Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Antonín Vítek

Antonín Vítek

Antonín Vítek
Antonín Vítek

Rok narození: 1940

Rok úmrtí: 2012

www.lib.cas.cz/space.40

 

Littera astronomica za rok 2009

 

Mgr. Antonín Vítek, CSc. se narodil 25. ledna 1940. Na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy vystudoval organickou chemii. Po ukončení studia nastoupil do Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV. V roce 1971 získal titul CSc. (obor organická fyzikální chemie). Věnoval se programování a IT technologiím. V sedmdesátých letech minulého století pracoval na programovém vybavení československé automatické pece pro materiálové experimenty v beztíži ČSK-1 a na přípravě programů pro vyhodnocování experimentů ČSK-1 prováděných na sovětských orbitálních stanicích Saljut-7 a Mir. Pracovníkem Akademie věd České republiky je do současnosti.

Antonín Vítek je předním českým znalcem, popularizátorem a encyklopedistou kosmonautiky, autorem stovek novinových a časopiseckých článků, spoluzakladatelem prvního československého neformálního (úřady neschváleného a nikdy neregistrovaného) sdružení zájemců o kosmonautiku "SPACE" (1961), autorem a spoluautorem řady článků v elektronických médiích (především iDnes.cz/Technet.cz) reflektujících aktuální dění v kosmonautice. Často vystupuje nebo je citován v televizi, rozhlase a dalších sdělovacích prostředcích. V červenci 1969 byl členem týmu, který v Československé televizi komentoval přistání prvních lidí na Měsíci.

Za činnost ve prospěch nejenom kosmonautiky byla Mgr. Antonínu Vítkovi, CSc. udělena Akademií věd České republiky v roce 2008 prestižní "Cena Vojtěcha Náprstka" za popularizaci vědy a techniky a v témže roce byla jeho jménem pojmenována planetka (30253) Vítek.

Littera astronomica 2009

Předsedkyně ČAS Eva Marková předává Antonínu Vítkovi cenu Littera astronomica; vpravo Pavel Suchan Autor: Miloš Podařil
Předsedkyně ČAS Eva Marková předává Antonínu Vítkovi cenu Littera astronomica; vpravo Pavel Suchan
Autor: Miloš Podařil

Antonín Vítek je spoluautorem dvou knih o kosmonautice - Malá encyklopedie kosmonautiky (Mladá fronta, 1982 - spolu s dr. Petrem Lálou, CSc.) a Půlstoletí kosmonautiky (Epocha, 2008, spolu s Ing. Karlem Pacnerem). Často vystupuje na popularizačních i odborných akcích s informacemi o aktuálním dění v kosmonautice i s tématy z historie kosmonautiky.

Nejvýznamnějším dílem Mgr. Antonína Vítka, CSc., je založení a vedení elektronické encyklopedie kosmonautiky "SPACE 40". Tato specializovaná databáze kosmonautiky vznikla v roce 1997 při příležitosti 40. výročí vypuštění první umělé družice Země. Od té doby věnuje Antonín Vítek téměř denně několik hodin svého volného času doplňování a upřesňování údajů v encyklopedii, zajišťování a překládání aktuálních zpráv a publikování elektronických odkazů na původní zdroje informací. Vytvořil tak jedinečný katalog všech umělých kosmických těles a kosmonautů, který nemá ve světě svým rozsahem srovnání. Všechny zveřejněné údaje se vždy opírají o originální a oficiální zdroje, pro zajištění dokonalé přesnosti informací nejsou používány překlady, ale pouze originální jazykové verze. Naučil se i základy čínštiny, aby encyklopedie "SPACE 40" obsahovala co nejpřesnější informace o čínském kosmickém programu.

Cena Littera Astronomica byla Antonínu Vítkovi předána 9. října 2009 v rámci 19. Pozdimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě. Laureát převzal cenu z rukou knihkupce Jana Kanzelsbergera, spisovatelky a ředitelky Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě PhDr. Markéty Hejkalové a předsedkyně České astronomické společnosti RNDr. Evy Markové, CSc.

Laureátská přednáška Antonína Vítka nesla název Raketoplány - co dokázaly a v čem zklamaly.

Doporučené odkazy



Štítky: Antonín Vítek, Littera astronomica


46. vesmírný týden 2026

46. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 11. do 15. 11. 2026. Měsíc bude v pondělí 9. listopadu v novu, takže noci budou tmavé a vhodné pro pozorování slabých objektů. Večer je vidět Saturn a také slabý Uran a Neptun. Ráno je vidět jasná Venuše a také dvojice jasného Jupiteru a slabšího naoranžovělého Marsu u hvězdy Regulus. Koncem týdne by se měl přidat extrémně nízko nad jihovýchodem také Merkur.  Na Slunci je aktivita mírně zvýšená. Evropská sonda Hera už detailně snímá dvojplanetku Didymos – Dimorphos. Astronauti na ISS instalovali poslední solární panel iROSA. Před 60 lety začala poslední mise programu Gemini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Airglow duny

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2026 obdržel snímek Zdeňka Bardona „Airglow duny“ Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce nás přenáší na jižní polokouli, do míst, kde i Mléčná dráha vrhá stín. Tím místem je Evropská jižní observatoř ESO, nacházející se v chilské

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a Jupiter

Východ Marsu a Jupiteru nad Svatým kopečkem v Mikulově.

Další informace »