

Významná evropská technologická mise koronografu PROBA-3 se dostala do další fáze, když se podařilo úspěšně oddělit dvojici těchto družic, kdy jedna bude působit jako stínidlo Slunce a druhá bude snímat obraz jeho koróny.

Mise významné astrometrické družice Gaia skončila. Tento úžasný projekt mapování hvězd v našem okolí, probíhající od roku 2013 přinesl bezprecedentně přesná data o vzdálenostech, vlastním pohybu a dalších vlastnostech hvězd v blízkém okolí Slunce v Mléčné dráze, ale i další objevy, například blízkých černých děr. Budeme z ní čerpat ještě dlouhá desetiletí.

Výročí

20. ledna 1930 (95 let) se narodil Edwin "Buzz" Aldrin, který stanul jako druhý na povrchu Měsíce v rámci mise Apolla 11 s Neilem Armstrongem. Aldrin dosud žije, je tak jedním z posledních žijících astronautů, kteří se procházeli po povrchu našeho nejbližšího vesmírného souseda. Před Apollem letěl na poslední misi Gemini 12, kdy zkoušeli let a dokování se stupněm Agena.

21. ledna 1880 (145 let) se narodil belgický astronom George Van Biesbroeck. Objevil komety C/1925 W1 (Van Biesbroeck 1) a C/1935 Q1 (Van Biesbroeck 2) a také 16 planetek.

21. ledna 1960 (65 let) byl proveden test únikového systému lodi Mercury. Test Little Joe 1B zažila na palubě lodi i samice makaka Miss Sam.

23. ledna 1840 (185 let) se narodil fyzik a inovátor v oboru optiky Ernst Abbe. Pravděpodobně se vám vybaví Abbeho okulár nebo Abbeho apochromát. Právě konstrukce apochromátu, který ještě lépe eliminuje barevnou vadu objektivu, jej proslavila nejvíce, a to nejdříve u objektivů mikroskopu. Samozřejmě si jej všiml Carl Zeiss z Jeny, a tak pomohl zdokonalit vývoj optiky, do té doby odkázané na metodu pokus, omyl. Bývá uváděn také jako inovátor kratší osmihodinové pracovní doby.

24. ledna 1990 (35 let) odstartovala japonská sonda Hiten, známá i jako MUSES-C. Byla to první japonská sonda určená k průzkumu Měsíce a v té době první od Luny 24 (1976). Zároveň to byla první sonda vypuštěná někým jiným než SSSR nebo USA. Sonda nesla jen přístroj na hledání množství prachových částic, především v Lagrangeových bodech L4 a L5, ale žádné zvýšené množství nenalezla. Zajímavé byly spíše její orbitální manévry.

25. ledna 1940 (85 let) se narodil náš bývalý přední popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy a pracoval v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd a později jako odborník na informační technologie. Komentoval starty raket, včetně misí Apollo. Zpracoval mnoho hesel na Wikipedii a encyklopedii kosmonautiky SPACE-40.

Výhled na příští týden 

  • Mladý Měsíc večer a konjunkce s planetami
  • Výročí: Philibert Jacques Melotte
  • Výročí: Luboš Kohoutek

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Edwin Aldrin, Buzz Aldrin, George Van Biesbroeck, Hiten, Ernst Abbe, Little Joe 1B, Antonín Vítek, Vesmírný týden


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »