Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Antonín Vítek

Antonín Vítek

Antonín Vítek
Antonín Vítek

Rok narození: 1940

Rok úmrtí: 2012

www.lib.cas.cz/space.40

 

Littera astronomica za rok 2009

 

Mgr. Antonín Vítek, CSc. se narodil 25. ledna 1940. Na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy vystudoval organickou chemii. Po ukončení studia nastoupil do Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV. V roce 1971 získal titul CSc. (obor organická fyzikální chemie). Věnoval se programování a IT technologiím. V sedmdesátých letech minulého století pracoval na programovém vybavení československé automatické pece pro materiálové experimenty v beztíži ČSK-1 a na přípravě programů pro vyhodnocování experimentů ČSK-1 prováděných na sovětských orbitálních stanicích Saljut-7 a Mir. Pracovníkem Akademie věd České republiky je do současnosti.

Antonín Vítek je předním českým znalcem, popularizátorem a encyklopedistou kosmonautiky, autorem stovek novinových a časopiseckých článků, spoluzakladatelem prvního československého neformálního (úřady neschváleného a nikdy neregistrovaného) sdružení zájemců o kosmonautiku "SPACE" (1961), autorem a spoluautorem řady článků v elektronických médiích (především iDnes.cz/Technet.cz) reflektujících aktuální dění v kosmonautice. Často vystupuje nebo je citován v televizi, rozhlase a dalších sdělovacích prostředcích. V červenci 1969 byl členem týmu, který v Československé televizi komentoval přistání prvních lidí na Měsíci.

Za činnost ve prospěch nejenom kosmonautiky byla Mgr. Antonínu Vítkovi, CSc. udělena Akademií věd České republiky v roce 2008 prestižní "Cena Vojtěcha Náprstka" za popularizaci vědy a techniky a v témže roce byla jeho jménem pojmenována planetka (30253) Vítek.

Littera astronomica 2009

Předsedkyně ČAS Eva Marková předává Antonínu Vítkovi cenu Littera astronomica; vpravo Pavel Suchan Autor: Miloš Podařil
Předsedkyně ČAS Eva Marková předává Antonínu Vítkovi cenu Littera astronomica; vpravo Pavel Suchan
Autor: Miloš Podařil

Antonín Vítek je spoluautorem dvou knih o kosmonautice - Malá encyklopedie kosmonautiky (Mladá fronta, 1982 - spolu s dr. Petrem Lálou, CSc.) a Půlstoletí kosmonautiky (Epocha, 2008, spolu s Ing. Karlem Pacnerem). Často vystupuje na popularizačních i odborných akcích s informacemi o aktuálním dění v kosmonautice i s tématy z historie kosmonautiky.

Nejvýznamnějším dílem Mgr. Antonína Vítka, CSc., je založení a vedení elektronické encyklopedie kosmonautiky "SPACE 40". Tato specializovaná databáze kosmonautiky vznikla v roce 1997 při příležitosti 40. výročí vypuštění první umělé družice Země. Od té doby věnuje Antonín Vítek téměř denně několik hodin svého volného času doplňování a upřesňování údajů v encyklopedii, zajišťování a překládání aktuálních zpráv a publikování elektronických odkazů na původní zdroje informací. Vytvořil tak jedinečný katalog všech umělých kosmických těles a kosmonautů, který nemá ve světě svým rozsahem srovnání. Všechny zveřejněné údaje se vždy opírají o originální a oficiální zdroje, pro zajištění dokonalé přesnosti informací nejsou používány překlady, ale pouze originální jazykové verze. Naučil se i základy čínštiny, aby encyklopedie "SPACE 40" obsahovala co nejpřesnější informace o čínském kosmickém programu.

Cena Littera Astronomica byla Antonínu Vítkovi předána 9. října 2009 v rámci 19. Pozdimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě. Laureát převzal cenu z rukou knihkupce Jana Kanzelsbergera, spisovatelky a ředitelky Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě PhDr. Markéty Hejkalové a předsedkyně České astronomické společnosti RNDr. Evy Markové, CSc.

Laureátská přednáška Antonína Vítka nesla název Raketoplány - co dokázaly a v čem zklamaly.

Doporučené odkazy



Štítky: Antonín Vítek, Littera astronomica


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon) Koláž

Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.

Další informace »