Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Jana Olivová

Jana Olivová

Mgr. Jana Olivová Autor: Mirek Dočekal
Mgr. Jana Olivová
Autor: Mirek Dočekal

 

 

Rok narození : 1960

 

Littera astronomica za rok 2015

 

 

Mgr. Jana Olivová se narodila 19. ledna 1960. Vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor překladatelství - tlumočnictví. V letech 1984 – 1992 pracovala v Československém rozhlase, od roku 1993 do roku 2002 v Českém rozhlase, z toho převážnou část doby v redakci Českého rozhlasu 1 – Radiožurnálu, kde připravovala mimo jiné pořady zabývající se popularizací vědy, informovala posluchače o nejnovějším pokroku ve vědě a technice u nás i v zahraničí, přičemž značnou část věnovala právě astronomii. Za zavedení a přípravu těchto pořadů byla v roce 2001 odměněna cenou programového ředitele Českého rozhlasu.

V roce 1999 se v USA zúčastnila stáže amerického ministerstva zahraničí zaměřené na problematiku životního prostředí a oteplování klimatu. V roce 2002 přešla do Tiskového odboru Akademie věd ČR, kde se podílela na přípravě akcí popularizujících vědu (např. Týden mozku, Týden vědy a techniky) a psala články do Akademického bulletinu. V roce 2003 se opět vrátila do Českého rozhlasu na stanici Vltava, kde připravovala až do počátku r. 2015 v Tvůrčí skupině popularizace vědy a techniky pořady popularizující vědu, např. pravidelně připravovala rubriku o vědě Mozaika pro Český rozhlas Vltava a spolupodílela se na přípravě pořadu Magazín Leonardo na stanici Český rozhlas Plus. Rubrika „Ze světa vědy“ obsahuje již více než 2000 pětiminutových relací. Mezi úspěšné projekty většího rozsahu mj. patří též pořady u příležitosti Mezinárodního roku astronomie 2009.  Natáčela a zpracovávala rozhovory s vědci a dalšími odborníky z různých zemí, včetně cca 20 nositelů Nobelových cen.

Mezi její zájmy patří především astronomie a fyzika, je dlouholetou členkou České astronomické společnosti, kde působí v Pražské pobočce a kde byla po řadu let velice aktivní jako redaktorka v jejím měsíčníku Corona Pragensis. Je rovněž členkou Rady pro popularizaci vědy AV ČR. V roce 2004 se v rámci národního organizačního výboru podílela na rozsáhlém evropském vzdělávacím projektu Venus Transit 2004. V roce 2006 působila v redakci novin Dissertatio cum nuncio sidereo III, vydávaných během Valného zasedání IAU v Praze. V té době také pořídila řadu interview s významnými světovými astronomy. Byla členkou organizačního výboru Mezinárodního heliofyzikálního roku 2007 (IHY 2007) v ČR a podílela se na přípravě podkladových materiálů národního kola soutěže, která byla v rámci IHY 2007 vyhlášena.

Mezi další její popularizační aktivity patří příspěvky do časopisů Vesmír, Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, Corona Pragensis (měsíčník Pražské pobočky České astronomické společnosti), překlady některých článků do české verze časopisu Scientific American apod.

Mgr. Jana Olivová získala v roce 2007 ocenění od České fyzikální společnosti za významný čin v popularizaci fyziky za soubor rozhlasových pořadů a článků věnovaných fyzice, v roce 2014 pak získala od AV ČR Čestnou oborovou medaili Vojtěcha Náprstka Za zásluhy v popularizaci vědy.

Littera Astronomica 2015

Mgr. Jana Olivová přebírá cenu Littera Astronomica 2015 z rukou čestného předsedy ČAS Dr. Jiřího Grygara Autor: Mirek Dočekal
Mgr. Jana Olivová přebírá cenu Littera Astronomica 2015 z rukou čestného předsedy ČAS Dr. Jiřího Grygara
Autor: Mirek Dočekal
Za dlouholetou činnost Jany Olivové v oblasti orální literatury, popularizující vědu jako takovou, se zvláštním důrazem na astronomii a astrofyziku jí Česká astronomická společnost v roce 2015 udělila cenu Littera astronomica. 

Dr. Jiří Grygar, který cenu spolu s dalšími předával a s laureátkou vedl rozhovor, říká: „V životě jsem potkal jen dva novináře, kteří mně dokázali právem sepsout. První byl někdejší výkonný redaktor časopisu Vesmír Bohumil Bílek, který mi můj článek o objevu kvasaru v r. 1963 poručil celý přepsat. A druhou byla v rádiu právě Jana Olivová, která se mnou točila ve studiu rozhlasu kolikrát na záznam, sama si to téma vyžádala a pak klidně v půlce záznam stopla, řekla „takhle ne“ a musel jsem začít znovu a lépe.“

Laureátka převzala cenu 9. října 2015 u příležitosti konání 25. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě z rukou knihkupce Jana Kanzelsbergera, spisovatelky a ředitelky 25. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě PhDr. Markéty Hejkalové a čestného předsedy České astronomické společnosti Dr. Jiřího Grygara, CSc. Laudatio přednesl předseda České astronomické společnosti Ing. Jan Vondrák, DrSc., Dr.hc.

 

Doporučené odkazy



Fotogalerie

Štítky: Littera astronomica, Jana Olivová


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »