4. vesmírný týden 2025

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 21. 1. 2025 ve 21:31 SEČ. Ještě tentýž den ráno jej najdeme v těsné blízkosti hvězdy Spica v souhvězdí Panny. V případě jasné oblohy v sobotu 25. ledna najdeme Měsíc poblíž hvězdy Antares ve Štíru.

Planety
Merkur je nepozorovatelný a blíží se do horní konjunkce se Sluncem. Venuše (–4,7 mag) je velmi výrazným objektem večerní oblohy. Nyní prošla zdánlivě nad Saturnem a bude se od něj vzdalovat. Planeta Saturn (1,1 mag) je mnohem méně nápadná. Jupiter (–2,6 mag) je naopak velmi výrazný a nachází se večer vysoko na jihovýchodě. Mars (–1,2 mag) je krátce po opozici se Sluncem a jeho večerní viditelnost se bude zlepšovat. Nyní je v Blížencích nad východem. K pozorování slabých planet Uran (5,7 mag) a Neptun (7,9 mag) je dobré vzít dalekohled, byť Uran je slabě vidět okem na tmavé obloze.
Saturnův měsíc Titan opět vrhne svůj stín na povrch Saturnu. Přechod stínu začne 23. ledna v 16:36 SEČ a pozorování tedy bude lepší ještě než bude planeta příliš nízko.

Aktivita Slunce je nízká, ovšem dá se setkat s občasnou silnější erupcí, protože skvrny jsou na povrchu opravdu zajímavé a velké. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce jsou na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.

Kometa C/2024 G3 (ATLAS) je příjemným překvapení začátku roku. Dodržela plán a v blízkosti Slunce zjasnila do záporných magnitud, což umožnilo její viditelnost i na denní obloze. K naší škodě byla však úhlově tak blízko Slunci, že nešla pozorovat běžnými prostředky. Existuje však řada povedených fotografií. Kometa se možná rozpadla, jak naznačují fotografie z 18. a 19. ledna, ale na potvrzení si jetě budeme muset počkat. 

Kosmonautika a sondy

16. ledna jsme se konečně dočkali prvního startu obří rakety New Glenn a první pokus byl úspěšný, alespoň co se týče hlavního účelu, kterým je vynesení nákladu na oběžnou dráhu. První stupeň o průměru 7 m a délce téměř 60 m se měl pokusit o přistání, ale při zpětném návratu byl ztracen ve výšce 25,7 km při rychlosti 5,5 Machu.

Super Heavy Starship vykonala 7. testovací let. Byl to rozporuplný zážitek. Bylo nepochybně úchvatné sledovat dosednutí superrakety zpět na startovní věž. Je neuvěřitelné, s jakou ladností tento ocelový obr o průměru 9 m a délce 71 m přistává do kovových ramen Mechazilly. Horší to bylo se Starship. Ta se odmlčela krátce před plánovaným navedením na přeletovou dráhu kole Země. Pozorovatelé zachytili destrukci lodi a její zánik v podobě padajících trosek. Připomínalo to obří ohňostroj.

Příjemné překvapení připravil VZLU AEROSPACE, když oznámil, že na oběžné dráze je česká družice SATurnin-1. Jedná se přitom o poměrně velkou družici (12U cubesat). Zajímavé je, že i když byla vynesena 14. ledna při misi Falconu 9 s názvem Transporter 12 (určené vypuštění nákladu mnoha družic), nevědělo se, že mezi nimi je i česká družice. Pouze fanoušci kosmonautiky tušili, že součástí je i jedna družice, o níž se nic nevědělo. Důvodem je, že družice je určena k přesnému zacílení na určitá místa povrchu Země a přenášení vojenských informací. Budeme tak méně odkázáni na družice cizích států.

Významná evropská technologická mise koronografu PROBA-3 se dostala do další fáze, když se podařilo úspěšně oddělit dvojici těchto družic, kdy jedna bude působit jako stínidlo Slunce a druhá bude snímat obraz jeho koróny.

Mise významné astrometrické družice Gaia skončila. Tento úžasný projekt mapování hvězd v našem okolí, probíhající od roku 2013 přinesl bezprecedentně přesná data o vzdálenostech, vlastním pohybu a dalších vlastnostech hvězd v blízkém okolí Slunce v Mléčné dráze, ale i další objevy, například blízkých černých děr. Budeme z ní čerpat ještě dlouhá desetiletí.

Výročí

20. ledna 1930 (95 let) se narodil Edwin "Buzz" Aldrin, který stanul jako druhý na povrchu Měsíce v rámci mise Apolla 11 s Neilem Armstrongem. Aldrin dosud žije, je tak jedním z posledních žijících astronautů, kteří se procházeli po povrchu našeho nejbližšího vesmírného souseda. Před Apollem letěl na poslední misi Gemini 12, kdy zkoušeli let a dokování se stupněm Agena.

21. ledna 1880 (145 let) se narodil belgický astronom George Van Biesbroeck. Objevil komety C/1925 W1 (Van Biesbroeck 1) a C/1935 Q1 (Van Biesbroeck 2) a také 16 planetek.

21. ledna 1960 (65 let) byl proveden test únikového systému lodi Mercury. Test Little Joe 1B zažila na palubě lodi i samice makaka Miss Sam.

23. ledna 1840 (185 let) se narodil fyzik a inovátor v oboru optiky Ernst Abbe. Pravděpodobně se vám vybaví Abbeho okulár nebo Abbeho apochromát. Právě konstrukce apochromátu, který ještě lépe eliminuje barevnou vadu objektivu, jej proslavila nejvíce, a to nejdříve u objektivů mikroskopu. Samozřejmě si jej všiml Carl Zeiss z Jeny, a tak pomohl zdokonalit vývoj optiky, do té doby odkázané na metodu pokus, omyl. Bývá uváděn také jako inovátor kratší osmihodinové pracovní doby.

24. ledna 1990 (35 let) odstartovala japonská sonda Hiten, známá i jako MUSES-C. Byla to první japonská sonda určená k průzkumu Měsíce a v té době první od Luny 24 (1976). Zároveň to byla první sonda vypuštěná někým jiným než SSSR nebo USA. Sonda nesla jen přístroj na hledání množství prachových částic, především v Lagrangeových bodech L4 a L5, ale žádné zvýšené množství nenalezla. Zajímavé byly spíše její orbitální manévry.

25. ledna 1940 (85 let) se narodil náš bývalý přední popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy a pracoval v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd a později jako odborník na informační technologie. Komentoval starty raket, včetně misí Apollo. Zpracoval mnoho hesel na Wikipedii a encyklopedii kosmonautiky SPACE-40.

Výhled na příští týden 

• Mladý Měsíc večer a konjunkce s planetami
• Výročí: Philibert Jacques Melotte
• Výročí: Luboš Kohoutek

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).